Pocity má jako kdokoliv jiný, jen jeho způsob života se poněkud liší
Kamil Fousek v doprovodu Dany Kyselové a Zuzany Kynčlové, učitelek z mateřské školy při Dětské léčebně v Železnici.
FOTO: jn
Železnice - Je mu sedmnáct let, obléká se podle současné módy a poslouchá populární skupinu Buty. Osobnost mladého muže dotváří také náušnice, u mnoha jeho vrstevníků nezbytný doplněk. A přesto se od nich na první pohled liší, ale ani zdaleka ne tolik, jak si možná mnozí myslí.
Kamil Fousek, který bydlí nedaleko Českého Krumlova, tráví tyto dny spolu s dalšími pacienty v Dětské léčebně v Železnici. Diagnóza zní: dětská mozková obrna dyskynetické formy, která se projevuje mimovolnými pohyby rukou, obličeje a dalších částí těla. Kamil se musí vyrovnávat s vrozeným handicapem, který mu brání v běžném způsobu života, třeba i ve verbální komunikaci, a vzdálenosti musí překonávat na vozíčku. Ale i přes těžké postižení zvládne řadu věcí, o svět ve svém okolí jeví zájem s přirozenou vitalitou, že by mu ji mohl závidět kdokoliv z nás. Svědčí o tom například i jeho vlastní eseje, které píše, což u vrstevníků v jeho věku není právě obvyklé.
"Nevím, zda si ostatní zdraví lidé dokáží představit, co vlastně postižený člověk cítí. Obvykle vidí jen tu fyzickou stránku, kterou možná politují, ale přitom ani netuší, že se v nitru takového mladého kluka odehrává normální život. Prostě pocity, které má snad každý v jeho věku," říká Zuzana Kynčlová z mateřské školy při Dětské léčebně v Železnici, která zná Kamila Fouska od jeho tří let, tedy od chvíle, kdy do lázní poprvé nastoupil.
Už po dvou letech pravidelného několikaměsíčního pobytu v léčebně se díky rehabilitačním cvičením naučil sám vzepřít do pokleku, a tím se mu poprvé otevřel pohled na svět z úplně jiné perspektivy. Později zvládl také chůzi, i když kvůli špatné koordinaci nestabilní, tedy s dozorem rehabilitačních pracovnic nebo rodičů. Dnes je Kamilovi sedmnáct let a chodí do sedmé třídy základní školy, přestože by bez větších problémů zvládl učivo vyššího ročníku. "Vzhledem k tomu, že má svůj handicap spojený s mimovolnými pohyby, tak ho bohužel pravděpodobně někteří v uvozovkách odborní pracovníci nechali zařadit do zvláštní školy, i když mentálně má rozhodně na víc," poukazuje Kynčlová s trpkostí na současný stav ve školství.
Ve volném čase chodí Kamil do kina, navštěvuje keramickou dílnu a v poslední době začal psát poezii. "Oni to nejsou ani tak básně, jako spíš eseje, ke kterým mu tvoří ilustrace jeho kamarád z domova," říká Dana Kyselová, jež Kamila zná také už několik let a pomáhá mu přenášet věty na papír. Verše jsou zrcadlem do jeho duše, jejich prostřednictvím se vyrovnává se svou samotou, s touhou mít někoho rád. Nebojí se odhalit své city, reaguje v nich i na pohledy lidí, s kterými se setkává.
Jako dospívající muž začíná uvažovat o tom, že by se rád osamostatnil, aby nebyl závislý jen na své rodině. Jednou z možností jsou takzvané chráněné domovy nebo dílny, ovšem v blízkosti jeho bydliště zařízení takového typu není. "Smutnou skutečností bohužel je, že chráněných bytů je v republice obecně velký nedostatek. Jedno z mála sociálních zařízení funguje v Českých Budějovicích, a podle posledních informací má Kamil naději, že by mohl být přijat. Prací by si tam mohl také přivydělat na kapesné, především by ale získal pocit, že je tady na tom světě něco platný, a že není odkázán jen na nějaký ten peníz ze sociálních dávek, a že může vytvořit třeba něco pěkného pro radost nám ostatním," tlumočí Kamilovy názory Zuzana Kynčlová.
Kamilovým největším přáním je nyní počítač s klávesnicí upravenou pro hrubou motoriku, který by mu umožnil plynule komunikovat se svým okolím.
(jn)
Vesničky ožily ve vzpomínkách
Jiřina Vokatá (vpravo) se zdraví s jednou z účastnic sobotního srazu rodáků, chalupářů a přátel sousedních vesniček Dolního Javoří a Uhlířů na Bělohradsku.
