Přesto, že se jednalo o poslední letošní schůzku, jednalo se skutečně o schůzku pracovní, neboť zde padaly nejrůznější náměty jak zlepšit práci spolku. Z konkrétních věcí nás v nejbližší době čeká beseda s pražskými autory Olgou Nytrovou a Václavem Strachotou, plánujeme setkání se spisovatelem Zbyňkem Malinským a recenzentem Dr. Ivo Harákem. Chtěli bychom pokračovat ve vzájemném posuzování tvorby, seznamovat se s akcemi mimo náš region (literární soutěže, autorské večery atp.), pokračovat ve vydávání malých edic samizdatových sbírek a připravovat se na vydání dalšího almanachu. Dosažené výsledky i představení tvorby čtveřice nových autorů jsou příslibem do budoucna. Ukázalo se, že v trezorech šuplíků lze najít kvalitní texty, které nejsou bez šance na publikování. Věřím, že nové adepty první zkušenost se spolkem neodradila. A ti, kteří stále váhají, nemají dveře zavřené, stačí zajít do jičínské knihovny a informovat se u Jany Benešové.

Rok 2000 byl rokem oslav, a tak se v jeho závěru přece jenom trochu bilancovalo. Členové spolku získali ocenění na literárních soutěžích na Mělníku, ve Varnsdorfu, ve Frýdku-Místku a v rámci soutěže Kulturního centra Praha - Řepy na tzv. Werichiádě. Vydali jsme několik drobných samizdatových sbírek (Patka, Zeman, Franc, Kotyzová, Fousek) a především sborník ke vzpomínanému výročí. Podařilo se nám uskutečnit večer k uvedení almanachu, který se podle mého názoru vydařil. Děkujeme všem, kteří nám pomohli s realizací autorského večera při uvedení almanachu Deset let literárního kroužku, především Josefu Horáčkovi za režii večera a profesionální výkon, dále členům hudebního doprovodu Věře Čejkové a Vladimíru Tauchmanovi, členkám dramatického kroužku a všem účinkujícím dětem.

Setkání literátů oblasti se stalo zdrojem nápadů do příštího roku, a tak o budoucnost literárního spolku LIS nemám obavy. Radost ze psaného slova jen tak lehce nevyprchá, zdá se, že přežijeme navzdory všem škarohlídům nejen rok 2001.

Václav Franc

(jn)

Swingový koncert diváky nadchl

Od úvodních vánočních hitů - Bílé vánoce a Rolničky - až po závěrečnou " orchestrálku" se známou písní americké armády za druhé světové války - "Tipperery" si přítomní spokojeně do rytmu podupávali. Za více jak dvě hodiny zaznělo na pětadvacet skladeb. Kapela zahrála repertoár nejznámějších džezových melodií od Georga Gerschwina, Duke Ellingtona, Count Basiceho a dalších, podobně jak je slýchávali posluchači této hudby před padesáti a více lety v podání například orchestru Glena Millera nebo i našich kapel Karla Vlacha, Gustava Broma a jiných. V orchestru, řízeném při novopackém vystoupení prvým saxofonistou Jiřím Benešem místo stálého kapelníka Miroslava Mužíka, kterého v minulých dnech postihla mozková příhoda, se prezentoval též ve velmi častých velmi kvalitních sólech známý bělohradský trumpetista Milan Sedláček. To, že se novopacký hudební večer s tímto orchestrem vůbec uskutečnil, zajistil spolu se sponzory bubeník kapely, novopacký Zdeněk Kaván. Přestávku mezi dvěma polovinami programu hradecké kapely vyplnily zajímavým vystoupením mažoretky z novopackého Domu dětí a mládeže. Vánoční koncert bigbandu hradeckého Aldisu uvedl přítomné návštěvníky, kteří častým potleskem dokumentovali svoji spokojenost, do minulých let poválečných odpoledních čajů, kdy za rytmických a melodických tónů swingových hitů prožívali své mládí.

(ur)

Bude svatba na přelomu tisíciletí?

