Nové Noviny č. 27/0113. července 2001str. 4

Technolen potřebuje především švadleny

Pohled do výrobní haly lomnického Technolenu.

FOTO: archiv

Lomnice nad Popelkou - Vstup společnosti Mehler AG začátkem minulého roku do tehdejšího Technolenu WF neznamenal pouze přejmenování společnosti na Technolen technický textil, ale přinesl i výrazné zlepšení hospodaření. V minulém roce skončila nově pojmenovaná akciová společnost s kladným hospodářským výsledkem. Její obrat se přitom zvýšil a dosáhl až 1,5 miliardy korun.

Technolen byl na akciovou společnost přeměněn v roce 1991, následně byl privatizován prostřednictvím kuponové privatizace. V roce 1994 pak byla založena akciová společnost Technolen WF a v dalším roce podepsána akcionářská dohoda o založení společného podniku Technolen WF Lomnice nad Popelkou. Technolen technický textil a.s. zůstal výrobcem zaměřeným především na technické tkaniny včetně tkanin povrstvených PVC. Akciová společnost se mimo jiné rozčlenila na obchodní jednotky, z nichž na vlastní zpracování tkanin v konfekci se specializuje obchodní jednotka 3 Lomnice nad Popelkou.

Důležitým výrobním programem, který tato třetí a zároveň největší organizační jednotka Technolenu v Lomnici nad Popelkou zajišťuje, je i nadále výroba stanů a autoplacht. Od února zde byl nově řízením podniku pověřen ing. Jiří Kotyška. Podle něho prochází tato část Technolenu dynamickým rozvojem zahrnujícím několikamilionové investice. "V současnosti výrobu zajišťujeme v obchodní jednotce v Lomnici a provozech v Sobotce, Hlinsku a Uničově. Až 80 procent produkce vyvážíme, a to především do Německa a Anglie. Nadále zůstáváme největším výrobcem stanů v celé České republice," konstatuje Kotyška. "V našich možnostech je na 500 různých druhů a variací výrobků. Zaměření na náročnou technologii se opírá o dlouholetou praxi a kvalifikaci zaměstnanců. O naše výrobky je opravdu velký zájem. Vstupem firmy Mehler do Technolenu se nám otevřely nové možnosti a trhy. To však také znamená, že musíme vyrábět stále kvalitněji, zvyšovat produktivitu práce a především dbát na termíny jednotlivých dodávek," říká.

Během příštího roku by obchodní jednotka 3 chtěla získat také mezinárodní certifikaci kvality svých výrobků známou jako ISO. Nové trhy a rozvoj firmy si vyžaduje i potřebu náboru dalších zaměstnanců. Obchodní jednotka 3 potřebuje především švadleny. "Nyní u nás pracuje na 400 zaměstnanců. Do konce roku potřebujeme přijmout 60 až 70 švadlen. Snažíme se je získat nejen dobrým pracovním prostředím, možností ubytování, závodním stravováním, ale i dobrými výdělky. Nejlepší ze švadlen jsou si schopny měsíčně vydělat až 16 tisíc korun. Zájem je však i o jiné profese a kvalitní odborníky," láká potenciální zájemce o práci Jiří Kotyška.

Velkou část sortimentu pro běžného spotřebitele z oblasti kempingu je možné tak jako v minulých letech zakoupit v podnikové prodejně Camping Market přímo v Lomnici nad Popelkou u příjezdové komunikace od Jičína. Kromě prodejny je zde i servisní a opravárenské středisko, které je kromě záručních a pozáručních oprav schopno zajistit i většinu individuálních požadavků zákazníků.

(max)


Velveta Varnsdorf uvažuje o akvizicích

Nová Paka - Meziroční zvýšení výroby o třiadvacet procent na 11,5 milionu běžných metrů tkanin zaznamenala za loňský rok akciová společnost Velveta Varnsdorf se svými pobočnými provozy v Nové a Staré Pace. Přes devadesát procent zboží firma prodala na zahraničních, zejména evropských trzích.

Přední výrobce manšestrů a sametů by měl i letos pokračovat v růstových číslech. Podle ředitele novopackého závodu Velvety Michaela Miesse dochází k oživení po znatelnějším útlumu, kterým textilní průmysl procházel před dvěma lety. Vloni přitom Velveta utržila zhruba 1,2 miliardy korun a dosáhla tedy přibližně stejného obratu jako o rok dříve, kdy vykázala čistý zisk kolem 37 milionů korun.

"Na celkových výsledcích má hlavní podíl zvyšující se poptávka a také inovace výrobních kapacit. Investice do nových zařízení se také pozitivně promítly na přidané hodnotě, která vzrostla oproti roku 1999 o téměř sedmnáct procent," sdělil ředitel novopackého závodu. V Nové a Staré Pace je nyní dohromady zaměstnáno 345 pracovníků v nepřetržitém provozu.

