Na Kopidlensku už plánům na využití cukrovaru věří málokdo
Kopidlno - Jako den a noc. Asi tak se liší někdejší vize plánovačů, podle kterých se v Kopidlně měly zpracovávat tisíce tun cukrovky, od současné reality. Rozsáhlý areál zakonzervovaného cukrovaru za více jak jednu miliardu korun v samotném centru města už přes deset let zeje prázdnotou.
Kopidlenští radní, kterým jeden z posledních megalomanských projektů socializmu prohlubuje vrásky na čele, nemají prý možnost dlouhodobý stav jakkoliv změnit. "S kým bychom jednali, vždyť my ani nevíme, na koho se obrátit?" líčí situaci z pohledu města starosta Zbyněk Smolík. "Když tam přijdu, tak většinou jednám s panem inženýrem Hubálovským. Ten zastupuje ředitele doktora Marušáka, který do Kopidlna také občas přijede. Cukrovar městu vypomáhá technikou, například nám půjčují jeřáb. Na spolupráci si stěžovat nemohu, ale o detailech a výhledu do budoucna se s námi nikdo nebaví," dodává Smolík.
Přinejmenším pohledově chátrající výškové konstrukce a obří sila městu rozhodně neprospívají.
Jde stále o zakonzervované staveniště. Nedávno se například řešil problém s číslem popisným na administrativní budově, jinak by ani cukrovaru neměly kam chodit úřední obálky a problém by nastal i s registrací této akciové společnosti. V územním plánu města je prostor staveniště stále veden jako cukrovar. Vůbec si neumím představit, co se stane, až to tady skončí? Nejspíš přijedou firmy, které zlikvidují všechno, co je nad zemí a co lze poměrně dobře zpeněžit. Ale pak nastane problém se statisíci tunami železobetonu v základech. Nicméně, aby mohly být zlikvidovány objekty nad zemí, musí majitel nejprve požádat stavební úřad o povolení k odstranění stavby. Úřad by měl dát do podmínek uvedení do původního stavu, tedy i to, co je v zemi, bude muset přijít pryč. Náklady s tím spojené budou ale rozhodně vyšší, že kolik by se získalo za prodej železa.
Má město pro tuto alternativu představu, jak prostor v budoucnu využije? Existuje nějaký dlouhodobý záměr?
V zastupitelstvu jsme už diskutovali otázku, jak dál, kdyby nám třeba za korunu celý areál přenechali. Využít pozemky pro bytovou zástavbu? Kopidlensko má na okrese největší nezaměstnanost, těžko si proto umím představit, že by se tak obrovská plocha zaplnila rodinnými domky. Zazněla i myšlenka, navézt tam hromadu hlíny a vytvořit z ní malou Milešovku se sjezdovkou. Pražáci by pak nemuseli jezdit až do Krkonoš, ale měli by to v půlce cesty. V televizi se jednou objevila zpráva, že někde na Moravě uprostřed sadů navezli kopec hlíny, kde vybudovali asi dvě stě metrů dlouhý vlek. To jsou samozřejmě spíš úsměvné úvahy, ve skutečnosti zatím netušíme, jak bychom ten prostor měli řešit.
Část Kopidlna je napojena na kotelnu cukrovaru...
Kotelna by se dala zřejmě využít, loni jsme rozšířili počet odběrných míst, a to o zdravotní středisko, školku, jednu ze školních budov a jídelnu. V současnosti ale stojíme před plynofikací. Je na zvážení, co by pro nás bylo finančně výhodnější, zda zavést plyn nebo město napojit na rozvod tepla. Nejde ale jen o kotelnu, i k ní totiž patří rozsáhlý areál pozemků. Podle našich informací se zde ovšem kříží různé vlastnické vztahy, některé nedokončené objekty v cukrovaru jsou prý dokonce ještě Průmstavu, pozemky vlastní další firma a přístupové komunikace patří zase někomu jinému.
Jeden čas se hovořilo o přestavbě cukrovaru na lihovar. Věříte, že se tady podaří rozjet nějakou výrobu?
Když před pár lety přišli s projektem na výrobu technického lihu, věřili jsme a pevně doufali, že se konečně něco změní. Nakonec ale zůstalo jen u slov. Je škoda, že se tento záměr neuskutečnil, protože zdejší kraj je typickou zemědělskou oblastí a surovina by se nemusela dovážet někde ze vzdálených míst.
Město by určitě mohlo ovlivnit další průmyslové využití tohoto areálu. Nejspíš by se ale objevila negativní stanoviska ze strany obyvatel, žijících v bezprostřední blízkosti.
