Jak naznačil správce konkurzní podstaty Milan Jelínek, výběr investora by mohl být završen do jednoho měsíce. "Koncem dubna se sejde věřitelský výbor, aby posoudil došlé nabídky. Dvě firmy je předložily písemně, kromě nich si areál cihelny prohlédl ještě jeden zájemce, ale ten svou nabídku dosud nekonkretizoval," informoval NN Růžička.

Na ukončení veřejné soutěže a prodej výrobních kapacit kdysi fungujícího podniku čeká na 150 věřitelů, jimž Cios Holding dohromady dluží téměř půl miliardy korun. Nevyšší pohledávku, 66 milionů korun, uplatnil Fond národního majetku, který osenickou cihelnu na základě privatizačního projektu v roce 1993 prodal za 75 milionů korun firmě Cios Osenice s. r. o., která se o pět let později stala součástí holdingu s třičtvrtěmiliardovým základním jměním.

Věřitelský výbor by tedy měl v následujících dnech vybrat kupce minimálně ze dvou zájemců. Jaké konkrétní firmy se do soutěže přihlásily a kolik jsou ochotny za provoz úpadce zaplatit, správce nesdělil. "Jediné, co v tuto chvíli mohu říct, je to, že se jedná o tuzemské firmy," řekl Jelínek. Ten už začátkem roku uvedl, že motivací hlavních věřitelů je obnovení výroby zdících materiálů v Osenicích. Pokud zájemci předloží bankovní příslib, případně jiný doklad, kterým prokáží svou solventnost, tak by mohlo definitivní rozhodnutí o prodeji padnout už koncem dubna, uzavřel Jelínek.

(jn)

FOTO: jn

Regionální den: navštíví zámek v Dětenicích

Zatímco v loňském roce byl program regionálního dne směřován spíše na Jičínsko, letos je převážně soustředěn na oblast Turnovska a okresu Jičín bude patřit až jeho závěrečná část. Podle jednatelky Sdružení Český ráj a vedoucí odboru kultury Městského úřadu v Jičíně Evy Zatloukalové program začne v Okresním muzeu Českého ráje v Turnově, kde bude představena unikátní mineralogická expozice, výstava šperků a drahých kamenů. Po Turnově bude následovat návštěva Kozákova, mimo jiné expozice drahých kamenů s možností vyzkoušet si jejich broušení a exkurze do Votrubcova lomu. Odpoledne pak autobus s účastníky zamíří i do Rovenska pod Troskami na návštěvu místní brusírny diamantů. "Na závěr odjedeme do Dětenic do nově zrestaurovaného barokního zámku, dnes komerčně využívaného právě i pro potřeby cestovního ruchu. Jde navíc o zámek, který byl v loňském roce poprvé otevřen pro veřejnost a který navíc turisticky velmi zatraktivnil oblast celého Libáňska," konstatovala Zatloukalová. Při cestě mezi Jičínem a Dětenicemi budou moci také přítomní vyslechnout i přednášku ředitele Okresního muzea a galerie v Jičíně Jaromíra Gottlieba o Valdštejnově komponované krajinné kompozici a o dalších památkách na Jičínsku.

Letošní regionální den by však každopádně neměl být posledním. Podobné dny se přitom za spolupráce České centrály cestovního ruchu konají i v dalších místech České republiky. "Za jeden den samozřejmě nelze představit celý region, a proto budou moci obdobné akce trvat prakticky stále. Podobný způsob propagace našeho regionu považuji za velmi dobrý a účinný," dodala Zatloukalová.

(max)

Sloučením Nové a Staré Paky by její obyvatelé vydělali 7 milionů korun

K navýšení příjmů by došlo na základě nového zákona o rozpočtovém určení daní, který ke slučování do větších celků nepřímo vybízí. Ještě v minulém roce totiž zůstávaly obcím daně od fyzických osob podnikatelů, dále většina daní z mezd zaměstnanců a dvacet procent z daně právnických osob. Podle nového zákona nyní v obci zůstává pouze třicet procent daně podnikatelů, zbytek se rozděluje mezi obce podle počtu obyvatel s tím, že větší města dostanou na jednoho obyvatele více. Pokud by došlo ke sloučení Nové Paky se Starou Pakou, obě obce by dohromady oproti současnému stavu získaly dalších téměř 7 milionů korun. Na jednoho obyvatele totiž města větší 10 tisíc obyvatel dostávají oproti 4126 korunám o téměř 600 korun více, přesně 4707 korun.

