| Nové Noviny č. 11/01 | 16. března 2001 | str. 11 |
Důležitou roli ve vzpouře sehrála bitevní loď Petropavlovsk.
Vzpoura námořníků v Kronštadtu, nejvýznamnějším přístavu ruského baltského loďstva ležícím zhruba 30 kilometrů od Petrohradu, byla jednak odrazem katastrofálního stavu ruského hospodářství a jednak odporem k bolševickému režimu.
Rusko od revoluce, která nebyla ani velká, ani říjnová a ve své podstatě nešlo ani o revoluci, ale o puč, prošlo třemi strastiplnými roky. Lenin, který v roce 1917 rozkládal morálku armády sliby míru a přidělením půdy rolníkům, už neměl co nabídnout. Vidina míru se změnila v hrůznou občanskou válku, ve které si, co do krutostí, nezadali bílí ani rudí. K tomu připočtěme válku s Polskem a rolnická povstání. Vraždění, masakry, popravy a mučení - to byla každodenní skutečnost tehdejšího Ruska. Rolníci si dekretem o půdě taky nijak nepolepšili. Na jedné straně jim bolševici dali půdu a na druhé straně jim brali veškerou úrodu pro potřeby armády a městského obyvatelstva. Válečný komunismus, který zestátnil v Rusku téměř vše, od velkých průmyslových podniků až po malé dílny včetně obchodu, se ukázal jako naprosto neživotaschopný. Produktivita práce klesala, peníze ztrácely svou hodnotu a nakonec byli lidé odměňováni v naturáliích. Nesmírná inflace, kupní síla rublu v roce 1920 byla 1% proti roku 1917, znamenala, že peníze se staly naprosto bezcennými. Čím tvrději bolševické oddíly vymáhaly na rolnících rekvizice potravin, tím apatičtěji se sedláci stavěli k práci. Hektarové výnosy klesly na polovinu a 25 procent půdy zůstalo neobděláno. Zoufalá zásobovací situace vrcholila právě na přelomu roku 1920 a 1921. Ani světová socialistická revoluce, vize Lenina a jeho spolupracovníků, se nekonala. Vylidněná města, v Petrohradě klesl počet obyvatel oproti roku 1917 na třetinu, nefungující hospodářství, bouřící se venkov a sílící odpor proti bolševické zvůli, byly realitou prvních měsíců roku 1921.
Nejvíce postižena zásobovací krizí byla kolébka revoluce, Petrohrad. Rozbuškou nahromaděné nespokojenosti se stal vládní dekret z 22.ledna 1921 snižující již tak nuzné příděly potravin pro dělníky o další třetinu. Nesnesitelné podmínky vyhnaly petrohradské pracující do ulic. Stranický výbor zareagoval vyhlášením stavu obležení, ale jiskra revoluce přeskočila na nedalekou námořní základnu Kronštadt. Vzpoura asi 18 tisíc námořníků a vojáků začala 28. února 1921. Pro bolševické vůdce to byl šok. Rudí námořníci byli pilířem a oporou revoluce. Před Říjnovou revolucí v roce 1917 patřili k nejrevolučnějším a v průběhu občanské války tvořili páteř Rudé armády. A najednou námořníci v čele s Prozatímním revolučním výborem požadovali svobodu projevu a tisku, svobodné volby, osvobození politických vězňů a sověty bez komunistů. Ve městě zahájila činnost rozhlasová stanice a začaly vycházet i noviny - kronštadtské Izvěstije. "Lenin prohlašuje, že komunismus je sovětská moc plus elektrifikace," říkal jeden úvodník. "Ale lidé jsou přesvědčeni, že bolševická forma komunismu je komisarokracie plus popravčí čety." Pro bolševiky to znamenalo smrtelné nebezpečí. Již 5. března se ze Sibiře vrací Trocký a dává vzbouřencům ultimátum. Buď do čtyřiadvaceti hodin kapitulují, nebo je nechá postřílet "jako koroptve". Zděšen byl i Lenin, který na právě probíhajícím X.sjezdu komunistické strany označil povstání za maloburžoazní kontrarevoluci, která "je bezesporu nebezpečnější než Děnikin, Judenič a Kolčak dohromady".