Věřím tomu, že od roku 1990 nebo 1991, kdy se podepisovaly petice proti dokončení cukrovaru, mnoho lidí změnilo názor a dnes řeknou, že ať už cukrovar nebo cokoliv jiného, hlavně když tu něco bude fungovat, aby byla v Kopidlně práce. Většina lidí dnes do zaměstnání dojíždí. Bohužel využití dnešních staveb pro jakoukoliv výrobu je dost komplikované. Například hlavní výrobní halu cukrovaru tvoří více méně jen obvodový plášť. Uvnitř nejsou žádná podlaží, objekt byl stavěn přímo na cukrovarnickou technologii. I kdyby sem proto přišel nějaký zájemce, čekaly by ho obrovské náklady jen na vyzdění interiéru a zateplení. Než aby se do něčeho takového pouštěl, tak je lepší postavit halu na zelené louce.
Většina investorů se také rozhoduje podle možností rychlého napojení na tranzitní komunikace. Možná by Kopidlnu pomohl obchvat?
Pozemky na trase jsou už vykoupené, připravena byla i kompletní projektová dokumentace za několik milionů korun. Právě v návaznosti na cukrovar se měl obchvat budovat, k realizaci proto nedošlo.
(jn, pe)
Miliardová investice...
okračování ze str.1
Strojní zařízení a technologie cukrovaru se už pátým rokem po částech rozprodává různým zájemcům. "Demontáž a prodej dílů průběžně pokračuje, je to logické, protože cukrovar tady už nikdy fungovat nebude," říká Marušák.
Východočeská cukerní je od října loňského roku v konkurzu. Tato společnost podle Marušáka, který ve výpisu z obchodního rejstříku figuruje jako člen jejího představenstva, nemá s místním cukrovarem už nic společného. "Cukrovar Kopidlno se z Východočeské cukerní už dříve vymanil a funguje jako samostatný právní subjekt," sdělil ředitel Reinhodl Marušák. Ten je také jednatelem firmy Energetika Kopidlno spol. s r. o., což je dceřinná společnost Cukrovaru Kopidlno a jejím předmětem podnikání je správa majetku.
Podle našich informací už cukrovar není zatížen dluhem 350 milionů korun, které jako dlouhodobou pohledávku ještě z dob privatizace státního podniku Východočeské cukrovary vymáhala soudní cestou Konsolidační banka. K této informaci se pracovník odpovědný za správu pohledávek KoB odmítl vyjádřit. "Nezlobte se, ale k tomu vám po telefonu nic bližšího sdělit nemohu, tyto údaje jsou vázány obchodním tajemstvím," nepotvrdil ani nevyvrátil odepsání pohledávky.
(jn)
Kopidlenští: je to "pomník totality"
Od zahájení stavby nového cukrovaru v Kopidlně uplynulo 15 let. Už dnes je jisté, že řepná kampaň se zde nikdy nerozjede. V současnosti je tento nedokončený kolos v centru města místními nazýván pomníkem totality.
FOTO: jn
Kopidlno - Navzdory protestům z počátku 90. let proti dostavbě kopidlenského cukrovaru se zdá, že místní obyvatelé by dnes byli spíše pro dokončení zpracovatelského areálu. Po více než desetileté anabázi změny vlastnických vztahů a rozprodávání technologií však ve využití cukrovaru už věří málokdo. Ne bezdůvodně si tak komplex prázdnotou zejících hal získal nálepku "pomník totality". Jaký mají lidé názor na situaci kolem cukrovaru dnes, jsme se zeptali místních i přespolních, z nichž někteří chtěli zůstat v anonymitě.
"Škoda, že se to tenkrát nedokončilo. Celý areál mohl být prodán jako funkční a přínos z cukrovaru by mělo jak město, tak místní obyvatelé. Bohužel realizace projektu zůstala ve fázi rozestavění. Určitě by tu ale měl nějaký normální podnik fungovat, rozhodně původní záměr velkého cukrovaru nepatří doprostřed města. Na druhé straně vliv na životní prostředí by asi nebyl zásadně negativní, myslím, že cukrovar se stavěl už za využití pokročilejších technologií," svěřila se jedna z kopidlenských podnikatelek, která zároveň hodnotí vliv nespuštění provozu ze svého profesního pohledu. "Kdyby cukrovar fungoval, prospělo by to i místním podnikatelům. To víte, v okolí není žádná práce. Jo, to když tady pracovali chlapi na stavbě cukrovaru spolu se Slovákama, to byl kšeft. Dnes většina Kopidlenských za prací dojíždí až do Mladé Boleslavi a všechno potřebné si nakoupí přímo tam."
Další z místních podnikatelek shodně přizvukuje: "Určitě nejsem ráda, že se to nedokončilo. Máme tady dnes hodně nezaměstnaných, tak ať tam alespoň něco je, cokoliv. Vždyť přímo v Kopidlně ani v okolí o práci nezakopnete a musí se za ní dojíždět. A jestli věřím v dostavění? To už asi těžko," uzavírá.
