Nové Noviny č. 50/0022. prosince 2000str. 8

Svět se ohromně zrychluje, přestáváme mít čas si vzájemně naslouchat a rozumět

Nová Paka - V nejužším kruhu svých blízkých a přátel oslavil životní jubileum probošt královéhradecké kapitulní katedrály a kanovník P. Karel Exner, ve svých osmdesáti letech stále aktivní duchovní správce novopacké farnosti. Narodil se 21. prosince 1920.

V Nové Pace působí už osmnáct let. Při jeho nástupu v roce 1982 mu zdejší prostředí nebylo neznámé, pochází z nedalekého Studence, a právě tam také sloužil svou první bohoslužbu po vysvěcení na kněze. Jeho život byl plný zvratů, v roce 1950 byl komunistickou státní mocí zatčen a posléze internován v pracovním táboře pro duchovní. Dnes na ta léta pohlíží bez pocitu zloby, myslí hlavně na zdejší farnost a věřící, aby jim mohl být stále prospěšný. S P. Karlem Exnerem jsme si povídali v předvánoční době, která, ač by tomu tak být nemělo, patří pro mnohé z nás k nejméně klidným obdobím v roce.

Co pro vás znamená jubileum...

Prostě už jsem starý, ale zatímco třeba jiní mí kolegové ze školy jsou už v důchodu, já chodím stále do práce. Jsem rád, že se ve svém věku cítím dobře, i když jsem měl před třemi roky vážnější zdravotní potíže. Díky Bohu jsem se z toho všeho dostal, a věřím, že i přes své stáří, můžu být stále k něčemu užitečný.

O tom nemůže být pochyb, vždyť vedle starosti o novopackou či úbislavickou farnost, zastáváte ještě jeden post v Hradci Králové jako probošt tamní kapituly.

Víte, dostal jsem titul probošt, ale na ten já moc neslyším. Každý biskup má kolem sebe kanovníky, a ti měli v minulosti zpravidla i některé funkce při konzistoři. Ale jelikož je dnes málo kněží, prakticky všichni kanovníci jsou roztroušeni po diecézi. Sbor kanovníků se nazývá kapitula, a pan biskup Otčenášek mě jmenoval proboštem, což z původního latinského slova znamená představený. Ale jak už jsem řekl, na takovéto oslovení si nepotrpím.

Jak byste hodnotil současný vztah státu k církvi, čekal jste něco jiného?

Čekali jsme, že to bude lepší, a to nejen z pohledu restitucí. Ale jde hlavně o takový základní postoj, který se teprve nyní utváří. Vždyť my ještě stále žijeme podle zákonů z roku 1949, církev čeká na nové dohody. Stát už ale začal vyjednávat i s Vatikánem. Lidé nám občas vytýkají, že církvi jde jen o majetek. My po něm netoužíme, samozřejmě určitou část majetku potřebujeme, aby mohla církev existovat, aby měla prostory, mohla se věnovat sociálně potřebným. Například vyučování na školách také stojí nějaké peníze. Jinak jsem ale přesvědčen, že vztah kněží k státním představitelům je dobrý.

A co vztah veřejnosti a katolické církve, změnil se v posledních letech?

Když se ohlédnu k listopadovým událostem v osmdesátém devátém roce, tak bych řekl, že církev měla velké sympatie. Hlavně díky lidem, kteří se statečně chovali za minulého režimu. A byl to především pan kardinál Tomášek, který byl takovým pevným sloupem toho tichého odporu. Také v Chartě byli další lidé, kteří se nestyděli za své křesťanství, například pan Václav Malý. Církevní představitelé jsou si vědomi, že se ve společnosti v minulých letech něco zanedbalo. Ale já to vidím tak, že v lidech je stále hodně z té doby komunistické, proto také přetrvává určitá averze vůči církvi i náboženství.

Domníváte se, že existuje způsob, jímž by bylo možné onu bariéru předsudků odstranit?

