Nové Noviny č. 13/0130. brezna 2001str. 2

Kolem petice se mezi obyvateli obce rozhořel ostrý spor

Pokud by se Bradlecká Lhota nepřipojila k Jičínu, její pověřenou obcí by se mohla stát Lomnice nad Popelkou.

FOTO: pe

Bradlecká Lhota - Ostrou polemiku mezi některými obyvateli Bradlecké Lhoty vyvolala nedávno pořádaná petice o přeřazení obce z kraje Libereckého do Královéhradeckého. V obci se totiž najdou jak jednoznační přívrženci odtržení, tak i občané s opačným názorem.

V petici, která byla ukončena počátkem března, se však většina občanů trvale bydlících v obci vyjádřila pro přeřazení pod okres Jičín. Bradlecká Lhota totiž územně spadá pod okres Semily a téměř sedmdesát procent občanů je podle výsledků petice přesvědčených o tom, že období, po které běží reforma veřejné správy, by bylo vhodné využít právě k začlenění pod jičínský okres. "Ze 163 lidí nám to podepsalo více než polovina, přesně 110 osob starších osmnácti let, včetně čtyř zastupitelů ze sedmi. Jak jsem předpokládala, nikdo z podepsaných po mně nechtěl nějaké důvody nebo vysvětlení, proč bychom se měli připojovat k jičínskému okresu. Naopak petici uvítali. Občanů, kteří zde žijí, je však rozhodně ještě více. Ti však mají již dnes trvalý pobyt na Jičínsku, aby neměli zbytečné problémy s dojížděním na úřady sídlící v Semilech," komentuje výsledek jedna z organizátorek petice Yvona Švůgerová. "Za vše přece hovoří i to, že Jičín je od nás vzdálen pouze osm kilometrů oproti Semilům, kam to máme téměř třikrát dále. S tím je spojena i dostupnost úřadů, která je taktéž mnohem horší," doplňuje další z organizátorek akce, členka místního zastupitelstva Vladimíra Mizerová. Podle ní se o možném přiřazení k Jičínu diskutuje již delší čas, poprvé se však celá záležitost více otevřela až v půli února na jednání veřejného zastupitelstva. "Že je otázka připojení k Jičínu opravdu žhavá, jednoznačně svědčí i poměrně vysoká účast obyvatel Lhoty na tomto jednání. Na únorové schůzi jsme se dohodli i o uspořádání petice a založení petičního výboru," upřesňuje. Organizátoři petice pro přiřazení k jičínskému okresu uvádějí i další důvody. "Na Jičínsku je i mnohem více pracovních příležitostí, a proto převážná část lidí dojíždí za prací právě tam. V Lomnici, kde pracuje zhruba desítka našich obyvatel, je to se zaměstnáním stále horší. Nezaměstnaní se například musí registrovat a zajíždět na úřad práce do Semil, ale práci si ve skutečnosti hledají v Jičíně. Navíc i děti od uzavření místní jednotřídky v roce 1975 dnes dojíždějí do školy v Železnici. V ní máme také poštu a navštěvujeme zde i lékaře. Právě dostupnost zdravotní péče a úřadů na Jičínsku je pro nás asi tím nejdůležitějším," říká další z příznivců odtržení Libuše Pražáková. "Navíc si myslím, že nemůžeme čekat, zda bude v Lomnici zřízen pověřený úřad, protože by už mohlo být pozdě a do libereckého kraje opravdu patřit nechceme," připojuje další argument.

Petice však u všech obyvatel Bradlecké Lhoty přijímána tak jednoznačně pozitivně není. "Já jsem ji nepodepsal a nemůžu ji respektovat," reaguje na dotaz starosta obce František Výmola. Podle něho je celá záležitost vytržena z kontextu. "Petice byla směřována proti nám. Její pořadatelé tvrdí, že obec jakoby se o celou záležitost nezajímala a nechávala vše volnému vývoji. Musíme přece vycházet z toho, co by přiřazení k Jičínu lidem skutečně přineslo. Nic jsme nezaspali, ale je rozumné počkat do konce května, dokdy probíhá druhé kolo reformy veřejné správy. Lomnice nad Popelkou by totiž podle vládního návrhu měla být pověřenou obcí a přistoupením k Jičínu bychom nakonec paradoxně mohli občanům spíše ublížit," vyjadřuje svůj názor starosta. "Až budeme skutečně vědět, jak všechno dopadne, budeme moci lidem nastínit dvě jasné varianty. Teprve poté souhlasím s tím, aby byla uspořádána nová petice a občané se mohli na základě jasných podkladů rozhodnout. Jednoduše chceme, abychom pověřený úřad měli co nejblíže, ať už to bude Jičín nebo Lomnice," dodává Výmola.

