Rozšířený chov plemenných prasat má v obci řadu odpůrců
Nevyužívaný objekt bývalého kravína určený k modernizaci prozatím zarůstá travou a břízami.
FOTO: pe
Vitiněves, Slatiny - Již několik měsíců víří jinak poklidný život obce spor o další využití objektů bývalého kravína v areálu zemědělského střediska ve Vitiněvsi. Po nezbytné přestavbě by totiž již v příštím roce měly objekty sloužit pro rozšířený šlechtitelský chov prasat. Investor AGRO Slatiny obyvatele ujišťuje, že modernizovaný chov po stránce ekologické výrazně předčí stávající provoz. Odpůrci, především majitelé domků v bezprostřední blízkosti zemědělských objektů, však namítají, že se zhorší podmínky pro jejich bydlení a s realizací záměru nesouhlasí.
Až do roku 1997 byly určeny zemědělské objekty ve Vitiněvsi kromě chovu plemenných prasat také k ustájení dojnic. Před třemi lety však byly poslední kusy přemístěny do nově modernizovaného kravína ve Vrbici a uvolněné prostory sloužily zemědělcům pro skladovací účely. Na jaře letošního roku přišlo Agro Slatiny s projektem na využití opuštěných kravínů. "Naším záměrem je provést přestavbu rychle chátrajících objektů na moderní šlechtitelský a rozmnožovací chov prasat. Po těchto úpravách dojde k opuštění zdejších nevyhovujících stájí a stávající chov prasat se přemístí do rekonstruovaných objektů splňujících náročná kriteria Evropské unie," seznámil s projektem ekonom Agra Slatiny Zdeněk Kloz.
Modernizace by však současně znamenala navýšení ustájovací kapacity na více než dvojnásobek dnešního stavu. Konkrétně by zde bylo ustájeno 250 prasnic, 750 odstavených selat v předvýkrmu a 570 prasat v kategorii chovných běhounů. Agro Slatiny proto nechalo vypracovat tzv. ekologický audit zabývající se ekologickými a hygienickými aspekty projektu, se kterými bylo možné seznámit se na obecním úřadu. Podle tohoto dokumentu projekt splňuje všechny náležitosti včetně hygienických norem. Z hlediska zaměstnanosti by se situace ani po rozšíření příliš nezměnila. Místo dnešních čtyř ošetřovatelů by bylo zaměstnáno šest pracovníků, vždy po třech ve dvou směnách.
Proti celé přestavbě se vzápětí po zveřejnění ohradil jeden z místních občanů, kterému patří domek v malé vzdálenosti od kravína. Na jeho stranu se posléze přidali i další obyvatelé. "Záměr Agra Slatiny má po stránce ekologické řadu nedostatků a rovněž v otázce hygienických norem se objevují sporné body. Především naprosto nevyhovující je vzdálenost 120 metrů, která bude dělit domky od nejbližšího objektu využívaného pro prasata. Intenzivní chov pak logicky bude zdrojem charakteristického pronikavého zápachu, jenž bude obtěžovat celou vesnici. Navíc přeprava hnoje a kejdy půjde přímo přes vesnici, a proto navrhuji přinejmenším zanést do dokumentace vybudování vlastní vozovky k zemědělskému objektu," říká Jan Zástava, jeden z občanů, kteří zaslali nesouhlasné stanovisko na referát životního prostředí Okresního úřadu v Jičíně. Podle názoru oponentů není uspokojivě řešen ani volný výběh prasat, umístění ventilace, problém obtížného hmyzu a také zásadně nesouhlasí s hlubokou podestýlkou kvůli údajně až dvojnásobné produkci amoniaku.
Vedení Agra Slatiny ale uvádí, že podobné problémy budou minimalizovány. "Jenom do vzduchotechniky se v rámci projektu investuje přes dva miliony korun, navíc zápach bude snížen použitím speciálních přísad do krmiva. Důležitá je také skutečnost, že převažující proudění větru směřuje mimo obec. Veškeré krmení půjde přes potrubí přímo do korýtek, což eliminuje problém s hlodavci. Podobně bude potrubím odváděna kejda z van pod stáním. Hermetická jímka na půlroční zásobu zajistí ochranu spodních vod a bude se vyvážet pouze dvakrát ročně," oponuje Kloz.