"Nyní, když je všechno zpoloviny zrezivělé a rozkradené, by se to mělo zbourat. Počítalo se tady s 350 pracovními místy včetně provozu na rafinaci cukru ... počítalo, pak to ale padlo. Místní tomu tady dnes říkají pomník totality. Za sebe cukrovaru říkám - jednoznačně zbourat," soudí nakupující v obchodě.
"Nejsem místní, ale myslím, že cukrovar se měl dokončit. Ze Žlunic totiž vozíme cukrovku až do Dobrovic vzdálených odtud téměř 60 kilometrů. Pro Kopidlno by dostavění cukrovaru přineslo jednoznačně plus, samozřejmě i pro jeho okolí," říká Květoslav Dovole ze Slavhostic.
"Něco by se z toho mělo udělat. Asi ne zrovna cukrovar, to už je minulost. Regionu by ale určitě prospělo, kdyby zde něco vzniklo," souhlasí Ludmila Křiváčková.
"Podnikat tady není snadné. Je to chudá oblast s velkým počtem nezaměstnaných, a tak nové pracovní příležitosti by pomohly i rozvoji podnikání. Zároveň jsem ale přesvědčen, že z ekologických hledisek by stavba cukrovaru poškozovala životní prostředí. Je zřejmé, že tady chybí řeka s dostatečným průtokem a rovněž emise z kotelny by ztěžovaly život lidem ze širokého okolí. Pamatuji se ještě, když při spuštění plného výkonu kotelny byly blízké Rožďalovice zamořeny spadem popílku. Avšak s návrhem zřídit zde lihovar nebo jiný méně zatěžující provoz bych určitě souhlasil," říká rozhodné "ne" dostavbě cukrovaru obyvatel Rožďalovic.
(jn, pe)
Spořitelna nabízí část budovy
Nová Paka - Minulé pondělí seznámil zástupce okresní pobočky České spořitelny v Hradci Králové Jaroslav Manc městské radní s nabídkou řešení využití budovy na Masarykově náměstí. Vzhledem k rozšiřování elektronického vyřizování služeb štíhlejší Česká spořitelna již pro své záměry nepotřebuje zdaleka celou budovu, kde navíc jsou v nejvyšších patrech byty a pro spořitelnu nepotřebné kanceláře. Radní se rozhodli, že nechají objekt prohlédnout odborníkem, a v případě, že se ztotožní se záměrem spořitelny, předloží návrh na realizaci zastupitelstvu ne veřejném zasedání 11. června ke schválení.
Dále na svém pondělním zasedání jednali radní s panem Thielem o spolupráci s firmou Horský hotel a penzióny na úpravě webových stránek města. Dnes mají, mimo městského úřadu, své internetové webové stránky i další subjekty zřízené městem, což je nepřehledné a vyhledávání zdlouhavé. A právě spolupráce by měla umožnit sjednocení všech organizací do jedné domény pod společnou značkou města. Rada rovněž projednávala majetkové záležitosti a některé úpravy pronájmu nebytových prostor bývalého hotelu Grand.
(ur)
Zmodernizovali počítačovou učebnu
Vysoké Veselí - Zpřístupnění internetu se v minulém měsíci dočkali i žáci a učitelé na základní škole ve Vysokém Veselí. Zároveň bylo několik zastaralých školních počítačů nahrazeno zcela novými s multimediálním vybavením.
"Počítače tak jsou připraveny pro používání elektronických encyklopedií, programů pro výuku jazyků a všech dalších výukových programů poskytujících informace nejen v podobě textů a obrázků, ale i zvuků a animací," říká Helena Jorová ze základní školy. Podle ní je tak žákům i ve Vysokém Veselí umožněna nejmodernější forma vzdělávání, která před poslední rekonstrukcí byla možná pouze na čtyřech pracovištích. Zásadní změna byla učiněna i co se týká připojení k internetu. Doposud bylo možné připojení pouze z pracoviště učitele, nyní mohou internet používat všechny počítače současně.
Náklady ve výši 129 tisíc korun spojené s technickým vybavením učebny hradil ze svého rozpočtu obecní úřad. Práce spojená s modernizací učebny byla provedena bezplatně, a to Pavlem a Zdeňkem Jorem spolu s Vladimírem Knížkem.