Podle obou starostů Petra Kuříka z Nové Paky a Jaroslava Fišery ze Staré Paky ke sloučení asi opravdu dojde a vše je spíše otázka času. "Integrace by jistě měla svou logiku a pro sloučení bychom měli veškeré předpoklady. Navíc jsme v těsné blízkosti. V minulosti jsme již jednou spojeni byli, ale integrace byla provedena naprosto hloupě a násilně. Vedení malých obcí již dnes má přitom velmi těžký život a různými legislativními úpravami jsou menší obce nuceny ke slučování," vyjadřuje svůj názor novopacký starosta Kuřík. "Navíc se už dnes stále pomalu propojujeme. Během posledních let to například bylo kanalizací a vodovodem," upřesnil Kuřík.

Starosta Staré Paky Jaroslav Fišera se vyjadřuje obdobně. "Vše asi k postupné integraci opravdu směřuje. Na minulé spojení v padesátých letech však Stará Paka hodně doplácela, a proto dnes podobné spekulace narážejí na tvrdý odpor a vyvolaly by spíše pobouření. Dříve mezi Novou a Starou Pakou byly opravdu špatné vztahy," reaguje na dotaz NN Fišera. "Vše by se mělo nechat postupnému vývoji a pokračovat ve velmi dobrých vztazích, které dnes s Novou Pakou máme. Za dva roky by se měl například do Nové Paky přesunout i náš stavební úřad, takže vývoj směrem k budoucímu spojení zde určitě je. Nyní by však mezi obyvateli Staré Paky zvítězila spíše obava, že všechno by se na náš úkor opět soustředilo do Nové Paky. Osobně proto vidím sloučení reálné tak nejdříve za deset, ale i více let," jednoznačně dodal Fišera.

(max)

Šikanou trpí každá škola, říká Maléř

"Statistikou o šikaně se zabývá psychologický ústav, situaci má velice dobře zmapovanou především docent Říčan. Faktem je, že když si sám pro svou potřebu provádím nějaké průzkumy, tak se mi bohužel potvrzuje, že šikana je záležitostí snad každé školy," říká Maléř. Podle něj je těžké odhadnout, zda se tento negativní společenský fenomén stává v porovnání s minulostí rozšířenější. "Spíš se obávám toho, že se agresoři zdokonalují a v mnohem větší míře uplatňují různé formy někdy až brutálního násilí. V praxi se navíc stále častěji setkáváme s tím, že se objevuje i u dětí předškolního věku," hodnotí vývoj z posledních několika let.

Zdůraznil, že šikana mezi dětmi zůstává velmi často skryta očím dospělých. Za hlavní problém proto považuje otázku, jak ji lze odhalovat a zda vůbec existují nástroje, které by něco takového umožnily. Důsledky se mohou projevit například nenadálým zhoršením prospěchu jednoho z žáků, jeho častější absencí či přímo záškoláctvím. "Problém je i v tom, že u řady pedagogů narážím na jejich nepřipravenost, nejsou schopni šikaně v dětském kolektivu čelit a také ji předcházet. Šikanu je potřeba vnímat nejen jako záležitost mezi agresorem a obětí. Je potřeba si uvědomit, že je to nemoc celé skupiny, celé třídy, nikoliv jednotlivců," míní odborník.

Jako nejlepší prevenci proti vzniku jakéhokoliv násilí doporučuje vytvářet v kolektivu atmosféru klidu a bezpečí. Jak řekl, o těchto věcech by se mělo s žáky i jejich rodiči otevřeně hovořit a škola musí dát jednoznačně najevo, že projevy násilí tolerovat nebude. Šikana má zelenou právě tam, kde je mezi dětmi přítomen strach a napětí.

Často souvisí i s jiným patologickým jevem, závislostí na drogách či výherních hracích přístrojích. "Právě v tomto spojení se zdokonalují například formy vydírání, které nemusí probíhat jen na půdě školy. Vznikají i různé gangy dětí. Své vzory si někteří mladí agresoři hledají i na televizní obrazovce, kde je násilí neustále prezentováno," upozorňuje Maléř. Když už se podaří konkrétní případy šikany odhalit, měla by se stejná pozornost věnovat jak oběti, tak útočníkovi, který rovněž potřebuje pomoc. V opačném případě se může stát, a praxe to podle Maléře potvrzuje, že se rodiče dětí, které byly odhaleny jako agresoři, zastávají a odmítají se školou spolupracovat.

(jn)