FOTO: jn

František Žoček se před pěti lety rozhodl znovu otevřít přes půl století odstavený kamenolom v Horní Nové Vsi v Lázních Bělohradě, ale skutečně fungovat podle jeho prvotní představy začal až loni. "Typ na nevyužitý a možná v celé střední Evropě ojedinělý lom jsem dostal od svého třídního profesora. Jednou mi řekl: Františku, běž se tam podívat, dělal jsem testy ve státní zkušebně a velmi dobře vyšly. A to byl ten rozhodující impuls," říká bývalý student sochařské průmyslovky a absolvent oboru lomového inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě.

"Už dříve jsem se zajímal o lomové otvírky a na toto téma jsme také dělal diplomovou práci," doplnil muž středního věku, který v minulosti pracoval na zakázku pro firmy, zabývající se těžbou. Tímto způsobem otevřel už tři podobné historické lokality a po těchto zkušenostech se rozhodl postavit na vlastní nohy a s nemalým rizikem šel do vysokého úvěru. V době, kdy začínal, byl současný Kamenolom Javorka zarostlý lesem a vedla k němu jen úzká pěšina. "Než se později objevila krásná štěpná plocha, byla ve mně malá dušička, ale pak už jsem věděl, že je to přesně ono. Popravdě řečeno, kdybych tehdy tušil, do čeho vůbec jdu, tak bych to už podruhé neriskl," vzpomíná na stovky odpracovaných hodin Žoček, který dnes zaměstnává dva pomocníky.

Lom v Horní Nové Vsi má dva zápory. Jednak tam je vysoká skrývka, která zvyšuje náklady, a pak také to, že byl dlouhou dobu uzavřen, má vliv na těžené bloky. Tím, jak do skalního masivu zatékala voda, je na mnoha místech mrazem popraskaný. Tyto nedostatky však vyvažuje jeho výjimečnost, která spočívá především v charakteristickém zbarvení. "Jedná se o druhohorní křídový pískovec s jedinečnou strukturou, která vznikla geologickým probarvením. Tu získal promísením žlutého sedimentu s pojivem, což vytvořilo zajímavě mramorovanou kresbu v odstínech červené, růžové a místy až fialové barvy. Takovou kresbu mnohdy nemá ani přírodní mramor," poukázal Žoček na jeho hlavní přednost.

Podle dochovaných záznamů se zde těžilo minimálně od roku 1860, ovšem lom je zřejmě ještě staršího data, neboť místní pískovec je možné vysledovat na mnoha původních stavbách v Lázních Bělohradě, například na kostele, hřbitovní zdi a na většině soklů v centru města.

To, co dnes Františku Žočkovi dodává sílu pokračovat, jsou už konkrétní výsledky jeho práce v podobě hotových kamenických výrobků, které zdobí interiéry i exteriéry budov. "Poptávka je obrovská, rozjíždějí se stále nové a nové zakázky. Prakticky veškeré bloky, které bychom byli schopni vylomit, jsou okamžitě prodány. Naší jedinou nevýhodou je, že máme bloky menšího formátu, a ne na všechno jsou tedy použitelné. Velmi dobře se ale hodí například na parapety, dlažby, obklady, různé druhy zdiva, krby, římsy, kuželky do balustrád a podobě." Takřka do posledního zrnka se zužitkuje i odpad, který se uplatní na přístupové cesty a vytěžená hlušina na zavážky nebo násypy. "Právě to, že se zužitkuje opravdu všechno, je předpokladem toho, abych v podnikání přežil," zdůraznil Žoček.

Úzce spolupracuje se Svazem kamenosochařů a kameníků, se kterými díky dlouholetému působení v oboru udržuje pravidelný kontakt. Svaz jako jedna z mála profesních organizací u nás plní svou úlohu a jeho členové si například vzájemně doporučují zákazníky. V Kamenolomu Javorka se těží k přírodě šetrným způsobem, jednotlivé bloky se od masivu odlamují s pomocí vzduchových vaků. Objem roční těžby v Horní Nové Vsi může být nanejvýš 500 kubíků, což je limit, o který požádal sám Žoček v průběhu povolovacího řízení. "Není potřeba těžit víc, v současnosti dosahujeme ročně maximálně sto až sto padesáti kubíků," dodal. Při této kapacitě je životnost tamního lomu odhadována na několik stovek let.

(jn)

Problematický provoz pošty

Podle ředitele České pošty Miroslava Luštického je na poště Jičín 5, kde jsou zaměstnány dvě pracovnice, trvale špatná personální situace. Pracovnice přepážky je totiž velmi často dlouhodobě nemocná a vedoucí pošty může být shodou okolností například na dovolené. "Provoz pošty rozhodně nechceme nijak omezovat. Problém však je opravdu pouze personální, pracovní neschopnost pracovnice přepážky se pravidelně opakuje, a proto hledáme řešení právě v obsazení pošty," odpověděl na dotaz NN ředitel Luštický.

Bezprostředně po vyřešení problémů s provozem chce vedení ČP na Poště 5 dokonce rozšířit otevírací dobu oproti současnému stavu, kdy je otevřeno pouze dopoledne od 8 do 9 hodin a odpoledne od 13 do 16 hodin. "Provoz na poště musíme zlepšit nejen pro spokojenost našich zákazníků, ale také z důvodu zamezení vzniku front na hlavní poště," ubezpečil Luštický.