Výsledek petice byl zaslán Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, krajským úřadům v Liberci a Hradci Králové, ale i okresním úřadům v Jičíně a v Semilech. "Náš okresní úřad může vše vzít pouze na vědomí. O konečném zařazení obce by měla nakonec rozhodnout poslanecká sněmovna, která k nám může učinit dotaz a zajímat se o náš názor. Dotaz by však zákonodárci měli spíše směřovat na kraj, protože zde se nejedná pouze o změny v rámci dvou okresů, ale mezi dvěma kraji. Navíc pro konečný termín všech změn doposud nebyla stanovena jednoznačná lhůta, a proto se veškeré návrhy zatím s největší pravděpodobností pouze soustřeďují ve sněmovně," říká vedoucí referátu vnitřních věcí na Okresním úřadu v Jičíně Miloš Valášek. "Pokud bychom parlamentem byli osloveni, snahu občanů Bradlecké Lhoty o připojení k Jičínu bychom určitě podpořili," doplňuje vedoucí kanceláře přednosty Jan Jiřička.

(max)


Bez krve se neobejdeme

Dlouholetý bezpříspěvkový dárce krve Vlastimil Vošvrda z Jičína je zasloužilým "šedesátníkem" již ze závěru loňského roku. V těchto dnech absolvoval svůj jednašedesátý odběr, což pro představu obnáší darování téměř osmadvaceti litrů krve.

FOTO: mar

Jičín - Stejně jako v průběhu celé naší historie, tak i v novém tisíciletí stále platí a dál platit bude, že lidská krev je tekutinou nenahraditelnou. Dárci krve jsou pak skupinou lidí veskrze šlechetných, bez jejichž přispění nelze realizovat celou řadu operačních zákroků ani léčebných postupů, při kterých nelze lidskou krev, respektive její složky a přípravky z ní vyrobené nahradit žádným jiným syntetickým preparátem.

Transfuzní oddělení Okresní nemocnice v Jičíně registruje okolo dvanácti set aktivních bezpříspěvkových dárců krve. Nejmladší jsou osmnáctiletí, seniorskou hranici věku pak určuje především zdravotní stav dárce. Muži mohou ročně absolvovat až pět odběrů, ženy o jeden méně, tedy čtyři.

"Množství u nás odebrané krve a z ní vyrobených transfuzních přípravků pokrývá téměř zcela potřeby jičínské nemocnice. Reagujeme i na požadavky okolních zdravotnických zařízení a dnes dokonce pomáháme zásobovat transfuzní oddělení pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Touto činností upravujeme vlastní počty skladovaných transfuzních přípravků. Ty mají totiž stejně tak, jako například léky, svoji exspirační dobu, jejíž překročení znamená jejich znehodnocení," vysvětluje primářka transfuzního oddělení jičínské nemocnice MUDr. Eva Luňáková.

Procentuální zastoupení jednotlivých krevních skupin v populaci odpovídá přibližně spektru dárcovského registru. Při akutní potřebě většího množství krve méně obvyklých skupin není většinou problém její zajištění z jiných transfuzních stanic. V těchto případech jsou také organizovány mimořádné odběry, ke kterým se dárci dostavují po výzvě telegramem.

"Tady si dovolím upřímně poděkovat všem našim aktivním dárcům přicházejícím na základě pozvánek k pravidelným odběrům krve a navíc ještě musím vyzdvihnout všechny ty, kteří v případě potřeby okamžitě reagují na výzvy k urgentním odběrům. Bez pomoci našich dárců by byla současná moderní medicína v mnohých případech téměř bezmocnou," připustila Eva Luňáková.

Velkou devizou pro dárce krve je pravidelná kontrola jeho zdravotního stavu. Před vlastním odběrem je prováděno základní vyšetření moče, krevního obrazu a krevního tlaku. Po odběru pak následuje vyhodnocení jaterních testů a vyšetření krve na virové infekce: žloutenku typu B, C, virus HIV a syfilis. Pokud jsou všechny tyto testy v pořádku, je možné krevní konzervu propustit k použití. Dárce v té chvíli ví, že jeho zdravotní stav je z tohoto pohledu uspokojivý. V opačném případě není konzerva uvolněna a dárce je vyzván k dalšímu kontrolnímu vyšetření.

