Nové Noviny č. 7/0116. února 2001str. 9

Sociální pojištění patří k největším odvodům

Jičínsko - Sociální pojištění se řadí k vůbec nejvýznamnějším zdrojům příjmů státního rozpočtu. To vyplývá ze zákonem stanovených sazeb pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné jsou povinni odvádět zaměstnanci, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné.

Osoby samostatně výdělečně činné odvádí pojistné nejméně z 35 procent příjmů po odpočtu výdajů, a to v sazbě 29,6 procent, popřípadě 34 procent. Zaměstnavatel musí za své zaměstnance odvádět měsíčně pojistné ve výši 26 procent jejich hrubé mzdy, zaměstnanci pak platí pojistné prostřednictvím svého zaměstnavatele, který jim z hrubé mzdy strhne a odvede 8 procent.

Celkový obnos, který se vybírá na sociálním pojištění v okrese je souhrnem vybraného pojistného pouze za osoby samostatně výdělečně činné a malé organizace. Ty velké odvádí pojistné přímo na Českou správu sociálního zabezpečení se sídlem v Hradci Králové. Podle ředitelky Správy sociálního zabezpečení v Jičíně Jiřiny Šubrové by se od osob samostatně výdělečně činných mělo měsíčně vybírat zhruba 5,5 milionů korun, od malých organizací asi 17 milionů, tedy celkem 22 milionů korun. Nedoplatky osob samostatně výdělečně činných za několik let se přitom pohybují okolo 15 milionů. "Podstatně vyšší dluh evidujeme u malých organizací, a to 58 milionů korun. Aktuální stav nedoplatků u velkých organizací neznáme, protože pojistné tyto organizace posílají přímo do Hradce Králové, kde je také evidence těchto plateb," říká Šubrová. Pojistné na sociální pojištění se okresní správě daří z velké části vybrat. "Nedoplatků máme 3 až 4 procenta. Tím, že se jedná o velké finanční částky, tak dluhy vypadají hrozivě. Větší nedoplatky na pojistném zůstávají po organizacích zrušených již před několika lety, což může celou statistiku nedoplatků zkreslovat," doplňuje vedoucí hospodářsko správního oddělení okresní správy František Dědeček.

Proti neplatičům se může Okresní správa sociálního zabezpečení poměrně dobře bránit. Například oproti VZP má možnost stejně jako finanční úřad sama v rámci správního výkonu rozhodnutí obstavit účty dlužníků. Pokud se jedná o bývalé podnikatele, může nařídit srážky ze mzdy, čímž se dluhy umořují. Vedoucí referentského pracoviště výběru pojistného Milena Kalfeřtová vysvětluje postup předepisování dobrovolně neuhrazeného pojistného: "Pokud dotyčný subjekt nezaplatí, nejpozději do 3 měsíců předepíšeme dluh výkazem nedoplatků. Na něj zhruba polovina neplatičů zareaguje a dluh vyrovná. Pokud subjekt nadále své dluhy neuhrazuje, zahajujeme nejjednodušší typ výkonu rozhodnutí. V tom okamžiku řada neplatičů žádá okresní správu o povolení splátkového režimu. Snažíme se jednat s organizacemi, aby formou splátkového kalendáře vyřešily dluh na pojistném." Jakmile okresní správa rozhodne o splátkovém režimu, získá dlužní další výhody. Začne mu běžet poloviční penále oproti normálnímu stavu a správa proti němu po dobu splátkového režimu nevede exekuci.

Podle sdělení Jiřiny Šubrové počet splátkových režimů na okresní správě je v různých obdobích rozdílný, a to od 50 do 70. "Rozhodně jsou splátky dobrým nástrojem, který přiměje dlužníka k úhradám. Pokud plní podmínky splátek, má navíc jistotu, že nezahájíme výkon rozhodnutí, jako například blokaci prostředků na jeho účtu," dodává. Další možnosti, jak vymáhat své pohledávky, má OSSZ v soudním výkonu rozhodnutí. Okresnímu soudu může podat návrh na prodej movitých věcí, prodej nemovitostí nebo zajistit nemovitost formou soudcovského zástavního práva. "O tom, že se snažíme maximálně vymáhat pohledávky, svědčí jistě to, že jenom za minulý rok jsme zahájili správní exekuci v 621 případě a soudní exekuci v 468 případech. Vymáhali jsme přitom zhruba 65 milionů korun. Na organizace, které dlouhodobě neplatí, podáváme navíc na policii oznámení o podezření z trestné činnosti neplacení pojistného," uzavírá ředitelka Šubrová.

