Nové Noviny č. 28/0120. července 2001str. 4

O jedenáct tisíc věřících méně

Velký rozruch vyvolala diskuse kolem interpretace údajů o počtech věřících. Ten se jenom v okrese Jičín během 10 let snížil z 37,9 % na 24 %, tedy o téměř 11 tisíc osob. Největší úbytek zaznamenala římsko - katolická církev, od které se "odklonilo" téměř 10 tisíc lidí. Naproti tomu podíl ateistů vzrostl ze 43,2 % na 66,2 %. Tato čísla pasovala okres Jičín mezi oblasti s nadprůměrným podílem ateistů.

Výsledky cenzu však nejsou až tak překvapivé, pokud se seznámíme s průzkumem, který prováděla v roce 1999 agentura SC & C. Již toto šetření potvrdilo, že tradiční církve ztrácejí věřící. Naopak narůstá podíl lidí, kteří se hlásí k ostatním křesťanským a mimokřesťanským náboženstvím. Na Jičínsku však podle údajů z cenzu vzrostlo zastoupení této skupiny věřících pouze z 0,4 % na 1,7 % a podobně tomu bylo i v celé ČR.

Z průzkumu SC & C však současně vyplynul zajímavý fakt, že opravdu přesvědčených ateistů je mizivá část populace (kolem 8 %). To automaticky nadnáší otázku, která byla některými sociology zmiňována, do jaké míry je dotaz na vyznání uvedený ve sčítacím archu přesný. Jsou skutečně všichni ti, kdo zatrhli kolonku "bez vyznání" ateisté? Sociolog Jan Spousta se domnívá, že česká společnost prostě nechápe pojem náboženství a víry v dostatečné šíři.

Někteří představitelé církví také argumentovali, že dotaz na víru a náboženství byl dobrovolný, a proto řada věřících občanů vůbec tento údaj nevepsala. Překvapivé přitom je, že v posledním sčítání se výrazně snížil počet nezjištěných údajů, kdy lidé nevyplnili žádný údaj. Na Jičínsku nevyplnilo v roce 1991 otázku vyznání 18,9 % obyvatel, v roce 2001 však už toto číslo kleslo na 9,8 %. Lidé se tedy jednoznačně přiklonili buď k variantě bez vyznání, či věřící. Právě tato skutečnost dodává hodnověrnosti zjištěných statistických čísel a podporuje tezi o skutečném nárůstu ateismu na Jičínsku, resp. v celé České republice.

Statistikové přináší i mnohem prozaičtější vysvětlení pro snižování podílu věřících. "Starší generace jednoduše vymírá. Právě v této skupině se totiž vyskytuje nejvíce věřících osob, které mají k víře tradiční vztah," soudí statistička Zdena Banýrová. A dodává: "Mnoho lidí se po revoluci hrdě přihlásilo k víře, přestože jediné, co je s vírou spojovalo, byl křest. Po deseti letech se však mnozí ztotožnili spíše se stavem bez vyznání. Mohlo se stát, že někteří mladí lidé, které rodiče v 91. roce zaškrtli jako věřící, se již při samostatném vyplňování dotazníku považovali za ateisty."

Rozdělení obyvatelstva podle náboženského vyznání


Jičínsko přišlo o desetinu obyvatel

První předběžné výstupy z březnového sčítání lidu, domů a bytů upřesnily některé již dříve známé trendy ve vývoji české populace. Potvrdily se tak zejména prognózy týkající se postupného úbytku českého obyvatelstva a procesu stárnutí.

Na okrese Jičín se od roku 1961 nepřetržitě snižoval počet obyvatelstva a během 40 let se v tomto regionu zmenšila populace o 9241 osob, což odpovídá úbytku asi jedné desetiny obyvatel. K datu posledního sčítání tak žilo na okrese Jičín 78 193 obyvatel. Z nich 16,5 % tvořilo obyvatelstvo do 15 let a 19,7 % obyvatelstvo nad 60 let. Nejvíce výrazný je v tomto případě pokles dětské složky a nárůst podílu starší generace, jejíž hlavní těžiště se v současné době nachází ve věkové skupině 15 - 60 let. "Pokud nedojde k výraznějšímu navýšení porodnosti, pak bude možné již v průběhu dalších deseti let zaznamenat další nárůst ve věkové skupině nad 60 let. Zastoupení této kategorie starých lidí je přitom již dnes větší než podíl dětí do 15 let," poukazuje na alarmující čísla Zdena Banýrová, ředitelka ČSÚ v Jičíně.