To nelze vyřešit ze dne na den. Pokud bychom měli někde s nápravou začít, tak především u mladé generace. Tady v Nové Pace teď máme v řadách farníků dost mladých rodin s dětmi. Složitější je situace na vesnicích. Je to dáno také tím, že na venkově hodně trvale žijících lidí ubývá. Například Úbislavice měly před sto lety asi tisíc obyvatel, a dnes kolem tří set. Třeba ve Štěpanicích žije už jen pět lidí. Naše společnost navíc prochází složitým obdobím. Když mluvím s farníky, cítím, že jsou nespokojeni, hlavně s tím, že politici lidem něco slibují, a pak se to nesplní. A nelíbí se jim, jak se u nás neustále někam záhadně ztrácí obrovské sumy peněz. V takové atmosféře pochopitelně apatie ve veřejnosti narůstá, a to i vzhledem k církvi.

Myslíte si, že je v lidech na konci jednoho a začátku dalšího milénia víra a naděje? Že mají nějaký cíl?

I když mnozí lidé o sobě tvrdí, že jsou ateisté, jsem přesvědčen, že to není ateismus stoprocentní. Velká část z nich totiž banálně odpovídá v tom smyslu, že něco nad námi je. A já bych to opravil, že ne něco, ale někdo nad námi je. No a jsme u Boha. Slyším také dost často, že někteří Boha nebo Ježíše Krista uznávají, ale s církví jako takovou nechtějí mít nic společného, instituce odmítají. Vůbec nejdůležitější je, aby člověk bytostně věděl, že život smysl má. I když se z nějakého důvodu nevydařil, například když je člověk nějak postižený, nebo má velké trápení. Právě v těchto momentech je potřebná víra. Jestliže vím, že nežiji jen tento život, ale že ten pravý teprve přijde, a že bude takový, jaký si ho dnes buduji, pak je zřejmé, že na tomto současném životě velmi záleží, a je potřeba si ho chránit. Pak mám pochopitelně naději, pro něco žiju a mám cíl.

Je náročné žít dobře...

Je to náročné, zvláště v tom dnešním světě, kde je tolik různých tlaků, které na člověka působí a strhují ho. Především u mladých lidí, kteří svou cestu teprve hledají. Když si vzpomenu na své dětství, myslím si, že jsme to měli lehčí. Život byl klidnější, nežilo se tak rychle, a těch podnětů, které by nás ovlivňovaly, nebylo tolik. Pocházím z vesnice, a pamatuji se, jak jsme tam všichni žili pohromadě, jako jedna velká rodina. Jeden druhého podporoval. Dnes lidé stále někam spěchají, nemají čas se zastavit, vzájemně si naslouchat a rozumět. Velkým nebezpečím je, že se relativizují hodnoty, obávám se, aby lidé neztratili schopnost rozlišovat, co je dobré a co špatné.

Co byste nejen zdejším farníkům přál do nového roku?

Především klid a víc času na přemýšlení. Také mnohem více vzájemné solidarity, aby se vazby mezi lidmi nezpřetrhávaly, ale naopak upevňovaly. Aby lidé nežili jen tak nazdařbůh, ale měli cíl, který je mimo rámec tohoto viditelného světa a času.

(jn)


Významné životní jubileum P.Karla Exnera

Popisek k foto F 8/1:

Probošt P. Karel Exner, duchovní správce novopacké farnosti.

FOTO: jn

Významné životní jubileum, osmdesátiny, oslavil včera novopacký farář, probošt P.Karel Exner. Do Nové Paky na římskokatolickou faru přišel v roce 1982, aby vystřídal dosud zde působícího děkana P.Josefa Holubce, který odcházel na odpočinek. Jistě v prvních dnech a týdnech se seznamoval s novým prostředím, poznával lidi, poznával věřící a oni poznávali jeho s určitou zvědavostí na obou stranách, s otázkou jaký bude, jací budou. Jeho osmnáctileté působení ukázalo, že farnost, ale i město jím získalo mnohé.

