FOTO: pe

Můžete čtenářům vysvětlit, co se skrývá pod označením domácí zdravotní péče a komu je určena?

Mám-li být stručná, lze říci, že se jedná o návštěvy kvalifikovaných zdravotních sester v bytě klientů, a to na základě požadavků ošetřujícího lékaře. Práce ošetřovatelek se skládá například z aplikací inzulinu či opiátů, převazů ran, infuzní terapie, ale sestry provádí rovněž jednoduchou rehabilitaci, odběry krve, moče, ošetření nemocných s kanylami a další výkony. Poskytujeme též pomoc rodinám, které ošetřují pacienty v terminálním stadiu. Domácí zdravotní péče je tedy určena nemocným lidem, kteří potřebují odborný zdravotnický výkon a dohled nad zdravotním stavem, přičemž je důležité, že všechny úkony se provádí v domácím prostředí. I pacient, který by jinak musel být hospitalizován v nemocničním zařízení, má příležitost zůstat doma v péči rodiny za odborné asistence sestry. Pacienta může ošetřovatelka navštívit i třikrát denně, přičemž péče se poskytuje těm, kteří skutečně do ordinace nedojdou.

Které další služby kromě zdravotního ošetření můžete nabídnout nemocným lidem?

V rámci sociální péče poskytujeme různé pečovatelské služby, k nim patří mimo jiné osobní asistence, hlídání klientů, osobní hygiena, pedikúra, doprovod k lékaři, do lékárny a na různé instituce. Tato péče se provádí podle požadavků klienta a vybírá se za ni minimální manipulační poplatek.

Jaké postavení má domácí péče v celém systému zdravotnictví?

Agentury zajišťující domácí zdravotní či komplexní péči jsou privátními subjekty a na národní úrovni jsou sdruženy v Asociaci domácí péče ČR a v Národním centru domácí péče. Tyto instituce garantují kvalifikaci zdravotních sester, a to tak, že pravidelně každý rok pořádají několik víkendových kempů, po jejichž absolvování se jim udělují certifikáty. Pokud jde o samotné postavení agentur domácí péče ve zdravotnictví, tak je to zvláštní druh, který vyplňuje prázdný prostor v systému zdravotní péče. Většina agentur má smlouvu se zdravotními pojišťovnami, ale pro naši práci je neméně důležitá také dobrá spolupráce s ošetřujícími a odbornými lékaři, lůžkovými zařízeními, státní správou atd.

V čem se liší činnost agentur domácí péče od ostatních pečovatelských služeb, považujete se za konkurenty?

Rozdíl je především v rozsahu působnosti a pokrytí ošetřovatelské péče, lišíme se i ve způsobu financování. Agentury domácí péče se teprve prosazují a záleží i na potřebách klientů v místě poskytování této péče. Pokud jde o rozsah, pečovatelské služby v domech pro seniory se často omezují pouze na místní lokalitu, navíc jen v určitých hodinách a už vůbec nepokrývají potřeby na venkově. My zajišťujeme domácí péči po celém území okresu včetně vesnic, a to 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu. Také přímo docházíme do některých domů s pečovatelskou službou, takže spíše než o konkurenci se dá hovořit o spolupráci. Chceme doplňovat pečovatelskou službu tam, kde není nebo v době, kdy není poskytována.

Vraťme se ještě k samotným počátkům domácí ošetřovatelské péče v Čechách. Jaká byla situace na okrese Jičín?

Někdy v roce 1991 začal tým kolem Blanky Misconiové sbírat informace o možnostech aplikování švýcarských, rakouských nebo holandských modelů domácí péče na naše podmínky. Chtěli jsme, aby se tato forma ošetřování uplatnila i u nás, protože v zahraničí šlo již o běžnou praxi. V Jičíně vznikla první agentura v roce 1993, později v Sobotce a Nové Pace. Dnes působí na okrese tři agentury s celkem deseti zdravotními sestrami, ale v minulosti jich bylo více. Některé však vykonávaly svoji činnost na úkor kvality a postupně zanikly.

Co se od doby založení prvních agentur změnilo?

Zpočátku nám chyběly především pomůcky a v mnoha případech jsme byli nuceni improvizovat. Na druhé straně jsme ale mohli pacientům poskytnout kvalifikovanou zdravotní péči. Pokud totiž v něčem převyšujeme domácí péči na západě, pak je to právě ve vyšší odborné úrovni našich sester. Podmínkou pro vykonávání této práce je totiž 5 let praxe, z toho dva roky u lůžka, což ve Švýcarsku nebo Rakousku nevyžadují. Změnilo se i chápání zdravotní péče z pohledu samotných lékařů a ostatních zúčastněných na domácí péči. Zpočátku se totiž domnívali, že jim vzniká konkurence, že péče je zbytečná, ale myslím, že se nám podařilo všechny přesvědčit o významu této činnosti. Zlepšila se také naše spolupráce se zdravotními pojišťovnami. Za dobu osmiletého působení naší agentury jsme tak mohli ošetřit dvě tisícovky lidí a o některé pacienty se staráme od počátku až do současnosti.

