Prvomájové odpoledne ve Starých Hradech
Sváteční prvomájová odpoledne ve Starých Hradech jsou už léta mezi kulturní veřejností známá a proslavená.
V letošním nádherném odpoledni sem směřovaly doslova stovky lidí, aby tu opět prožily zvláštní a ojedinělé chvíle. Po čtyřech letech se gotická část zámku opět otevřela tvorbě malíře ukrajinského původu Michaila Ščigola, jeho třem působivým obrazovým cyklům. S moudrostí a vtipem sobě vlastním ji zahájil malířův přítel - malíř Vladimír Komárek a architekt Vlado Milunič, známý návrhem pražského "Tančícího domu".
Rodovými kořeny je Ščigol spjat s prastarými náměty židovskými a biblickými, jejichž prostřednictvím v nadčasovém podobenství vyjadřuje autor lidské bolesti a tragédie, ale i věčnou touhu člověka po štěstí, harmonii a vždy znovu se probouzející naději.
Inspirací k dalšímu jeho cyklu nazvanému Jsem tančící dům byla malíři unikátní, citlivě architektonicky pojatá stavba v Praze na Rašínově nábřeží. Ztvárnil ji v různých pohledech a obdobích roku v zajímavém kontrastu se starobylou pražskou architekturou. Zvláštní místo na výstavě zaujímá Ščigolův obrazový triptych s názvem Sporckovi a Braunovi. Je zamýšlen jako pocta a obdiv tvůrcům velkolepého komplexu staveb na Kuksu, odvaze a síle jít za krásnou, vysněnou vizí a uskutečnit ji. Ve šťastném spojení mecenáše a inspirátora s výjimečným umělcem - sochařem tak vznikl skutečný skvost českého barokního umění.
V krásném slunečném odpoledni pak na nádvoří zámku zazněly nesmrtelné verše Puškinova Evžena Oněgina v podání Hany Kofránkové a jejích přátel, v novém, citlivém překladu Milana Dvořáka. Ten doprovázel pořad zpěvem ruských romancí a hrou na kytaru. Byl to svátek pro oči i pro duši.
Ščigolova výstava ve Starých Hradech je přístupná denně až do začátku června.
(hf)
Regionální spisovatelka Božena Šimková
Jičín - Pracovnice městské knihovny v Denisově ulici připravily zejména pro mladé čtenáře dvě velmi příjemné a poutavé besedy se spisovatelkou a scénáristkou Boženou Šimkovou. Nejen do dětských srdcí se dnes již šestašedesátiletá autorka zřejmě nejhlouběji zapsala knižním a posléze i televizním zpracováním Krkonošských pohádek.
"Pocházím ze Studence, odkud jsme se v roce 1937 přestěhovali do Levínské Olešnice u Nové Paky. Po maturitě na novopackém gymnáziu přišla léta studií na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, po jejímž absolvování jsem pracovala jako redaktorka v nakladatelství Naše vojsko. Před úspěšným konkurzem na dramaturga dětského divadla jsem již spolupracovala s televizí a v roce 1966 mi režisér Ludvík Ráža natočil první velikou televizní pohádku Sedmero krkavců," přibližuje své spisovatelské začátky Božena Šimková.
Druhá polovina šedesátých let pro ni byla velmi nesnadným životním obdobím. Odmítla bratrskou pomoc, čímž přišla nejen o zaměstnání, ale i možnost publikovat.
"V té době jsem se živila všelijak, většinou však jako pomocná síla. Ve funkci vrátné jsem například budovala pražské metro a hlídala vozový park ČSAD. V roce 1977 se díky statečnosti dramaturgyně Lídy Hustolesové podařilo prosadit hru pro dospělé Vykřičníky za Kateřinu, a to dokonce pod mým jménem. Pak mi pomohla brněnská televize, jejíž hlavní dramaturgyně Věra Mikulášková se neohlížela na zákazy z Prahy a umožnila mi psát pro Brno. Natočili mi sedm her, z nichž čtyři zůstaly ve Zlatém fondu. Tu nejúspěšnější, Mahulena krásná panna, natočil před časem znovu Ludvík Ráža," popisuje spisovatelka nejtěžší období svého života.
Na svém autorském kontě má čtyřicet televizních a devět rozhlasových her. Vydala šest knížek a větší množství divadelních her.
"Mojí největší a vlastně jedinou inspirací je můj domov. To byl také důvod, proč jsem v osmašedesátém roce neemigrovala. Představa, že už nikdy neuvidím z okna rodného domu Sněžku a z vrcholu našich kopců celý ten nádherný věnec krkonošských hor, byla nesnesitelná. Nejraději píšu pohádky, které v současném chaotickém světě plném krutosti a násilí dávají dětem ony věčné hodnoty, bez nichž by lidstvo dávno zahynulo. Jsem přesvědčena, že dětství je ta nejúrodnější půda pro semínka úcty a lásky k člověku, k rodičům, domovu, vlasti, k rodné řeči, pro toleranci a umění rozlišovat mezi dobrem a zlem," dodala v rámci středeční besedy Božena Šimková.