Povstalci ovšem z vojenského hlediska naprosto selhali. Nejenomže se nepokusili revoluci rozšířit do Petrohradu, ale nedali ani na radu zkušených dělostřelců, kteří navrhovali rozstřílet led a znemožnit tak případným útočníkům přístup k zamrzlým lodím. Vedle dvou bitevních lodí, Petropavlovsku a Sevastopolu, byly v přístavu ještě tři těžké křižníky a patnáct dělových člunů. Když k tomu připočteme, kromě dvanáctipalcových děl, které měly bitevní lodě, dalších 135 děl a 68 kulometů, byla to síla, která na jedné straně děsila bolševiky a na druhé straně dodávala námořníkům sebevědomí. To jim bezesporu vzrostlo i po prvním útoku rudých vojsk pod velením Tuchačevského. Ta zahájila útok hned po uplynutí Trockého ultimáta, ale palbou z námořní základny byla krvavě odražena a část z nich se přidala k povstalcům.
Během příštích několika dnů shromáždil Tuchačevský zhruba 50 tisíc vojáků a rozhodující útok začal v noci z 16. na 17. března. "Morální" oporou útočím jednotkám bylo asi 200 účastníků X. sjezdu, kteří pistolemi poháněli útočníky vpřed. Svou roli sehráli jistě i čekističtí kulometčíci, kteří už při prvním útoku ostřelovali ústupové cesty, aby odradili případné dezertéry. Přes houževnatý odpor obránců nakonec pevnost i město 18. února padlo. Útočníky to však stálo 20 tisíc mrtvých a raněných, z nichž se spousta utopila nebo zmrzla v ledových vodách. Na straně obránců padlo přes tisíc mužů, dva tisíce bylo zraněno, dva a půl tisíce zajato. Osmi tisícovkám těch šťastnějších se podařilo po ledě uprchnout do Finska. Vítězové se s poraženými nijak nemazlili a spousta zajatců byla nemilosrdně povražděna na místě. Popraveno bylo i třináct údajných, spíše však pečlivě vybraných, vůdců vzpoury. Jeden bývalý kněz, pět carských důstojníků a sedm rolníků. Zajatce, kteří nebyli zmasakrování přímo na ostrově, převezli čekisté do vězení na pevninu. Část jich tam byla postřílena a část odeslána do pracovních táborů. Ani vítězové se nedočkali žádných oslav a byli odveleni do co nejodlehlejších posádek. Na celou vzpouru bylo třeba co nejrychleji a co nejvíce zapomenout.
Alespoň jednu pozitivní věc krvavě potlačené povstání přineslo. Bolševici pod tlakem okolností a ve stínu hrozivého kronštadtského povstání, byli nuceni opustit neudržitelný systém válečného komunismu a přijmout Novou ekonomickou politiku. Ta částečným obnovením soukromé iniciativy v zemědělství, obchodu a vybraných odvětvích průmyslu přinesla oživení ekonomiky. Rusko si tak na pár let mohlo oddechnout před další těžkou zkouškou - Stalinovou socialistickou industrializací a násilnou kolektivizací venkova.
Pokračování ze str.1
Větší investice přinášející pracovní místa se však nechystají pouze v Jičíně. Novopacké radnici se podařilo koncem minulého roku přesvědčit německou firmu AEG Trans ID, aby svůj záměr postavit závod na výrobu elektronických součástek přesměrovala do Nové Paky. Investice této zahraniční firmy by měla městu v první fázi přinést zhruba sto pracovních míst. Jejich počet by se přitom časem měl více než ztrojnásobit. Další pracovníky bude potřebovat novopacká společnost SQS, působící v oboru vláknové optiky. Ta plánuje více jak dvojnásobné rozšíření výrobních kapacit. SQS již přitom pro své záměry v loňském roce koupila rozsáhlý areál Magnetu, který v současnosti přestavuje tak, aby v nových prostorách mohla v druhém pololetí výrobu definitivně rozšířit.
O získání investora usilují i Hořice. Podle starosty města Ladislava Vrby by ve městě mohla vyrůst nová továrna společnosti Olpran, která by taktéž nabídla několik desítek pracovních míst. Vedení olomoucké společnosti Olpran totiž chystá přesunout své sídlo právě do Hořic. K oživení výroby však dochází i v Miletě. Zde plánují navýšení pracovníků zhruba o 50 osob. Ve městě se také již delší dobu hovoří o jiné investici na zelené louce, v prostoru připravené průmyslové zony, kde má stavět místní firma Swell.