(max)


Výpočet mzdy - příklad

Celkové náklady zaměstnavatele 10800

Platba zdravotního pojištění 9% -720

(platí zaměstnavatel)

Platba sociálního pojištění 26% -2080

(platí zaměstnavatel)

Hrubá mzda 8000

Zdravotní pojištění 4,5% -360

(platí zaměstnanec)

Sociální pojištění 8% -640

(platí zaměstnanec)

Základ daně 7000

Nezdanitelné min. od 1.1.2001 -3170

Sníž. základ daně 3830

Zaokrouhl. základ daně 3900

Záloha na daň ze z.činnosti 15% -585

Čistá mzda 6415

Jedná se o příklad zaměstnance, který podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.


Mohou postupovat velmi tvrdě

Jičín - Mimo sociálního a zdravotního pojištění musí zaměstnanci platit i daň ze závislé činnosti. Tu jim většinou strhávají jejich zaměstnavatelé formou měsíčních záloh. Vyúčtování daně za uplynulý rok se přitom podává vždy na začátku roku nového.

Finanční úřad v Jičíně za minulý rok na této dani vybral 205,7 milionů korun. Ředitel finančního úřadu Vladimír Holštejn uvedl, že podle kontrol a dalších zjištění, které FÚ pravidelně provádí, dosáhl souhrnný nedoplatek od roku 1993 k 31. prosinci minulého roku necelých 12 milionů, tedy zhruba 5,8 procent. "Jedná se o firmy, které sice svým zaměstnancům zálohy na daň sráží, ale dále je již neodvádí. Většinou jde o společnosti, které jsou dlouhodobě problematické nebo které se již nalézají v konkurzním řízení," konstatuje Holštejn. Finanční úřad však například oproti VZP má daleko větší pravomoce k tvrdému postupu vůči neplatičům. U nich, pokud nejsou v konkurzním řízení, může mimo jiné okamžitě bez rozhodnutí soudu obstavit jejich účty nebo provést exekuci majetku. "Vždy se samozřejmě snažíme v souladu se zákonem dlužníka vyzvat, aby nedoplatek v náhradní lhůtě uhradil. Pokud se tak nestane, podáme Policii ČR trestní oznámení z podezření spáchání trestného činu neodvedení daně dle trestního zákona. V loňském roce jsme tak učinili asi ve 20 případech," dodává ředitel Holštejn. Jeho slova potvrzuje tiskový mluvčí policie Jiří Valter. "V minulém roce bylo vyšetřováno na 19 subjektů a šlo o nezaplacenou částku dosahující téměř 12 milionů korun. Zpravidla přitom policie vyšetřovala jednatele jednotlivých firem," upřesňuje Valter.

Daň ze závislé činnosti je daní progresivní, protože její výše se stanovuje na základě výše příjmu. Nejnižším odvodem státu je 15 procent z hrubé mzdy po odečtení plateb sociálního, zdravotního pojištění a odečitatelné položky, která je v letošním roce stanovena na fyzickou osobu ve výši 38 040 korun.

(max)


Dluhy na zdravotním jsou asi 60 milionů

Jičínsko - Okresní Všeobecná zdravotní pojišťovna v Jičíně od roku 1995 do roku 2000 od svých plátců vybrala na zdravotním pojištění 1,741 miliardy korun. Dlužné neuhrazené pojistné včetně penále přitom k začátku letošního roku činilo 58,5 milionů korun.

V porovnání s vybranými finančními prostředky za posledních pět let, představuje nezaplacené pojistné bez penále 3,36 procent (28 mil. Kč). Lze tedy konstatovat, že se VZP Jičín podařilo z drtivé většiny pojistné vybrat. Podle ředitele VZP v Jičíně Petra Noska zhruba 20 milionů korun dluží 19 subjektů, z nichž se již čtyři nalézají v konkurzním řízení. Pojišťovna má přitom několik možností, jak se proti neplatičům bránit. Na základě rozhodnutí soudu jim například může obstavit účty, zabavit movitý a nemovitý majetek firmy a na konkrétní osoby podat trestní oznámení. "S každým, kdo z jakýchkoliv důvodů najednou přestane platit, se snažíme nejprve vyjednávat. Rozhodně se nepouštíme ihned do nějakých razantních kroků, protože do přechodně špatné situace se může dostat takřka každý subjekt nebo osoba samostatně výdělečně činná," reaguje na dotaz Nových Novin Nosek. Podle něho VZP nejčastěji dlužníkům nejprve navrhne splátkový kalendář dluhu, s kterým většina subjektů souhlasí. "K ráznějším postupům přistupujeme až když ani tento pokus nezabírá," říká ředitel.