Pravděpodobně poslední datum, kdy by se mohla svatba na okrese odehrát, je 30. prosinec, a to v Nové Pace. Podle Jaroslavy Pekárkové z Městského úřadu v Nové Pace však ani tento termín není ještě definitivně ze strany snoubenců potvrzen. Těsně před tímto datem proběhne ještě 28. prosince svatba na Humprechtu v Sobotce. "Na Silvestra nebo na Nový rok se nikdo neohlásil, ani to nepředpokládám. Poslední svatbu má bývalá průvodkyně na Humprechtu pouze několik dnů před koncem roku," říká Pavlína Guciová ze sobotecké matriky. Ani v Lázních Bělohradu se žádný pár, který by se v tyto dny chtěl vzít, nenašel. Pokud by však ještě případní snoubenci do konce roku změnili mínění, je bělohradská radnice podle Dagmar Blajdové tuto svatbu rozhodně schopna zajistit. "Za celý rok jsme měli pouze čtrnáct svateb, tak bychom přece rozhodně nemohli případné šťastlivce odradit," sděluje Blajdová. Ochotu bělohradské radnice k uspořádání svatby i v takto nezvyklý termín by následovali i v Hořicích. "Záleželo by na starostovi, ale ten by jistě ochotný byl. Zatím se však u nás nikdo takový neobjevil. Snad nejbližším místem, kde se chtějí ženit a vdávat na Silvestra, je Hradec Králové," konstatuje matrikářka Hořic Jitka Sezimová.

Naopak v Jičíně by podle Jitky Šindelářové svatba s největší pravděpodobností nebyla možná. "Jde o nevhodné datum. Jsou svátky a bylo by to složité. Poslední svatbu máme 22. prosince, v novém roce pak až 20. ledna," říká. Ani v menších městech, v Kopidlně a v Libáni, doposud nikdo svatbu na konec tisíciletí neohlásil. "V Kopidlně jsme měli za celý rok pouze čtyři svatby. To je nejméně za osm let, co pracuji zde na radnici. Takže takováto událost na konec roku by pro nás byla opravdu obrovským překvapením," konstatuje pracovnice matriky v Kopidlně Hana Zajícová. V Libáni, kde je hlášena poslední svatba na 16. prosince, takovýto kuriozní případ také nenastal. "U nás v Libáni ani ve Starých Hradech se nikdo neobjevil. Už však po pravdě ani neočekáváme, že by se to mohlo stát," ochotně vypovídá o situaci na Libáňsku matrikářka Ivana Hindráková.

(max)

Moderní trend: svatby se odkládají

Podle údajů Českého statistického úřadu došlo během posledních 10 let v okrese Jičín ke snížení počtu sňatků o více než třetinu. Zatímco ještě na konci 80. let se ročně uskutečnilo přes 600 sňatků, v současné době do manželství vstupuje méně než 400 manželských párů. Přitom ještě v období socialismu byl sňatek považován za běžnou (či téměř nezbytnou) součást života každého mladého člověka a takový vztah byl koneckonců i ekonomicky výhodný vzhledem k existenci například manželských půjček.

Po roce 1989 se však zásadně změnily ekonomické podmínky pro zakládání nových manželství. Ještě v roce 1990 sice bylo dosaženo na Jičínsku (ale i obecně v celé republice) rekordní úrovně téměř 700 sňatků, to však byl pouze odraz očekávání dalších změn v systému půjček. Před připravovanou liberalizací se totiž stal rok 1990 posledním, kdy ještě bylo možné dosáhnout na novomanželské půjčky, a proto se uzavírání některých manželství uspíšilo. Poté už nastává nezadržitelný pokles sňatečnosti pozastavený až v roce 1997.

Příčin tohoto vývoje nalezneme hned několik, většina z nich však souvisí se změněnou ekonomickou situací po roce 1989. Ekonomický tlak a nejasné představy o finančním zajištění rodiny vedou mladé adepty manželství k odpovědnějšímu zvážení důsledků sňatku. Málokteří totiž disponují dostatečnými financemi na koupi bytů a podpora ze strany státu fakticky neexistuje. Na rodičovskou pomoc se přitom nelze příliš spoléhat, protože i při sebelepší vůli se náklady na nákup bytu a zařízení pohybují v řádu stovek tisíců korun. Logickým vyústěním je pak odkládání sňatků a zvyšující se počet svobodných mladých lidí žijících často s rodiči. Ekonomická situace naprosté většiny mladých párů i těch dosud nesezdaných pak obvykle není dobrá.

Na snižování sňatečnosti má ovšem nezanedbatelný vliv i bohatší životní náplň umožněná polistopadovým vývojem. Místo časného sňatku jsou upřednostňovány jiné aktivity jako budování profesionálního postavení, prodlužování studia nebo stáže v zahraničí a v neposlední řadě to může být i obava ze ztráty zaměstnání. Svůj díl k tomuto procesu přineslo i podstatné rozšíření antikoncepce, jež se projevilo úbytkem sňatků, jejichž motivem bylo předčasné těhotenství.