+ graf
Míra nezaměstnanosti podle vybraných okresů (k 28.2.)
Na pomyslné škále regionů podle výše podílu nezaměstnaných tvoří její krajní body okres Praha - západ (2.8 %) a Most (22 %) s nejnižším a nejvyšším podílem nezaměstnaných osob v republice. Okres Jičín se zařadil s mírou 5,5 % mezi patnáct okresů s nejnižší nezaměstnaností, i když je známo, že ani v předchozích letech nebyla její úroveň na Jičínsku příliš vysoká. Podle posledních údajů z konce února tak zaujímal Jičín v pořadí okresů 63. místo z celkového počtu 77 okresů, čímž se ocitl v těsné blízkosti okresů s velmi nízkou nezaměstnaností. Zatímco v měřítku celé republiky, kde průměrná nezaměstnanost činí 9,0 %, je tento ukazatel výrazně podprůměrný, mezi okolními okresy není jeho postavení až tak výjimečné. Extrémně nízkou nezaměstnanost má samozřejmě ekonomicky silný okres Mladá Boleslav (3,3 % - třetí nejnižší nezaměstnanost v republice), ale poměrně dobrá je situace i v sousedních okresech Semily (6,0 %) či Trutnov (6,1 %). Zajímavé je například srovnání s Hradcem Králové (6,4 %), který v rámci okresu má vyšší podíl nezaměstnaných než Jičín. Z okolních okresů je pak nezaměstnaností nejvíce postiženo Nymbursko s 9,0 % lidí bez práce.
Jičínsko - K 28. únoru nezaměstnanost na Jičínsku oproti minulému měsíci poměrně výrazně klesla, a to o 98 osob. Jičínsko se tak může i nadále řadit mezi okresy s nejnižší nezaměstnaností v celé České republice.
Ke konci února bylo na okrese bez práce 2194 osob (5,5 procent). Největší nezaměstnanost republikově zůstává v okresech Most (22 procent) a Karviná (17,8 procent), nejnižší naopak v okrese Praha Západ (2,8 procent) a Praha Východ (3 procenta). Republikový průměr ke konci ledna činil 9 procent. Z 2194 nezaměstnaných na Jičínsku tvoří větší část ženy, a to 1121 osob, 206 je absolventů nebo mladistvých a 358 občanů má změněnou pracovní schopnost. Stále trvá i trend zvyšující se nabídky volných pracovních míst. Na jedno volné místo, kterých bylo v únoru na okrese 656, tak připadají 3,3 uchazeči o práci.
Volná místa podléhající výběrovému řízení
Kronštadtská vzpoura 1921: nežádoucí skvrna na velké revoluci
REPRO: Rusko 20. století (Svoboda 1995)
(to)
Vznikne až tisíc nových pracovních příležitostí
(max)
Nezaměstnanost podle okresů
(pe)
Lidí bez práce je méně
(max)
Nabídka Úřadu práce v Jičíně
| Obchodní zástupce (25) Liberec | 3 | 2001 ÚSO |
| Obchodní zástupce (66) Hradec Králové | 3 | 2001 VŠ,ÚSO |
| Mistr dřevařské výroby (125) Ostroměř | 3 | 2001 ÚSO,vyuč. |
| Učitel odborných předmětů (192) Jičín | 3 | 2001 VŠ |
| Obchodní zástupce (198) Jičín | 3 | 2001 ÚSO,ÚSV |
| Obchodní zástupce (205) Jičín | 3 | 2001 vyuč. |
| Pojišťovací poradce (207) Velké Svat. | 3 | 2001 ÚSO,ÚSV |
| Konstruktér (212) Jičín | 3 | 2001 VŠ |
| Konstruktér (236) Obruby - Ml.Bol. | 3 | 2001 VŠ,ÚSO |
