Cílem nejen této, ale i dalších cest do jednotlivých okresů je podle Dernera snaha o seznámení se s problémy regionu a navázání užších kontaktů s představiteli státní správy a samosprávy, zástupci podnikatelské sféry a neziskového sektoru. Místohejtmana doprovázel krajský radní Jaroslav Vácha a člen zastupitelstva kraje Jiří Drška.

Po návštěvě jičínské nemocnice vyjádřil Derner spokojenost nad názorovou shodou s ředitelkou Danou Kracíkovou především v aktuálních otázkách vzájemného prolínání služeb sociálních zařízení se zdravotnictvím. Budoucí ekonomické zajištění těchto organizací a zejména jejich společné působení je totiž dosud nevyjasněné a čeká na vyřešení, kterým by podle vyjádření všech tří zástupců kraje mohlo být vícezdrojové financování.

"Jisté je, že zdravotnická zařízení pod správu krajských úřadů přejdou. Časový horizont vlastního převodu v porovnání například se školstvím a dopravou bude ale rozhodně poněkud delší, možná dvouletý. Problematika financování zdravotnictví a sociálních služeb však není zdaleka pouze otázkou krajů. Je především součástí celkové státní koncepce řešící budoucnost obou těchto odvětví. Teprve výsledky jednání stanoví určité mantinely, v rámci nichž se budou kraje pohybovat," připustil na setkání s novináři Derner.

Výše uvedený problém by řešil vytvořením oblastních, respektive okresních nemocnic, které by zajišťovaly zdravotnickou péči v maximální možné míře a rozsahu. Další stávající státní zdravotnická zařízení by převedl do oblasti následné lůžkové péče (např. léčebny dlouhodobě nemocných) nebo pod zařízení zcela sociálního charakteru. V konečné fázi by tak mělo podle Dernera zůstat ve státních zdravotnických zařízeních maximálně 5,5 akutního lůžka na 1000 obyvatel. Ve většině okresů Královéhradeckého kraje by to v konečném důsledku znamenalo snížení jejich počtu. Jičínského okresu, kde je jediným poskytovatelem akutních lůžek okresní nemocnice, by se toto opatření zřejmě nikterak netýkalo. Po zrušení akutních lůžek hořické nemocnice je dnes totiž v jičínském okrese pouze 4,5 lůžka na jeden tisíc obyvatel.

(mar)

Léčbu ozařovačem zahájí až v květnu

FOTO: mar

Peníze na bezpodmínečně nutnou modernizaci zastaralého přístrojového vybavení uvolnilo Ministerstvo financí ČR, které tak tímto způsobem využilo finančních prostředků z fondu rezerv a rozvoje Okresního úřadu v Jičíně. Stavební práce hradila nemocnice ze svého vlastního rozpočtu na letošní rok.

Podle původních informací mělo být zmíněné pracoviště radioterapeutického oddělení uvedeno do běžné každodenní praxe již v těchto dnech, což se však vzhledem k náročnosti celého projektu nepodaří.

"V současnosti je kobaltový ozařovač uveden do fyzikálního provozu, který nutně provází celá řada náročných zkoušek, měření a testů, jež jsou součástí komplexní přípravy celého pracoviště k provedení nezávislého auditu. Tuto přejímací zkoušku uskuteční odborník pověřený Státním úřadem pro jadernou bezpečnost s největší pravděpodobností ve dnech 13. a 14. dubna," přibližuje příští dny před zprovozněním nového přístroje lékařský fyzik Petr Šohaj.

Pak nastane podle jeho slov fáze zpracování obrovského množství technické dokumentace a její následné předání SÚJB spolu se žádostí o vydání konečného souhlasného stanoviska k uvedení kobaltového ozařovače do klinického provozu.

"Na základě předložených posudků, dokumentace a zmíněné žádosti se pak zřejmě v prvních květnových dnech uskuteční na našem pracovišti inspekce za přítomnosti zástupců Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a pověřených pracovníků všech dalších dotčených orgánů," dodal Petr Šohaj.

Pakliže vše proběhne podle představ odborníků, bude moderní kobaltový ozařovač uveden do provozu ve druhé polovině května. Tento krok ukončí několikaměsíční období nepříjemného dojíždění onkologických pacientů do Fakultní nemocnice v Hradci Králové a do Nemocnice v Liberci.

(mar)

Slavnostnímu aktu zasazení předcházel krátký kulturní program, v němž vystoupil například smíšený pěvecký sbor Smetana, z Masarykova naučného slovníku citovala Míša Medková, báseň Sestra zarecitovala Blažena Bohuňovská a krátkou úvahu o lípě přečetla Božena Matějková. Závěrečné poselství pak přítomným hostům, mezi kterými nechyběl ani župní starosta Jan Vacek, přednesla Jana Podlipná. Po krátkém vystoupení došlo nakonec k slavnostnímu zasazení Lípy tisíciletí a pod její kořeny byla vsazena skleněná láhev s poselstvím.

