FOTO:jn

Přesvědčit rodiče, kteří často zvažují, zda své dítě přihlásí přímo na devítiletku do města, nebo dají přednost škole ve své obci či nejbližším okolí, se snaží i ZŠ Chodovice. Při posledních zápisech, které se zde konaly před několika dny, se sem s rodiči dostavilo sedm dětí. "Snažíme pro žáky vytvořit srovnatelné podmínky, jako mají na velkých školách. Dokonce bych řekla, že náš program je bohatší, a navíc tady díky nižšímu počtu dětí panuje klidnější, skoro rodinná atmosféra," říká ředitelka chodovické školy Zuzana Slezáková.

Tamní objekt prošel nákladnou rekonstrukcí, týkající se změny vytápění. Loňská plynofikace přišla obec na více než jeden milion korun. "Zároveň se nám tím uvolnily prostory, místo uhelny jsme vybudovali klubovou místnost, která se nyní dolaďuje. V odpoledních hodinách tady bude družina, a poté se tu budou scházet zájmové kroužky. Na vybavení jsme dostali od okresního úřadu 28 tisíc korun," uvedla holovouská starostka Martina Berdychová. Pro žáky i další zájemce je ve škole k dispozici například hrnčířský kruh, který se před tím nacházel v učebně v prvním patře, která bude přestavěna na tělocvičnu.

Motivací, jak udržet žáky v Chodovicích, jsou také příplatky obce na kurzy plavání pro děti z mateřské i základní školy. "Pro žáky třetího až pátého ročníku pořádáme navíc každou zimu týdenní lyžařské pobyty na horách, a v létě jezdíme stanovat. Finanční příspěvky, zejména na dopravu žáků, kterými obec podporuje činnost školy, určitě nejsou obvyklé," oceňuje zájem zastupitelstva ředitelka Slezáková. Program místní dvoutřídky je natolik atraktivní, že se některým rodičům vyplatí do Chodovic denně vozit děti i z Hořic. "Asi největší deviza naší školy spočívá v tom, že se nachází v blízkosti přírody. Pár metrů od budovy je les, a když je příjemné počasí, tak výuka probíhá venku," vyzdvihuje ředitelka.

Starostka je přesvědčena, že výdaje na školu nejsou zbytečné. Zvlášť, když se prý mladé rodiny z Hořic a Hradce Králové, začínají poohlížet po klidnějším bydlení na venkově.

(jn)

Novopacký slavíček po šesté

Soutěž má rok do roku stále se zvyšující návštěvnost. Prvního ročníku se zúčastnilo zhruba 80 soutěžících, v minulém roce to již bylo více jak 220 osob. Podle pořadatele Novopackého slavíčka Pavla Matějovského se dá očekávat další zvýšení zájmu o tuto zajímavou akci přesahující hranice okresu Jičín. "V současné době rozesíláme pozvánky po školách jičínského okresu a bývalých školských úřadech dalších regionů. Už nyní však víme, že účast bude minimálně na úrovni loňského roku, spíše však ještě vyšší," říká spokojeně Matějovský.

Novopacký slavíček bude tradičně rozdělen do několika kategorií podle věku, jako novinka však bude možnost soutěžit i v kategorii pro volná seskupení. Do ní se například mohou zařadit zpívající rodiny, rodiče s dětmi a hudební skupiny. "Nově jsme letos zřídili i internetové stránky (www.gymnp.cz/slavicek), kde chceme zveřejňovat různé zajímavosti a bezprostředně po soutěži také výsledky," doplňuje Matějovský.

Podmínkou soutěže, do které se mohou hlásit nejen děti, žáci, ale i dospělí, je zazpívat jednu národní a jednu umělou píseň v libovolném jazyce. Každý soutěžící přitom musí zaslat do soutěže přihlášku na adresu Střední pedagogické školy sídlící v Kumburské ulici v Nové Pace, a to nejdéle do 23. března.

(max)

Obce mají dost motivací, aby zpracovaly územní plán

Až dvě stě tisíc korun mohly například loni získat na dotacích obce, které se zapojily do Programu obnovy venkova. Ještě větší objem peněz čeká jako odměna na úspěšné účastníky soutěže Vesnice roku, byť uspět mohou jen ti nejlépe připravení. Loňský úspěch hned tří obcí z Jičínska však dává rozhodně naději. Pro všechny obce ale platí minimálně jedna zásadní podmínka:mít územní plán, nebo alespoň urbanistickou studii.

Podle informací referátu regionálního rozvoje okresního úřadu přiteklo minulý rok z Programu obnovy venkova, který vypisuje ministerstvo pro místní rozvoj, do okresu Jičín přes tři miliony korun, přičemž na jeden projekt připadla maximální dotace 200 tisíc korun. Pravdou je, že podpora státu má svůj rub a líc, pro samosprávy je stinnou stránkou to, že se na konkrétním projektu musí finančně spolupodílet, zpravidla nejméně padesáti procenty rozpočtovaných nákladů. "Ale i tak se jim rozhodně vyplatí," hodnotí význam dotací Jan Florian z ministerstva pro místní rozvoj.