Transfuzní přípravek je dnes považován za léčivo, vyráběné transfuzní stanicí, která je svojí činností odpovědna Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. I jičínské oddělení se proto v těchto dnech pečlivě připravuje na provedení auditu kvality výroby transfuzních přípravků tímto státním orgánem. Pravidelní dárci v této souvislosti mohou registrovat mírné změny v již zaběhnutém rituálu vlastního odběru krve.

Zdravotnický personál transfuzního oddělení Okresní nemocnice v Jičíně rád přivítá pravidelné, nové, ale i všechny potenciální dárce krve. Posledně jmenovaní mají možnost prohlídky a získání informací týkajících se dárcovství krve přímo na transfuzní stanici.

(mar)


Mobilní telefony zvýšily bezpečnost cestujících

Jičínsko - Mobilními telefony chce vybavit vedení Českých drah na Jičínsku postupně všechny své spoje a vlakvedoucí. Telefony ve vlacích mohou totiž omezit nejen kriminalitu, ale v případě zdravotních komplikací u pasažérů také přivolat rychlejší pomoc. Nemuselo by docházet ani ke zbytečným nehodám, kdy se v minulých letech vzájemně srazily dva vlaky jenom proto, že je nemohl nikdo o blížícím se nebezpečí srážky informovat.

Na Jičínsku dráhy postupně vlakvedoucí vybavují mobilními telefony již několik měsíců. Drtivá většina vlaků má v současnosti podle přednosty železniční stanice Josefa Tippelta přístroje už k dispozici. Každý z vlakvedoucích má navíc povinnost mít telefon po dobu služby zapnutý, tak, aby mohl být případně informován i o blížícím se nebezpečí. "Zatím máme dvacet mobilních telefonů. Náklady na jejich pořízení se nám rozhodně vyplácejí. Měli jsme už dva vážné případy, kdy se cestujícím udělalo silně nevolno a vlakvedoucí informoval výpravčího, který do nejbližší zastávky okamžitě zavolal sanitku. Dříve vše bylo daleko komplikovanější," sdělil na dotaz NN Tippelt.

Zavedení mobilních telefonů přivítali i samotní zaměstnanci Českých drah. "Je to jednoznačně dobrá věc. Především se nám telefon hodí, když máme nějaké technické problémy. Můžeme tak zkrátit, ale i zamezit možnému zpoždění. Dříve jsme museli jít i několik kilometrů pěšky, abychom zatelefonovali pro pomoc. Dnes ji můžeme zavolat přímo z vlaku," vyjadřuje se jedna z jičínských vlakvedoucích Olga Ptáčníková. "Telefon jsem již dvakrát použila i při srážce vlaku s osobním vozidlem na přejezdu. Mohli jsme tak rychleji zavolat nejen zdravotní pomoc, ale i policii," dodala.

(max)


Letos chystají prodej dalších bytů

Stará Paka - Po boku obcí, které se rozhodly zprivatizovat naprostou většinu obecních bytů, lze jednoznačně zařadit i Starou Paku. Na rozdíl od mnoha dalších obecních zastupitelstev zde však s privatizací začali již před několika lety a v současnosti vlastní pouze posledních pár bytů.

Staropacká radnice ještě před pár lety měla ve svém držení zhruba stovku bytových jednotek, koncem loňského roku jich už bylo pouze sedmadvacet. "V letošním roce chystáme prodej dalších deseti, čímž bychom měli privatizaci de facto dokončit. Několik zbylých bytů bychom si chtěli ponechat," popisuje záměry obce starosta Jaroslav Fišera. Privatizaci ve Staré Pace přitom považuje za úspěšnou, nejen vzhledem k tomu, že obec v průběhu minulých let získala určité finanční zdroje na opravu zbylého bytového fondu, ale prodejem většiny obecních domů se především zvedla i kvalita bydlení v obci. "Je rozhodně patrné to, že o byty, které jsou v osobním vlastnictví, se občané lépe starají a provádějí v nich různé rekonstrukce. My bychom navíc na opravu všech domů ani neměli prostředky," konstatuje starosta.

Cena bytů určených k odprodeji do osobního vlastnictví se přitom odvíjela od jejich kvality. Pokud šlo o jednotky první kategorie, bylo je možné získat za 60 procent odhadní ceny, druhé kategorie za 50 procent a třetí kategorie za 40 procent odhadní ceny. "Například byt o velikosti 2+1 jsme prodávali za 110 tisíc korun. Měli jsme zde i takové občany, kteří byli s touto cenou nespokojeni, ale za několik měsíců svůj byt odprodali jinému za částku mnohonásobně vyšší. To jim však už zas až tak příliš nevadilo," dodal Fišera.

(max)


Nové Noviny