"Poselství obsahuje mnoho informací o TJ Sokol Jičín a samozřejmě ono poselství. Toto poselství je určeno příštím generacím, které jednou tuto láhev opět vykopou a tím opět povznesou Tyršovu myšlenku Sokola," vysvětlila Jana Podlipná. Již předtím byla v prostoru za Sokolovnou pokácena jiná zdejší lípa, jejíž rozřezaný kmen posloužil dětem ke hraní. Symbolické bylo tedy i opětovné vysázení lípy v těchto místech.

Vlastnímu vsazení stromu však již v dopoledních hodinách předcházel program se zpěvy a hrami určený pro děti z mateřských škol a mladší žáky.

FOTO: pe

Zájemce o koupi kamenolomu

Obec Železnice se rozhodla kamenolom prodat prostřednictvím realitní a inženýrské kanceláře Didaktik už začátkem letošního roku. Do výběrového řízení, které nakonec vyhrála společnost Stavoka Kosice, se mohli hlásit pouze zájemci s povolením k těžební činnosti, které uděluje Báňský úřad. "Zájemců o koupi jsme měli více, pouze Stavoka však nakonec jako jediná splnila všechna požadovaná kritéria," sdělil Jaroslav Smejkal z realitní kanceláře Didaktik.

Podle starostky obce Olgy Jakubcové by měla být v Doubravici zachována i těžba, hovoří se dokonce o jejím rozšíření. Prodejem kamenolomu získá Železnice, jedna z nejvíce zadlužených obcí Jičínska, i tolik potřebné finance. "Získané prostředky asi na umoření našich dluhů nakonec nepoužijeme. Obec s částkou zatím spíše počítá do fondu rezerv. Pokud by se totiž v obci stala jakákoliv mimořádná událost, neměli bychom z čeho hradit ani případné opravy. Proto si peníze chceme spíše podržet jako železnou rezervu," reagovala na dotaz NN Jakubcová.

(max)

Desetiletý plán obnovy

Urbanistická studie je zároveň podkladem pro vypracování územního plánu, na základě kterého může obec žádat i o státní dotace v rámci Programu rozvoje venkova. "Zpracování územního plánu nás bude v letošním roce stát 55 tisíc korun. Dotaci bychom potřebovali především na obnovu našich místních komunikací, které jsou téměř všechny nezpevněné. Dále bychom chtěli opravit kulturní dům, kde jsou ve špatném stavu především okna a komíny," nastiňuje záměry obce starosta Rostislav Vodák.

Opravy místních komunikací však probíhají i v roce letošním. Velkou akcí je rekonstrukce komunikace zvané Čajovka v částce 322 tisíc a chodníku na návsi za 38 tisíc korun. "Kromě komunikací bychom letos také chtěli provést úpravu prostranství u hasičské zbrojnice za 25 tisíc a dokončit rekonstrukci veřejného osvětlení, což nás přijde na dalších 200 tisíc korun. V roce minulém jsme již na první část uvolnili 100 tisíc," upřesňuje starosta. Ročně se přitom v obci investuje zhruba 600 tisíc korun. Celkový desetiletý plán obnovy vesnice tak celkem počítá s 6 miliony korun.

(max)

Pronájem Matějkova cvičiště

Důvodem setkání zástupců místní sportovní veřejnosti bylo projednání a upřesnění návrhu smlouvy na pronájem Matějkova cvičiště, která má být v příštích dnech uzavřena mezi městem a sokoly.

"V podstatě jsme se vzájemně dohodli na znění smlouvy upravující současný stav na bezúplatný pronájem podmíněný povinností pravidelného zajišťování údržby cvičiště za finanční prostředky z rozpočtu města. Pakliže městská rada tento návrh schválí, dojde k zařazení Matějkova cvičiště do plánu úprav a údržby městských venkovních sportovišť prováděných pracovníky Technických služeb města Jičína," přibližuje úspěšné jednání předseda sportovní komise MěÚ Jičín Vladimír Carda.

Zbývá údajně upřesnit pouze znění dvou bodů navržené nájemní smlouvy. V první řadě je potřeba specifikovat, o jaký druh údržby se má jednat, a zároveň přesně stanovit kolikrát ročně a v jakém rozsahu bude městem zajišťován. V tomto případě jde zejména o pravidelné sekání trávy a technickou úpravu plochy vlastního hřiště.

"Vedení Technických služeb je ochotno do údržby Matějkova cvičiště investovat z městského příspěvku na provoz venkovních sportovišť zhruba třicet až čtyřicet tisíc korun ročně. Snížení celkových nákladů na údržbu navrhujeme řešit formou částečného zajišťování prací svépomocí oddílem pozemního hokeje a na hřišti sportující veřejností," dodal Vladimír Carda.

Druhý upravovaný bod návrhu smlouvy se zabývá vytvořením rozvrhu hodin užívání Matějkova cvičiště. Ten by měl být sestavován za přítomnosti zástupců Sokola, jehož členové by měli mít v případě pořádání vlastní akce přednost před všemi ostatními aktivitami.

(mar)