"V tomto roce jsme zaznamenali hned dva případy nepovoleného odtěžování dřeva. V únoru došlo k vykácení 1,5 hektaru u obce Úbislavice a v květnu v katastrálním území Hořice zmizely během jediného víkendu 2 hektary vzrostlého lesa. U posledního případu přitom byly porušeny hned tři podmínky vymezené lesním zákonem. Byl překročen plošný rozsah těžby nad 1 hektar, těžba nebyla povolena a také došlo k nepovolenému zásahu do osmdesátiletého porostu. Podle všeho se jedná o stejné těžařské firmy nejčastěji z oblasti Vsetínska, které objíždí celou republiku," vysvětluje Rudolf Janek z Okresního úřadu v Jičíně.

Úbislavický případ však názorně ukazuje, jaké jsou praktiky těžařských firem na našem území. "V této konkrétní lokalitě bylo bez povolení vymýceno z 2,5 hektarového pozemku 1,5 hektaru lesa, zkrátka vše, co bylo prodejné. V rámci vyšetřování se však nakonec zjistilo, že vlastníkem pozemku a lesa je jistý bezdomovec. Podle zákona je to právě on, kdo je odpovědný za nelegální odtěžení dřeva, a na něm bude vymáhána pokuta 300 tisíc korun. Je ale zřejmé, že od takového člověka bude prakticky nemožné požadovat zaplacení této částky v plné výši. Kromě toho trvalo několik měsíců, než byl "nastrčený" vlastník vůbec lokalizován," popsal jeden z křiklavých případů Janek.

Systém uplatňovaný jednotlivými těžařskými firmami je přitom prostý. "Jeden víkend nastoupí do lesa parta dřevorubců, a než se stačí kdokoliv vzpamatovat, pokácí ve svém okruhu tolik dřeva, kolik se dá stihnout. Z místa odjedou a dřevo nechají ležet. Další týden přijede k pokáceným stromům "jiná" firma, která má za úkol dřevo pouze odvézt. Při vyšetřování se pak hájí tvrzením, že s dřevorubci, kteří provedli nelegální těžbu, nemá nic společného."

Hlavní viníci nepovoleného plošného mýcení, tedy těžařské firmy, měly až do letošního roku poměrně velkou šanci uniknout trestu kvůli nedokonalosti lesního zákona. Podle původního znění byl totiž za nelegální odtěžování odpovědný výhradně vlastník lesa, nikoliv konkrétní těžařská firma. V novele lesního zákona z února letošního roku se však odpovědnost rozšiřuje nejen na vlastníka, ale i na těžební společnost a na kupce dřeva. "Po předchozích zkušenostech se zlepšila i naše spolupráce s policií při řešení podobných případů. Ze strany státních orgánů máme například přístup do databáze lidí a firem, kteří porušují lesní zákon," dodal Janek.

(pe)

Ryby zřejmě nepodraží

"Letošní sezona byla sice poněkud atypická z hlediska průběhu vegetačního období, nicméně v souhrnu ji lze hodnotit jako více méně průměrnou. I proto budeme prodávat za stejné ceny jako v loňském roce," vysvětlil ředitel Rybářství Václav Pojar. Podle jeho slov by velkoobchodní cena za kilogram výběru neměla přesáhnout 55 korun. Kapři určení pro vánoční trh tak pravděpodobně ve srovnání s minulou zimou nepodraží.

"Za kolik se budou prodávat vánoční kapři, zatím ještě nelze s jistotou říci. Do výsledné ceny se totiž může ještě promítnout aktuální stav poptávky," dodává Pojar. Podle jeho zkušeností totiž spotřeba stagnuje nebo i mírně klesá. "Důvodů je mnoho. Důležitou roli přitom ale hrají stravovací návyky našich obyvatel a velká konkurence v nabídce jiných druhů masa."