Hlavní příčiny negativního vývoje ve věkové struktuře jsou přičítány snižující se porodnosti a plodnosti žen. Tyto trendy však nejsou dílem několika posledních let a projevovaly se v České republice již od konce druhé světové války. Souvisí s obecnými jevy proměny rodiny a tradičních rodinných vztahů, jimiž prochází všechny hospodářsky vyspělejší země. V rodinách je preferován menší počet dětí, větší důraz je kladen na seberealizaci jedince, osobní kariéru, sňatky se odkládají do pozdějšího věku, ale projevuje se tu i nezanedbatelný vliv většího používání antikoncepce. "Jedná se o všeobecné trendy, které se na Jičínsku shodují s republikovými čísly. V regionálním měřítku stojí za zmínku snad jen migrace. Větší zájem o stěhování na Jičínsko mají staří lidé vzhledem k jeho nezatíženému prostředí a výhodné poloze na hranici Českého ráje. Na druhé straně tento ekonomicky méně rozvinutý region ztrácí vystěhovalectvím mladých lidí za lepšími pracovními příležitostmi," rozebírá situaci Banýrová.

Od roku 1980 se také projevuje postupný úbytek složky ekonomicky aktivního obyvatelstva. V roce 1980 bylo ekonomicky aktivních 22 174 osob, v dalším cenzu údaj klesl na 21 000 a v roce 2001 bylo zaznamenáno pouze 20 252 pracujících. Snižování populace v kategorii ekonomicky aktivního obyvatelstva však pravděpodobně není přímo způsobeno výše zmiňovaným procesem stárnutí, ale některými novými společenskými trendy nastartovanými v posledních 20 letech. "Úbytek pracujících může souviset také se stínovou ekonomikou, delší přípravou na zaměstnání, rostoucí nezaměstnaností, mateřskou dovolenou apod.," uvedl pro Týden sociolog Ivan Vodochodský.

Počet obyvatel (v tisících)


Počet mužů a žen se vyrovnává

Muži v počtech dohánějí ženy, tak by se dal shrnout trend, který vzešel z porovnání dat z posledních pěti sčítání. Přesto mají ženy stále početní převahu.

Zatímco v roce 1961 na okrese Jičín připadalo na 53 žen 47 mužů, dnes se ženská převaha snížila na poměr 51 žen ke 49 mužům. "U mužů se během minulých let projevil mnohem dynamičtější nárůst střední délky života, než tomu bylo u žen," podává vysvětlení Josef Křídlo z jičínského pracoviště ČSÚ. Prodloužení délky života u mužů bývá nejčastěji přičítáno zlepšujícímu se lékařskému ošetření, rychlosti a dostupnosti lékařské péče, svou roli může sehrát i otázka životního stylu a zlepšujících se pracovních podmínek. Podle Křídla je však hledání statisticky významných příčin dosti obtížné, vzhledem k velkému počtu faktorů, které mohou ovlivnit délku života. Jedním z argumentů, proč dochází ke sbližování zastoupení obou pohlaví, může být i vymírání nejstarších ročníků. Tyto generace byly totiž významněji ovlivněny oběma válečnými konflikty, kdy se projevovala mnohem výrazněji nadúmrtnost mužů.

Počet žen (v %)


Romové nechtěli žádné problémy, proto zvolili jinou národnost

Jedním z velkých překvapení letošního sčítání byl výrazný úbytek lidí hlásících se k rómské národnosti. A to i přesto, že za značně podhodnocená byla odborníky považována již data ze sčítání v roce 1991.

Před deseti lety se poprvé ve sčítacím formuláři objevila možnost vyplnit romskou národnost, která do té doby nebyla ve sčítáních vůbec zjišťována. Přestože původní předpoklady byly až čtyřikrát vyšší (odhad vycházel z průzkumu uskutečněném národními výbory v 80. letech), na okrese Jičín se k romské národnosti přihlásilo pouhých 225 osob. Poslední číslo však ukazuje, že na Jičínsku má bydliště jen 85 Romů, přičemž je na první pohled zřejmé, že tento pokles nelze jednoduše přičíst pouze výši úmrtnosti nebo stěhování obyvatel. Vysvětlení je tedy nutné hledat v otázce, proč Romové vyplnili jinou národnost.

