Nové Noviny č. 10/019. března 2001str. 2

Dluhy za nájem často snížila až privatizace bytů

Jičín, Hořice, Nová Paka - Na základě nového zákona o ochraně osobních dat již nemají obce možnost zveřejňovat na svých vývěskách nebo prostřednictvím místních médií neplatiče nájemného. Přesto k tomuto kroku, který byl pro dlužníka často jedinou reálnou hrozbou, města na Jičínsku nikdy nepřistupovala.

"Zveřejňování jmen neplatičů jsme nepoužívali nikdy, ani když to bylo možné. Vždy se snažíme s našimi dlužníky nejprve vyjednávat a navrhnout například systém určitých splátek," odpovídá na dotaz NN Hana Bretová z hospodářsko-správního odboru na městském úřadě v Hořicích. Podle ní je v současnosti výše celkového dluhu 457 tisíc korun. "Pokud nepomůže ani návrh splátek dluhu, zažádáme soud o platební výměr a poté můžeme usilovat až o vystěhování," dodává. Vedoucí úřadu v Hořicích Jaroslav Vais vidí hlavní problém v tom, že Hořice nemají holobyty nebo jiné prostory, kam by mohli být neplatiči vystěhováni. "Kdybychom vlastnili holobyty, úspěšnost ve vymáhání dluhů by byla jistě vyšší. Dluh se ale přesto podařilo výrazně snížit při privatizaci obecních bytů, kdy podmínkou k odprodeji do osobního vlastnictví byla právě úhrada všech starých závazků městu," konstatuje Vais. "Měli jsme i případy, kteří zaplatili více na dluzích, než za kolik kupovali byt. Přesto si najednou peníze opatřili," vzpomíná tajemník.

V Nové Pace byla situace obdobná. "Dluhy jsme částečně taktéž vymohli ve spojení s privatizací. Nejprve z ní byli sice dlužníci vyloučeni, ve druhé vlně se však cena bytu zvýšila o nezaplacené nájemné spolu s dalšími pohledávkami a teprve poté jsme byty nabídli k odprodeji," seznamuje se svou zkušeností ředitel novopacké Správy bytů a budov Jaroslav Gottstein. Souhrnná částka za dlužné nájemné v Nové Pace přitom ke konci minulého roku činila 217 korun. Podle Gottsteina ani v Nové Pace dlužníci nikdy nebyli zveřejňováni, spíše se navrhoval systém určitých splátek.

Neplatiči v Jičíně mají na nájemném neuhrazeno přibližně 400 tisíc korun. Podle ředitele Městského bytového podniku Pavla Bílka však situace není nijak dramatická. "Z celkového počtu nájemníků máme přibližně 4 až 5 procent neplatičů. V mnohých případech se daří dluh vyrovnat vzájemnou dohodou. Pokud dohoda selže, podáme k soudu návrh na vydání platebního rozkazu, jenž lze například vykonat i srážkami ze mzdy, prodejem movitých věcí dlužníka a podobně," konstatuje Bílek. V případě, kdy ani platební rozkaz není dostatečnou pobídkou k úhradě dluhu, podává zhruba u deseti případů bytový podnik žalobu o přivolení k výpovědi z nájmu. Pakliže soud rozhodne ve prospěch žalující strany, končí některé případy i výkonem soudního rozhodnutí, tady vystěhováním neplatiče nájemného z městského bytu. Zde má Jičín oproti ostatním obcím a městům na okrese nespornou výhodu, která spočívá v tom, že má kam neplatiče vystěhovat. Disponuje totiž svými holobyty.

(max)


Region Podzvičinsko propojí rozsáhlá síť cyklotras

Dvůr Králové, Lázně Bělohrad - Vybudování rozsáhlé sítě cyklotras připravuje sdružení více jak dvaceti obcí na pomezí Jičínska a Trutnovska. Turistickou oblast, které dominuje známý vrch Zvičina, propojí přes 370 kilometrů cest pro vyznavače horských a trekových kol. Tento záměr podpořila valná hromada sdružení Podzvičinsko minulý týden v Lázních Bělohradě.