Podle Libuše Jůvové z oddělení komunální hygieny v Jičíně vycházelo předběžné kladné stanovisko OHS k rozšíření chovu pouze z hledisek zdravotních, nikoliv z pohledu možného zápachu a podrobnější analýza teprve bude následovat. Při poslední schůzce se zástupci Agra Slatiny pak byly zjištěny některé nedořešené záležitosti v předložené dokumentaci. "Tento materiál bude nutné rozpracovat do větších detailů, aby mohly být zodpovězeny veškeré dotazy ze strany místních obyvatel a dotčených orgánů státní správy," říká Jůvová.
Na stranu svých občanů se ve sporu postavilo rovněž místní zastupitelstvo, přestože původně obec vyjádřila předběžný souhlas k vypracování projektové dokumentace. "Názor většiny zastupitelstva je proti realizaci rozšíření chovu prasat. Osobně si myslím, že umístění střediska je naprosto nevhodné vzhledem k blízké zástavbě. Starším lidem tento návrh příliš nevadí, horší je to s mladými lidmi. Celou dobu se snažíme přitáhnout do obce mladé rodiny a podporujeme novou výstavbu rodinných domků. Zápach pocházející z chovu prasat naopak odláká potenciální zájemce o bydlení v obci," vyzdvihl hlavní důvod nesouhlasu starosta Vitiněvse Jiří Kubela, který zvažuje i jistou formu referenda. Šance uspět však vidí spíše skepticky. "Je smutné, že tuto záležitost nemůžeme příliš ovlivnit."
Agro Slatiny však argumentuje, že pokud má být šlechtitelský chov zachován, musí projít nezbytnou modernizací. "Šlechtitelský chov se podřizuje pravidelnému uznávání, podle kterého se stanovuje jeho kvalita. Hodnotí se nejen parametry stáda, ale stejně důležitá je rovněž kvalita ustájení. Pokud nebudeme modernizovat, tak budeme muset se šlechtitelským chovem dříve či později skončit," připomíná možné dopady zamítavého stanoviska Vladimír Záveský ředitel Agra Slatiny.
10. listopadu proběhlo ve Vitiněvsi společné setkání za účasti projektanta, zpracovatele ekologického auditu, zástupců Agra Slatiny a občanů, na kterém měly být vysvětleny konkrétní dotazy k plánovanému rozšíření chovu. Kvůli přetrvávajícím pochybnostem o projektu bylo rozhodnuto, že připomínky občanů a zastupitelstva budou zaslány na referát životního prostředí Okresního úřadu v Jičíně, který zadá vypracování nezávislého auditu. Toto úterý se pak sešli zástupci obce, Agra Slatiny, OHS a Okresního úřadu, aby o modernizaci objektu jednali přímo na místě.
(pe)
Vánoce jsou za dveřmi, i když počasí tomu příliš nenasvědčuje. Základní škola na Husově třídě v Jičíně však nezapomíná na blížící se svátky. V rámci pracovních činností dívky z 6. a 8. tříd pod vedením učitelky Lydie Žižkové zhotovovaly z voňavého chvojí adventní věnce. Budou zdobit nejen školu, ale i mnohou domácnost.
FOTO: max
Uvažují o prioritách investic
Jičín - Přestože rozpočet na příští rok ještě není definitivně sestaven, již dnes je jisté, že jeho příjmy nebudou stačit v žádném případě na pokrytí všech potřebných investic.
Celkové příjmy města by se přitom měly pohybovat ve výši 200 milionů korun. Podle starosty města Jiřího Lišky však s každou dokončenou investiční akcí zároveň vzrůstá i finanční zatížení pro město, protože se tím rovnoměrně zvedají i provozní náklady na chod jednotlivých městských zařízení. "Naše výdaje na chod městských organizací se stále zvyšují. Například roční dotace na provoz nového domova důchodců je ve výši 8 milionů a na zajištění fungování bazénů zhruba další 4 miliony korun," vypočítává některé náklady starosta. Podle Lišky však již v těchto dnech vedení města plánuje určité priority pro příští rok. Měly by to být především všechny akce, kde se dá sehnat podpora státu, při které se dá počítat se státním příspěvkem, a to v některých případech až v sedmdesátiprocentní výši předpokládaných nákladů. Ze strany města tak bude odeslán i požadavek na fond regenerace architektonického dědictví ve výši zhruba 20 milionů. Tyto finance by se měly mimo jiné použít i na další rekonstrukce zámku, lodžie, ale i jezuitské koleje. "Chceme rozhodně pokračovat i v dalších investicích do průmyslové zóny, kde potřebujeme ještě dokončit jednu z posledních nákladnějších akcí, a to místní komunikaci. Zde se dá využít programu rozvoje a výstavby průmyslových zón, v jehož rámci státní podpora představuje 60 procent potřebných nákladů. Tato akce má rozhodně velkou prioritu, protože průmyslová zóna nám v Jičíně pomáhá významným způsobem udržet zaměstnanost na velmi solidní úrovni," dodává starosta.
