Nové Noviny č. 14/016. dubna 2001str. 6

Setkání kronikářů v jičínském muzeu

Jičín - Představa kronikáře jako vetchého starce zavaleného spoustou listin a kaligrafickým písmem zaplňujícího stránky obrovského foliantu patří do kategorie pohádek a bájí. Setkání skutečných kronikářů, žen a mužů dokumentujících historii obcí a měst, se již potřetí konalo minulý týden v jičínském Okresním muzeu a galerii. Organizátorkami setkání byly, jako už tradičně, pracovnice muzea historik Hana Fajstauerová a Jana Kořínková.

"Setkání se tentokrát konalo v poněkud odlišném duchu. Hlavní slovo měli kronikáři, kteří zde představovali jak své obce, tak několik nově vzniklých publikací, na jejichž vydání se podíleli," hodnotí setkání více jak pěti desítek kronikářů, pamětníků a příznivců historie z celého okresu Fajstauerová. Nepřívecký kronikář Josef Ort přivezl již druhé vydání publikace Kronika a historie venkovského lidu na Sobotecku, Vladimír Šťovíček představil právě vydanou knihu Sukorady, historie a současnost a Petr Bangha Dějiny obce Újezd pod Troskami a osad Hrdoňovice, Semínova Lhota, Čimyšl.

Část setkání byla věnována i Muzejním novinám, které díky spolupráci s kronikáři částečně změnily svoji tvář. "Na posledním vydání věnovaném Vrbici a na připravovaném čísle o Sobčicích je tato spolupráce zcela jasně patrná," konstatuje Fajstauerová a dodává: "Velký kus práce na přípravě posledního vydaného a právě připravovaného čísla odvedli Václav Splítek z Vrbice a Jitka Šidáková ze Sobčic."

Hosty setkání byli Radka Janků ze Státního okresního archivu, která představila svou publikaci Legionáři Jičínska, a Milan Smolík z referátu kultury okresního úřadu. Na něho se soustředily dotazy přítomných týkajících se stavu a ochrany památek na okrese.

"Debata nad přinesenými kronikami je pro kronikáře inspirací a vodítkem pro další práci. Jde nejen o to jednou za čas se sejít, ale navzájem si vyměnit zkušenosti a kronikářům poradit a seznámit je s novinkami, které úzce souvisí s jejich prací," vypočítává přednosti pravidelných setkání Hana Fajstauerová. "Důležitá je i přátelská atmosféra, která na těchto setkáních různých věkových generací vládne. Příjemným zpestřením tentokrát byl i příspěvek dobšického kronikáře Josefa Hlubůčka o stavbě roubeného stavení a funkci žentouru, které doplnil i praktickou ukázkou výroby došků," doplňuje ji druhá z pořadatelek Jana Kořínková.

"Ráda bych poděkovala Státnímu okresnímu archivu v Jičíně za zapůjčení edicí archivního materiálu, které obsahují základní informace i o obcích Jičínska," dodala závěrem Fajstauerová která se stejně jako její kolegyně nezaměřuje pouze na tato občasná setkání, ale s kronikáři spolupracuje během celého roku.

(to)


Okresní muzeum a galerie Jičín

zve v neděli 8. dubna

na 3. archeologickou vycházku

s výkladem o archeologických a jiných památkách

obcí Kostelec a Dolany

Sraz je na jičínském vlakovém nádraží. Odjezd v 11.34 do Jičíněvsi, zpět z Bartoušova vlakem v 15.55 nebo 17.17 hodin.


Hořice zvou na výstavy

Hořice - V Galerii plastik i ve výstavních prostorách městského muzea zahajují letošní sezonu. V galerii na Gothardě v současnosti vystavují společně koláže, grafiku a obrazy Martina Hozová, Ondřej Nosek a Zdeněk Krédl. Expozice sestavené z tvorby více autorů připravilo i muzeum. Ve Štorchově síni společnou výstavu sochařky Věry Růžičkové - Bejrové a malířky Jarmily Kalašové. V malé síni je k vidění keramika hořického výtvarníka Jiřího Ambrozka a obrazy v kraji známého malíře Michaila Ščigola, který žije v Železnici.