Pan probošt Exner je rodákem z nedalekého Studence, kde také ve zdejším kostele před 56 lety sloužil svoji první bohoslužbu po vysvěcení na kněze v hradecké katedrále sv. Ducha. Po vysvěcení nastoupil jako kaplan do Jaroměře a o dva roky později se stal farářem v krkonošských Horních Štěpanicích, kde zakusil první tažení komunistického režimu proti církvi, jež pro něho vyvrcholilo zatčením v roce 1950 a internací s dalšími spolubratry ve víře v Želivu. Tam StB vytvořilo internační a pracovní tábor pro katolické duchovní. Pokračovalo to "vojákováním" v pomocných technických praporech, odkud byl propuštěn do civilu, ale do duchovní služby nesměl. Po čase se mu podařilo získat zaměstnání v podniku Sport v Zálesní Lhotě. Až teprve v roce 1956 mu bylo dovoleno nastoupit do duchovní správy, ovšem s mnohými výhradami ze strany úřadů. Nastoupil do malé farnosti Chřenovice v Posázaví, odkud mu pak bylo určeno odejít do Světlé nad Sázavou, kde sloužil věřícím plných 18 let. I zde však měl problémy s komunistickými normalizátory. Také proto musel odejít a bylo mu určeno blízké Hostinné, kde spravoval farnost 6 let, až se konečně, na žádost hradecké konzistoře, ocitá v Nové Pace.

Po příchodu do Nové Paky se pan probošt pustil s plným elánem do práce. Přemnohé nepříjemnosti má v té době se stále ještě dohlížejícími tzv. církevními tajemníky, přesto vyvíjí zvýšenou pastorační činnost a snaží se úspěšně povznést život farního společenství. Zahájil obnovu pomalu chátrajících církevních objektů, v prvé řadě farního kostela sv. Mikuláše. Dokázal obstarat prostředky a shromáždit kolem sebe kolektiv lidí, kteří z velké části vykonávali práce spojené s opravami. Byla obnovena krytina střechy, byla provedena nová elektroinstalace, kostel byl vymalován, položena nová dlažba, zřízeno sociální zázemí, restaurován mobiliář kostela a pořízeny nové lavice. Provedl i rekonstrukci farní budovy, kterou přizpůsobil modernímu bydlení, přičinil se o odvodnění klášterního kostela a později i o obnovu jeho střešní krytiny. Nedávno se jeho přičiněním opravovala omítka na farním kostele.

V roce 1991 byl jmenován proboštem královéhradecké kapituly. Velkou zásluhu má na tom, že po jednapadesáti letech se konečně na věži kláštera znovu ozval hlas zvonů, které byly pořízeny z prostředků shromážděných ze sbírek a darů četných mecenášů. Slavnostně byly vysvěceny 31. července 1993.

Nelze vypsat všechny iniciativy a činnost člověka, který vlastně v důchodových letech svojí prací může být příkladem mnohým mladým lidem. Lze jenom konstatovat, že svojí vírou a nadšenou prací mnohdy v nelehkých podmínkách povznesl zdejší farnost jak po stránce duchovní, tak i po stránce hmotné. Proto je na místě panu proboštovi ze srdce upřímného poděkovat jménem všech farníků a věřících novopacké římskokatolické farnosti a popřát mu všeho nejlepšího, Boží milosti a do dalších let stálé zdraví, životní elán a svěžest ku prospěchu nás všech.

Jaroslav Vágenknecht


Advent s keramikou

Dovoluji se s vámi, vážení čtenáři, podělit o krásné předvánoční zážitky. Všechny spojuje společná radost, příjemné chvíle strávené malováním keramiky s vánočními motivy.

V sobotu 2. prosince dopoledne zavítali na pozvání referátu sociálních věcí, oddělení sociálně-právní ochrany dětí Okresního úřadu v Jičíně do dětského oddělení jičínské knihovny rodiče a děti. Čekala je nejen vánočně vyzdobená knihovna s voňavým stromečkem, ale i zajímavá výstava edukativní keramiky.

