Nové Noviny č. 44/003. listopadu 2000str. 2

Část personálu s odměnou nesouhlasí a žádá plošné zvýšení platů

Jičín - Jednorázovou odměnu je připravena vyplatit tento měsíc Okresní nemocnice Jičín zdravotnickému personálu. Výzva resortního ministra Bohumila Fišera, adresovaná ředitelům nemocnic, aby od října plošně zvýšili platy, je pro řadu z nich neúnosná. Jičínská nemocnice není jediná, které nynější ekonomická situace nedává prostor zajistit požadovaný vzestup mezd.

Dostatečný objem peněz, z kterého by bylo možné krýt takovýto nárůst výdajů, totiž nemá zdravotnické zařízení ani okresní úřad jako jeho zřizovatel. Vedení nemocnice se proto dohodlo se zástupci početně nejvíce zastoupených odborových svazů na jednorázové odměně ve výši deseti procent tarifního platu, potvrdila ředitelka Dana Kracíková.

Část lékařů a středního zdravotnického personálu však s tímto řešením nesouhlasí, svědčí o tom otevřený dopis ministrovi zdravotnictví, který koluje nemocnicí. Do začátku týdne se pod něj podepsalo přes 150 lidí z více než 700 zaměstnanců. Jak NN jeden ze signatářů upozornil, že tato akce není namířena proti vedení ON Jičín. Jejím smyslem je upozornit na dlouhodobě neřešený problém: za jakých platových podmínek pracují lékaři a ostatní personál. "Otevřený dopis vznikl spontánně jako reakce na to, že zástupci odborů automaticky souhlasili s návrhem na jednorázovou odměnu, což bylo kvitováno s nevolí. Paní ředitelky si za její vstřícnost vážíme, zároveň ovšem nemůžeme jen mlčky přihlížet. Dopis je adresován ministerstvu z toho důvodu, aby pomohlo situaci řešit," komentuje stanovisko místního Lékařského odborového klubu doktor Jaroslav Tyl.

"Plně souhlasím s tím, aby byli zaměstnanci lépe ohodnoceni, za současných ekonomických podmínek si to ovšem nemůžeme dovolit. Je nutné přihlédnout také k tomu, že průměrný plat lékaře jičínské nemocnice se pohybuje lehce nad celostátním průměrem," sdělila Kracíková. Dodala, že rozhodující slovo při rozdělování odměn budou mít primáři spolu s vrchní sestrou na jednotlivých odděleních. Jediný zdroj, z něhož bude tento mimořádný příplatek hrazen, představují podle ředitelky úspory v hospodaření, které se průběžně hledají. "Rezervy samozřejmě nejsou nekonečné, existuje určitá hranice, za kterou nemůžeme jít. Úspory nemohou být na úkor poskytované péče," zdůraznila.

Také další vývoj mezd se bude odvíjet od hospodaření nemocnice a hlavně od výsledku dohadovacího řízení o výši plateb zdravotních pojišťoven na příští rok. Zatímco pojišťovny připouštějí nárůst kolem 3,3 procenta, nemocnice do nadcházejících jednání vstupují s požadavkem dvanáctiprocentního zvýšení. Vládní kabinet ovšem už dopředu oznámil, že platy všem zaměstnancům ve státní sféře od ledna stoupnou o šest procent. V případě zdravotníků se však počítá ještě s dalším desetiprocentním navýšením jejich tarifních mezd.

Na druhou stranu musí vedení nemocnic reagovat na novelu zákoníku práce, která zdravotníkům zkrátí dobu strávenou na pracovišti. Přitom právě přesčasové hodiny se u lékařů z velké části podílejí na jejich měsíčních příjmech. "Organizačním zásahům se u pohotovostních služeb nevyhneme, ale i při těchto změnách se budeme snažit zachovat stávající úroveň průměrných mezd," předesílá Kracíková. Omezené limity pro přesčasy a pracovní pohotovosti budou muset nemocnice kompenzovat buď početním rozšířením personálu, nebo zavést směnný provoz, případně sloučit služby pro více oddělení.