(max)

Měli by předcházet absurditám

"Provoz na pěší zóně se na radě opravdu diskutoval. Chtěli bychom, aby podnikatelé sepsali absurdní případy, které se tam po schválení nové vyhlášky skutečně staly. Každopádně si přejeme, aby se již dále žádné neodehrávaly," prohlásil tajemník městského úřadu Peter Bareš. Problém s přístupem do ortopedických ordinací podle Bareše vznikl především ze strany současného majitele objektu společnosti ZEA+. "Ve své první žádosti o stavební úpravy nejprve firma žádala o stavbu bytů, potom vedení firmy před dokončením požádalo o změnu stavby na nebytové prostory. Vedení společnosti si přitom jistě bylo vědomo, že její objekt se nachází na pěší zóně, kde je omezena možnost přístupu," konstatoval Bareš.

Šéf městské policie Bohuslav Novotný rozhodnutí rady přivítal. "Myslím si, že rozhodnutí je naprosto v pořádku. Zvláště případy, kdy se dodavatel například zpozdí z důvodu havárie na cestě nebo přijede pár minut po jedné hodině, rozhodně dokážeme rozlišit. Nepustíme však v této době na Husovku jičínské dodavatele, kteří mohou přijet bez problémů dopoledne. Každopádně jsem pro udělení co nejmenšího počtu výjimek, protože poté by ji chtěl jistě každý a opět by se vše začlo zneužívat," vyjádřil svůj názor Novotný. Potíže však Novotný stejně jako tajemník spatřuje v provozu ortopedie. "Často se stane, že dotyčného na pěší zónu vpustíme, a on místo aby pacienta vyložil a odjel, odejde na nákup. Problém je tedy často v neukázněnosti našich spoluobčanů," postěžoval si šéf městských policistů.

(max)

Bělohradské čeká deratizace

"Ve městě se i za bílého dne pohybuje větší množství potkanů, což je mimo jiné způsobeno i tím, že se deratizace v Bělohradě neprováděla už řadu let," sdělil starosta Pavel Šubr. Chystanou deratizaci konzultovala radnice s Okresní hygienickou stanicí a Městským úřadem v Hořicích, kde se vyhlazování potkanů uskutečnilo před několika měsíci.

Zhruba měsíc trvající akce se bude týkat i majitelů a správců vytipovaných nemovitostí, kteří jsou podle vyhlášky povinni prostory uklidit a pracovníkům specializované firmy zabezpečit přístup, aby mohli položit návnady. "Město si zaplatí deratizaci ve svých objektech, majitelé soukromých domů si ji budou muset hradit na vlastní náklady," poznamenal starosta. Výdaje z rozpočtu města se předběžně odhadují na pětadvacet tisíc korun.

Radní upozorňují, že deratizace je v zájmu všech obyvatel města. Potkani, kteří obývají převážně vlhká místa, jsou lidem nebezpeční z více důvodů, přenášejí různé cizopasníky, parazity a závažné nemoci. Množí se několikrát do roka a v jednom vrhu může být deset až patnáct mláďat.

(jn)

Okolnosti smlouvy prošetří...

"Tento závazek je posledních pět let každoročně umořován o dva a půl milionu korun, což je částka rovnající se výši nájmu, který podle smlouvy z roku 1995 nemusí firma Hesko jako provozovatel čističky městu odvádět. Z původního dluhu bude tedy splaceno 12,5 milionu korun, v nové smlouvě je však dluh uznán opět v plné výši. Takové ujednání nepovažuji za správné, nevím, proč by město mělo Hesku dávat nějaký dar," tvrdí Hák. Ten nesouhlasí ani s tím, že má být staropacká čistička postupně převedena do vlastnictví Vodohospodářské a obchodní společnosti.

Peníze za nájem, který bude VOS Jičín v následujících letech platit, chce radnice použít na splácení závazku města vůči firmě Hesko. Ta se rozhodla své působení ve Staré Pace ukončit především z toho důvodu, že pro ni provozování tamní ČOV bylo prodělečné. VOS Jičín ji totiž uznala náklady spojené s čištěním odpadních vod ve výši maximálně 2,4 milionu korun ročně. Podle majitelů Heska však tato částka neodpovídá realitě a firma na činnost tohoto ekologického zařízení údajně ještě doplácí. A už vůbec za těchto okolností nemohlo dojít ani k faktickému vyrovnání pohledávky, která vznikla při dokončení stavby. To sice Hák do jisté míry připouští, ale zároveň podle svých slov odmítá, aby na nahromaděné problémy mezi dvěma podnikatelskými subjekty doplácelo město.

Podle jednoho z radních Daniela Váši je ovšem navržený způsob splácení dluhu v tuto chvíli jedinou schůdnou cestou, jak komplikované vztahy narovnat, a to tak, aby byly uspokojeni všichni zúčastnění partneři.

(jn)

Byty jsou dokončené

V současné době byl již celý objekt předán novopacké Správě bytů a budov, takže nájemníci se budou moci stěhovat již od 3. října. Aby mohli radní a případně i zastupitelé ohodnotit celou rekonstrukci, svolal starosta Petr Kuřík do tohoto objektu na pondělí 2. října "výjezdní" zasedání novopacké rady rozšířené o zájemce z řad zastupitelů.

(ur)