| Zámečník strojní (237) Obruby - Ml.Bol. | 3 | 2001 vyuč. |
| Zkušební technik (245) Jičín | 3 | 2001 VŠ,ÚSO |
| Zubní technik (248) Chlumec n. Cidl. | 3 | 2001 ÚSO |
| Obchodní zástupce (251) Jičín | 3 | 2001 ÚSO |
| Pracovník na montážích (259) Jičín | 3 | 2001 vyuč. |
| Seřizovač-mechanik (260) Jičín | 3 | 2001 ÚSO,vyuč. |
| Seřizovač-elektro (261) Jičín | 3 | 2001 ÚSO,vyuč. |
| Vedoucí výrobní linky (263) Jičín | 3 | 2001 ÚSO |
| Zahradník-traktorista (268) Lužany | 3 | 2001 ÚSO,vyuč. |
| Soustružník-truhlář (269) Rovensko p. Tr. | 3 | 2001 vyuč. |
| Technik v odd. kvality (284) Jičín | 3 | 2001 VŠ,ÚSO |
| Geodet (290) Nová Paka | 3 | 2001 ÚSO |
| Specialista pr.inženýr. (291) Jičín | 3 | 2001 VŠ |
| Obchodník (313) Kbelnice | 3 | 2001 SŠ |
| Recepční (317) VLRZ Malý Šišák | 3 | 2001 ÚSO |
| Elektromontér (319) Obruby-Ml.Bol. | 3 | 2001 vyuč.,ÚSO |
| Učitel odborných před. (324) Nová Paka | 3 | 2001 VŠ |
| Projektant, programátor (325) Turnov | 3 | 2001 SŠ,VŠ |
| Inženýr v oddělení kval. (326) Jičín | 3 | 2001 SŠ,VŠ |
| Skladník (332) Jičín | 3 | 2001 vyuč. |
| Přípravář (333) Jičín | 3 | 2001 vyuč. |
| Mzdová účetní (345) Nová Paka | 3 | 2001 SŠ |
| Číšník - servírka (346) Jablonec n/Jiz | 3 | 2001 vyuč. |
| Asistent(ka) výroby (348) Jičín | 3 | 2001 SŠ |
| Programátor(ka) (350) Turnov | 3 | 2001 SŠ,VŠ |
| Seřizovač-technolog (352) Libáň | 3 | 2001 SŠ,VŠ |
| Technolog provozu (354) Libáň | 3 | 2001 SŠ,VŠ |
| Obchodní zástupce (357) území ČR | 3 | 2001 vyuč.,SŠ |
| Slévač-formíř (358) Praha | 3 | 2001 vyuč.,SŠ |
| Pomocná síla do kuch. (374) VLRZ Malý Šišák | 3 | 2001 zákl. |
| Administrat. pracovník (375) Jičín | 3 | 2001 ÚSO |
| Učitel(ka) (382) Nová Paka | 9 | 2001 VŠ |
| Projektant elektro (385) Jičín | 3 | 2001 SŠ,VŠ |
| Stavební inženýr (389) Hořice | 3 | 2001 VŠ |
| Skladník potravin (390) VLRZ Malý Šišák | 3 | 2001 SŠ |
| Kreslič (391) Jičín | 3 | 2001 ÚSO,VŠ |
| Vedoucí kuchař(ka) (393) Lázně Bělohrad | 3 | 2001 vyuč. |
| Učitel (395) Hořice | 4 | 2001 VŠ |
| Odborný referent (396) Jičín | 3 | 2001 VŠ |
| Správce inform. sítě (398) Jičín | 3 | 2001 SŠ |
| Foukač(ka) tech.skla (399) Hradec Králové | 3 | 2001 vyuč. |
| Obsluha čerpací stanice (400) Budčeves | 3 | 2001 vyuč. |
| Hlavní účetní (402) Hořice | 4 | 2001 ÚSO |
| Účetní (403) Jičín | 4 | 2001 ÚSO |
| Finanční účetní (404) Prodašice | 3 | 2001 ÚSO |
| Skladník (405) Jičín | 3 | 2001 vyuč. |
| Obchodník-skladník (406) Jičín | 3 | 2001 ÚSO |
| Mistr-technik dřev.výr. (407) Kopidlno | 3 | 2001 ÚSO |
| Ekonom(ka) (408) Kopidlno | 3 | 2001 ÚSO |
| Administrativní pracov. (409) Nová Paka | 3 | 2001 ÚSO |
| Ředitel (410) území ČR | 3 | 2001 SŠ |
Vysvětlivky: VŠ-vysokoškolské, ÚSO - úplné střední odborné (všeobecné) vzdělání, např. 3 2001 - možný datum nástupu v březnu. Informace: tel.: 0433/538 081