(jn)


Nejkrásnější je hledání zápisů starých varhanářů, říká opravář

Irena a Jan Karlovi při opravě varhan v kostele v Ostružně.

FOTO: jn

Ostružno - Kostel sv. Petra a Pavla v Ostružně se vedle už dříve obnovené fasády a zrestaurovaných nástěnných maleb včetně ostatních prvků barokní výzdoby interiéru dočkal i opravy varhan. Jejich záchranu v minulých dnech prováděli Jan a Irena Karlovi ze Žďáru nad Sázavou.

Sakrální nástroj z druhé poloviny 18. století je zhruba po sto letech opět vyčištěn a "zbaven" červotoče. "Totálně napadené byly hlavně píšťaly, které jsou původní. Vzdušnice, skříň a ostatní části varhan nejsou v tak špatném stavu," říká Jan Karel. Podle dochovaných záznamů byly ostruženské varhany, které se co do manuálu řadí mezi středně velké a menší, postaveny v roce 1777. Od té doby prošly několika úpravami. Poslední větší zásah se pravděpodobně uskutečnil začátkem dvacátého století.

Nedávno zde došlo k instalaci nového motoru a měchů. I když to běžný laik nepozná, zvuk nástroje ani po provedené rekonstrukci není optimální, výměnu si žádají především píšťaly. Pokud by se do budoucna podařilo zajistit výrobu jejich kopií, jako materiál je vhodnější použít opět dřevo. "Má to dva důvody, jednak je tím dán charakter tónů a za druhé, do těchto varhan se jiná menzura nevejde. Když se umístí menší píšťaly, tak se ztrácí tón. Rozměrově by proto měly být stejné," vysvětluje Karel.

O své profesi říká, že je to řemeslo jako kterékoliv jiné. "Člověk musí vědět, co má poslouchat, a jak má nástroj vypadat. To se samozřejmě musí naučit." Tento specifický obor se vyučuje na dvou školách, v Krnově a Kutné Hoře. Za minulého režimu se varhanám nevěnovala prakticky žádná pozornost, tomu odpovídá i jejich současný stav. "Alespoň každých dvacet let totiž potřebují větší opravu, stejně jako jiná zařízení," poznamenal Jan Karel, který měl v regionu i jiné zakázky, například v Lomnici a Milovicích. "Práci máme, ale pravdou je, že varhanářů je poslední dobou také čím dál víc, ať už vyučených nebo nevyučených," poznamenal.

Klasické varhany na rozdíl od elektrických, které se občas v kostelích objevují, mají vedle zvuku jednu zásadní přednost. "Někteří si možná myslí, že ušetří, když se koupí elektrické, ale ty ani zdaleka tak dlouho nevydrží. Jejich životnost je pět, maximálně deset let, protože tištěné spoje ve vlhkém prostředí většinou rychle odchází," dodává opravář nástrojů, jejichž stáří se často počítá na staletí. "Pro mě je nejkrásnější hledání zápisů starých varhanářů, kteří si uvnitř nástroje, když ho opravovali, dělali různé poznámky. Kolikrát se najdou zápisky psané i švabachem, a to se už těžko luští. Dnes se už nic do varhan nepíše, vyplněná kolaudační zpráva se přikládá ke smlouvě a spolu s ní se pak zakládá. V minulosti se například údaje o opravě psaly do kronik, jinak si ale většinou každý varhanář čmárnul tužkou zevnitř na skříň."

(jn)


Státní dotace na opravu domů

Jičín - Téměř deset milionů korun bude v příštím roce žádat radnice v Jičíně od státu jako dotaci na regeneraci městské památkové rezervace. Měla by se tak realizovat oprava několika objektů ve vlastnictví města, fyzických osob, ale i církve.

