Okres jim totiž od letošního roku z důvodu změny rozpočtových pravidel už nemůže dříve pravidelné příspěvky poskytnout. Pro organizátory festivalů, kteří rok co rok doslova bojují o každou korunu, je to zpráva více než nepříznivá. Zároveň je to ale i signál, že je potřeba jisté zaběhnuté stereotypy změnit.

S vážnými finančními problémy se potýká například 45. Šrámkova Sobotka, které schází nejméně sto tisíc korun, aby se mohl uskutečnit program v plánovaném rozsahu. "Podali jsme si žádost o granty a peníze sháníme i od sponzorů, zatím ale nemáme ani korunu," popisuje situaci Lenka Dědečková z pořádajícího Střediska městské kultury v Sobotce. Rozpočet na týdenní akci se přitom zpravidla pohybuje v rozpětí 300 až 350 tisíc korun. "Dopředu víme, že na účastnických poplatcích a vstupném vyděláme zhruba sto tisíc korun a část finančních prostředků uvolní ze svého rozpočtu město, ale dalších minimálně sto tisíc budeme muset získat někde jinde," vypočítává Dědečková.

Připouští, že letošní ročník je proti loňskému podstatně komplikovanější, neboť město v minulém roce zajistilo pro festival 150 tisíc korun, především od stavební firmy BAK Trutnov, která v devadesátých letech v Sobotce získala významnou zakázku a po několik let patřila k hlavním sponzorům. Stavební činnost firmy ve městě skončila, a tak není jisté, zda se na financování festivalu bude dál podílet.

Příspěvek od okresního úřadu sice není nijak velký, ale jak sami pořadatelé přiznávají, i každá tisícikoruna pro ně má cenu zlata. V loňském roce podle informací vedoucího oddělení kultury OkÚ Jičín Milana Smolíka rozdělil okres za tímto účelem téměř 170 tisíc korun, z nichž například na Šrámkovu Sobotku připadlo 15 tisíc korun. "Okresní úřad se v letošním roce stal součástí státního rozpočtu a podle nových pravidel už nemůže obcím poskytovat žádné dotace. To se týká i několika tradičních přehlídek v regionu," potvrzuje Smolík. "Hledají se však cesty, jakým způsobem příspěvky zachovat, v současnosti se jedná o uvolnění peněz z rezervních zdrojů ministerstva financí," dodal.

Na jakoukoliv podporu čeká i Pecka, kde se letos konají Harantovské slavnosti historického zpěvu, pořádané jako bienále. "Obec se na financování festivalu samozřejmě podílet bude, každopádně by nás ale mrzelo, kdybychom o dotaci z okresního úřadu přišli, protože peníze se dávají dohromady velice těžko," přiznává peckovský místostarosta Jiří Styblík. Jedním dechem ale dodává, že absence zmíněného příspěvku nebude důvodem, aby se pátý ročník Harantovských slavností s rozpočtem přes 300 tisíc korun neuskutečnil.

Nadšencem v pravém slova smyslu je Stanislav Penc z nedávno vzniklého Spolku přátel koz, jenž na statku v Milkovicích u Libáně začal organizovat letní happeningy a bigbítové akce. Přestože loni skončil s výrazným prodělkem, ve svých aktivitách hodlá pokračovat.

O tom, že uspořádat několikadenní festival vyžaduje notnou dávku odvahy, trpělivosti a také nezbytných kontaktů, ví své i sdružení Open Art, které na květen chystá už šestý ročník přehlídky alternativní kultury Muzika Paka. Každoročně se opakující problémy finančního rázu je ovšem přiměly hledat i jiné zdroje peněz. "Stejně jako všichni ostatní sháníme sponzory a žádáme o granty. Rozpočet jsme o sedmdesát tisíc korun zredukovali, ale i tak je vysoký a každá tisícikoruna má pro nás velký význam. Jsme proto vděčni za jakýkoliv příspěvek. Nemůžeme se ale stále jen spoléhat na to, kdo nám co dá, zvažujeme i jiné možnosti," říká jeden z pořadatelů Ivo Chocholáč. Podle něj se nejen tento festival letos ocitl na rozcestí a jeho pokračování za dosavadních podmínek je prý už stěží myslitelné.

"Bylo by dobré rozjet i další aktivity, z jejichž příjmů by se z části financovala Muzika Paka, která bude těžko někdy zisková," naznačil možné řešení. "Chápu, že na kulturu se peníze shání hůř než třeba na sport, ale rozhodně kvůli tomu nelze vyvozovat ukvapené závěry typu: když nám vy nedáte peníze, tak my nic dělat nebudeme. Tak snadno se přece člověk vzdávat nemůže, to je ten nejhorší přístup," míní Chocholáč. Vzhledem k tomu, že mu už dnes volají lidé, kteří se ptají po programu, včetně některých zahraničních účinkujících z minulých ročníků, kteří chtějí letos přijet do Paky coby diváci, cítí zachování tradice jako "morální závazek".