(pe)

Silniční práce potrvají déle

FOTO: jn

"Úplná uzavírka probíhá tak, jak byla povolena. To znamená, že doprava je v jednom směru vedena po stávající objížďce přes Lázně Bělohrad a z opačné strany od Hradce Králové přes Chomutice do Konecchlumí," oznámil Martin Duczynski z okresního referátu dopravy. Prodloužení částečné uzavírky, která skončí nejpozději do 17. prosince, si vynutily nové skutečnosti, jež s sebou přinesly i další vícepráce. "Dohodli jsme se na takovém rozsahu činností, aby byla stavba na zimní období včas zabezpečena," poznamenal Duczynski. Na jaře má být položen finální asfaltový kryt a oprava vozovky bude pokračovat od křižovatky u Vojic směrem k Ostroměři. Po loňské rekonstrukci úseku u Úlibic a letošní od Milovic k Sadové, včetně některých dalších částí na Hradecku, by tak komunikace I/35 měla dostat nový povrch až ke krajskému městu.

(jn)

FOTO: jn

Zástupci Kompagu navštíví město

Starosta Petr Kuřík a místostarosta Miroslav Pitra podali radním informace získané v rakouské firmě Kompag, která má v Nové Pace zájem provozovat odpadové hospodářství spolu s technickými službami. Radní zatím tuto možnost zvažují a čekají na prosincovou návštěvu zástupců této firmy, kteří si přijedou do města prohlédnout zařízení pro sběr a třídění odpadů a zařízení Technických služeb.

Ing. Janečková připravuje návrh, ve kterém budou zvažovány výhody a nevýhody možné transformace příspěvkové organizace Správy bytů a budov na společnost s ručením omezeným se stoprocentní účastí města. Do 4. prosince by se pak měla vyjádřit firma AEG Ulm ze SRN ke svému záměru investovat do výstavby na místě původní betonárky.

(ur)

Jičín - Miloslav Švandrlík, autor populární humoristicky laděné knihy Černí baroni, by měl podle příslušníků bývalých Pomocných technických praporů veřejně přiznat, že jeho literární hrdinové nemají se skutečnými pétépáky nic společného.

"Pan Švandrlík svou knihou, která se dočkala i filmového zpracování, bohužel mezi lidmi vytvořil iluzi, která zkreslila pohled valné části nezasvěcené veřejnosti na Pomocné technické prapory," říká předseda Ústřední rady svazu PTP, vojenských táborů nucených prací Vladimír Lapaťuk, který se minulý týden zúčastnil okresního setkání příslušníků PTP v Jičíně.

"Ve svém díle popisuje události a prostředí I. Technického praporu Zelená u Nepomuk, kde pracoval. Narozdíl od PTP byly TP o něčem jiném, šlo hlavně o lidi s určitou zdravotní klasifikací a politická perzekuce tam nebyla tak velká. Pan Švandrlík by měl veřejně oznámit, že si před název tábora přimyslel jedno písmenko navíc. Popularita mu kvůli tomu určitě neklesne a po stránce cti by to bylo správné," míní Lapaťuk.

Právě jeho samotného už kvůli tomu prý jednou napadla jedna žena, která mu vyčetla, že se lidé pracující v těchto táborech měli svým způsobem dobře a ještě si k tomu vydělali slušné peníze. "Mzdu příslušníků PTP dostávala armáda, která jim strhávala peníze na stravu, bydlení, ošacení a politickou ostrahu. Co zbylo, to rozdělili napůl a jednu část nám dali na ruku a druhou ukládali na knížku. O úspory však po devalvaci v padesátých letech většina z nás přišla," popisuje situaci předseda ústřední rady Svazu PTP. Ten, kdo sloužil u těchto praporů, byl považován za spodinu společnosti a podle toho s ním bylo zacházeno. "Například pro studenty z politicky nespolehlivých rodin to musel být šok, když jim v dolech nebo v lomu řekli, že tam jsou na neurčito, a do dvou hodin po nástupu začali fárat," vzpomíná jeden z dalších účastníků úterního setkání.

Ještě před Pomocnými technickými prapory, které vznikly 1. září 1950, existovaly už o dva roky dříve Silniční prapory ženijního vojska. Po zrušení PTP byli vybraní lidé především už podle odbornosti zařazování do Technických praporů, které trvaly do začátku 60. let.

(jn)