"Při přezkumném řízení byla většina pohledávek uznána, jen menší část jich soud popřel. Konečná suma všech závazků akciové společnosti Cios Holding představuje částku 459 milionů korun a na vyrovnání čeká 148 věřitelů," upřesnil správce konkurzní podstaty Milan Růžička. Ten byl koncem minulého měsíce věřitelským výborem pověřen přípravou prodeje zkrachovalého podniku, na jehož majetek prohlásil před rokem Krajský soud v Hradci Králové konkurz. Společnost vznikla v roce 1998 se základním jměním přesahujícím tři čtvrtě miliardy korun.

"Věřitelský výbor se 26. ledna usnesl, aby se ještě v letošním roce, nejdéle do prázdnin, uskutečnilo výběrové řízení na prodej konkurzní podstaty Cios Holding. Snahou všech zúčastněných je obnovit pracovní místa v osenické cihelně a případně jejich počet ještě rozšířit. Byl jsem proto pověřen přípravou informačního memoranda. Obsáhlý materiál minimálně o dvou stech stranách by mohl být vyhotoven v průběhu března," oznámil Růžička. Zdůraznil, že věřitelský výbor nechce prodávat úpadce po částech, ale jako celek.

Vedle firem působících v České republice se veřejné soutěže budou mít možnost zúčastnit i zájemci ze zahraniční. Přitom téměř polovinu tuzemského trhu zdících materiálů ovládá firma Wienerberger Cihlářský průmysl České Budějovice, která loni sloučila své akvizice, včetně závodu ve Starém Místě, pod jednu akciovou společnost. Jejím majoritním vlastníkem je nizozemská společnost WZI Netherlands N. V.

"Firmu Wienerberger jsme přednostně oslovili, ale ta o další závod v Česku neměla zájem," řekl Růžička. "Důležité je získat do Osenic potřebný kapitál, byť by se konkurzní podstata prodala za jakoukoliv cenu. Kontaktovat budeme investory z Holandska, Německa a dalších zemí. Prodej se ale bude týkat jen výrobních kapacit podniku, ostatní majetek, například bytové jednotky, už dnes nabízíme stávajícím nájemníkům," doplnil správce.

Informaci NN o záměru obnovit výrobu v Osenicích přivítal starosta Dětenic Radomír Vališka. Obec ale není spokojena s tím, že nebyla uznána její pohledávka. "Na naše náklady jsme museli provést přeložku vodovodu, který byl ohrožen těžbou při překročení hranic dobývacího prostoru. Tyto výdaje měly být správně hrazeny z fondu rekultivací a rezerv, který ovšem cihelna nevytvářela," konstatuje Vališka. Starosta nevyloučil, že se obec proti výsledku přezkumného řízení odvolá.

Největším věřitelem je podle vyjádření správce Milana Růžičky FNM, který cihelnu v roce 1993 prodal v privatizaci firmě Cios Osenice s. r. o. za 75 milionů korun, přičemž z této kupní ceny nebylo 66 milionů dosud uhrazeno. Druhou nejvyšší pohledávku v hodnotě 42 milionů Kč přihlásila společnost Korfin Havlíčkův Brod. První trojici doplňuje s 30 miliony společnost ICC Praha, která uvalení konkurzu na Cios Holding iniciovala.

(jn)

Rozpory mezi pracovníky vyřešila až výpověď

Medvědí službu svým chováním prokázali zejména novému řediteli Sportovních zařízení města Jičína, kterým se na základě výběrového řízení stal prakticky na přelomu tisíciletí Josef Tměj. Ten totiž po nástupu do funkce musel řešit problémy znesvářené party strojníků namísto toho, aby se v klidu věnoval realizaci projektu, s kterým v loňském roce předstoupil před výběrovou komisi. Vzájemné vyřizování "účtů" mezi strojníky se podle zaměstnavatele dlouhodobě negativně promítalo do jimi odváděné práce.

Problém vrcholil peticí podepsanou nadpolovičním počtem zaměstnanců AC a následným rozesláním jednostranně "žalujícího" dopisu vedení radnice a řediteli Technických služeb města Jičína. Poslední kapkou pak byla středeční akce, která měla údajně definitivně diskvalifikovat jednu ze stran sporu. Strojník provádějící pravidelné měření množství volného chloru v bazénech zaznamenal několikanásobné překročení jeho normou povolené hranice. I přes to, že předchozí hodnoty naměřené druhou stranou sporu byly v normálu, rozhodl se nastalou situaci ihned nahlásit pracovníkům Okresní hygienické stanice, a pak nepochopitelně odešel domů.

"Na základě podaných informací byl provozovatel Aqua centra okamžitě upozorněn na zákaz používání vody v malém i velkém bazénu, a to až do prokazatelného zlepšení situace ověřené kontrolním měřením," uvádí k případu zástupce OHS Jičín MUDr. Libuše Jůvová. "Měření, které jsme provedli v podstatě ihned po nahlášení, nepotvrdilo výši uvedených hodnot, a tak byly zhruba po hodinové odstávce oba bazény opět zpřístupněny. Závažné nedostatky jsme však zjistili v provádění odběru vzorků vody strojníkem. Do výsledků měření se tak promítlo hrubé nedodržení přísně daných laboratorních technologických postupů," připouští Libuše Jůvová.