Zde nastíněné důvody vedou k odkládání sňatků do vyššího věku a v tomto ohledu je průměrný věk při sňatku v České republice dnes již zcela srovnatelný se zeměmi západní Evropy. Do budoucna pak lze předpokládat, že poroste i podíl nesezdaných manželství, tak jak je to známo například v severských státech, tj. párů, které nepovažují svatební listinu za důležitou pro jejich partnerský vztah. V podmínkách České republiky je však nesporným klíčem k povzbuzení sňatečnosti mladých lidí podpora přístupu k levným úvěrům za přispění státu.

(pe)

Sňatky na Jičínsku (1986 - 1999)

Na oltáři kostela stála nádherná socha madony ze 14. století pokládaná za zázračnou. Poutě na začátku května bývaly velmi slavné a bohatě navštěvované. Dnes je interiér kostela zcela vykraden. Madona zmizela v dubnu 1991, a tak květnová pouť byla už bez sochy. Josef Jíra tehdy zapůjčil do kostela přípravné obrazy ke své Křížové cestě. Pak zmizely i ostatní plastiky. Madonu našli němečtí policisté, vrátila se, ale je nezvěstná a dotazy po jejím dalším osudu zůstaly bez odpovědi.

Karel Samšiňák

Zajímavé knihy U Pašků

Poprvé do třetího tisíciletí.

Olympia Kč 599,-

Herring Vlaky a železnice

Nejvýznamnější vlaky světa od první parní lokomotivy až po současnost.

Slovart Kč 399,-

Donutil Padesát uzlíků na provázku života

Miroslav Donutil o sobě.

Camis Kč 199,-

NABÍZÍME:

Video - Šípková - Aerobik pro všechny, Patrasová - Kouzelný rok

Nabídku nových knih pro vás připravuje Knihkupectví U Pašků, Valdštejnovo nám. 61, Jičín (tel.:0433/53 22 67).

Jubileum sběratele známek

Záliba se stala Janu Glattovi celoživotním koníčkem. Po mnoho let byl a je stále vysoce aktivním členem výboru klubu filatelistů v Nové Pace. Více jak čtvrtstoletí zajišťoval pro všechny členy klubu novinkovou službu. Od ústřední pošty v Praze přebíral celkový počet všech vydávaných známek , včetně dalších filatelistických tisků, a s velkou péčí je rozděloval mezi jednotlivé členy klubu.

Letos v předvánoční době se novopacký rodák ing. Jan Glatt dožívá osmdesáti let. Přejeme mu všichni nejen stále pevné zdraví, ale i nadále plno elánu při poznávání všeho krásného kolem sebe a kolem nás a také hlavně dostatek radosti nad malými výtvarnými díly naší země, nad poštovními známkami naší republiky.

Josef Tauchman, Nová Paka

KIPPOR v Jičíně

KIPPOR vychází z křesťanských zásad a křesťanského smyslu života. Jeho nejdůležitější činností je pomáhat lidem, kteří se z jakéhokoliv důvodu ocitli v nouzi nebo na okraji společnosti. Název sdružení je odvozen od hebrejského výrazu používaného v souvislosti s odpuštěním, smířením nebo slitováním. KIPPOR je občanské sdružení, které funguje jako účelové zařízení církve, bylo zřízeno Římskokatolickou farností Kytlice a Diakonií Beránek Jednoty bratrské v Liberci. Vystupuje jako samostatný subjekt a zaměstnává sedm osob na plný pracovní úvazek.

V uplynulém období jsme uspořádali celou řadu akcí, které doufáme svědčí o naší efektivnosti a smysluplnosti. KIPPOR se stará o starší a mentálně postižené osoby v domově důchodců v České Kamenici, uspořádal 19 letních táborů pro děti, zajistil pobyt dětí postižených černobylskou tragédií, dvakrát jel pomáhat do zatopené obce. Staráme se o lidi, kteří potřebují podat ruku nebo třeba slyšet vlídné slovo. Snažíme se být blízko i lidem, kteří odcházejí z tohoto světa. Zajišťujeme služby asistenční, charitativní a pečovatelské.

V nejbližší budoucnosti chceme realizovat zkvalitnění a prohloubení práce asistenční služby a služby u starých lidí. V prosinci pořádáme koncert vánočních koled pro domov důchodců a pro děti v ozdravovně v Železnici. Chceme se profilovat na veřejnosti jako subjekt, který je určen k pomoci druhým. Naše práce v Jičíně mohla začít jen díky Úřadu práce Jičín. Vstřícností, pomocí a milou ochotou jeho pracovníků jsme byli víc než nadšeni.

Stojíme o vzájemnou blízkost se všemi, kterých se to v daném regionu týká. Budeme vděčni, pokud se s námi zkontaktujete na telefonu 0433/524 973.

Marcela Němečková, Jičín