"Ohlasy, které dostáváme, nás nesmírně těší, všichni si pochvalují vyváženou různorodost programové nabídky a celkovou atmosféru. Ani do budoucna nechceme, aby se festival rozvíjel v megalománskou akci a už vůbec se nemůžeme vézt na nějaké vlně komerčnosti, a to víc je to pro nás složitější," poznamenal Chocholáč. Podle jeho názoru mají podobné festivaly šanci na přežití jedině tehdy, když se budou snažit "stát na více nohou" a nikoli na jednom či dvou sponzorech, případně jen čekat s nataženou rukou na podporu státu či obce.

(jn)

FOTO: jn

Jednala Bezpečnostní rada okresu

Zatím pouze teoretická potřeba řešení případného výskytu infekčního onemocnění zvířat v regionu přinutila vedoucí představitele Okresního úřadu v Jičíně svolat první schůzku nově ustanovené Bezpečnostní rady okresu. Stalo se tak proti původnímu plánu v mírném předstihu, avšak zcela v souladu s nedávno přijatým Zákonem o krizovém řízení.

Předsedou rady se z pozice výkonu své funkce stal přednosta OkÚ Jiří Vitvar, jeho zástupcem ved. ref. regionálního rozvoje OkÚ Jaroslav Veselý, tajemníkem je ved. ref. obrany OkÚ Zdeněk Kubín a členy pak náčelník územní vojenské správy Pavel Kopřiva, ředitel Hasičského záchranného sboru v Jičíně Jan Lejsek, ředitel OŘ Policie ČR v Jičíně Ladislav Ivančík a vedoucí záchranné služby Okresní nemocnice v Jičíně Lubor Vokrouhlický.

Účelem pondělního setkání bezpečnostní rady s členy nákazové komise v čele s ředitelkou Okresní veterinární správy v Jičíně Alexandrou Máchovou byla příprava krizového plánu a přijetí konkrétních opatření, jejichž realizace by byla bezpodmínečně nutná v případě rozšíření slintavky a kulhavky do jičínského okresu.

"Mezi prioritní úkoly patří například jednoznačné stanovení způsobu případné likvidace infikovaných zvířat a vytipování vhodných lokalit k jejich uložení do země. V tomto směru se již dnes ukazuje problém v tom, že na našem okrese je chováno poměrně hodně hospodářských zvířat (asi 27 tisíc kusů skotu a 43 tisíc kusů prasat) a vhodných míst k zakopání tak velkého počtu kusů utracených zvířat nebo jejich spálených ostatků se dá spočítat na prstech jedné ruky," připouští přednosta OkÚ Jiří Vitvar.

Na likvidaci epidemie by se v každém případě spolupodílely všechny složky integrovaného záchranného systému. Epicentra výskytu nákazy by bylo nutné v určitém okruhu uzavřít a na předem určených místech by docházelo k utracení všech hospodářských zvířat nacházejících se v ohnisku nákazy.

"V těchto dnech se pro přesnější stanovení míst případných zahrabišť provádí sčítání chovných zvířat a mapování stájí, aby se zabránilo nebezpečnému převážení infikovaných zvířat z jedné části okresu do druhé. Rovněž se sestavují seznamy techniky, chemických přípravků, dřeva, uhlí, nafty a řady dalších prostředků potřebných k likvidaci případné nákazy," dodal Jiří Vitvar.

Přenašeči viru slintavky a kulhavky jsou všechna zvířata, ale i lidé, u nichž se vlastní onemocnění projevuje pouze mírnými zdravotními potížemi.

Od vakcinace zvířat proti slintavce a kulhavce, nejnakažlivějšího infekčního onemocnění, jaké lidstvo zná, upustily státy Evropské unie v roce 1990. O rok později se k nim připojila i naše republika. Možná daní za toto rozhodnutí jsou statisíce utracených zvířat ve Velké Británii, v Brazílii, Uruguayi, Argentině a dnes i na několika místech Evropského kontinentu. Na jičínském okrese se v souvislosti s hrozbou případného zavlečení infekčního onemocnění stále častěji ozývají zemědělci žádající o opětovné zavedení vakcinace hospodářských zvířat.

Jedním z vážných nepřátel viru nemoci slintavky a kulhavky je teplo, proto se s příchodem slunných jarních dnů předpokládá její ústup.