(jn)


Stát přidal víc na opravy památek

Jičínsko - Štědřejší než v minulém roce je letos ministerstvo kultury, které na opravy památkových objektů rozdělí mezi obce na Jičínsku o poznání více peněz. Na obnovu historických staveb v regionu jim stát přidá kolem 10,5 milionů korun, což představuje nárůst o téměř tři a půl milionu proti roku 2000.

Vstřícnější je především k Jičínu, který pro letošní rok počítá s příspěvkem necelých čtyř milionů korun. Zhruba stejně vysokou sumu na památky připojí z vlastních zdrojů i město. Podle vedoucí odboru kultury jičínské radnice Evy Zatloukalové budou státní prostředky z rozhodující části použity na opravu staticky narušených stropů valdštejnského zámku, rekonstrukci střechy kostela Panny Marie de Sale a pokračující práce v areálu Valdštejnské lodžie.

"Kromě toho se bude obnovovat také fasáda domu v Židovské ulici, a dotace z programu regenerace městských památkových rezervací a zón byla přiznána i vlastníkům dvou soukromých objektů v centru Jičína," doplnila Zatloukalová. Dodala, že na vlastní náklady zajistí město například dokončení rekonstrukce grotty a obnovu parkových cest v přilehlém Libosadu. Před dokončením je i byt správce v západním křídle Čestného dvora, který spolu s lodžií tvoří ojedinělý barokní areál, jenž v posledních letech zejména díky dotacím z fondu záchrany architektonického dědictví prochází rozsáhlou rekonstrukcí.

Z téže rozpočtové kapitoly ministerstva bylo kromě Jičína vyhověno žádostem i dalších obcí okresu. Nová Paka dostane tři čtvrtě milionu korun na zahájení oprav novorenesančního Suchardova domu, přes jeden milion jde na kostel v Chyjicích a půl milionu mají přislíbeny Holovousy na rozpadající se chodovický kostel sv. Bartoloměje, informoval vedoucí oddělení kultury okresního úřadu Milan Smolík.

Stejně jako v předchozích letech nevyšla naprázdno ani Sobotka, kde se letos započne s opravou bývalého špitálu. "Pro letošek máme z programu regenerace městských památkových zón přislíben příspěvek 830 tisíc korun, žádali jsme ale o podstatně vyšší částku," sdělil sobotecký starosta Petr Hejn. "Každopádně dotace pro nás mají zásadní význam, i kdyby tvořily třeba jen pětinu z celkových nákladů," poznamenal starosta.

Další zdroj peněz spravují regionální pracoviště Státního památkového ústavu. Z havarijního (střešního) fondu SPÚ Pardubice je pro Jičínsko vyčleněno 650 tisíc korun. "Takřka celou částku, celkem šest set tisíc, obdrží Pecka na rekonstrukci hradního mostu. Podle dotačních pravidel představuje zbylých padesát tisíc minimum toho, co může být přiděleno na jednu akci, a o jejich využití zatím nebylo rozhodnuto," upřesnil Milan Smolík.

Na péči o památky je pamatováno i v rozpočtu okresního úřadu, kde rovněž došlo k mírnému zvýšení výdajů, z loňských 2,580 na letošních 2,640 milionu. Nejvíce peněz opět připadne na církevní objekty, dohromady 2,1 milionu korun. "V letošním roce jsme se soustředili jen na stavby v havarijním nebo ve velmi špatném technickém stavu. Jde převážně o opravy střech a zabezpečení statiky, aby se předešlo následným škodám v interiéru, protože například zatékání dešťové vody může způsobit poškození nástěnných maleb nebo některých částí mobiliářů," vysvětluje Smolík. Toto rozhodnutí jde především na úkor restaurování soch, na které obce letos nedostanou ani korunu. Naopak byly posíleny dotace soukromým vlastníkům památkově chráněných objektů, mezi šest majitelů bude rozděleno 420 tisíc korun a sto tisíc přidá okres na starou roubenou školu obci Stará Paka.

Ani napodruhé neuspěly Hořice se svou žádostí o dotaci na opravu secesního divadla v budově staré radnice. "Na památky jsme minulý rok vyčlenili 840 tisíc korun a přibližně stejně vysokou částku uvolníme i letos. Jedinou dotaci, kterou se nám loni podařilo získat, bylo 300 tisíc na Věž samostatnosti z fondu ministerstva obrany," shrnul hořický starosta Ladislav Vrba. Připustil, že rekonstrukci divadelního sálu ve staré radnici se město pokusí zahájit v příštím roce bez ohledu na to, zda ministerstvo kultury jeho žádosti o příspěvek vyhoví.