FOTO: jn
Uhlíře, Dolní Javoří - Dvě malé vesničky na Bělohradsku už po šesté ožily ve vzpomínkách rodáků, chalupářů a přátel Uhlířů a Dolního Javoří. Sobotního setkání se zúčastnilo několik desítek lidí, z nichž někteří přijeli na jeden den i ze vzdálenějších míst, aby se po letech opět pozdravili.
"První sraz se konal v roce 1985, tehdy se řada z nás viděla poprvé po dlouhých padesáti letech. Bylo to nádherné setkání s velmi početnou účastí. Letos pořádáme už šestý ročník, a možná, že je také poslední. Čas se bohužel zastavit nedá, léta běží a nás rodáků stále ubývá," říká s trochou nostalgie v hlase jedna z letošních organizátorek Jiřina Vokatá, která žije v nedaleké Pecce.
První dva ročníky byly pořádány pouze pro rodáky z Uhlířů, později, jak jejich řady prořídly, se připojila i sousední a jen několik stovek metrů vzdálená obec Dolní Javoří. "V Uhlířích dnes žije ani ne deset stálých obyvatel. Před sto deseti lety měly čtyřiačtyřicet čísel popisných a 258 obyvatel," přidává rodačka k porovnání jeden zajímavý údaj z místní kroniky. Sama si pamatuje i na svou dobu významnou událost, elektrifikaci.
První žárovka se zde rozsvítila 18. července 1947. V ten den se vypravilo slavnostní procesí. Průvod, v jehož čele šel za kněze převlečený elektrikář, byl zakončen pochováním petrolejové lampy do země, vzpomíná spolu se synem posledního starosty Uhlířů Antonína Krause, který obec vedl do roku 1966, kdy ztratila svou samostatnost.
Sobotní setkání čtyř desítek účastníků bylo zakončeno přátelským posezením s hudbou v lázeňském hotelu Anna Marie v Bělohradě.
(jn)
Kostel v novém kabátě
Nová Paka - Návštěvník novopackého Masarykova náměstí si jistě všimne postaveného lešení s ochrannou textilií na přední části kostela sv. Mikuláše. Na kostele stojícím v čele náměstí již od konce srpna firma Jaromíra Khajla z Hradce Králové provádí obnovu fasády.
Jak nám sdělil farář novopacké římskokatolické farnosti Karel Exner, původní plán navrhoval vzhledem k nedostatku financí rekonstruovat pouze věž. Později se z důvodu značných nákladů na stavbu lešení a bližšího ohledání poškozené omítky rozhodlo, aby se opravila i přední část bočních stěn, kde již v současné době lešení stojí. Při prohlídce se rovněž zjistilo, že všechny kamenné prvky jako kříže, římsy a zárubně kolem svatých, na které byl použit místní červený pískovec, jsou v havarijním stavu.
Vzhledem k tomu, že veškeré práce platí novopacká farnost, jejíž kasa je již vyčerpána, uskutečnilo se jednání, kterého se mimo jiné zúčastnil starosta města Petr Kuřík, zástupce Královéhradecké diecéze a Okresního úřadu v Jičíně spolu s Lenkou Nyklovou z Památkového úřadu v Pardubicích. Zde byl dohodnut postup prací a zároveň se hledaly další zdroje financování. Podle starosty Petra Kuříka městská rada navrhla pro příští rok příspěvek města ve výši 150 tisíc korun, který bude zařazen do rozpočtu, pokud ho schválí zastupitelstvo. Ale ani tyto peníze nebudou pravděpodobně k zamýšlené obnově stačit. V současné době je dále prováděna rekonstrukce kamenného schodiště, kde je část schodů překládána nebo zcela měněna za nové.
Novopacký farní kostel sv. Mikuláše má svoji současnou podobu z roku 1872. Naposledy byl opravován v roce 1930. Před necelými patnácti lety byla přeložena střecha, vnitřní dlažba a kostel byl vymalován. Kostel má tak opět naději, že bude zdobit náměstí jako v dřívějších letech.
(ur)
Úpravy sokolovny
Železnice - Nové sociální zázemí mají k dispozici sportovní oddíly, žáci školy a další uživatelé sokolovny v Železnici. Na rekonstrukci této části interiéru, která byla dlouhodobě v havarijním stavu, naváží další stavební úpravy, především při vstupu od objektu. "Připravuje se úprava vnějšího schodiště, kde budou vytvořeny nájezdy, aby byl zajištěn bezbariérový vstup do objektu, a v jeho blízkosti se položí nová dlažba a obrubníky," uvedla starostka Železnice Olga Jakubcová. Obec zatím na tyto práce přispěla loni i letos vždy po padesáti tisících korunách. Část nákladů je hrazena z rozpočtu České obce sokolské a ze sdružených prostředků místních sportovních oddílů. Jak starostka poznamenala, sál sokolovny je jediným vhodným místem jak pro sportovní, tak i spolkovou činnost. Pořádají se zde například plesy a divadla.
