V pondělí byla zahájena stavba takzvaného malého obchvatu za téměř 18 milionů korun, po jehož dokončení bude tranzitní automobilový provoz sveden mimo historické jádro Hořic. "V lokalitě, lidově nazývané za poštou, kde se před zhruba půl stoletím uvažovalo o vybudování nové školské čtvrti, stadionu a bazénu, byla začátkem tohoto týdne zahájena realizace obchvatu, který uvolní dopravě v centru. Díky této investici se zároveň také podnikatelům i dalším občanům zpřístupní dosud nevyužité pozemky," oznámil starosta Ladislav Vrba.

Součástí zahájené stavby, na které se město podílí téměř třemi miliony korun, je i rozměrná křižovatka v podobě kruhového objezdu, jehož prostřednictvím bude v budoucnu zajištěn sjezd z plánované rychlostní komunikace do města. Hlavní význam v této první etapě navrženého nového dopravního systému města spočívá mimo jiné i tom, že se propojí Husova třída s ulicí Pelikánovou. "Tím se vytvoří nová ulice, která má zatím jen pracovní název Nová. Bude na zastupitelích, aby ji pojmenovali, pravděpodobně po některém ze slavných hořických rodáků," poznamenal Vrba.

"Podstatné je to, že vstupem do tohoto prostoru vyvstane možnost vybudovat zde obchody, provozovny menších firem, případně rozšířit síť služeb. V této komerční zoně se nabízí řada možností," doplnil starosta. Z kruhového objezdu povede jedna z komunikací také do připravené průmyslové zóny v západní části města, kde by měla v dohledné době začít stavět svou halu firma Swell.

"Aby měla tato investice smysl, musí se začít s přípravou druhé etapy průtahu, který povede od náměstí Palackého severním směrem přes vnitroblok ke Koruně, odkud bude jeho trasa pokračovat dál na Dvůr Králové," upozornil Vrba na celkovou koncepci. Mezitím se však ještě uskuteční stavba nového autobusového nádraží v prostoru za Pennymarketem za více než 20 milionů korun.

(jn)

Radní nevylučují další placená parkoviště

"Rada se opravdu rozhodla zpoplatnit také Jungmannovu ulici. Nejprve ji nabídneme do pronájmu společnosti, která v současnosti obhospodařuje již zpoplatněnou část Husovy ulice," prohlásil na tiskové konferenci konané bezprostředně po zasedání městské rady místostarosta Vlastislav Matucha. V Jungmannově ulici by tak měla vzniknout volná bezplatná parkovací místa pouze pro vozy lékařské služby. Svá místa zde bude mít ještě vyčleněna Česká obchodní banka - divize IPB.

Podle místostarosty Vlastislava Matuchy by během krátké doby mělo proběhnout další jednání zaměřené na problematiku parkování v celém centru města. "Chtěli bychom zvolit a rozhodnout o určité koncepci budoucího parkování v centru Jičína. Na jednání budou samozřejmě pozvány všechny dotčené orgány, které mají s danou problematikou něco společného," upřesňuje Matucha. Na tomto setkání se bude především diskutovat o způsobu parkování v ulicích Vrchlického, Českých Bratří, Fügnerova a Tyršova. "Způsobů budoucího řešení je hned několik. Jedna z možností je například umístění zákazu stání, ale dopředu se však nedá vyloučit také zřízení obdobných placených stání jako na Husově nebo v Jungmannově ulici," dodal místostarosta.

(max)

FOTO: jn

Dur-otan je již položen

Práce začaly vybíráním zeminy na rozběžištích, které bylo vyvezeno přibližně 160 kubíků. Následovaly práce spojené s rozhrnutím písku na dno rýh, usazení cementových zámkových mantinelů ohraničující jednotlivá rozběžiště, navážení štěrku a vybetonování plochy pro položení umělé hmoty. Současně se rozšířilo vržiště pro vrh koulí na 20 metrů. Na tyto rekonstrukce bylo napočítáno okolo jednoho tisíce brigádnických hodin.