Ještě dva roky před odchodem do důchodu pracovala v redakci. Jak říká, stýskalo se ji po redaktořině a po kontaktu s lidmi. "Nyní ale pilně píšu, abych stihla napsat vše, co jsem po celou řadu let napsat nemohla nebo nesměla".
(mar)
MALÍŘSKÝ PLENÉR V SOBOTCE Sedmého ročníku soboteckého plenéru, který se konal první květnový víkend, se zúčastnilo deset výtvarníků. Mezi nimi i Zdeněk Pátek z Prahy, který se štětcem a paletou strávil několik hodin na náměstí v Sobotce. Ovšem nejen samotné město pod Humprechtem přitahovalo pozornost vnímavých výtvarníků, účastníci plenéru během svého pobytu zavítali i do dalších míst Českého ráje. Na závěr už tradičně přichystal pořádající Klub přátel města Sobotky společnou výstavu prací v Šolcově statku.
FOTO: jn
Hořické hudební slavnosti zahájí ReBelcanto
Hořice - Známý vokálně - instrumentální soubor ReBelcanto zahájí v úterý 15. května v pořadí deváté Hořické hudební slavnosti, pořádané Domem kultury Koruna.
Festival nabídne do konce srpna celkem čtrnáct koncertů a letos poprvé bude jeho součástí také Přehlídka dětských pěveckých sborů, jejíž pátý ročník je tradičně určen mladým talentům z celého jičínského okresu. Slavnosti jsou podobně jako loni rozděleny do dvou částí, zatímco v té první dostane prostor především vážná a komorní hudba, od července se veškeré dění přesune do Smetanových sadů, kde se každou neděli uskuteční pravidelné promenádní koncerty.
Úvodní vystoupení ReBelcanta se koná v úterý od 19.30 v Koruně. Do festivalové koncepce je vedle tohoto sálu zařazen i kostel Narození Panny Marie a obřadní síň hořické radnice. V chrámových prostorách se hned následující týden představí domácí pěvecké sbory Ratibor a Vesna. Nebude to jediný koncert místních umělců, Hořice mají bohatou tradici hudebních spolků, a právě jim dávají slavnosti příležitost k prezentaci. Do programu je totiž zařazeno i zdejší orchestrální sdružení Dalibor, Hořický komorní orchestr, pěvecký sbor Bona Vita a sbor Gymnázia v Hořicích, s nímž vystoupí sestry Pirochovy. Hostující umělce doplní České klavírní duo, Helena a Radomír Melmukovi společně s Alfrédem Strejčkem.
V červencové nabídce pravidelných nedělních hudebních odpolední ve Smetanových sadech je hradecký JH Big Band, Hořická "12", Hot Dog Jazz Band, Hořičanka, skupina Kantoři, packý Evergreen Diexieland Band, bělohradský folklorní soubor Hořeňák a na samotný závěr festivalu Staropražská kapela.
(jn)
DESTINY'S JAM V JIČÍNĚ Téměř dvě stovky soutěžících z několika tanečních souborů se zúčastnilo celorepublikové přehlídky Destiny's Jam v Kulturním domě v Jičíně. Během sobotního odpoledne měli diváci možnost spatřit nejrůznější diskoformace a showformace při jejich tanečních kreacích. Na soutěž zavítali tanečníci z Nové Paky, Hořic, Pardubic, Hradce, Žamberka a například i z Brna, odkud přijela skupina M-Dance (na snímku někteří z členů tohoto klubu).
FOTO: jn
Zajímavé knihy U Pašků
Vodní mlýny v Čechách III.
Svazek je věnován bohaté historii mlýnů ve městech pražských - na Vltavě i Čertovce.
Libri Kč 240,-
Historie válek
Chronologicky a zeměpisně uspořádaný přehled válečných konfliktů od roku 100 000 př.n.l. až do současnosti.
KK Kč 399,-
Hövelmann 1000 záhadných jevů
Kniha o tisíci nevysvětlitelných záhadných jevech vás zavede do jiné skutečnosti...
Nava Kč 178,-
NABÍZÍME:
CD - Anna K * MC - Citron - Síla návratu
Nabídku nových knih pro vás připravuje Knihkupectví U Pašků, Valdštejnovo nám. 61, Jičín (tel.:0433/532 267).
V zámecké oranžerii Na křídlech času
Lázně Bělohrad - V Raisově památníku je od konce dubna zpřístupněna výstava Jiřího Vavřiny a Darji Čejkové Na křídlech času. Vernisáž zahájil Leoš Kučera, redaktor MF Dnes, a v hudební části vystoupil Václav Marek a hradecký Blue Star. Obrazy a kresby se vhodně doplňují s keramikou. Výtvarné práce obou autorů mají jedno společné, symbolizují atmosféru pohody a snových světů. Pro tuto výstavu zvolil Vavřina obrazy s antickou tématikou, na nichž oživují staré mytologické příběhy. Keramička Darja Čejková zaplnila prostor zámecké oranžerie především svícny nevšedních tvarů a rozměrů. Jejich společná výstava v Bělohradě potrvá do 20. května, mimo pondělí a středu je otevřena každý den.
