Nové Noviny č. 17/0127. dubna 2001str. 6

Jiří Šalamoun v novopackém Suchardově domě

Nová Paka - Minulý pátek se zaplnily výstavní prostory novopackého Suchardova domu milovníky výtvarné tvorby, kteří se přišli podívat na vernisáž výstavy Jiřího Šalamouna pod názvem Litografie a litografie.

Se svou typickou a nenapodobitelnou lidovou mluvou vzdal v úvodním slově svůj hold protagonistovi výstavy a jeho tvorbě akademický malíř Vladimír Komárek. "Považuji za čest uvést vernisáž tohoto výjimečného malíře evropské úrovně, kterému závidím svobodu, jakou vyjadřuje svoji tvorbu," řekl mimo jiné tento oblíbený akademický malíř.

Jiří Šalamoun po vystudování oboru volné grafiky na Akademii výtvarných umění v Praze v roce 1961 pokračoval později ve studiu oboru knižní ilustrace a typografie na Vysoké škole grafiky a knižního umění v Lipsku, kde také dosáhl absolutorium. Věnuje se převážně oboru knižní, filmové a volné grafiky, ilustracím, plakátům a animovaným filmům jako kreslíř a grafik. Vystavované obrazy v Suchardově domě představují jenom zlomek jeho tvorby, protože ilustroval nebo graficky zpracoval přes sedmdesát knih, výtvarnou podobu dal čtyřiceti animovaným filmům a navrhl přes třicet, většinou filmových, divadelních a výstavních plakátů. Jeho volná grafická tvorba zahrnuje přes padesát barevných litografií velkého formátu i velkou řadu menších listů s různými cykly. Jak napsal o výtvarníkovi Jan Poš, všechny tři oblasti umělecké činnosti autora, knihy, animované filmy a volné grafické listy, se vzájemně organicky a podnětně propojují. Dominantní je v nich rozhodně lapidární grafická ucelenost a myšlenková dynamika, které způsobují, že řada Šalamounových ilustrací by mohla figurovat jako samostatné grafické listy.

Součástí páteční vernisáže byla samozřejmě i hudba. Tentokráte Monika Kytlerová a Vilém Valkoun zahráli čtyřručně na klavír rondo D dur Franze Schuberta. Výstava potrvá do 20. května a bude otevřena denně mimo pondělí.

(ur)


Tulipány Pavlíny Gardianové

Téměř přesně po roce opět vystavuje své obrazy v síni staropackého obecního úřadu mladá výtvarnice Pavlína Gardianová. Její současná výstava potvrzuje, že se jako malířka nebrání změnám. Na rozdíl od loňských pláten, které zahaloval jakýsi závoj tichého smutku a nostalgie, přichází tentokrát s jasně barevnými akvarely květinových zátiší, jimž dominují především rozkvetlé tulipány. Autorka sama přiznává, že není ten typ malíře, jenž by za sebou zanechával jen jeden nezaměnitelný rukopis. Ovšem přece jen nejbližší jí jsou obrazy, jejichž prostřednictvím se snaží zachytit odstíny a hloubku lidské duše. Ostatně i to je důvod, proč před časem zahájila studium filozofie a psychologie na olomoucké univerzitě. Gardianová v současnosti učí výtvarnou výchovu na Základní škole v Nové Pace. Její výstavu ve Staré Pace zahajovala tamní knihovnice Hana Hylmarová.

FOTO: jn


Obrazy Vladimíra Komárka v lomnické galerii

Lomnice - V městském muzeu a galerii v Lomnici nad Popelkou proběhne v úterý 1. května v 10 hodin slavnostní zahájení výstavy obrazů a grafiky jednoho z nejvýznamnějších současných českých výtvarných umělců, Vladimíra Komárka. Vernisáž bude zahájena úvodním slovem Petra Kábrta, v kulturní části programu vystoupí člen Národního divadla v Praze herec Josef Vinklář. Pozvání k hostování přijal i houslový virtuos Václav Hudeček s chotí.