Přibližný rozpočet celé rekonstrukce se pohybuje okolo půl milionu korun a atleti mají již různé přísliby jak na vlastní financování, tak i na půjčky. Svým osobním podílem na této práci se snažili maximálně náklady na celkovou rekonstrukci snížit. Na požadavek předsedy atletického oddílu Petra Kužela radní rozhodli doporučit zastupitelstvu ke schválení půjčku o výši zhruba půl milionu korun na položení umělé hmoty. Letos si zde sice atleti a spolu s nimi i školní mládež pravděpodobně jenom zatrénují, ale pro příští rok již tato rozběžiště umožní jak kvalitnější tréninky, tak i závody s lepšími výkony, s jednodušší údržbou, ale i větší bezpečností ve všech skokanských disciplinách a hodu oštěpem.

(bas)

V archivu jsou uloženy kilometry písemností

FOTO: max

Podle tohoto návrhu zákona by se měl Státní ústřední archiv přejmenovat na Národní archiv a vedle něho by mělo působit sedm Státních oblastních archivů. Dnešní Státní okresní archivy již nebudou mít nadřízeným orgánem okresní úřady, ale stanou se právě regionálními pobočkami oblastních archivů. "V praxi se tak pro nás mnoho nezmění, naše organizace bude samozřejmě i nadále pokračovat ve svých činnostech daných zákonem, pouze některá rozhodnutí budou trochu zdlouhavá. Nyní spadáme pod Okresní úřad v Jičíně, do budoucna se však budeme obracet na oblastní archiv vzdálený 100 kilometrů daleko," popisuje vývoj ředitel Státního okresního archivu v Jičíně Jindřich Francek. Další novinkou nového zákona by měla být možnost zřízení obecních a městských archivů, které však budou moci existovat pouze s akreditací Ministerstva vnitra. Tyto archivy však budou moci archivovat pouze materiály vzniklé po roce 1990. "Myslím si, že této možnosti využije málokdo. Byl by to přece jenom pro obce velký luxus, protože každý archiv samozřejmě potřebuje zaměstnance, klimatizované prostory a mnoho dalšího," říká Francek.

O potřebě velkých prostor svědčí i to, že ve Státním okresním archivu se v současné době nachází asi na 4,5 kilometru písemností. "Naše prostory, ve kterých se nacházíme od roku 1996, jsou oproti bývalým v Jeřicích nesrovnatelné. Tam byla velmi vysoká vlhkost vzduchu, zápasili jsme s plísněmi a knihy jsme mohli téměř ždímat. V Jičíně je vše hlídáno vzduchotechnikou, průměrnou vlhkost máme padesátiprocentní a teplota vzduchu se udržuje mezi 13 a 18 stupni, což archiváliím vyhovuje. Také naše úložní kapacita je dostatečná. Ročně jich přibývá zhruba 150 metrů a máme přitom ještě okolo pěti kilometrů volné kapacity," upřesňuje ředitel jičínského archivu.

Státní okresní archiv je rovněž stále k dispozici návštěvníkům, pro které byla zřízena badatelna. Návštěvník zde tak najde například ucelený soubor jičínských kronik, rozsáhlý fond Archivu města Sobotky, Jičína a dalších měst. Vůbec nejstarší písemností archivu je Soudní kniha města Jičína z roku 1361 až 1407.

(max)

Dražba náhonu vynesla obci třicet tisíc

O desítky let nepoužívaný náhon kromě nového nabyvatele projevil zájem také vlastník přilehlé zahrady, František Drahoňovský, který se dražby rovněž zúčastnil. Na nabídnutou cenu však neodpověděl. "Třicet tisíc korun je pro nás příliš mnoho peněz, za těchto podmínek na vyvolávací cenu reagovat nemůžeme," řekl Drahoňovský ještě před samotnou dražbou, s níž od samého počátku nesouhlasil. Podle jeho vyjádření měla obec před finanční stránkou upřednostnit snahu, která by vedla k obnově tradičního podnikaní na venkově.