Předseda sdružení a místostarosta Dvora Králové Jan Machek by považoval za úspěch, kdyby se podařilo vyznačit trasy v terénu do příští sezony. "Jako nejvhodnější termín pro vyznačení alespoň části okruhů bych viděl už letošní a příští rok. To se samozřejmě bude odvíjet od finančních možností," upozorňuje Machek na hlavní problém. Značení cyklotras přijde podle prvních kalkulací na více než půl milionu korun, a tolika penězi sdružení zatím nedisponuje.

"Náklady se odhadují asi na 550 tisíc korun. Existuje několik možností, jakým způsobem financování zajistit. Pokusíme se například získat příspěvek z Programu obnovy venkova nebo z fondu Phare přes nejbližší euroregion. Třetí a podle mého názor nejpravděpodobnější variantou je spoluúčast podnikatelské sféry," naznačil Machek. Firmy by si tak měly například možnost nechat umístit své logo na připravovaných propagačních materiálech. "Dovedu si představit i to, že by některá stezka nesla jméno konkrétní firmy," nabízí jedno z řešení dvorský místostarosta.

Připustil, že teprve až kdyby žádná z těchto variant nevedla k úspěchu, měly by se financování ujmout přímo obce. Podle bělohradského starosty Pavla Šubra by jednotliví účastníci přispěli do společné kasy poměrným dílem zhruba patnácti korunami za každého trvale hlášeného obyvatele.

Prostřednictvím cyklistických stezek, které povedou jak po veřejných komunikacích, tak místy i po polních a lesních cestách, chtějí představitelé obcí přilákat do regionu větší množství turistů a zároveň uspokojit požadavky obyvatel této části Podkrkonoší. Letos má byt vytýčeno několik tras minimálně v okolí Dvora Králové a turisté budou mít k dispozici i mapu celého Podzvičinska. "Ke každému okruhu bychom chtěli nechat vytisknout trhačky formátu kapesního průvodce, kde by byla trasa schématicky popsána a návštěvník by získal také informace o nejatraktivnějších a nejvýznačnějších místech, restauracích, půjčovnách kol a podobně," poznamenal Machek.

Dodal, že cyklotrasy jsou řešeny v návaznosti na síť cest v okolních turistických oblastech jako je Český ráj, Krkonoše, Jestřebí hory či Hradecko.

(jn)


Hladina hluku je pod normou

Jičín - Zejména ke spokojenosti obyvatel sídliště Na Jihu byla dokončena technická úprava vzduchotechniky na dohled vzdálených výrobních hal jičínského Ronalu.

"Reagovali jsme tím na oprávněnou stížnost obyvatel poukazujících na zvýšenou hladinu hluku, jehož zdrojem byla technologická část nově nainstalované vzduchotechniky," vysvětluje ředitel Ronalu Jiří Hnízdo.

Kritizovaná situace nastala po loňském dokončení montáže nového zařízení na výměnu vzduchu, které vylepšilo pracovní prostředí výrobních hal. Tím se však neúnosně zvýšila hladina hluku šířícího se v té době ze střech směrem k sídlišti. Proto se vedení společnosti rozhodlo uvolnit jeden a půl milionu korun na rekonstrukci vzduchotechniky spočívající ve výměně motorů, instalaci zvukových tlumičů a provedení dalších nutných opatření ke snížení hladiny hluku pod stanovenou normu.

"Pro nás to byla záležitost poměrně nepříjemná, ale v těchto dnech je již celá uzavřena. Po provedení hygienických měření je opravená vzduchotechnika opět v běžném provozu. I z toho případu jasně vyplývá, že se objektivní kritice vůbec nebráníme. Naší snahou je být solidním výrobcem respektujícím veškerá hygienická a ekologická kritéria a nařízení. Zároveň chceme být vstřícným partnerem městu i jeho obyvatelům," dodal Hnízdo.