Vladimír Komárek, který žije a tvoří v Nedvězí u Semil, je nejen uznávaným malířem a grafikem, ale je znám také jako poutavý vypravěč a spisovatel. V roce 1993 vyšla poprvé jeho kniha "Pojednání o mé radostné cestě od kolébky ke krematoriu", která se v té době okamžitě stala bestsellerem. Nedávno se na knižních pultech objevila jeho druhá kniha "Řeči s Pavlínou" (druhé vydání), doplněné o překrásné Komárkovy ilustrace. Tuto knihu budou mít možnost případní návštěvníci zakoupit přímo na vernisáži. Připravuje se i vydání knihy Komárkových fejetonů.

Vladimír Komárek, třebaže žije na venkově, je v České republice velice známou osobností. Vystupuje v televizi, je zván na besedy a ve všech koutech naší republiky jsou pořádány výstavy jeho prací. Kulturní veřejnost oceňuje nejen autorovo velké umění, ale skrze jeho prosté lidské nazírání světa jej vnímá i jako vzácný typ člověka, bez nadsázky řečeno "šlechtice ducha".

Výstava v Městském muzeu a galerii v Lomnici nad Popelkou potrvá do 3. června a bude otevřena od úterý do čtvrtka od 8 do 16 hodin, od pátku do neděle pak od 9 do 12 hodin.

Vladimír Mikule


Spolek přátel města navrhuje otevřít stálou galerii osobností Sobotecka

Sobotka - S minimálním zájmem sobotecké veřejnosti se setkala anketa, od níž si město slibovalo, že získá představu, jak by měl být v budoucnu z pohledu místních obyvatel využit špalíček domů na jižní straně náměstí.

Na rekonstrukci pěti domů nechala radnice zpracovat studii a v poslední době řeší otázku dalšího využití tamních prostor, které v současnosti neodpovídají jejich atraktivnímu umístění v centru Sobotky. "Doufali jsme, že nám sobotečtí občané předloží návrhy, z kterých by mohli zastupitelé při budoucím rozhodování vycházet, bohužel průzkum prošel mezi lidmi až na pár výjimek bez jakéhokoliv ohlasu," konstatuje starosta Petr Hejn.

"Určité návrhy nám předložila kulturní komise a pracovnice městské knihovny, ve své podstatě však nejde o žádná převratná řešení. Další podnět přišel i od Spolku přátel města Sobotky," doplnil starosta.

Klub navrhuje v uvažovaných prostorách otevřít tzv. Galerii osobností Sobotecka. "Při dlouhodobé absenci muzea v Sobotce navrhujeme v těchto místech vytvořit bezpečný prostor pro shromažďování uměleckých předmětů, například soch, obrazů a dokumentárních materiálů včetně fotografií," přibližuje představy Spolku přátel města Sobotky jeho tajemník Ivan Kafka. Podle představ spolku by bylo vhodné v části zmíněných prostor otevřít stálou expozici osobností Sobotecka. "Mezi významné postavy, které se zde narodily nebo zde působily, patří Šrámek, Šolc, Turnovský, Jeřábek, P. Vetešník, Mánes, Pekař, Čapek, Rais, Svatopluk Čech a řada dalších, kteří by si takovou galerii zasloužili," shrnuje Kafka.

Technický stav na sebe navazujících objektů si vyžádá nákladné opravy. Město má k dispozici stavebně-historický průzkum, z něhož vyplývá nutnost sanačních zásahů. "V první řadě je potřeba zajistit opravy střech, žlabů, okapů a provedení sanačních omítek uvnitř jednotlivých domů. Navíc jsou značně podmáčené stěny z důvodu špatně odvodněného náměstí, a s tím zase souvisí budování nové kanalizace v Sobotce. Jeden záměr je tedy podmíněn hned další investiční akcí, z toho jasně vyplývá, že půjde o dlouhodobou záležitost," vysvětluje Hejn.