"Obecní úřad jsem opakovaně upozornil, že by měl zvážit důvody naší nabídky na odkoupení mrtvého náhonu, protože nikdo jiný ho nevyužije a pro nás je důležitý z hlediska podnikatelského záměru. Spolu se svými syny jsme na okolních pozemcích chtěli začít provozovat pěstební a chovatelskou činnost, a k tomu samozřejmě potřebujeme vodu na zavlažování. Náhon bychom po napuštění oživili výsadbou ryb a také technicky zajistili, aby nedocházelo k podmáčení pozemků ostatních vlastníků," vysvětluje Drahoňovský.

I přes podobná prohlášení se ale jeho záměr mezi obyvateli obce Cidlina, přes kterou prochází stejnojmenná říčka, setkal na posledním výjezdním zasedáním železnického zastupitelstva s bouřlivou odezvou. "Lidé v okolí se obávali negativních dopadů zemědělské činnosti na životní prostředí, především pak možného vylití vody z koryta a zaplavení přilehlých domků," oznámila starostka Železnice Olga Jakubcová. Ivan Vokatý z okresního úřadu uvedl, že náhon, který do roku 1938 napájel nedaleký mlýn, je už řadu let částečně zasypán. "V tom stavu, v jakém je, bychom nemohli vydat povolení k jeho opětovnému zprovoznění. Problematické a nákladné by bylo už jenom jeho samotné napojení na Cidlinu," konstatuje Vokatý.

Starostka také zdůraznila, že při rozhodování o dražbě nehrály peníze hlavní roli. "Zastupitelstvo zvažovalo dvě možnosti, buď nefunkční náhon ponechat i nadále v majetku obce, a nebo ho nabídnout k odprodeji. V obou případech však mělo zájem zachovat současný stav, to znamená bez vody," poznamenala Jakubcová. "Místo původně zvažované obálkové metody jsme po dohodě s právníkem zvolili dražbu jako nejčistší formu prodeje," dodala s tím, že obecní parcely byly prodány za vyšší než odhadní cenu.

(jn)

Jezuitská kolej by měla dostat nový kabát

Podle starosty Jiřího Lišky má vedení města zájem o oživení a smysluplné využití koleje již od doby opuštění objektu sovětskou armádou. "Začátkem devadesátých let se objevilo několik projektů především od zahraničních investorů, které zde většinou počítaly s poskytováním hotelových služeb. Případní investoři však ze svých záměrů upustili, protože se jedná o velmi rozsáhlý objekt a náklady na rekonstrukci se tehdy odhadovaly okolo sta milionů korun," vrací se do nedávné minulosti starosta. Město se snažilo najít i případného kupce přes renomovanou realitní kancelář Gaudí. "Kolej jsme chtěli využít ke společensko - kulturním aktivitám, uvažovali jsme ale i o možném zřízení archivu," dokresluje tehdejší situaci Liška.

Oprava fasády by měla probíhat postupně v několika etapách a v příštím roce by vedení města chtělo začít alespoň s první částí. "Věřím tomu, že se kolej dočká jednou lepších časů. Rozhodně přivítáme každého s dobrou myšlenkou na její lepší využití. Protože však není pravděpodobné, že se smysluplné využití najde v nějakém krátkém čase, chtěli bychom, aby tato kulturní památka alespoň nehyzdila dnes stále pěknější centrum města," konstatoval starosta Jiří Liška.

S určitým oživením Jezuitské koleje přišlo občanské sdružení Kolej v jednom kole. To zde již uspořádalo několik rockových koncertů, výstav a jiných akcí.

(max)

Jivínský Štefan

Monika Eberlová