"V první fázi bude mít tři členy. A chceme začít tím, že budeme hledat někoho, kdo by stál v jejím čele. Cílový stav pořádkové služby je osm lidí," potvrdil starosta Ladislav Vrba. Radní sice uvažovali i o zřízení místa dvou až tří takzvaných strážců pořádku, ale pro jejich nedostatečné kompetence od této varianty upustili. Starosta před nedávnem sbíral zkušenosti v některých městech, kde městská policie působí už několik let.

"Zdejší obvodní oddělení republikové policie nestačí obsáhnout veškerou činnost, která by měla zajistit bezpečnost a pořádek v Hořicích. Zjistili jsme například, že se naše město stalo místem, kde se lze beztrestně nastěhovat do cizího objektu. To je případ nedávného výbuchu v rekonstruovaném domě na Husově třídě, kde se proti vůli majitele shromažďovala mládež, která měla podle našich informací neodbornou manipulací se střelným prachem způsobit tu nešťastnou explozi," konstatuje Vrba.

Jak řekl, podobně bezprizorních míst je v Hořicích zejména v nočních hodinách několik, mimo jiné Smetanovy sady, Gothard a řada dalších lokalit. "Také se nám nelíbí, že si z města někteří motorkáři dělají v noci závodní okruh, a ohrožují tak nejen své, ale i životy ostatních lidí," poznamenal starosta. Dodal, že vedle obchůzkové činnosti by městští strážníci měli dohlížet také nad správným parkováním, protože značný počet řidičů dnes dopravní značení vůbec nerespektuje.

"To, jak bude městská policie fungovat, záleží v první řadě na osobě, která ji bude řídit. Právě tato okolnost se totiž před několika lety na její činnosti negativně podepsala a ve svém důsledku vedla k tomu, že byla městská policie v Hořicích zrušena. Uvítali bychom, kdyby to byl profesionál se zkušenostmi z policie nebo z armády. Je například otázkou, zda by to měl být člověk z Hořic, i když samozřejmě dopředu nikoho nevylučuji," konstatuje starosta. Obnovu uniformované složky města podporuje i vedoucí místního obvodního oddělení Policie ČR.

(jn)

Projednávání změn územního plánu

Asi největší pozornost poutá návrh změn v územním plánu pro funkci obytnou. Za tímto účelem bylo navrženo několik lokalit v samotném Jičíně, ale také v Popovicích a Robousích. Rodinné domky by měly vzniknout například v lokalitě Allanovy sady spolu s navrženou občanskou vybaveností a zelení, další doplnění stávající výstavby obytnými domy se předpokládá v ulici Pod Koželuhy. K výstavbě rodinných domků je také navrženo území na Holínském předměstí u současného obchvatu, kde budou vyčleněny parcely pro cca 30 nových domů chráněných od frekventované komunikace protihlukovou stěnou. Návrh územního plánu počítá s vymezením pozemků pro 5 - 8 rodinných domků v Popovicích a 8 domků v Horních Robousích. Pro podnikatelské subjekty by měly být vyčleněny parcely v Poděbradské ulici. V prostoru Denisova ulice - Textilní je navržena obytná funkce v kombinaci s podnikatelskými objekty. Uvažuje se o rozšíření zázemí pro Technické služby na Větrově a místní mateřská školka je určena pro přestavbu na objekt s nerušící výrobou či službami. Dojde k doplnění sportovních ploch v prostoru Čeřovky.

Navrhované změny územního plánu jsou projektovány s výhledem do roku 2010 a bude do nich možné ještě zasahovat. Ve většině lokalit pak bude muset být provedeno detailnější zpracování jednotlivých území. V příštím roce bude vyhotoven generel inženýrských sítí, dopravy, zeleně, do roku 2002 vznikne strategický plán města.

Navrhované změny územního plánu sídelního útvaru Jičín jsou k nahlédnutí na odboru územního plánování a rozvoje města. Připomínky k této podobě ÚP mohou obce a občané uplatnit do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu, tj. nejpozději do 7. prosince tohoto roku.

(pe)

Jičínsko: účast voličů byla nízká

Tradičně největší účast voličů byla zaznamenána v menších obcích. Na okrese Jičín v tomto ohledu dopadla situace nejlépe v obci Kostelec, kde se k volebním urnám dostavilo 83,3 % oprávněných voličů, a v Petrovičkách, s volební účastí 80,7 %. Naopak nejmenší zájem o volby projevili občané v Žereticích s volební účastí 12,7 %, v Kovači (14,6 %) a v Bašnici (17 %). Ve velkých městech pak byla volební účast spíše průměrná nebo lehce pod průměrem. V Jičíně volilo 27,1 % voličů, v Hořicích 33,9 %, v Nové Pace 32,1 %, v Sobotce 28 % a v Kopidlně 23,6 %.