(mar)

Bránu čekají další...

V jakém stavu se narušené zdivo nachází a zda se trhliny skutečně zvětšují, mají pomoci objasnit speciální sádrové terčíky, které se do nich umístí. S největší pravděpodobnosti bude městu jako jedna z variant doporučeno vyspárování trhlin. Už dopředu je ale jasné, že to bude jen dočasné řešení, které samotnému pohybu zdiva více jak čtyři sta let staré věže nezabrání.

Do historického objektu město v posledních letech investovalo přes dva miliony korun. Z těchto peněz byl proveden nový nátěr střechy, renovace kamenných prvků, oprava ochozu a dispozičně se změnilo umístění dřevěného schodiště v mezipatře. Vůbec největší objem finančních prostředků si vyžádala obnova venkovního pláště Valdické brány v roce 1999, která stála téměř 1,9 milionu korun, z nichž zhruba 400 tisíci přispěl stát. Dalších sedmdesát tisíc korun uvolní město na věž v letošním roce. "Chystáme opravu narušených omítek, opraví se klenby a v posledním patře bude odstraněna rozpraskaná betonová podlaha, pod níž se nachází původní cihlová dlažba," oznámila Zatloukalová.

Navržený harmonogram prací tak může narušit provoz Valdické brány, kterou zajišťuje Agentura Nahoru - dolů. "Chod věže to ovlivní, když ne návštěvnicky, tak z hlediska rozsahu kulturních pořadů určitě. Ne všechny akce bude možné uskutečnit v té podobně, jak jsme původně plánovali," připouští Jiří Wilda, nový nájemce Valdické brána. Ta bude pro veřejnost otevřena na přelomu března a dubna.

(jn)

Dům dokončí až příští rok

Minulý týden se na stavbě uskutečnil jeden z pravidelných kontrolních dnů, na kterém se investor s dodavatelem dohodli na některých změnách, které s sebou nesou i vícenáklady a zřejmě také zpoždění termínu kolaudace. Přítomní se mimo jiné shodli na tom, že průčelí více než sto let starého domu bude zachováno. "Dohodli jsme se, že rozměr venkovních oken se nezmění, vnitřní se však upraví," sdělil starosta Pavel Šubr. "Řešíme také několik problémů, například stropy jsou v horším stavu, než se původně čekalo," doplnil starosta. Jak řekl, případné vícenáklady, které půjdou nad rámec rozpočtu stavby, by se neměly dotknout budoucích uživatelů bytů. Těch zde vznikne osmatřicet, z nichž si osm ponechá ve vlastnictví město.

Jeden ze stávajících nájemníků se však po dobu rekonstrukce původní části hotelu zatím odmítl přestěhovat do náhradního bytu, který mu radnice nabízí, což podle starosty přináší další komplikace. Musí také vybudovat nová přípojka na kanalizační sběrač, z toho důvodu si město podalo žádost o dotaci.

(jn)

Misijní koláč

(AK)

Za výjezd hasičů se neplatí

"Kdykoli se na nás občané obrátí s žádostí o pomoc v souvislosti s požárem, dopravní nehodou, ale i v případech kdy je nutná technická pomoc a podobně, nikdy nic neplatí. Při výjezdu požárních jednotek po něm není požadována žádná náhrada za nasazení lidí ani technických prostředků," vysvětluje zástupce ředitele pro operační řízení HZS v Jičíně kpt. Ladislav Oborník.

Jinou otázkou je pak možnost uložení blokové pokuty anebo finančního postihu ve správním řízení za případné porušení zákonů či bezpečnostních předpisů při nedovolené manipulaci s technickým zařízením, hořlavými materiály a podobně. Stejně však může dopadnout občan při zneužití hasičských jednotek například vyhlášením planého poplachu.

"Po volajícím o pomoc na tísňovou linku 150 požadujeme pouze stanovení, o jaký typ události se jedná a samozřejmě co možná nejpřesnější určení místa, kde k ní došlo. Oznamovatel by se měl vždy představit jménem a číslem telefonu, ze kterého volá, což je velmi důležité v momentě, kdy operační středisko potřebuje formou zpětného dotazu získat další podrobnější informace," dodal Ladislav Oborník.

Po nahlášení události stanovuje operační středisko počet a typ techniky vhodné k provedení konkrétního zásahu, čímž v podstatě začíná vlastní mechanizmus výjezdu jednotky Hasičského záchranného sboru. V případech větších požárů nebo jiných technických událostí jsou na základě poplachového plánu povolány příslušné jednotky dobrovolných hasičů.

(mar)