(jn)
Oslavy milénia budou skromné
Jičín, Nová Paka, Hořice - Vstup lidstva do třetího tisíciletí jistě bude důvodem k četným a bouřlivým oslavám větší části naší populace. Městské rozpočty však prozatím s žádnými pompézními oslavami nepočítají nebo je zcela opomíjejí.
V Jičíně by měla proběhnout oslava v podobném duchu jako při vítání Nového roku 2000. "Na vrchol silvestrovského večera připravujeme ve spolupráci s Jindřichem Chramostou slavnostní ohňostroj. Ten by mělo doprovázet symbolické "překročení prahu do třetího tisíciletí", vypočítané na setinu vteřiny. Na náměstí se pak po celý večer bude hrát reprodukovaná hudba a v krámcích se podobně jako v minulém roce bude podávat silvestrovské občerstvení," přiblížila plánované akce Eva Zatloukalová z Městského úřadu v Jičíně. Přesto by oslavy měly být finančně méně náročné, než ty předešlé. "Například na ohňostroj by město přispívalo pouze cenou materiálu, zbytek nákladů bude tvořit sponzorský dar pana Chramosty. Náklady na celou akci tak nepřesáhnou 20 tisíc korun," připojila Zatloukalová s tím, že hlavní část příprav Silvestra 2000 je teprve čeká.
Jako doprovodnou akci k oslavám nového milénia pak městský úřad uspořádá ve velké zasedací místnosti výstavu portrétů 32 osobností, které mají nějaký vztah k Jičínu. Zajímavá data o jejich životě spolu s podobiznou budou ke zhlédnutí pravděpodobně od počátku prosince.
Naopak za zcela zbytečné považují oslavy milénia v Nové Pace. "Město se pořádáním těchto oslav nezabývalo a ani se s tím nepočítá. Slavnostní akce jsme nepořádali ani při loňském Silvestru, takže si myslím, že to dopadne stejně i v letošním roce. Důvodem je rovněž nedostatek financí, které raději věnujeme na jiné účely," vysvětlil situaci tajemník MěÚ Zdeněk Havlata.
Na hořické radnici se zatím otázka silvestrovského večera neprojednávala, ovšem podle vyjádření místostarostky Zdeny Vaškovové se určitě nějaký slavnostní program uskuteční.
(pe)
Trhovců na náměstí ubývá
Jičín - Dvakrát po sobě uskutečnili pracovníci Technických služeb namátkovou kontrolu tržiště na jičínském Valdštejnově náměstí. Sledováno bylo především dodržování velikosti pronajaté plochy, kterou si někteří trhovci neoprávněně rozšiřovali. Zajímavým zjištěním byl i výrazný pokles počtu trhovců na sobotních trzích, když za několik posledních měsíců jich ubyla téměř třetina.
Na konci září provedly Technické služby opakovanou kontrolu způsobu pronájmu plochy náměstí pro trhovce, přičemž se ukázalo, že někteří trhovci si přisvojují více plochy, než kolik si řádně zaplatili. "Část prodejců si před své krámky vysouvá různé stolky se zbožím, čímž často výrazně přesahují plochu, kterou si řádně zaplatili. V případě takového zjištění musí trhovec své zboží z nezaplacené plochy odstranit nebo doplatit chybějící částku," seznámil s výsledky šetření ředitel Technických služeb Čeněk Strašík.
Nepříjemným poznatkem pro městskou pokladnu se však jeví skutečnost, že dochází k menšímu zájmu o účast na sobotních trzích ze strany samotných prodejců. Městu totiž přináší pronájem plochy náměstí nemalý zisk. "V poslední době sledujeme postupný úbytek trhovců, kteří významně přispívají do městského rozpočtu. Přestože sobotní trh se koná pouze dopoledne (v pátek je to spíše doplňková záležitost), vybere se z pronájmu plochy přes milion korun ročně," sdělil zástupce ředitele TS Josef Dvořák.
Možné důvody nynějšího odlivu trhovců naznačuje správkyně trhu Hana Bydžovská. "Až o třetinu menší počty trhovců ve srovnání s předchozími léty jsou podle mého názoru způsobeny hned několika skutečnostmi. Už neplatí, že Jičín je jediné místo na okrese, kde se konají velké trhy. V tomto ohledu nastala Jičínu velká konkurence v ostatních městech. Dalším důvodem je rozšířená nabídka soukromých tržišť, kde mohou trhovci prodávat své zboží po celý týden. Část prodejců zejména s textilním zbožím se také přesunula do "kamenných" obchodů," uzavřela Bydžovská.
(pe)