(mar)


DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ Nově postavený polyfunkční dům na Tylově náměstí v Jičíně se již tento měsíc dočká Dne otevřených dveří. Ten se uskuteční v sobotu 17. března od 9 do 12 hodin. Stavba polyfunkčního domu byla zahájena v březnu minulého roku a jeho výstavba tak trvala přesně jeden rok. Majitelem novostavby je město Jičín, které zde nabízí k pronájmu nebytové prostory. Část z nich je již obsazena a na zbytek volných prostor je vypsáno nabídkové řízení.

FOTO: mar


Vývoz zvěře vylepšuje rozpočty

Dobrá Voda, Jičín - I když přelom roku znamená podle mysliveckého kalendáře konec období honů, je možné i v lednu spatřit seřazený šik honců postupujících v jedné linii proti připraveným myslivcům. Tentokráte se ale vše odehrává beze zbraní a cílem je odchytit zajíce živé do předem natažených sítí. Důvody těchto odlovů jsou přitom hlavně ekonomické, pro myslivecké spolky totiž prodej živé zvěře představuje jeden ze způsobů, jak obohatit jejich rozpočty.

"Přestože jsme letos měli za úkol získat třicet živých zajíců, podařilo se nám v krátké době odchytit na 80 kusů, což jsme ani nečekali. 20 zajíců jsme poslali na Semilsko, 47 jsme dali do Interlovu a zbytek jsme pustili zpět do přírody," vypočítává Josef Čeliš, předseda mysliveckého sdružení Lověna Dobrá Voda u Hořic, kde podobný odchyt prováděli naposledy před pěti lety. "Je to jedna z možností, jak se dostat k financím. Peníze získané za prodej zajíců nám alespoň uhradí náklady spjaté s odchovem bažantů a s krmením pro zvěř," dodal Čeliš.

Výkup zajíců na vývoz je uskutečňován přes Interlov, organizaci zřízenou Českomoravskou mysliveckou jednotou, který kromě prodeje zvěře do zahraničí rovněž vykupuje a zpracovává zvěřinu pro domácí trh. "Ulovení zajíci projdou nejprve čtrnáctidenní karanténou, ve které je zjišťováno, zdali nejsou napadeni nemocemi. Poté bývají transportováni nejčastěji do zemí západní Evropy. Jedná se hlavně o Francii a Itálii, kde poslouží k rozmnožení a posílení chovu, jak početně, tak geneticky. Pokud ale vím, tak opačným směrem tento obchod příliš nefunguje," uvedl předseda myslivecké komise při OMS v Jičíně Miloš Kovář.

Důvody jednosměrného obchodování jsou z valné části ekonomické. Spolky totiž nemají peníze na nákup zvířat z jiných zemí a využívají této možnosti výhradně jako zdroje vedlejších příjmů. Podle aktuálního ceníku je za každý prodaný kus zajíce vypláceno 1900 korun, což pro jejich rozpočty může znamenat podle počtu odlovených kusů příjmy v řádu až několika desítek tisíc korun. "Jednotlivé myslivecké spolky jsou samostatným právním subjektem a o způsobu hospodaření si rozhodují samy. Toto je jedna z příležitostí, jak si finančně mohou polepšit. I tak je to ale náročná akce, na které je zapotřebí mnoho lidí a výsledek není vždy úplně jistý," zdůraznil předseda Okresního mysliveckého spolku v Jičíně Josef Ulrych.

Podle jeho slov však poptávka po zajících rozhodně je a výrazně převyšuje stávající možnosti. "Zajíc doplácí na civilizační faktor, z toho důvodu jeho stavy nejsou příliš vysoké. Po letech, kdy se do životního prostředí dostávaly škodliviny z různých zdrojů, se počty některých divoce žijících zvířat i přes zlepšení podmínek nezvedly. Poločas rozpadu těchto látek je totiž často dlouhý a zvěř se nemůže normálně rozmnožovat." Tuto tezi potvrzují i statistické údaje o počtu slovených zajíců. Podle nich ještě na počátku 90. let bylo na okrese Jičín uloveno kolem tří tisícovek zajíců, v roce 1997 to ale již bylo pouze 1300 kusů. Nyní se situace opět o něco zlepšila a například v roce 1999 se počty slovených zajíců přiblížily k číslu 2 700. O velikosti populace zajíců však rozhoduje i takový faktor, jako je přemnožení škodné. "Vždyť staré pravidlo myslivců zní - kde je černá není drobná a kde je drobná není černá," připomněl Ulrych.