"Mnoho Romů si plete občanství s národností, i když jsem jim mnohokrát vysvětloval tento rozdíl," nabízí jedno z možných vysvětlení František Čakurda, romský poradce při Okresním úřadu v Jičíně. Při posledním sčítání se sám podílel na roznášení sčítacích archů do romských rodin a měl také příležitost hovořit o záležitostech sčítání přímo s jednotlivými Romy. Podle jeho zkušeností se na výsledném údaji podepsaly významněji problémy slovenských Romů, kteří žádali o české občanství. "Romové, kteří se narodili na Slovensku, měli v minulosti velké potíže se získáváním českého občanství. Aby se jim vyhnuli, přihlásili se raději k české národnosti. Není to tím, že by se Romové za svoji národnost styděli," rozhodně odmítá František Čakurda.

K poklesu zastoupení obyvatel s jinou než českou národností došlo kromě romské i v dalších kategoriích. Nejpočetnější byla při minulém sčítání národnost slovenská (1446 osob). V březnu se však k této národnosti přihlásilo o 538 osob méně. Přesto slovenská národnost zůstává na okrese Jičín i nadále druhá nejčastější. V jičínském regionu se snížilo i zastoupení obyvatel s polskou národností (ze 171 na 161) a německé (ze 112 na 102 osoby). "Z pohledu statistiky jsou tyto změny dosti malé. Přesto vysvětlení postupného snižování zastoupení ostatních národností může souviset například s vymíráním starých lidí v některých vesnicích," domnívá se Zdena Banýrová. Snížení podílu moravské (ze 165 na 40) a slezské národnosti (z 11 na 6) komentuje spíše s úsměvem. "Po revoluci to byla velká móda. Mnozí si řekli: jsem z Moravy, tak se zapíšu jako Moravan. V moravském vlastenectví je utvrzovaly i tehdejší politické národní strany, ty však postupně zanikly. Dnes už si asi Moravané řeknou, že je to hloupost, a vepíší do formuláře českou národnost."

Národnosti v procentech (mimo české)


Členů tradičních církví...

Pokračování na str.1

I Jičínský kaplan církve římsko - katolické David Bouma má podobný názor. Připouští, že řada Čechů se pohybuje v takzvané šedé zóně křesťanství, nebo se orientuje spíše na některé formy alternativní religiozity s prvky východních nauk či různé charismatické kulty.

Proč lidi neuspokojuje život v tradičních křesťanských společenstvích? "Je velkou chybou, že se mnozí pastoři, kněží a kazatelé nechytili té misijní a evangelizační situace v takové podobě, jak by asi měli. Opomíjeli oslovovat mladší generace, zůstali v zajetých stereotypních kolejích a mladé zvídavé lidi, kteří chtěli poznávat a zkoumat, mnohdy brzdili," soudí Eva Hrábková. Současně je přesvědčena, že se tradiční církve snaží o nápravu. Právě schopnost oslovit mladé lidi vidí jako hlavní předpoklad pro stabilizaci husitské církve, aby bylo možné nahradit ztráty způsobené smrtí nejstarších členů. Podle Boumy by měla i katolická církev vyjít vstříc obecné poptávce po duchovnu, což se zatím spíše více daří různým mimokřesťanským skupinám či sektám, které se dokázaly lépe přizpůsobit podmínkám postmoderní pluralitní společnosti.

"Z průzkumů z let 1991 a 1999 vyplývá, že ubylo nevěřících, ale zároveň ubylo lidí, kteří se identifikují s nějakou konkrétní náboženskou denominací, výrazně poklesl především počet určitého typu katolíků. Do jisté míry je to i zdravá tendence, protože ubývá povrchnosti v církvi," míní kaplan Bouma. Podle jeho názoru není také pravda, že by v posledních deseti letech prudce stouply body jasně vyhraněným východním sektám. "Samozřejmě tady mají klasické i specifické východní spirituality určitou popularitu, ale nikdy v našich zemích nehrály významnou roli."

