Domov se dočká výtahu
Mlázovice - O sto šedesát tisíc korun vedle už dříve schváleného milionu byl navýšen příspěvek z rozpočtu okresního úřadu na stavební úpravy Domova důchodců v Mlázovicích, který jako jedno z posledních sociálních zařízení pro seniory do této doby postrádal výtah. Do konce letošního roku se ho téměř šest desítek obyvatel a tamní personál dočkají.
Na zvýšení finančního příspěvku na potřebnou modernizaci mlázovického DD se minulý týden dohodli členové okresního shromáždění na návrh okresního referátu sociálních věcí, z jehož kapitoly byla v prvním pololetí nevyčerpaná částka přesunuta. "Celkové výdaje se blíží ke dvěma milionům korun, to znamená, že druhou polovinu nákladů bude muset doplatit obec ze svého rozpočtu," sdělil starosta Mlázovic Jiří Čeřovský. Doplnil, že první etapa zahrnovala vybudování výtahu a poté bude následovat zastřešení části budovy, přičemž obě etapy chce obec dokončit ještě letos.
"Mezi obyvateli domova přibývá osob, které mají problémy s chůzí. Úprava nám umožní obsadit první patro právě těmito důchodci. Když přijede sanitka, tak je bude možné svézt výtahem a odvézt k nějakému lékařskému vyšetření nebo dolů do přízemí, kde jsou koupelny," vyzdvihl starosta význam letošní největší investice v Mlázovicích.
O její potřebnosti je přesvědčena i vedoucí sociálního referátu na OkÚ Jičín Eva Kordová. "Domov důchodců v Mlázovicích má nadregionální působnost. Úměrně tomu, jak se zvyšuje věk populace, přibývá také obyvatel domovů s komplikovanějším zdravotním stavem. Bez výtahu proto už nemohou podobná zařízení fungovat. V Mlázovicích se obyvatelé i personál dočkají lepšího standardu, totéž bychom potřebovali zajistit také v domově v Chomuticích," uvedla Kordová.
Částka 160 tisíc korun, která se v rozpočtu okresního úřadu přesouvá na investice, byla původně určena na sociální hospitalizaci a tlumočnické služby při překladu do znakové řeči.
(jn)
Trojúhelník napojí do dvou let
Libáň, Kopidlno, Rožďalovice - Do dvou let očekávají obce v trojúhelníku Libáňska, Kopidlenska a Rožďalovicka zahájení stavby vysokotlaku, kterým bude do této oblasti přiveden plyn. V minulých dnech se na tom dohodli představitelé měst se zástupci Východočeské plynárenské.
Po několikaletém úsilí obcí padl další termín, jenž má přiblížit jihozápadní region Jičínska plynofikaci, která byla v nedávné minulosti už několikrát odložena.
"Během krátké doby bychom měli mít připravenu veškerou dokumentaci. Za účasti patnácti obcí vzniká sdružení, které bude mít schůzku ještě tento měsíc. Společně pak požádáme o dotaci z programu ministerstva životního prostředí," řekl Jan Šesták, starosta města, které bude jedním z hlavních odběratelů.
Výstavbu vysokotlaku bude financovat distribuční společnost, místní rozvody mezi objekty a propojení potrubí mezi vesnicemi si zaplatí obce z vlastních zdrojů, a část nákladů by měla být hrazena za přispění státu. Přitom samotný rozvod jen na území Kopidlna je odhadován na téměř deset milionů korun.
"Jakmile se začne s budováním vysokotlaku, prakticky současně se pustíme také do zemních prací i u nás ve městě, aby se celá akce zbytečně neprotahovala," poznamenal Šesták. Dokončení díla a jeho následné zprovoznění se bude podle starosty odvíjet od finančních možností.