Za tajemným názvem edukativní se skrývá jednoduché vysvětlení. Jde o snahu nechat děti, případně i dospělé, prožít si malý zázrak proměny. Keramická replika šperku nebo jiného drobného uměleckého předmětu či objektu nabízí široké možnosti využití fantazie a výtvarného cítění. Obdivuhodným způsobem umí i velmi malé či zdravotně postižené děti tuto keramiku namalovat. Výsledek je zřejmý hned po zaschnutí temperových barev a přelakování bezbarvým lakem. Tvůrčí dílny s touto keramikou nejsou časově náročné, a proto je možné zvolit i doplňkový program. První setkání bylo doplněno krásným divadelním představením o tom, jak přicházíme na svět. Nevšední pojetí herečky Mirky Vydrové s názvem Nejkrásnější příběh světa odhalilo za přispění malých i velkých diváků velké tajemství o narození člověka.

Další setkání s keramikou se konalo v úterý 5. prosince dopoledne. Podruhé se tvůrčí dílna dětského oddělení otevřela mladým klientům ze Střediska speciální sociální péče v Jičíně. Po přečtení vánočních příběhů a přednesu básniček čekal na stole na každého keramický betlém a několik drobných ozdob s vánočními motivy. Svobodná volba barev i techniky udělala ze všech skutečné umělce. A výsledek? Krásné dárky pro milé a blízké lidi.

Stejně vzrušující a příjemné bylo i sobotní dopoledne 9. prosince. Nejprve se dětské oddělení rozeznělo zvonivými hlásky malých zpěváčků, zazněly kytary i flétny. Zpestřit program přátelského setkání Klubu rodičů a přátel zdravotně postižených dětí přišly děti ze Základní umělecké školy v Jičíně se svými obětavými učiteli Hanou Botkovou a Karlem Kulhavým. Po obdarování vánočními balíčky se začalo s malováním. Někomu přispěla radou či přímou pomocí maminka, tatínek nebo paní učitelka. Výsledkem byla opět radost ze zázraku vlastnoručního stvoření krásného dárku. A právě radost všichni moc potřebujeme.

Alena Pospíšilová, Městská knihovna Jičín


Poděkování lékařům a sestrám

Děkuji lékařům a sestrám chirurgického oddělení Okresní nemocnice v Jičíně za péči, kterou mi věnovali v průběhu mé hospitalizace a přeji jim všem hezké Vánoce a vše nejlepší do nového roku.

Jiřina Skoupá, Jičín


Dobrá rada nad zlato

Podnik, kde jsem celý život pracoval, se přestěhoval do Budějovic. Jako penzista jsem se pokusil získat příspěvky na obědy. Odpověď došla obratem: Příspěvky na obědy Vám budou vypláceny, budete-li obědy odbírat v naší závodní jídelně v Českých Budějovicích. Podepsán akademicky vzdělaný člověk - ředitel.

Karel Samšiňák, Sobotka


Vánoční koncert žáků 2. základní školy proběhl minulou středu v kostele sv. Jakuba Většího.