Zjednodušeně lze říct, že zejména druhá polovina dvacátého století vymodelovala typického Čecha, který si říká: "Ano, něco nad námi je, ale formální církve k životu nepotřebuji." Jeden ze směrů, který by mohla například majoritní katolická církev lidem nabídnout, je podle Boumy ryze duchovní, hlubinná spirituální dimenze křesťanství. "Jsem přesvědčen, že po této dimenzi prahne duše dnešního vyprahlého, konzumem přesyceného člověka, který touží po zklidnění, zpomalení a tiché meditaci." Jistě i proto není překvapující, že přibývá lidí, kteří dobrovolně odcházejí na týden i déle do klášterů (i v ČR se tento trend začíná objevovat), kde hledají alespoň na čas tichý azyl, tak odlišný od současného stále zrychlujícího se světa.

(jn)


Opravdu přibyly prázdné byty?

Nejnovější údaj o počtech neobydlených bytů využili někteří analytici k tomu, aby poukázali na množství volných bytů, a tím i zdůraznili potřebu deregulace trhu s byty. Statistici však s takto zjednodušeným tvrzením nesouhlasí, přestože letmý pohled na statistické údaje spíše podporuje tuto domněnku.

Na okrese Jičín se sice od roku 1991 zvedl počet neobydlených bytů o téměř polovinu až na současných 9 049, stejně tak i počet neobydlených domů z 5 817 na 7 741, ovšem prostá interpretace, že se zvyšuje počet prázdných bytů, je podle vyjádření odborníků zavádějící. "V celkových výsledcích se hovoří o neobydlených bytech, z nich však drtivou většinu tvoří rekreační objekty. Z hlediska statistiky je byt neobydlen i v případě, kdy je osoba v místě pouze dočasně přítomná a nemá zde trvalé bydliště," vysvětluje Josef Křídlo z ČSÚ v Jičíně. Přiznává, že důvod zaznamenaného nárůstu neobydlených bytů může být spjat i s nedostatky v předchozím sčítání, kdy nebyly sečteny některé rekreační chalupy. Další příčinou takového vývoje by mohla být i prostá skutečnost, že venkov vymírá a vylidňuje se. "Na vesnici je zcela běžné, že po úmrtí starých rodičů se objekt využívá většinou pouze pro rekreační účely. Podle statistické terminologie však tímto způsobem dochází ke změně obydleného domu na neobydlený," doplnil Křídlo. Podle sčítacích komisařů je takových případů více a týkají se například družstevních bytů, které jsou statisticky neobydlené, protože lidé v nich mají pouze přechodné bydlení.

Pro úplnou informaci uveďme, že v okrese Jičín byl zaznamenán i mírný nárůst fondu obydlených bytů, a to z 28 337 v roce 1991 na současných 28 566, který lze částečně připsat na vrub bytové výstavbě. U kategorie domů klesl počet trvale obydlených jednotek z 18 215 na 17 980. Tento pokles pravděpodobně souvisí s již zmiňovaným převedením opuštěných venkovských objektů na rekreační chalupy.

Počty bytů a domů podle obydlenosti


Cizinci poprvé započteni

Poslední sčítání lidu, domů a bytů se stalo v historii populačních šetření zcela výjimečné z hlediska přístupu ke zpracování údajů o přítomnosti cizinců na našem území. Podle nové metodiky se totiž do celkového součtu obyvatel započítávali i cizinci s dlouhodobým pobytem, kteří pobývali v Česku více než 90 dní. Tento postup byl v České republice praktikován vůbec poprvé a souvisí se slaďováním české statistiky s mezinárodními standardy.

"Při minulém cenzu v roce 1991 se ještě cizinci do sčítání nezahrnovali, protože se vycházelo z metodiky předchozích československých sčítání. Při akci v roce 2001 však už byly uplatněny některé nové směrnice a doporučení Evropské unie, jejichž součástí bylo i zpracování a započítání dat o cizincích," vysvětlil Křídlo. Podle údajů z okresu Jičín žilo v celém regionu k datu sčítání 285 cizinců s dlouhodobým pobytem, kteří byli zahrnuti do sumárních čísel a tvořili celkem 0,4 % obyvatel. "Celkový podíl této skupiny cizinců na celkové populaci je ale v tomto případě naprosto minimální," komentuje čísla pracovník ČSÚ. Statistici zaznamenali i přítomnost 236 cizinců s krátkodobým pobytem. Mezi cizími státními příslušníky převládali občané Ukrajiny (165), Vietnamu (80), Slovenské republiky (72) a Ruska (21).

Poznámka: všechny údaje uvedené v grafech se vztahují k okresu Jičín. Zdroj dat: ČSÚ.

Zpracoval (pe)


Nové Noviny