(max)
Zvýšení ceny nevyvolá nové výběrové řízení
Jičín - Nemalé spekulace vyvolalo nedávné jednání mezi zájemci o novou bytovou výstavbu a společností CZ Holding. Tato pardubická firma totiž jako jeden z vítězů výběrového řízení na výstavbu bytových domů na Novém Městě Sever v původním projektu jednoho z domů opomenula sklepy. Ty do něho musely být začleněny až následně. Potud by samozřejmě nebylo nic podivného, pokud by ovšem touto změnou nedošlo k výraznému navýšení ceny za metr čtvereční, která se zvedla až o 1400 korun. To ovšem zpochybnilo celé výběrové řízení, protože právě CZ Holding v této veřejné soutěži uspěl vzhledem k atraktivnosti své nabídky.
Hlavním kriteriem výběrového řízení na výstavbu domů na Novém Městě Sever, do kterého se hlásily tři společnosti, a to BAK, Mera Olomouc a právě CZ Holding, přitom byla právě cena za metr čtvereční. Vítězem soutěže se nakonec stala společnost CZ Holding a Mera Olomouc. Mera ve svých materiálech uváděla 14423 korun, CZ Holding pak 14435 korun za metr. Společnost BAK byla vyřazena, protože náklady na jeden metr čtvereční převyšovaly nabídky předchozích společností zhruba o 2500 korun.
Podle místostarosty města Vlastislava Matuchy není i přes změněné cenové kalkulace nutné nové výběrové řízení vypisovat. "Výběrové řízení vyhrála Mera Olomouc a CZ Holding s nejnižší cenou. Chtěli jsme rozložit riziko, a proto každá ze společností by měla stavět po dvou domech. Pokud bychom nyní chtěli cokoliv měnit, případně vyhlašovat nové výběrové řízení, mohlo by se stát, že bychom už některé domy nemuseli stavět vůbec. Vše úzce souvisí i s možností získání státní dotace. Navíc pro anulování soutěže není důvod," vyjadřuje svůj názor Matucha.
Vedoucí investičního odboru městského úřadu Jaroslav Havelka situaci vidí obdobně. "Cena za výstavbu zůstává defakto stejná. Pouze se musí dodělat sklepy, jejichž výstavba se promítne do cen za jednotlivé byty. S tímto řešením souhlasila na posledním setkání i většina budoucích nájemníků. Každopádně i my jsme udělali chybu, že jsme si chybějících sklepů na původním projektu nevšimli hned," přiznává Havelka. "U bytů stavěných Merou Olomouc cena za metr čtvereční sice zůstává, ale budoucí nájemníci si musí ke každému bytu alespoň malý sklep také přikoupit. Tím se nabídky vyrovnávají a obě dvě, jak Mery Olomouc, tak CZ Holdingu, zůstávají nejvýhodnější. Proto si myslím, že výsledky výběrového řízení nemohou být nikterak zpochybněny," dodal Havelka.
(max)
Výstavba dvou bytových domů je pozastavena
Jičín - Z nedostatku finančních prostředků byla v minulých dnech pozastavena stavba dvou domů v Butovské a Barákově ulici. Na základě smluvního ujednání mají totiž investiční prostředky na stavbu plynout postupně nejprve z přislíbené státní dotace, potom ze složených záloh budoucích uživatelů bytů a nakonec z hypotečních úvěrů. Stát však ze svého rozpočtu uvolnil namísto celkové dotace 10,88 milionů korun pouze zálohu ve výši 3,2 miliony korun, která je již údajně prostavěna.
"Další státní peníze k dofinancování plné částky 320 tisíc korun na jednu bytovou jednotku nemáme. Momentálně také nemáme ani žádné informace o časovém horizontu, kdy by mohly přijít.
V rámci každé investiční akce dochází k překlenování a posunům čerpání finančních prostředků. V našem případě je v tuto chvíli vyčerpána záloha státní dotace a rovněž prostředky společnosti Mera, která část stavby financovala zatím ze svých peněz," vysvětluje problém pozastavené výstavby 34 bytů tajemník městského úřadu Peter Bareš.
Aby mohla Mera pokračovat ve výstavbě, žádá o uvolnění záloh složených na účtu města Jičína budoucími nájemníky bytů. Město zase po stavební společnosti požaduje předložení účtů a dokladů o tom, že jsou finanční prostředky prostavěny v souladu s uzavřenou smlouvou. Pokud tomu tak bude, uvolní město zálohy, v opačném případě bude trvat na dodržení smlouvy.
Někteří budoucí uživatelé dnes rozestavěných bytů se rovněž pozastavují nad uzavřenými smlouvami mezi nimi a městem, které postrádají termín dokončení výstavby. Podle vedoucího investičního odboru MěÚ Jaroslava Havelky je tomu právě z toho důvodu, že nelze zjistit, ale ani odhadnout termín uvolnění státní dotace. Původně měla být stavba dokončena 30. listopadu tohoto roku. Jestliže stát neposkytne finance včas, bude splnění tohoto termínu zřejmě nereálné.
(mar)