FOTO: Jiří Albrecht


Bohoslužby o svátcích

Římskokatolická církev

24. prosince Štědrý den

8.00 Narození Panny Marie, Hořice
8.00 Všech svatých, Lázně Bělohrad
8.00 sv. Jiljí, Železnice
8.00 Žlunice
8.30 klášterní kostel, Nová Paka
8.30 sv. Jakuba St., Kopidlno
8.30 sv. Máří Magdaleny, Sobotka
8.30 sv. Bartoloměj, Pecka
8.30 sv. Mikuláše, Vysoké Veselí
9.45 Zvěstování Páně, Miletín
10.00 sv. Jiří, Radim
10.00 penzion Charity, Libošovice
10.00 sv. Mikuláš, Choteč
10.00 sv. Václav, Kozojedy
10.00 sv. Máří Magdaleny, Jeřice
15.00 sv. Andělů Stráž., Vidochov
16.00 sv. Ignác, Jičín
16.00 P. Marie, Bystřice
16.00 Nejsvět. trojice, Mlázovice
20.00 sv. Máří Magdaleny, Jeřice
20.30 sv. Jiří, Radim
21.00 sv. Mikuláše, Vysoké Veselí
21.30 Nalezení sv. Kříže, Robousy
22.00 Povýšení sv. kříže, Ostružno
22.00 Zvěstování Páně, Miletín
22.00 Chotěšice
22.00 sv. Bartoloměj, Pecka
22.00 sv. Václav, Kozojedy
22.00 sv. Jiljí, Mladějov
22.30 sv. Diviše, Chomutice
22.30 klášterní kostel, Nová Paka
22.30 Rovensko pod Troskami
23.00 sv. Jiljí, Železnice
23.30 sv. Martina, Libuň
24.00 sv. Jakub, Jičín
24.00 sv. Máří Magdaleny, Sobotka
24.00 Všech svatých, Lázně Bělohrad
24.00 Narození Panny Marie, Hořice
24.00 Ducha svatého, Libáň
24.00 sv. Jakuba St., Kopidlno
24.00 sv. Jana Křtit., Újezd p. Tr.

25. prosince Boží hod vánoční

8.00 sv. Jakub, Jičín
8.00 Narození Panny Marie, Hořice
8.00 sv. Jiljí, Železnice
8.00 Všech svatých, Lázně Bělohrad
8.00 Žlunice
8.00 Rovensko pod Troskami
8.30 klášterní kostel, Nová Paka
8.30 sv. Máří Magdaleny, Sobotka
8.30 sv. Václava, Veliš
8.30 sv. Jakuba St., Kopidlno
8.30 sv. Bartoloměj, Pecka
8.30 sv. Mikuláše, Vysoké Veselí
9.30 sv. Martina, Libuň
9.45 Zvěstování Páně, Miletín
10.00 sv. Jiří, Radim
10.00 penzion Charity, Libošovice
10.00 Povýšení sv. kříže, Ostružno
10.00 sv. Václava, Samšina
10.00 sv. Diviše, Chomutice
10.00 sv. Máří Magdaleny, Jeřice
11.00 sv. Vojtěcha, Běchary
11.00 sv. Mikuláš, Choteč
11.00 sv. Andělů Str., Vidochov
11.00 sv. Jana Křtit., Újezd p. Tr.
11.15 Nejsv. trojice, Mlázovice
14.00 sv. Máří Magdaleny, Lužany
14.00 sv. Vavřince, Vršce
14.00 sv. Petra a Pavla, Milovice
14.00 sv. Jiljí, Mladějov
16.00 sv. Petra a Pavla, Nemyčeves
18.00 sv. Ignác, Jičín
18.00 sv. Mikuláš, Nová Paka

26. prosince

8.00 sv. Jakub, Jičín
8.00 Všech svatých, Lázně Bělohrad
8.00 Žlunice
8.00 Narození Panny Marie, Hořice
8.00 Rovensko pod Troskami
8.30 sv. Mikuláš, Nová Paka
8.30 sv. Jakuba St., Kopidlno
8.30 sv. Máří Magdaleny, Sobotka
8.30 sv. Václav, Veliš
8.30 sv. Bartoloměj, Pecka
9.30 sv. Václav, Kozojedy
9.30 sv. Martina, Libuň
9.45 sv. Jan Křt., Svatoj. Újezd
10.00 Povýšení sv. Kříže, Ostružno
10.00 sv. Václava, Samšina
10.00 sv. Diviše, Chomutice
10.00 sv. Petra a Pavla, Milovice
11.00 sv. Petra a Pavla, Drahoraz
11.00 sv. Jana Křtit., Újezd p. Tr.
11.15 Hřídelec
14.00 Nadslav
14.30 klášterní kostel, Nová Paka
18.00 sv. Ignác, Jičín

27. prosince

7.30 sv. Ignác, Jičín
8.00 Narození Panny Marie, Hořice
17.00 sv. Jakuba St., Kopidlno
18.00 sv. Ignác, Jičín