Akciová společnost je podle jeho slov stabilizovaná a za největší přednost považuje ryze českého vlastníka, kterým je CE Holding Plzeň. "Pravidelně každý rok se zisk reinvestuje do výroby a dalších oblastí. V minulém roce jsme investovali do obnovy technologie ve Staré Pace 90 milionů a letos tam vložíme 31 milionů korun do zlepšení pracovního prostředí, konkrétně se budou montovat čtyři nové klimatizační jednotky," doplnil ředitel.

O tom, že si Velveta dokázala vybudovat silnou pozici na trhu, svědčí i v poslední době zvažované odkoupení některých textilních firem od zkrachovalé skupiny Pyrr, do níž patří například společnosti Veba, Slezan, Perla či Textilana. Poslední z jmenovaných textilek se v současnosti potýká s vážnými problémy a podle pozorovatelů není vyloučeno, že spadne do konkurzu. Loňské hospodaření liberecké Textilany skončilo opakovaně v červených číslech a kumulovaná ztráta má přesáhnout polovinu základního kapitálu firmy. Pokud by se Velvetě podařilo převzít několik konkurenčních podniků, pravděpodobně ji to vynese do pozice tuzemského lídra v oboru. Akvizice musí ale nejprve posoudit Úřad pro hospodářskou soutěž.

(jn)


Krátce

NOVÁ PAKA: Rekonstrukce kostela pokračuje

Demontáží lešení na boční stěně novopackého farního kostela sv. Mikuláše byla zakončena další etapa jeho celkové rekonstrukce. Po loňském omítnutí čela kostela včetně celé věže, opravy vstupního schodiště z náměstí a rekonstrukcí kamenných prvků včetně zárubní oken, byl během letošního roku omítnut tento bok kostela včetně nutných klempířských prací prvků střechy. Nyní pracovníci firmy staví lešení z další strany, tak aby na podzim, po jeho sejmutí, zasvítil farní kostel novotou a stal se tak opět okrasou novopackého náměstí.

(ur)

BŘEZOVICE: Obec má osadní výbor

Tříčlenný osadní výbor Březovic schválilo městské zastupitelstvo v Hořicích. V čele výboru je Vratislav Fikar a dalšími členy jsou Miloslava Nekvapilová a Miroslav Černý. "Osadní výbor by měl být styčným orgánem mezi satelitní obcí a městem," řekl na adresu nově zvoleného orgánu starosta Hořic Ladislav Vrba.

(jn)

JIČÍNSKO: Putovní kinematograf bratří Čadíků

Putovní kinematograf bratří Čadíků zavítá o letošních prázdninách opět na Jičínsko. Od 16. do 19. července po soumraku budou bratři Čadíkové promítat na náměstí Jiřího z Poděbrad v Hořicích a následně od 25. do 29. července pak na Valdštejnově náměstí v Jičíně.

(max)

JIČÍN: Třicetiletá válka na bráně

Do konce července mají návštěvníci Valdické brány možnost posoudit ve výstavních prostorách kolektivní práci žáků devátých tříd 2. základní školy v Jičíně nazvanou Jičín v proudu třicetileté války. Na bráně se bude možné seznámit s výsledkem jejich bádání, které bylo prováděno v závěru školního roku v ulicích města a jeho institucích, jako například v knihovně, okresním archivu a muzeu.

(vama)

JIČÍN: Nájem za zahrádky podraží

Počínaje prvním říjnem tohoto roku se zvýší ceny nájemného za užívání městských pozemků základními organizacemi Českého svazu zahrádkářů. Nový cenový věstník umožňuje městu zvýšit stávající cenu nájemného z 0,881 koruny za jeden metr čtverečný ročně až na čtyři koruny. Jičínská radnice však s přihlédnutím k dlouhodobým aktivitám, kterými zahrádkáři udržují a obhospodařují doposud jinak nevyužitelné pozemky města, volí zvýšení nájmu pouze o polovinu této částky, tedy na dvě koruny za jeden metr čtverečný ročně.

(mar)

NOVÁ PAKA: Novopacké stomatologické dny

Od pátku 29. června do neděle 1. července se v Nové Pace konaly tradiční Novopacké stomatologické dny, které pořádala firma Centrosan s.r.o. - zdravotnické služby. Na školicí akci se sjeli zubní lékaři z nejrůznějších koutů republiky, aby vyslechli přednášky zaměřené na problémy, se kterými se setkávají ve své každodenní praxi. Mezi přednášejícími byl například i MUDr. václav Bednář, předseda Čestné rady České stomatologické komory, přední odborník v oblasti ortodoncie.

Václav Franc


Textilní průmysl má prý...

Pokračování ze str.1

Také diverzifikace výrobního programu hraje významnou roli a podniky jsou nuceny průběžně uvádět na trh novinky. Odborníci se shodují, že těžkou ranou pro domácí textilky, zejména oděvní firmy, bylo benevolentní otevření tuzemského trhu, čehož využili mnohdy "podezřelí" dovozci levného textilu z Asie. Přetrvávajícím problémem jsou podprůměrné platy a také podkapitalizování celého sektoru.