Celkové opravy, o které se jedná, by měly stát 16,5 milionu korun, z toho podíl soukromých vlastníků by měl činit 2 miliony a město by mělo vynaložit 4,6 milionů korun. Největší plánovanou akcí je oprava kostela P. Marie de Sale, jehož celková rekonstrukce by měla stát 8 milionů korun. Církev by se měla podílet 800 tisíci, město 1,6 milionem a stát 5,6 miliony korun. Dále by radnice chtěla požádat o dotaci na opravu Valdštejnského zámku, kde je nutné opravit stropy a sanační omítky, pokračovat a dokončit rekonstrukci grotty, ale počítá se i s výměnou oken a opravou fasády na jezuitské koleji. "Dnes ještě nemůžeme říci, co se skutečně podaří realizovat, protože vše záleží na schválení státního rozpočtu. Potom teprve budeme schopni s určitostí sdělit, co se změní k lepšímu. Rozhodně však určíme určité priority, kdybychom nedostali dotaci v plné výši," říká vedoucí odboru kultury Eva Zatloukalová. "Těžko se vypočítává, co je pro nás nejvíce důležité. Je to však jistě oprava kostela P. Marie de Sale, chceme renovovat stropy ve Valdštejnském zámku, ale měla by se také uskutečnit rekonstrukce zámeckého parku," reaguje na dotaz Nových Novin tajemník městského úřadu Peter Bareš.

V rámci programu regenerace městské památkové rezervace mohou o státní dotace žádat i soukromí majitelé objektů nacházejících se na území města. Žádosti se většinou týkají oprav fasád a střešních krytin. "Veškeré snahy soukromých majitelů se snažíme maximálně podporovat. Jsme rádi, že počet těchto žádostí, kterých jsme letos do programu regenerace zařadili šest, má oproti minulosti stále vzrůstající tendenci," upřesňuje Zatloukalová. Také tajemník města Peter Bareš snahu fyzických osob přivítal. "Můžeme tak alespoň částečně přispět ke zkrášlení našeho města, a proto rádi veškeré požadavky tohoto druhu podpoříme," doplnil Zatloukalovou Bareš. Mělo by se tak pokračovat v opravách Městských lázní a dále především objektů na náměstí Svobody, na Valdštejnově náměstí a v Ruské a Chelčického ulici.

(max)


Nové složení protidrogové komise

Jičínsko - Na podnět přednosty Okresního úřadu v Jičíně Jiřího Vitvara byla ukončena činnost staré Protidrogové komise a do konce roku by měla být sestavena komise nová, v obměněném složení.

"V okresní protidrogové komisi pracovala řada členů, kteří se sice uvedenou problematikou zabývali v rámci instituce, kterou zastupovali, tito členové však neměli výraznější rozhodovací pravomoce. Tyto osoby zůstanou i do budoucna v úzkém kontaktu s okresním protidrogovým koordinátorem. V komisi ale budou pracovat zástupci jednotlivých organizací, kteří mají v rámci příslušného subjektu rozhodovací pravomoce, jako ředitelé, starostové, případně jejich zástupci. Tím dojde pochopitelně k větší akceschopnosti komise," prohlásil přednosta Vitvar.

Podle přednosty potřeba větší pružnosti komise je dána i vzrůstajícím počtem drogově závislých na našem okrese. "Přestože nepatříme k nejvíce ohroženým oblastem, co se drog týče, rozhodně nemůžeme nad touto problematikou pouze jednoduše mávnout rukou. Komise v novém složení by se měla sejít začátkem příštího roku a měla by začít pracovat především na poli protidrogové prevence, která je dle mého soudu nezbytná," dodal přednosta.