(jn)


Obnova Valdštejnské lodžie stála už dvacet milionů

Město Jičín do oprav barokního areálu Valdštejnské lodžie s Čestným dvorem a přilehlou grottou včetně letos plánovaných výdajů vložilo kolem dvaceti milionů korun. Zhruba dvě třetiny z této částky tvořily státní dotace z fondu záchrany architektonického dědictví. Od roku 1998 probíhá také nová výsadba a úpravy v Libosadu. Obnova parku si rovněž vyžádala několik set tisíc korun.

FOTO: jn

Jičín - Unikátní barokní areál Valdštejnské lodžie na okraji Jičína je patrně nejdražší památkou na okrese. Včetně letos plánovaných výdajů si jeho rekonstrukce za posledních asi deset let vyžádala už bezmála dvacet milionů korun z veřejných prostředků.

Do oprav v kraji ojedinělého souboru barokních staveb s přilehlým parkem Libosad se investuje nepřetržitě od roku 1996, kdy definitivně padl záměr postavit v tomto prostoru obří zábavní park, jak jej městu předložil zahraniční investor.

Od té doby se také živě diskutuje o formě využití po mnoho desetiletí opuštěného a chátrajícího komplexu. Společnou řeč se v této věcí snaží nalézt občanské iniciativy - především sdružení Lodžie spolu s jičínskou radnicí. Téma je o to aktuálnější, že někdy během léta bude dokončen byt stálého správce areálu v západním křídle Čestného dvora.

Z pohledu památkářů je rozhodující, že se každý rok daří na lodžii a sousední hospodářské stavby získávat dotace z programu záchrany architektonického dědictví. Také letos se počítá se státním příspěvkem ve výši 1,2 milionu korun. "Obvykle platí, že jakmile se jednou práce rozeběhnou, je z ekonomických důvodů lepší přísun peněz neomezovat a celou akci pokud možno co nejrychleji dokončit," hodnotí průběh oprav Milan Smolík, vedoucí oddělení kultury Okresního úřadu Jičín.

Spolu s příspěvkem z fondu ministerstva bude letos město do lodžie s Čestným dvorem, nedaleké grotty a parku Libosad investovat tři miliony tři sta padesát tisíc korun. Vedle stavebních prací si výdaje v řádu několika stovek tisíc vyžádala právě i výsadba nových stromů v Libosadu, který bude v budoucnu protínat síť písčitých cest doplněných lavičkami.

Zásluhou občanského sdružení Lodžie se podařilo obnovit také umělou jeskyni, do níž se po mnoha letech vrátil dřevěný poustevník. Před pár lety uspořádali členové sdružení veřejnou sbírku, jejímž prostřednictvím shromáždili 190 tisíc korun na rekonstrukci grotty. Současným cílem OS Lodžie je uvést do života připravovaný projekt dětského centra pro hru a poučení v Čestném dvoře.

(jn)


OBRAZY STUCHLÍKA A FIGURKY VYČICHLOVÉ Raisův památník v Bělohradě otevřel sobotní vernisáží letošní sezonu společnou výstavou dvou výtvarníků. S obrazy s krajinářskou tématikou, inspirovanou okolím Peckovska a Bělohradska, se představuje Petr Stuchlík, který žije v Bělohradě. Jeho malířská plátna z posledních deseti let doplňují těstové figurky Jiřiny Vyčichlové z Velkého Poříčí u Hronova. Ta zde již vystavovala betlémy, rovněž zhotovené ze slaného těsta. Její letošní expozice s tradičními postavičkami a ukázkami lidové architektury je tentokrát ovlivněna připomínkou nadcházejících velikonočních svátku.