Zdravotní pojištění, které musí platit za zaměstnance jejich zaměstnavatelé je přitom ve výši 13,5 procent. Z této částky se 4,5 procenta strhává zaměstnancům z jejich hrubé mzdy, zbytek musí zaplatit zaměstnavatel. Trestným činem je však kvalifikováno pouze neodvedení 4,5 procent z hrubé mzdy zaměstnance, čehož několik subjektů dlouhodobě zneužívá a zbylých 9 procent již není ochotno dále VZP platit.

Na okrese se každoročně podle vedoucího ekonomického odboru Pavla Pivrnce na zdravotním pojištění vybere okolo 300 milionů korun. To však na krytí potřeb zdravotnických zařízení na Jičínsku zdaleka nestačí. "Skutečné náklady těchto zařízení jsou téměř jednou tak velké. Zatímco vybereme 300 milionů, náklady dosahují zhruba 550 milionů korun. Tento rozdíl musí přijít z bohatších okresů a z plateb státu. Situace by se změnila, kdybychom v našem regionu neměli jedny z nejnižších mezd v České republice," říká Pivrnec. Vzhledem k těmto přerozdělovacím procesům a dlužníkům VZP se také opožďují platby zdravotnickým zařízením. Na Jičínsku je to podle vyjádření představitelů VZP v průměru o 14 až 30 dní po splatnosti jednotlivých faktur, což je naprosto běžné také v normální hospodářské sféře.

(max)


Školu vybaví počítači

Libuň - Libuňské zastupitelstvo v minulých dnech schválilo rozpočet pro letošní rok, který počítá s příjmy ve výši 8 milionů korun. Z nich polovinu tvoří daňové výnosy a nezanedbatelným příjmem je i zisk z pronájmu veřejného tábořiště u Jinolických rybníků. Vybraná částka poslouží k údržbě tábořiště a k zakoupení pěti nových chatek. Zastupitelstvo rozhodlo, že v letošním roce investuje do opravy místní komunikace v Jívanech, v Libuni bude postavena nová autobusová čekárna a plánuje se výstavba chodníku podél hlavní silnice v centru obce - na tyto práce obec vyčlenila celkem 1,8 milionu korun. Na programu bude také pokračování okrasné zeleně v obci a dokončení úprav libuňského sportovního areálu.

V tomto roce bude místní základní škola vybavena počítači a bude započato s výstavbou školního sportoviště. Částka vyčleněná na investice do školy dosáhne téměř 1,2 milionu korun. Obec nezapomíná ani na opravu kulturních památek, provoz kina a knihoven v Libuni a Libunci. I letos se počítá se zájezdem a setkáním pro seniory a s gratulacemi jubilantům.

(LP)


Prodej kasárenské haly

Jičín - Odborná komise městského úřadu posuzovala současný stav objektů v areálu bývalých vojenských kasáren v lipách, převedených bezúplatně v závěru loňského roku do majetku města.

Hovořilo se zejména o potřebě odstranění některých menších staveb neevidovaných v katastrálních mapách (různé kovové přístřešky, kůlny a podobně). Všechny další rozsáhlejší úpravy a demolice v kasárnách budou realizovány zřejmě až po vzájemné dohodě s pracovníky majetkového odboru Ministerstva obrany ČR.

Město rovněž požádá o udělení výjimky ze smlouvy o převodu nemovitostí, která velmi přísně omezuje aktivity v bývalých kasárnách na veřejně prospěšnou, nekomerční a neziskovou činnost. V případě ústupku ministerských pracovníků má radnice v úmyslu odprodat nedokončenou budovu opravny děl (předposlední budova směrem k Soudné), pro níž nelze najít smysluplné využití. Město však bude nuceno bývalého majitele kasáren žádat i o povolení v případech, kdy plánuje odstranění některých větších, nevyužitelných nemovitostí.

Pracovníci civilní obrany by pak měli rozhodnout o dalším využití starších vojenských bunkrů pod bývalým hřištěm na Čeřovce. Po dohodě by měl být prostor rekultivován a vchody do bunkrů zabezpečeny proti nežádoucímu vstupu veřejnosti. Rovněž není zcela jasné budoucí využití nedokončeného bunkru v prostoru bývalého škvárového hřiště v lipách.

Připravená je i projektová dokumentace k rekonstrukci jedné z obytných kasárenských budov. Ta však bude zahájena pouze v případě uvolnění státního příspěvku 320 tisíc korun na bytovou jednotku, o který město již v předstihu požádalo. Ve čtyřech nadzemních podlažích, včetně obytného podkroví, je plánována výstavba 26 bytových jednotek.

(mar)


Nové Noviny