Ruce si mne starosta Milovic Vlastimil Hruška, obec totiž díky dobrému umístění v soutěži Vesnice roku získala automaticky v rámci zmiňovaného programu dotaci 400 tisíc korun, které použije na modernizaci koupaliště. "V této soutěži jsme uspěli už podruhé," říká s uspokojením starosta. "Peníze nám přijdou na účet sice až někdy v prosinci a na akci musíme přispět stejně vysokou částkou, přesto je to pro nás velká vzpruha. Bez této podpory by to bylo složitější a úpravu koupaliště bychom museli možná odložit," uvažuje Hruška.

Pro letošní rok se bude mezi jednotlivé okresy rozdělovat z Programu obnovy venkova kolem 320 milionů korun. Požadavky obcí se přitom blíží téměř dvěma miliardám korun. "Meziresortní komise, která má zasedat příští měsíc, to nebude mít jednoduché. Pravděpodobně zvolíme stejný klíč jako v loňském roce, kdy se přihlíželo k velikosti obce, její daňové výtěžnosti a způsobu využití peněz," komentuje aktuální situaci Florian. Naznačil, že větší prioritu udělí komise projektům, které směřují do rekonstrukcí budov, především školských a zdravotnických zařízení. Naopak útlum čeká zřejmě opravy komunikací. Na Jičínsku se podle Ludmily Bernatové z okresního referátu regionálního rozvoje sešlo 61 žádostí. Například ve srovnatelném Rychnovsku usiluje o peníze z Programu obnovy venkova 51 obcí, které předložily na 150 projektů v hodnotě přes 40 milionů korun.

"O dotaci se mohou hlásit jen obce, které mají územní plán nebo urbanistickou studii. To je pro mnohé z nich rozhodně motivace, aby si územní plán nechaly zpracovat, protože když už do něj investují, vědí, že se jim peníze mohou časem vrátit. V budoucnu mohou mít naději i na získání dotací ze strukturálních fondů Evropské unie, proto by se neměly bránit vstupu do vznikajících mikroregionů," upozorňuje Bernatová.

Územně plánovací dokumentací disponují v současnosti asi dvě třetiny obcí na Jičínsku, před několika lety na její zpracování přispíval okresní úřad, ne všechny toho tehdy využily. Těsně před dokončením je například ÚP Slatin, potvrdil tamní starosta Jaromír Styblík, který připouští, že zpracování tohoto materiálu je finančně a časově náročné. Také Slatinám ale přinesl kýžený efekt, když jako vítěz regionálního kola Vesnice roku může obec letos počítat s 800 tisíci korunami na opravu místního kulturního domu.

(jn)

Nepředpokládají úbytek odběratelů

"Osobně nevidím situaci příliš dramaticky. Nepředpokládám pokles množství dodávaného zemního plynu ani významný úbytek jeho konečných odběratelů. Plyn bude totiž ve srovnání s ostatními druhy energií využitelných k topu (s výjimkou uhlí) i nadále mírně levnější," uvádí ředitel jičínského závodu Východočeské plynárenské a.s. Hradec Králové Jan Jahoda.

Faktem je, že plynaři evidují relativně vysoké procento tak zvaně neoživených přípojek, což jsou odbočky z plynovodů přivedené až na hranice pozemků potenciálních odběratelů. Další plynofikaci vlastním pozemkem až ke spotřebiči si totiž hradí odběratel ze svých peněz, proto ji mnohdy z různých důvodů neuskuteční. V těchto případech však zbytečně narůstají náklady na údržbu nevyužitých přípojek.

V praxi ale dost dobře nejdou stavět nové plynovody, respektive přípojky, pouze tam, kde bude odběr plynu zaručen. Jejich pozdější dostavby jsou totiž ekonomicky příliš nákladné, proto je výhodnější realizovat přivedení plynu do všech míst uvedených v projektové dokumentaci, tedy i v případech, kdy pracovníky plynáren čeká údržba dalších mrtvých přípojek.

"O rozsahu plynofikace rozhodují obce, které jsou přibližně z 80 % investory staveb. Mělo by tedy být i v jejich zájmu uvádět v projektových dokumentacích, na základě provedeného průzkumu, pouze výstavbu plynových přípojek ke skutečným odběratelům," dodává Jan Jahoda.

V konečné fázi pak plynárny realizované stavby plynovodů od obcí přebírají, respektive je za určitý podíl odkupují. Podle Jahody však nastávají i případy, ve kterých si investor plynovod ponechá ve svém vlastnictví. Jeho údržba, opravy a případné rekonstrukce jsou pak prováděny na základě smlouvy o provozu plynovodu mezi obcí a Východočeskou plynárenskou.

(mar)

Pachatelé nebyli zatím nalezeni

(LP)