V letošním roce plánujete informační kampaň. Co bude jejím obsahem?

Na 28. června připravujeme projekt nazvaný Duhový den, který bude všestrannou formou informovat o činnosti agentur domácí péče. Obecně je totiž povědomí v české společnosti o domácí péči stále ještě malé a řada lidí se o těchto možnostech nedozví ani od svého lékaře. Kampaň sestavená z přednášek a kulturních programů by měla být významně zaměřena také na děti. Právě ty totiž mohou předat informace o domácí péči svým prarodičům. Na závěr bych chtěla připomenout, že informace k domácí péči je možné získat na jičínské poliklinice nebo u svého lékaře, případně na telefonu 0602/190 324.

(pe)

Setkání s představiteli NATO

V rámci briefingu, který se uskuteční od 10 hodin v obřadní síni Valdštejnského zámku, bude kromě jiného prezentována historie a současná struktura Severoatlantické aliance.

Program briefingu se dále dotkne vztahů aliance k evropské bezpečnostní a obranné politice, ale například i vzájemných vztahů s Ruskem. Zhodnoceno jistě bude i naše působení v politických a vojenských strukturách NATO.

Přednášející tým by měl tvořit pplk. Hendrik van der Gaag, námořní kapitán Lee Olson a generálmajor Armády České republiky Petr Voznica.

(mar)

Výběrové řízení na provozovatele MIC

Město provozovateli ponechá k dispozici veškeré zařízení a techniku umístěnou v MIC, dále se zavazuje bez úhrady předávat veškeré informace z oblasti kultury, cestovního ruchu, sportu a společenských událostí ve městě a jeho okolí. Zároveň umožní v uvedených prostorách realizovat vlastní obchodní aktivity související s poskytováním služeb v oblasti cestovního ruchu, kromě organizace, prodeje a prezentace zahraničních zájezdů.

Informace turistům mají být nadále podávány minimálně ve dvou světových jazycích. Text výběrového řízení pak přesně určuje rozsah služeb, smluvně poskytovaných v pracovní době stanovené zadavatelem výběrového řízení.

Pakliže se radnice rozhodne opět poskytovat roční příspěvek na provoz MIC, musí provozovatel jednou ročně informovat městskou radu o aktivitách a všech nákladech i výnosech realizovaných ve zmíněných prostorách v majetku města. V opačném případě se budou poskytované informace týkat pouze základních činností Městského informačního centra.

(mar)

Na Jičínsku se klíšťat nemusíme příliš obávat

V loňském roce bylo v České republice prvně jmenovaným onemocněním nakaženo 719 lidí, z nichž tři zemřeli. Druhou nemoc si z výletů v přírodě přineslo 3826 lidí.

"Jičínsko není endemickou oblastí, proto nemusíme mít příliš velké obavy z možnosti nakažení, přesto je opatrnost jistě na místě. Za posledních deset let jsme na našem oddělení nezaznamenali případ klíšťové encefalitidy, který by vznikl v přímé a příčinné souvislosti s pobytem v okrese Jičín. Čtyři pacienti léčení pro toto onemocnění v letech 1995 až 1999 byli nakaženi v jiných oblastech republiky. Mám dojem, že to bylo v okresech Kutná Hora, Příbram a Litoměřice," sdělil zástupce epidemiologického oddělení Okresní hygienické stanice v Jičíně MUDr. František Ulman.

Podle jeho tvrzení se o větším výskytu dá hovořit v případě lymeské borreliózy. "Největší počet 48 pacientů jsme registrovali v roce 1993, v loňském roce to bylo rovných 20 případů," upřesnil Ulman.

Lymeská nemoc nemívá podle jeho mínění tak dramatický průběh jako klíšťový zánět mozku. Při zanedbání léčby však může dojít k vážným zdravotním změnám a v tom nejhorším případě dokonce i k trvalé invaliditě. Stejně jako u všech infekčních onemocnění záleží hodně na stavu imunitního systému organizmu. Zdravý a silný člověk se může s lymeskou nemocí vyrovnat údajně i bez léčby.

Těmto onemocněním se lze vyhnout pravidelným přeočkováním příslušnou vakcínou. V Jičíně tak během zimních měsíců a v období brzkého jara učinilo okolo dvou set lidí. Dnes je již pozdě a nám nezbývá, než se proti klíšťatům bránit běžně dostupnými repelentními prostředky.

(mar)