Mezi další priority podle vedení města patří i investice do komunikací a zahájení rekonstrukcí v objektu kasáren, které budou v příštím roce již definitivně patřit do majetku města. "Jenom na obnovu komunikací a chodníků ve městě budeme potřebovat podle našich propočtů přes 63 milionů. Například pouze oprava Fügnerovy ulice přijde na 7,5 milionu korun. To jsou však pro nás tak velké finance, které i kdybychom sebevíce chtěli, prostě nemáme," doplňuje místostarosta města Miloslav Šebík. Investice na opravu kasáren se nikdo z vedení jičínské radnice v současné době neodvažuje ani odhadovat. Jenom rekonstrukce největší budovy, kde by měly být zřízeny bytové jednotky, přijde městskou pokladnu na zhruba 60 milionů.
(max)
Kulturnímu domu chybí ubytování
Valdice - Blížící se plesová sezona či občasné koncerty hudebních skupin vždy poněkud oživí provoz valdického kulturního domu. Přes týden či v některých obdobích roku však jeho prostory zejí prázdnotou nebo zůstávají zcela bez využití. Většina zainteresovaných se shoduje na jediném důvodu takového stavu - kulturní komplex nacházející se v bezprostřední blízkosti Jičína je pro obec s patnácti sty obyvateli jednoduše příliš rozsáhlý.
Stavba dokončená v druhé polovině 80. let spadá pod správu Vězeňské služby Valdice. Původně zde mělo být vytvořeno školící středisko pro pracovníky vězeňské služby a objekt měl být využíván pro konání různých zasedání či společenských akcí. V průběhu 90. let se však ukázalo, že původní záměr bude velmi obtížné naplnit. "Souhlasím, že využití tohoto objektu není zrovna ideální. Hlavní příčinou je zejména rozsáhlost celé stavby," vysvětluje ředitel valdické věznice Karel Kocourek. Kromě restaurace a vinárny se totiž v komplexu kulturního domu nachází také taneční sál s balkony, bufet a kino. Nejvíce je využíván taneční sál, a to především v plesové sezoně. Naopak bufet a kino jsou už nějaký čas mimo provoz. "V obci, která leží v těsné blízkosti okresního města, je problém nalézt stoprocentní využití pro celý objekt," dodává Kocourek.
Podle jeho slov by řešením mohlo být pořádání například kongresů. Velký problém v tomto případě ale představuje chybějící ubytovací zázemí. "Při stavbě kulturního domu se bohužel pozapomnělo na vybudování příslušných ubytovacích kapacit. Chybějící lůžková část pak zásadně omezuje možnosti využití tohoto objektu. Kvůli tomuto nedostatku například není možné uvažovat v místě o uspořádání kongresových akcí, pro které by se určitě celý kulturní komplex výborně hodil."
Názor, že kulturní dům je příliš velký a chybí mu odpovídající zázemí, potvrzují rovněž hlasy z obecního úřadu ve Valdicích. "Nájemců kulturního domu se tu vystřídalo už několik, přesto se ukazuje, že plně využít stávající objekt je velice obtížný úkol. Svou roli tu hraje i skutečnost, že návštěvnost kulturních akcí se snižuje. Navíc je tu velká konkurence Jičína," soudí zástupce starosty Václav Kraus. Na obecním úřadě rozhodně vědí, o čem mluví, protože v letech 1988 - 1993 měla obec v nájmu místní kino. "Stávalo se, že na promítání jsme prodali třeba jen dva lístky. Jak by potom bylo možné zorganizovat na sále akce, na které by chodilo kolem 400 lidí," uzavírá otázkou starosta Valdic Vladislav Kraus.
(pe)