O budoucnost textilního průmyslu v regionu nemá ředitel packého závodu Velvety obavu. "Tradice, kterou zde tato výroba má, určitě přetrvá, protože oblékat se musíme stále. A také nám nebude vyhovovat pouze oblečení z dovozu," uzavírá Miess.

(jn)


Mileta Hořice vloni zvýšila tržby i zisk

Hořice - Další zvýšení obratu a zisku hlásí akciová společnost Mileta Hořice, tradiční výrobce kapesníků a hotelového stolního prádla. Firma loni vykázala zisk 11 milionů korun a tržby oproti stejnému období předešlého roku vzrostly o devět procent na téměř 890 milionů korun.

Ředitel Milety Jaroslav Modřický vyzdvihuje především úspěšný proces diverzifikace výrobního programu. "Naše společnost dnes stojí na více nohou. Kromě kapesníků, které se na celkovém obratu podílí asi z padesáti procent, se daří rozvíjet hotelový stolní program, lůžkoviny, batisty a velký nárůst zaznamenal segment košilovin," uvedl Modřický.

Největším odbytištěm hořické textilky je Německo, mezi další významná exportní teritoria patří Velká Británie, Rusko, Itálie a Japonsko a trhy v Severní a Jižní Americe. Podle závěrů výroční zprávy, kterou mají NN k dispozici, se na zvýšení obratu výrazně podílel vývoz do Spojených států, kde díky pokračující konjuktuře vzrostly tržby o více jak 40 milionů korun. Naopak prodej na tuzemském trhu minulý rok stagnoval a dosáhl zhruba 220 milionů korun.

Miletě se osvědčila spolupráce s japonskými partnery, s nimiž rozjela výrobu žakárových kapesníků pro náročný asijský trh. Mimo to zavedla produkci kapesníků s úpravou "stone wash", kapesníků s ažurovou vazbou a parfémovaných kapesníků. Pro rok 2001 chystá firma v této komoditě novou linii výrobků, které mají zajistit pokračování růstu obratu.

Na rostoucích výkonech má podle ředitele hlavní podíl zavádění nejmodernějších technologií. V posledních pěti letech společnost do modernizace vložila přes 400 milionů korun a letos chystá další investice za 140 až 150 milionů Kč. Letos firma očekává, že celkové tržby za prodej vlastních výrobků a služeb přesáhnou jednu miliardu korun a hospodářský výsledek před zdaněním se má pohybovat kolem 15,5 milionů korun.

Mileta, jejímž rozhodujícím vlastníkem je švýcarský podnikatel Elard Maron, zaměstnává (včetně pěti mimohořických provozů) přibližně 1500 lidí ve vícesměnném režimu. V minulém roce založila textilka dceřinou společnost Mileta EU GmbH se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Předmětem jejího podnikání je provozování tkalcovny, výroba a prodej textilních výrobků všeho druhu a příze.

(jn)


VKUS prochází restrukturalizací

Jičín - Restrukturalizací a zaváděním nových odbytových směrů prochází v současnosti i jičínské výrobní družstvo VKUS. Mimo diverzifikaci výrobního programu se také vedení družstva rozhodlo vytvořit vlastní obchodní síť, která by časem měla pokrýt celou Českou republiku. Dnes je v ní již zapojena více než stovka prodejen.

VKUS v loňském roce vyprodukoval výkony a jiné výnosy celkem za 38,4 milionu korun. Tržby z obchodní činnosti přitom činily 15,1 milionu a export 2 miliony korun. Družstvo těchto výsledků dosáhlo ve stejných činnostech jako v předchozích letech, tedy v dámské konfekci, čistírenství, netkaném textilu, v obchodní činnosti a servisem šicích strojů. Přestože byly podle předsedy družstva Josefa Zadiny tyto výsledky srovnatelné s rokem předchozím a počet pracovníků poklesl ze 133 na 125, nestačilo to k vytvoření zisku a družstvo skončilo své hospodaření se ztrátou. "Příčinou tohoto výsledku byly zejména chronicky známé potíže obchodu s textilem a méně lukrativní obory činností družstva, jako je například čistírenství, restrukturalizace a zavádění nových odbytových směrů," říká předseda VKUSu.

Zásadní změnou ve strategii podnikání družstva je vytváření vlastní maloobchodní sítě prodejen. "Prostřednictvím dealerského prodeje se v loňském roce podařilo prodat zboží za zhruba 12 milionů korun. Praxe nám jednoznačně potvrdila, že tento prodej je spolehlivější než cesta supermarketů a velkých obchodních společností," konstatuje Zadina. "Problémem sice zůstává, že zavedení popsaného prodejního systému stojí hodně práce, času a peněz, na druhou stranu je však reálným zdrojem příjmů a vytváří perspektivní základnu pro další rozvoj firmy. Rozhodně máme do budoucna na čem s naší padesátiletou tradicí výrobce konfekce stavět," dodal předseda družstva.

(max)


Nové Noviny