(jn)
Turnovské muzeum přejde asi příští rok pod kraj
Turnov, Liberec - Státní vědecká knihovna, Oblastní galerie a Severočeské muzeum Liberec, všechny tyto dnes státní organizace přejdou v rozmezí července až října pod Liberecký kraj. Oznámila to jeho mluvčí, Barbara Stará - Pradeová.
Královéhradecké hejtmanství podle posledních informací tak rychlé není, na rozdíl od Liberce začne majetek v regionu od ministerstva kultury přebírat nejdříve až příští rok.
"Jak vyplývá ze zákona, přejde zřizovatelská funkce ke všem současným okresním muzeím i okresním knihovnám na kraje. V příštím roce by tedy mohl kraj převzít do svých pravomocí Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Okresní muzeum Českého ráje v Turnově či Okresní vlastivědné muzeum v České Lípě," sdělil Jaroslav Zámečník, radní Libereckého kraje, pověřený vedením resortu kultury, tělovýchovy, sportu a cestovního ruchu.
Tento resort by měl předkládat vlastní projekty do programu Phare - Small joint projects, nově koncipovaného programu dříve známého jako Fond malých projektů. "Jeho inovované pojetí by mělo dovolit čerpat daleko větší objem financí, a to i na investiční akce. Příspěvkové organizace, jako například muzea, budou mít zase možnost zapojit se do speciálních programů EU, například do programu Raphael, který je určen oboru muzejnictví," doplnil Zámečník.
(jn)
Výstava Švábenické a Gerstnera
Železnice - Již zítra v sobotu 12. května v 10 hodin bude v muzeu v Železnici zahájena slavnostní vernisáží výstava dvou malířů ze Sdružení podkrkonošských výtvarníků, Lídy Švábenické z Hořic a Miloše Gerstnera z Benecka. Výstavu malíři nazvali Náš domov, hlavním tématem prací je krajina. Malířka představí také některé ze svých kytic. Výstavu zahájí Radomír Pacina, hudbou budou doprovázet žáci místní základní školy - Tereza Bambušková, Lucie Šťastná a Přemysl Fousek. Tato prodejní výstava potrvá do 26. června. Železnické muzeum je otevřeno od úterý do neděle od 13 do 17 hodin.
(red)
Malý fejeton o jaru a tak vůbec
Chodit s malým pejskem na procházky po Jičíně v zimě vyžaduje pevné nervy, vzhledem k místnímu zvyku mnohých pejskařů, který spočívá v tom, že vypustí své miláčky na ulici, aby se vyvenčili a proběhli jak jim libo, zatímco pán se urychleně vrátí domů, do tepla. Co jeho miláček ponechaný bez dozoru na ulici vyvádí, pánubohu poručeno.
Provádět totéž na jaře je horor. K nevychovaným psům totiž přibudou cyklisté. Ti chudinkové, kteří nedovedou rozlišit chodník od silnice, nerozeznají značku zákazu vjezdu a výraz povinně osvětlené kolo jim ani vzdáleně nic nepřipomíná.
Ondyno jsem se vrátila z procházky vzteky bez sebe a hned si mnohaslovně postěžovala manželovi. Vyslechnul mne soucitně a druhý den mi vložil do ruky jakýsi papír. Sepsal protestní petici, zaradovala jsem se. Předčasně. "V poslední době stávají se cyklisté metlou Jičína. Jezdí beze všech ohledů po chodnících a cestách pro pěší, nedbajíce ani tabulek o zákazu jízdy na kole. Večer a v noci nemají svítilen. Každý den způsobí úraz nebo porazí děti a není prostředku k nápravě. Lidé, dokud do nich cyklista nevrazí anebo dokud neublíží jejich dítěti, jsou k tomuto zlořádu netečni. Policie je na počet nedostatečna, mimoto málo placena a odvislá. To by musila býti státní policie z lidí dobře placených a neodvislých od různých pánů ve městě, jež by v tomto ohledu i v mnoha jiných věcech zjednala pořádek. A tak dnes slušný člověk nevyjde ze strachu, octne-li se na ulici."
Podívejme, že by některé z regionálních novin postřehly a pranýřovaly, zaradovala jsem se znovu. Opět předčasně. V tu chvíli mi padlo oko na bibliografický záznam, jímž pečlivý choť citát opatřil. Skutečně se jedná o přesný a doslovný opis kroniky města Jičína ze srpna 1929.
A tak mě napadá. Není trochu předčasné starat se, zdali nás Evropská unie přijme do svých řad za rok, dva, pět nebo pětapadesát? Dokud si budeme plést demokracii s anarchií a žít v blaženém přesvědčení, že zákony, vyhlášky a nařízení platí jenom pro ty druhé, nepatříme totiž do civilizované Evropy vůbec.
Zuzana Francková