Ovšem už dopředu chce mít radnice minimálně v jedné věci jasno: jakou náplň fronta domů, tvořících jižní stranu náměstí s podloubím, bude jednou mít. "Než se pustíme do jakýchkoliv stavebních úprav, musí být rozhodnuto, k čemu mají tyto prostory sloužit, aby se nestalo, že se některé interiéry budu o několik let později znovu zbytečně předělávat," doplnil sobotecký starosta. Do té doby musí město také nalézt nové bydlení pro lidi, kteří žijí v nájemních bytech v této části náměstí.

(jn)


RODNÝ DOMEK SPISOVATELE JEŘÁBKA Domek čp. 65 v soboteckých Benátkách patřil před polovinou 19. století Václavu Jeřábkovi, který u velkého okna na boku stavby ševcoval, stavěl housle, maloval naivně milé obrázky města a zlobil se na svého nezdárného syna Františka Věnceslava, z něhož vyrostl jeden z našich nejlepších dramatiků druhé půle 19. století, jak vyplývá z rozsáhlé kapitoly prof. F.Černého v loni vyšlé knize Kapitoly z dějin českého divadla. Hluboký příkop za domkem svědčí o tom, že Sobotka bývala důkladně opevněna. Vede přes něj most se sochou sv. Jana Nepomuckého. Původní, snad barokní socha téhož světce byla roku 1856 nahrazena dílem známého sochaře A.Wildta. Při rozšiřování vozovky v roce 1932 byla socha i s protějším krucifixem přenesena ke kostelu.

(S, FOTO: sbírka Karla Čermáka)


Muzeum otevřeno

Železnice - Sezona v železnickém muzeu může začít, protože se podařilo najít novou průvodkyni.

Pro návštěvníky bude k vidění stálá expozice malířů, kteří se v Železnici narodili nebo v ní léta pobývali a zdejšímu muzeu věnovali část svých obrazů. Bude možné prohlédnout si olejomalby Františka Kavána, k jehož expozici přibyla část jeho dopisů, které psal svému známému, ing. Brožovi. Expozici železnického muzea doplňují obrazy akademického malíře Františka Zikmunda spolu s nábytkem a výtvarnými potřebami z jeho pražského ateliéru včetně malířského stojanu a kufříku s barvami. Muzeum se může pochlubit rovněž odkazem dalšího slavného malíře, železnického rodáka T. F. Šimona a muzejní chodba je věnována půvabným akvarelům Jiřího Kosiny. K muzeu patří rovněž kupecký krám a roubená chaloupka dokumentující způsob života v minulosti.

Poprvé bude muzeum otevřeno již 1. května a přístupné bude denně od 13 do 17 hodin kromě pondělí.

Nataša Kalousková


ŽIVOT ŘÁDOVÝCH SESTER OČIMA RADMILY ŠEPSOVÉ Místa, která většině lidí zůstávají zcela zakryta, přiblíží alespoň obrazem v jičínském muzeu zítra zahajovaná výstava černobílých snímků jičínské fotografky Radmily Šepsové, která měla ojedinělou příležitost zdokumentovat každodenní život za zdmi kláštera sv. Karla Boromejského v Praze. Kolekce několika desítek fotografií, vybraných pro tuto příležitost, vznikala v průběhu čtyř dnů, které autorka strávila v kolektivu milosrdných sester Řádu sv. Karla Boromejského. Ten byl založen v roce 1652 Richardem Chauvenelem v Nancy a v Čechách je v současnosti největší ženskou kongregací. Těžiště jejího poslání spočívá v oblasti charity, sestry dnes pracují ve zdravotnictví, v sociálních a výchovných ústavech. S podporou manželů Lobkowicz založily boromejky v roce 1843 v Praze klášter s kostelem patrona sv. Karla Boromejského a nemocnici, dnešní Fakultní nemocnici Pod Petřínem. Převážně v těchto dnes už ovšem moderních prostorách Šepsová fotografovala běžný život tamních žen a dívek. Zítřejší vernisáž výstavy "Dům plný lásky aneb Klausura vstup zakázán" v Okresním muzeu a galerii v Jičíně začíná ve 14 hodin.