(jn)
KOPIDLENSKÝ KVÍTEK V OBLEŽENÍ NÁVŠTĚVNÍKŮ Teplé říjnové počasí přilákalo v sobotu na sedmý ročník Kopidlenského kvítku především příznivce krásných květů a aranžérských prací. Příchozí návštěvníci si ale také mohli prohlédnou vystavenou zahradnickou techniku nebo si projít zajímavě vyzdobené interiéry zámku a tělocvičny, ve kterých ukázaly své aranžérské umění studentky místní školy. Předvádělo se tu rovněž paličkování, zpracování skla, k vidění byla letošní vánoční výzdoba a také se tu uskutečnilo vyhlášení vítěze soutěže Jablko Kopidlenského kvítku. Pro přítomné byla rovněž nachystána bezplatná poradenská služba či ochutnávka zeleninových salátů. Značnému zájmu se těšila i prohlídka palmového skleníku a k dobré pohodě přispělo všudypřítomné občerstvení. Sobotní prodejní výstavě již tradičně předcházely soutěže žáků několika zahradnických škol, jejichž výtvory pak doplnily výstavní exponáty. Na snímku je nádvoří kopidlenského zámku, ve kterém sídlí Střední zahradnická škola.
FOTO: pe
Nový daňový klíč je k obecním rozpočtům štědřejší, než se čekalo
Jičínsko - Kontroverzní zákon o novém rozdělení daní, podle kterého se mají bohaté obce podělit o své daňové příjmy se svými chudšími sousedy, nebude mít na veřejné rozpočty tak tvrdý dopad, jak se možná původně očekávalo. Na Jičínsku by si měla naprostá většina obcí proti současném stavu polepšit.
"Poslední odhady ministerstva financí naznačují, že by na tom mělo být devadesát procent obcí v České republice lépe, celkově by jejich daňové výnosy měly proti letošnímu roku stoupnout zhruba o 17 procent," oznámil minulý týden na schůzi starostů přednosta okresního úřadu Jiří Vitvar.
Skepse, s níž starostové převážně menších sídel právní normu o rozpočtovém určení daní ještě před jejím schválením komentovali, se v některých případech ukázala být jako předčasná. Podle květnové srovnávací tabulky ministerstva financí, kterou mají Nové Noviny k dispozici, je nový klíč rozdělování daní k sedmadevadesáti ze sto jedenácti obcí okresu Jičín štědřejší.
S vyššími příjmy mohou zřejmě počítat nejen Hořice (o 4,5 milionu korun), Nová Paka (4,3 mil.), Lázně Bělohrad (1,9 mil.), Kopidlno (1,9 mil.), Jičín (1,8 mil.), Libáň (1,5 mil.) a Sobotka (1,4 mil.), ale vedle měst si polepší i řada obcí. V několika případech se mohou dočkat až třetinového nárůstu v porovnání s letošním rozpočtem, mezi jinými například Vysoké Veselí, Dobrá Voda u Hořic, Dětenice či Bříšťany, kde se příjem na jednoho obyvatele zvýší o více jak tisíc korun na 3355 Kč.
Naopak tvrdě bude příští rok poznamenáno hospodaření obcí Kněžnice a Židovice, jejichž daňové výnosy by měly být pokráceny o polovinu. V Soběrazi se dokonce očekává dramatický propad až o více jak 60 procent v porovnání s jejích současnými příjmy, a to ze 722 na pouhých 280 tisíc korun. Výnosy z daní přitom tvoří podstatnou část příjmové stránky místních rozpočtů.
Nejvíce znevýhodňuje nový zákon vesnice do sta obyvatel a doplatí na něj také obce, které mají na svém území bohatého podnikatele. "Zatímco dosud jim z příjmů od fyzických osob podnikatelů zůstávala celá částka, podle nového režimu dostanou pouze třicet procent a zbytek poputuje do pokladny ministerstva financí, odkud se budou peníze rozdělovat mezi ostatní obce podle počtu obyvatel," potvrdil vedoucí finanční odboru MěÚ Jičín Milan Köstinger s tím, že někde mohou příjmy v důsledku této úpravy klesnout až o třetinu. Jičín by měl od nového roku zůstat na přibližně stejné úrovni. "Samozřejmě důležité je také to, jak se bude dařit daně vybírat," doplnil Köstinger.