(pe)


Radnice má stát až 30 milionů

Hořice - Na 30 milionů korun se předběžně odhadují náklady spojené s rekonstrukcí dnes nevyužívané poloviny radnice v Hořicích. Projekt na druhou etapu rekonstrukce sídla městského úřadu je schválen, oznámil na nedávném zasedání zastupitelstva starosta Ladislav Vrba. Zároveň upozornil, že podmínkou zahájení stavebních prací je státní dotace.

O státní podporu se město uchází už v souvislosti s diskutovanou obnovou secesního divadla, které léta chátrá uvnitř objektu. "Na opravu divadla jsme opakovaně na ministerstvu kultury žádali o příspěvek. Zatím bezvýsledně a navíc jsme byli upozorněni, že v tomto případě nejde o zapsanou kulturní památku. Proto budeme možná usilovat o její prohlášení," řekl starosta.

Obnova divadla včetně jeho zázemí do původní podoby si podle vedoucího městského úřadu Jaroslava Vaise vyžádá nejméně 10 až 11 milionů korun. "A celková rekonstrukce radnice se možná vyšplhá přes třicet milionů korun," doplnil Vais. Do budovy, která čeká na rekonstrukci, by se měly v budoucnu přesunout některé agendy s pracovníky z dnešních okresních úřadů. Pro Hořice je to jediný scénář pro případ, že projde jeden z modelů často kritizované reformy veřejné správy.

Zastupitelé se zajímali i o využití suterénu, kde se už před lety hovořilo o vybudování takzvaného radničního sklípku. "Předminulý rok byl podnikatelům předložen návrh, zda by o tento prostor měli zájem a na vlastní náklady jej upravili a oživili. Jejich počáteční zájem ale opadl," konstatoval starosta. Komerční či jakékoli jiné využití těchto prostor je podmíněno vybudováním samostatného vstupu do suterénu, a ten by měl být řešen v návaznosti na rekonstrukci radnice.

(jn)


Za Rumcajsem i na kolech

Jičín - Již 35. ročník Pochodu Českým rájem - Putování za Rumcajsem připravuje jičínský Klub českých turistů. U příležitosti pochodu bude možno poprvé v historii využít připravených cyklotras a Putování za Rumcajsem tak uskutečnit i v sedle jízdního kola.

O tuto tradiční akci, kterou poprvé před pětatřiceti lety zorganizoval odbor turistiky ČSTV, začíná v posledních letech opětovně stoupat zájem široké veřejnosti. Podle Jiřiny Zmatlíkové, jedné z organizátorů akce, je absolutní novinkou letošního pochodu právě příprava cyklotras. "Pro milovníky cykloturistiky jsou připraveny trasy na 30, 65 a 80 kilometrů, které jsou orientovány především směrem na Sobotku, Podkost, Újezd pod Troskami, Hrubou Skálu, prostě do oblasti Českého ráje," ochotně sděluje Zmatlíková.

Dominanty letošního pěšího pochodu se startem z Valdštejnova náměstí v Jičíně jsou Trosky, Vidlák, Tábor, Brada, Zebín a Prachov. Délka těchto tras byla určena na 5, 8, 15, 21, 30 a 50 kilometrů. Největší zájem je tradičně o trasu na 8 kilometrů, kterou absolvují především rodiny s malými dětmi. Mezi staršími vítězí trasy na 15 a 21 kilometrů. "Na nejdelší padesátikilometrový pochod se odváží jenom ti nejvytrvalejší. Ročně jich bývá tak kolem stovky," dodala Zmatlíková. Pořadatelé pro zájemce zařídili i možnost ubytování, a to z 30. na 31. března v tělocvičně sokolovny v Jičíně. Poplatek za ubytování byl stanoven na symbolických 20 korun, přičemž bude sokolovna otevřena v pátek od 16 hodin, kde si budou moci zájemci zakoupit i startovací lístky.

(max)


Nové Noviny