Členem nové komise se stane i místostarosta Jičína Vlastislav Matucha. "Do komise rozhodně nechci přinést nějaká jednoduchá řešení, protože ani žádná neexistují. Každopádně jsem jako mnozí přesvědčen o tom, že nejzásadnější je oblast prevence. Jakákoliv činnost, která zaujme mládež, je výborným protilékem proti drogám. U osob již na drogách závislých jde především o to, získat si jejich důvěru. Ani zde však neexistuje nějaký všeobecně daný recept," podpořil názor přednosty místostarosta Matucha.

(max)


Bělohrad: vybudují novou komunikaci

Lázně Bělohrad - Ke třem novým rodinným domům v lokalitě U Lva bude ještě letos nákladem zhruba půl milionu korun vybudována nová komunikace, která nahradí dosud nezpevněnou cestu.

V Lázních Bělohradě tak zároveň vnikne nová ulice. "O jejím případném pojmenování bude rozhodovat zastupitelstvo. Dodavatelem stavebních prací za 485 tisíc korun byla vybrána firma Stabag Rychnov," oznámil bělohradský starosta Pavel Šubr. Doplnil, že město získalo na tuto akci dotaci v rámci budování technické infrastruktury ve výši 240 tisíc korun, druhou polovinu by měli hradit z vlastních peněz majitelé přilehlých nemovitostí.

Radnice chystá také rekonstrukci další bezejmenné komunikace podél železniční trati. "Místo nevyhovujících panelů zde necháme za 350 tisíc korun položit nový živičný povrch až do prostoru ke garážím," uvedl starosta.

V letošním rozpočtu města bylo v kapitole místní komunikace navrženo patnáct akcí, převážně položení nových asfaltových koberců v celkovém objemu necelých šesti milionů korun. Mezi největší investice se řadí oprava silnice od "Materny" ke křižovatce Tiba v Horní Nové Vsi za 1,1 milionu korun a rekonstrukce ulice Kostelní, rovněž za více jak jeden milion Kč.

(jn)


Odškodnění nuceně nasazených

Jičínsko - Občané České republiky, kteří byli postiženi za Druhé světové války svým nasazením na nucené práce a jimž byly způsobeny i jiné majetkové újmy, mohou žádat o své odškodnění ještě po dobu dalších několika měsíců, a to až do 11. dubna 2001.

Žádosti o odškodnění bude nově na jičínském okrese vydávat referát sociálních věcí Okresního úřadu v Jičíně. "Ještě v minulém měsíci se podávaly Svazu nuceně nasazených, který jich na našem okrese od občanů přijal více než čtyři sta. Lhůta dokdy je možné o odškodnění požádat, byla prodloužena a vydáváním žádostí jsme byli pověřeni právě my," říká vedoucí referátu sociálních věcí Iva Kordová. Žádat o odškodnění přitom mohou občané, kteří byli nasazeni na nucené nebo otrocké práce buď na území dnešního Rakouska nebo byli deportováni do Německé říše v hranicích roku 1937 nebo na území obsazeném Německou říší. Netýká se to však protektorátu Čechy a Morava.

Své žádosti mohou podávat buď žijící oběti, anebo pokud oběť deportovaná na území Německé říše zemřela po 15. únoru 1999, mohou nárokovat odškodnění stejným dílem žijící manželka a děti. V případě, že osoba nezanechala manželku ani děti, mohou požádat stejným dílem vnuci a pokud ani tito nežijí, pak sourozenci oběti. Jestliže ani tyto osoby nepodají žádost, jsou k podání oprávněni dědicové ze závěti. Za stejných podmínek mohou nárokovat odškodnění oprávnění dědicové po oběti nuceně nasazené na dnešním území Rakouska, pokud oběť zemřela po 14. únoru 2000. "Vyplněné žádosti, ověřené matrikou nebo notářem, žadatelé odesílají na Česko - německý Fond budoucnosti, to v těch případech, kdy byli nasazeni na území Německé říše. Pokud však pobývali převážně na území dnešního Rakouska, odesílají se na Českou radu pro oběti nacismu," dodává Kordová.

(max)


Nové Noviny