FOTO: jn


Výstava: Čekání na světlo

Staré Hrady - Minulou sobotu byla v prostorách zámku zahájena výstava fotografií Josefa Krenna s názvem Čekání na světlo. Slavnostní vernisáž zahájil úvodním slovem Josef Bucek a na počest fotografovy výstavy zahrála také novopacká skupina Fosilie.

V autorově podání je tato výstava jeho premiérovou a zahrnuje kolekci 35 zvětšených barevných snímků, jejichž společným námětem je krajina. Jak sám autor uvádí, právě skrze obrázky krajiny zaznamenané na kinofilm začal objevovat kouzlo fotografie a fotografování. "Samozřejmě jsem zkoušel i jiné oblasti fotografie jako makro, portrét, zátiší nebo přírodu, ale krajina, to pro mne bylo alespoň zpočátku to pravé. Vždy mě okouzlovaly změny barev oblohy při západu slunce, odrazy světel na hladině rybníků, lesní příšeří, nepřirozené světlo oblohy před bouřkou nebo chvíle, kdy se mi nad hlavou rozevřela stuha duhy," říká o svém vztahu ke krajině Josef Krenn. Na výstavě budou k vidění snímky nejen z regionu Jičínska, ale i ze vzdálenějších míst, které fotograf posbíral při svých cestách například po Krkonoších, Vysokých Tatrách nebo v rakouských horách. Výstava fotografií Josefa Krenna bude pro veřejnost otevřena do 17. května.

(pe)


Zajímavé knihy U Pašků

Weiss Český ráj

Obrazová publikace.

RA Kč 390,-

Hamannová Habsburkové

Životopisná encyklopedie.

Brána Kč 539,-

NABÍZÍME:

MC - Haha - Zůstaň v pohodě * CD - Citron - Síla návratu

Nabídku nových knih pro vás připravuje Knihkupectví U Pašků, Valdštejnovo nám. 61, Jičín (tel.:0433/532 267).


Kdo nemá mobil, tak je ...

Námětem tohoto příspěvku se stala minipříhoda, které jsem byl svědkem cestou po městě. Skupina mladíků mezi sebou řešila nějaký problém, když tu jeden z nich pronesl onu větu: "Kdo nemá mobil, tak je ...," s dovolením dopovím slušně "... není normální člověk!" Skutečně mobily nás zaplavily. Na každém kroku je potkáváme a podle jedné statistiky se mobilní telefon v minulém roce stal nejčastějším vánočním dárkem.

A tak mě napadlo, kdy vlastně přišel do Nové Paky telefon? Naštěstí mám doma po ruce Vlastivědnou monografii okresu, svazek 3. z roku 1929, kde se píše: "Telefon v Nové Pace zřízen r. 1907. Možno telefonovati přímo do Hořic, Lázní Bělohradu, Pecky, Jičína, Lomnice, Semil, Turnova, Jilemnice, Vrchlabí, Hostinného, Horní Brusnice, Mostku. Nová Paka leží uprostřed. Podél trati železniční vede přímá linka z Prahy do Vratislavě." Z řady dalších zajímavých údajů jsem si poznamenal, že v letech 1922 až 1928 měl novopacký telefonní úřad 402.209 místních hovorů a 268.164 mimoměstských. V Nové Pace byla hovorna 96 abonentů.

Když tak dnes listuji Zlatými stránkami, musím se pousmát, co by naši předkové před sto lety řekli mobilním telefonům.

Václav Franc, Nová Paka


Poděkování školákům

Děkujeme touto cestou žákům 1. ZŠ Jičín vedenou panem učitelem Hanzlem a dvěma učitelkami za sesbírání 7 pytlů odpadků na silnici od Turistické chaty a horní části obce Prachov. Přestože toto bylo uklizeno na podzim, valná část pochází z Pochodu za Rumcajsem. Je dobré, že děti jsou vedeny k pořádku a lásce k přírodě.

Český svaz ochránců přírody Prachovské skály

Nové Noviny