"Naší snahou samozřejmě je vycházet všemožně vstříc jak návštěvníkům Aqua centra, tak orgánům kontrolujícím naší činnost. Situace, ke které došlo, však mohla zcela neopodstatněně poškodit jméno našeho zařízení. Proto byla ze strany zaměstnavatele přijata výše uvedená opatření," dodal Josef Tměj.

Důvodem vzniku petice s podpisy dvanácti zaměstnanců AC a odeslání dopisu byly podle vyjádření jednoho z autorů (výpověď dohodou) dlouhodobě špatné vzájemné vztahy mezi některými zaměstnanci AC a jedním ze čtyř strojníků.

"Chtěli jsme vyjádřit nespokojenost s arogantním chováním, jednáním, hrubostí a povyšováním se nad ostatní zaměstnance jedním ze strojníků Aqua centra. Vyvolávání konfliktů a urážky se staly totiž jeho oblíbenou každodenní činností, čímž narušuje kolektivní vztahy a zaměstnance AC nutí pracovat v neustálém stresu pod psychickým nátlakem. Vzhledem k tomu, že zachází za hranice svých kompetencí, narušuje pracovní činnost většiny zaměstnanců. Peticí jsme proto od provozovatele AC požadovali nápravu tohoto stavu a zajištění běžných podmínek pro výkon odpovědné práce. Zároveň nesouhlasím s jednostranným výkladem středečního případu, kdy námi naměřené hodnoty chlóru skutečně přesahovaly povolené limity. I přes dvojí kontrolní odběr byly však výsledky našeho měření označeny za smyšlené a zmanipulované. Nikdo se však ani nepozastavil nad tím, že pracovníci hygienické stanice odebírali vzorky vody až dvě hodiny po vypnutí chlorovacího zařízení. V tu chvíli musely být samozřejmě hodnoty volného chloru ve vodě nižší," uvádí na svoji obhajobu dnes již bývalý strojník AC.

Na základě nově platné vyhlášky byly shodou okolností den před tímto případem v prostorách Aqua centra odebrány kontrolní vzorky bazénových vod. Jejich následný rozbor pracovníky OHS nepotvrdil porušení vyhlášky upravující jakost vody pro bazény tohoto typu.

(mar)

Ossarium ničí vandalové a zloději

FOTO: pe

K zatím poslední epizodě ze série vloupání do objektu kbelnického Ossaria došlo minulý týden. "Zloději vylomili zámek na dveřích kaple a dostali se tak dovnitř. Když však zjistili, že v kapli již není co ukrást, tak si odnesli alespoň stolek, na kterém jsme měli návštěvní knihu," líčí s pokrčením ramen starosta obce Kbelnice Miroslav Ježek a zároveň dodává: "Přitom ještě ve středu jsem navštívil kapli a vše bylo v pořádku, druhý den jsem se tady náhodně zastavil a kaple byla opět vyrabovaná." Zdaleka však nejde o jediný případ. V listopadu zmizel z kaple svícen a po několika nájezdech zlodějů nezbyla v objektu jediná socha. Zloději neváhali rozštípat ani masivní dřevěné dveře a vylámat celý zámek. Před třemi lety došlo také k rozsáhlejšímu poškození tuctu pomníků a vyvrácení křížů. "Zvláštní je, že k vykrádání soch začalo docházet teprve v posledních letech. Stávalo se sice, že vandalové vyvrátili kříže a náhrobky, ale sochy zůstaly na svých místech. Teprve před nedávnem začaly mizet i sochy, pravděpodobně na objednávku," odhaduje Ježek.

Místo odpočinku padlých ve válce z roku 1866 umístěné na vyvýšenině nad obcí Kbelnice tvoří secesní kaple postavená v letech 1904-1906 a vojenský hřbitov. Původně patřil celý objekt do vlastnictví Komitétu pro udržování památek z války 1866, v polovině 90. let se však Ossarium stalo majetkem obce Kbelnice. "Po komunálních volbách v 90. roce se začal zastupitelstvo Kbelnic o Ossarium starat, protože jsme si mysleli, že nám tento objekt patří. Později však vyšlo najevo, že jeho vlastníkem je stále komitét. S ním jsme se nakonec dohodli, že o objekt chceme i nadále pečovat, a vlastnická práva byla přepsána na obec Kbelnici," vzpomíná starosta.

Členové komitétu pomáhají obci při údržbě pomníčků i nadále a v minulosti se podíleli mimo jiné na svařování povalených litinových křížů. Hlavní tíha výdajů však zůstává na bedrech kbelnického zastupitelstva, které však chce o památku pečovat i přes neustávající projevy vandalismu. Náklady vkládané do oprav a údržby Ossaria však rozhodně nejsou malé a významně zatěžují rozpočet malé obce. "Do pomníčků se nemusí mnoho investovat, hlavní výdaje jsou spjaty s nápravou škod vzniklých po výtržnících a zlodějích. Jenom oprava rozštípaných dveří nás stála 15 tisíc korun, do opravy plotu jsme investovali 70 tisíc korun a neustále musíme dokupovat nové zámky. Na léto pak z rozpočtu vyčleňujeme prostředky na plat zahradníka a financujeme rovněž restauraci poškozených pomníků. Ročně tak výdaje na Ossarium spolykají 80-100 tisíc korun, přičemž rozpočet obce činí asi 700 tisíc korun," dodává starosta.

(pe)