28. prosince

7.30 sv. Ignác, Jičín
8.00 Narození Panny Marie, Hořice
8.00 sv. Jakuba st., Kopidlno
18.00 sv. Ignác, Jičín

29. prosince

7.30 sv. Ignác, Jičín
17.00 sv. Jakuba St., Kopidlno
18.00 sv. Ignác, Jičín

30. prosince

7.30 sv. Ignác, Jičín
8.00 sv. Jakuba St., Kopidlno
17.00 sv. Mikuláš, Choteč
18.00 sv. Ignác, Jičín

31. prosince Silvestr

8.00 sv. Jakub, Jičín
8.00 Narození Panny Marie, Hořice
8.00 sv. Jiljí, Železnice
8.00 Všech svatých, Lázně Bělohrad
8.00 Žlunice
8.30 klášterní kostel, Nová Paka
8.30 sv. Jakuba St., Kopidlno
8.30 sv. Václav, Veliš
9.45 Zvěstování Páně, Miletín
10.00 sv. Václav, Kozojedy
10.00 Povýšení sv. Kříže, Ostružno
10.00 sv. Jiří, Radim
10.00 sv. Václav, Samšina
10.00 sv. Diviše, Chomutice
10.00 sv. Petra a Pavla, Milovice
11.00 sv. Vojtěcha, Běchary
11.00 sv. Mikuláš, Choteč
11.00 sv. Andělů Str., Vidochov
11.15 Nejsvět. trojice, Mlázovice
13.30 Chotěšice
15.00 klášterní kostel, Nová Paka
15.00 sv. Bartoloměj, Pecka
15.00 sv. Mikuláše, Vysoké Veselí
16.00 Narození Panny Marie, Hořice
18.00 sv. Ignác, Jičín

1. ledna Nový rok

8.00 sv. Jakub, Jičín
8.00 Narození Panny Marie, Hořice
8.00 Všech svatých, Lázně Bělohrad
8.00 sv. Jiljí, Železnice
8.00 Žlunice
8.30 klášterní kostel, Nová Paka
8.30 sv. Václav, Veliš
8.30 sv. Mikuláše, Vysoké Veselí
9.45 Zvěstování Páně, Miletín
10.00 sv. Jiří, Radim
10.00 Povýšení sv. Kříže, Ostružno
10.00 sv. Václav, Samšina
10.00 sv. Diviše, Chomutice
10.00 sv. Máří Magdaleny, Jeřice
11.00 sv. Mikuláš, Choteč
11.00 sv. Andělů Str., Vidochov
11.15 Nejsv. trojice, Mlázovice
14.00 sv. Petra a Pavla, Milovice
18.00 sv. Mikuláš, Nová Paka
18.00 sv. Ignác, Jičín

Církev Československá husitská

24.12. (22.00) půlnoční mše, Jičín
(22.00) půlnoční, Nová Paka
25.12. (8.30) bohoslužba, Jičín
(9.00) bohoslužba, Nová Paka
(13.30) boh., Mlázovice
(15.00) boh., Lázně Bělohrad
30.12. (16.00) ekumenické setkání

Pouť důvěry, Jičín

31.12. (8.30) bohoslužba, Jičín
1.1. (8.30) novoroční boh., Jičín

Českobratrská církev evangelická

24.12 (10.00) bohoslužba, Hořice
25.12. (10.00) bohoslužba, Hořice
(10.15) bohoslužba, Jičín
31.12. (10.00) bohoslužba, Hořice
(10.15) bohoslužba, Jičín
1.1. (10.00) bohoslužba, Hořice
(10.15) sb. místnost, Jičín

Jednota bratrská v Nové Pace

24.12. (9.00) slavnost s dětmi
(22.00) štědroveč. zpívání
25.12. (18.00) vánoční koncert
26.12. (9.00) bohoslužba
30.12. (18.00) zpěvní hodina
31.12. (9.00) bohoslužba
(16.00) maškarní ples
1.1. (18.00) zahájení Nového roku


Nové Noviny