Malou účast ve volbách do krajského zastupitelstva rozhodně nelze považovat za překvapení letošních voleb. Při porovnání údajů za období 90. let se totiž projevuje jednoznačná tendence k poklesu volební účasti. Tento trend platí jak ve volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu, tak při komunálních volbách do obecních zastupitelstev. Ještě v roce 1990 při prvních demokratických volbách přišel volit do České národní rady téměř plný počet oprávněných voličů. Konkrétně na Jičínsku bylo dosaženo volební účasti 98,1 %, později však zájem o volby upadal. Přesto při posledních parlamentních volbách bylo dosaženo ještě poměrně vysoké volební účasti, a to přes 76 % oprávněných voličů. Podobným poklesem volební účasti prošly rovněž volby do obecních zastupitelstev. Zde došlo k poklesu z 82 % v roce 1990 na 55 % v roce 1998.

Senát vybavený malými pravomocemi a mnohými označovaný jako "nechtěné dítě" nedokázal v průběhu minulých let přesvědčit o svém významu, což se logicky odrazilo i v postoji voličů k volbám do této instituce. První volby do Senátu tak provázela do té doby nejnižší volební účast. V prvním kole přišlo k volbám 37 % voličů a ve druhém ještě o něco méně - 34 %. O dva roky později se sice v prvním kole volební účast o něco zlepšila, v kole druhém však bylo dosaženo historicky nejnižší volební účasti na okrese Jičín, když přišlo jen 20,5 % oprávněných voličů. Konečně poslední volby do nově zřízených samosprávných orgánů pokračují v předchozích trendech malé volební účasti, jak dokládá i zhruba 30 % odevzdaných hlasů na okrese Jičín. Nové krajské samosprávy totiž také provází jisté rozpaky, především pak dosud nevyjasněné kompetence.

Důvod volební neúčasti bývá různý, obecně však lze nalézt hned několik vysvětlení pro takovéto chování. Někteří občané svou neúčastí vyjadřují nespokojenost se sociální, ekonomickou či politickou situací v zemi (v tomto případě se také často hovoří o tzv. volební stávce). Mezi nevoliči nalezneme ale i řadu lidí, kteří jsou spokojeni s fungováním státu a možná proto pro ně volby nejsou příliš důležité. Vysvětlení volební neúčasti může být i v tom, že občané důvěřují v demokratický systém státu natolik, že považují svoji volební účast za zbytečnou (podle nich politický systém i bez jejich účasti zajistí vládu těch nejschopnějších a nejlepších). Nevolič se ale také může domnívat, že jeho hlasování nic nezmění, a proto jednoduše rezignuje na volby.

Důvody pro zamítnutí účasti na volbách však mohou být mnohem prostší. Rozhodnutí tak mohou například ovlivnit klimatické podmínky v den konání voleb, ale také jejich umístění v ročním období či v týdnu. Za pěkného počasí někteří nerozhodní voliči raději dávají přednost trávení volného času na víkendové chalupě.

V České republice se ukazuje, že účast ve volbách velice často odráží celospolečenský význam instituce, do níž se volí. Například dvojnásobek účasti ve volbách do Poslanecké sněmovny ve vztahu k senátním volbám jednoznačně potvrzuje váhu tohoto faktoru. Svou roli ale často sehrávají i další fenomény, jako popularita kandidáta politické strany nebo jeho vztah k regionu, ve kterém kandiduje.

(pe)

Kašnu zdobí Korcova Vlna

FOTO: jn

Jiří Korec žije v Mlázovicích se svojí ženou trvale už přes deset let. Vloni zde místní osvětová beseda uspořádala retrospektivní výstavu tohoto sochaře a medailéra k jeho pětasedmdesátinám. Právě v té době se také zrodila myšlenka na umístění některé z Korcových plastik v centru městečka. "Proto také letos došlo k rekonstrukci kašny, do které byl umístěn vodotrysk se sedmi vývěry, které symbolizují staré mlázovické zdroje vody u Sedmi pramenů, vyvěrající v místě u starých lázní," prozradil Aleš Kutnar z Osvětové besedy Mlázovice.

Pátečním odhalením Vlny navázali Mlázovičtí na sochařskou výzdobu obce ve dvacátém století, a zároveň jí také tímto aktem završili. "V roce 1901 byla vztyčena současná dominanta mlázovického náměstí, mariánský sloup, vytvořený podle návrhu architekta Jaroslava Cechnera. Dalším monumentem je památník obětem první světové války z roku 1928. Zatím posledním dílem byla socha svatého Václava z roku 1945, kterou obci věnoval darem tchán Jiřího Korce Václav Trejbal se svojí rodinou," rekapituluje Kutnar.

Oprava samotné kašny, na níž se podíleli i místní obyvatelé, byla provedena podle propozic architekta Petra Kutnara, který v sedmdesátých letech navrhoval přestavbu a přístavbu historické radniční budovy v Mlázovicích.

(jn)