FOTO: jn


Výstava podkrkonošských výtvarníků

Nová Paka - Poslední březnové dopoledne přilákal malý sál novopackého MKS výtvarného umění, z nichž značnou část tvořili novopačtí výtvarníci a vrchlabští 'milovníci umění. Vernisáží zde otevírali výstavu dva umělci ze skupiny Podkrkonošských výtvarníků vrchlabský malíř Miroslav Čivrný a Vladimír Janata z Kundratic, řezbář, či lépe řečeno sochař tvořící ve dřevě, jak ho nazval v úvodním slově k vernisáži Radek Pacina. Ten také velice výstižně seznámil přítomné s oběma výtvarníky a jejich dílem. Mimo jiné charakterizoval Miroslava Čivrného jako ortodoxního krajináře s velkým životním optimismem a na svůj věk i výbornou fyzickou svěžestí a radostí ze zahrady, turistiky a malování, které ho dělá šťastným. Je sice z Vrchlabí, ale k Nové Pace se hlásí jako žák gymnazijního profesora Pavlovce a kamarád zdejších výtvarníků. Tato věrná charakteristika z úst Radka Paciny plně komunikuje s vystavovanými obrazy malíře, ze kterých na návštěvníky dýchá optimismus, klid a pohoda, ale vyzařuje i pozitivní energie, která byla do nich tvůrcem vložena. Zajímavá je umělecká cesta druhého protagonisty výstavy Vladimíra Janaty, s jehož nádhernými dřevěnými plastikami se mohou zájemci o umění setkávat pravidelně každým rokem v Košťálově, na tamních výstavách košťálovských výtvarníků. Začal se věnovat malování až po vojenské službě.

Po pokusech s tužkou zkusil i další malířské techniky. Touha zachytit motiv přírodního materiálu se u něho probudila při návštěvě místního řezbáře Pavla Kašpara. Zvědavost a chuť k poznání vlastních schopností jej nutila vyzkoušet zručnost v lipovém dřevě. Tento materiál mu nakonec zcela učaroval, a tak umělecká práce se dřevem dnes již přesahuje čas věnovaný malování. Jeho plastiky si zachovávají ušlechtilost dřeva znásobenou citlivým tvůrčím způsobem a návštěvníka přímo svými ušlechtilými tvary lákají k pohlazení. Vladimír Janata absolvoval od roku 1982 již pětatřicet společných nebo samostatných výstav. Jeho díla by mohl najít zájemce o umění i v soukromých sbírkách nejen v ČR, ale ve SRN, Belgii, Velké Británii, Holandsku a USA.

Sváteční atmosféru vernisáže svými dvěma klavírními vstupy, hudbou z filmu Titanic a Beethovenovou Měsíční sonátou rovněž navodila mladá klavíristka Kateřina Klímová. Výstava, která určitě stojí za zhlédnutí, je otevřena denně mimo pondělí.

(ur)


Plastici v Jičíně

Jičín - Autoři filmu Plastic People of the Universe spolu s některými členy této legendární kapely by se měli osobně zúčastnit pondělního promítání filmu v Biografu Český ráj.

Celovečerní dokument zachycující příběh nejslavnější a zároveň nejpronásledovanější undergroundové kapely natočila režisérka Jana Chytilová, která zároveň zpracovala i scénář. Promítání se však bohužel nebude moci zúčastnit Milan Hlavsa, který 5. ledna zemřel. V rámci natáčení filmu Jany Chytilové přitom ještě poskytl v březnu minulého roku rozhovor a zahrál mimo jiné píseň Má vlast, v podání Plastiků nezachovanou. Film Jany Chytilové byl dokončen koncem roku, premiéra byla uvedena koncem února v divadle Archa. V dokumentu mimo členů skupiny Milana Hlavsy, Josefa Janíčka, Vratislava Brabence a Jiřího Kabeše hrají například i Václav Havel spolu s Otakarem Motejlem a Františkem Stárkem.

První premiérové promítání filmu Plastic People of the Universe se v Jičíně uskuteční tuto neděli 8. dubna od 20 hodin. Druhé představení za již avizované účasti členů kapely se bude konat bezprostředně na druhý den taktéž od 20 hodin v pondělí 9. dubna.

(max)


Zajímavé knihy U Pašků

Hanel Naše ryby a rybaření

Nejúplnější přehled všech ryb a mihulí dosud zjištěných v našich vodách.

Brázda Kč 285,-

Říha Kaktusy - a jak je pěstovat

Kniha je zaměřena na úspěšné pěstování více než 150 druhů kaktusů.

Brázda Kč 285,-

NABÍZÍME:

MC - Sweet Sue - Ivan Mládek představuje

MC - Modern Talking - America O1

Nabídku nových knih pro vás připravuje Knihkupectví U Pašků, Valdštejnovo nám. 61, Jičín (tel.:0433/532 267).


Nové Noviny