Necelých devět set trvale hlášených obyvatel chybí městu Hořice, aby překročilo desetitisícovou hranici a posunulo se tak do vyšší velikostní kategorie, čímž by si polepšilo až o 12 milionů korun. "I tak bychom měli získat více peněz, pokud budeme vycházet ze skutečnosti loňského roku, daňové výnosy by nám měly příští rok stoupnout o téměř pět milionů korun," konstatuje Hana Lánská, vedoucí finančního odboru hořické radnice. "Úvahy nad tím, že kdybychom měli o pár stovek obyvatel víc, budeme na tom lépe, jsou možná i zbytečné. Nemyslím si totiž, že je nový zákon o rozpočtovém určení daní na dlouhé roky. Možná, že v následujících letech dozná změn," připouští Lánská.
Ostrý nesouhlas vyvolal nový systém přerozdělování peněz především u starostů obcí a měst, kde se v posledních letech zaměřili na rozvoj průmyslových a komerčních zón. Podle nich je zákon demotivující, protože nebude obce nutit k tomu, aby vytvářely lepší podmínky pro podnikání. A ty, které se rozhodnou do této sféry investovat, na "solidárním" přístupu v konečném součtu prodělají, stojí v prohlášení, které bylo adresováno vládě. Chudší obce naopak zbrzdění v posledních letech rychle se rozevírajících nůžek v příjmech mezi nimi a bohatými městy vítají. A nejmenší sídla se obávají ekonomického tlaku, který by je nepřímo donutil ke slučování s většími celky.
(jn)
AUTO MOTO SALON Na třídenní výstavě jedno i dvoustopých dopravních prostředků ve sportovním areálu v Jičíně, jehož se zúčastnila řada prodejců vozů předních automobilových značek, byla k vidění nejen současná technika, ale návštěvníci si mohli prohlédnout také expozici motocyklových veteránů.
FOTO: jn
Životnost skládky pomalu končí
Hořice - Životnost skládky v Lískovicích se blíží ke svému konci, město proto hledá varianty řešení, jak do budoucna zajistit likvidaci domovního odpadu.
"Kapacita nedaleké lískovické skládky se naplňuje, do budoucna proto hrozí nebezpečí, že budeme muset svážet komunální odpad do vzdálenějších míst. Další nejbližší uložiště jsou v Libci u Popovic, v Loděnicích na Královéhradecku, v Dolní Kalné a ve Chvaleticích. To by samozřejmě svoz popelnic a dalších sběrných nádob výrazně prodražilo," předesílá starosta Hořic Ladislav Vrba.
"Nepříjemné je, že nám firma .A.S.A. skládku v Lískovicích v minulých letech z podstatné části zavozila, i když měla svou vlastní v Lodíně. Bohužel taková tehdy byla dohoda," poznamenal starosta. Radnice proto zahájila jednání s majitelem pozemků, na kterých se lískovická skládka nachází. "Z našeho pohledu neměly být předmětné pozemky v restituci vydány, neboť se jedná o zastavěnou plochu. S právním zástupcem pana Horáka, který je vlastníkem, nyní jednáme o jejich možném odkoupení," uvedl Vrba.
"V zásadě se jedná o dvě věci. Jednak se dokončují rozvody skládkových vod, které by měly jít i přes další pozemky pana Horáka v blízkosti skládky, a z jeho strany byla vznesena nabídka na odkoupení těchto pozemků," upřesnil tajemník městského úřadu Jaroslav Vais. Předběžně se počítá i s možností rozšíření skládky, čímž by se prodloužila její životnost.
Město podle slov starosty už dnes vynakládá poměrně vysoké částky z rozpočtu do svozu komunálního, včetně separovaného a nebezpečného odpadu a kontejnérového sběru, který je dvakrát ročně pro občany zajišťován bezplatně. Náklady se přitom pohybují kolem 600 tisíc korun. "Do budoucna není možné, aby to šlo pouze k tíži městského rozpočtu, zvlášť když někteří lidé a často i podnikatelé čekají půl roku, aby se touto cestou zbavili přebytečných věcí, které by jinak měli za poplatek uložit na skládku," zdůraznil Vrba.
V Hořicích také více než sto domácností dosud nemá zaplacenu známku na svoz popelnic, radnice proto předpokládá, že se vyprodukovaných odpadků zbavují takzvaně na černo.
(jn)
