Jednou z nejmenších škol na okrese Jičín je základní škola v Běcharech, kde v jedné třídě vedle sebe sedí žáci prvního až třetího ročníku. "Ještě před sedmi lety zdejší jednotřídku navštěvovalo 19 žáků, dnes jich tu však napočítáte pouze deset," říká učitel a zároveň ředitel běcharské školy Miloš Novotný. Rozhodně však odmítá tvrzení, že školy tohoto typu poskytují horší či méněcenné vzdělání. "Nemáme sice tak dobré vybavení, například počítači a dalšími technickými pomůckami, na druhé straně jsem přesvědčen, že pokud je dobrý kantor, tak malotřídky skýtají mnohem lepší vzdělání. Děti se tady totiž naučí samostatné práci, větší ohleduplnosti vůči druhým. Výsledkem je, že po opuštění zdejší školy jsou vědomostně zcela rovnocenní se školáky z větších škol."

Na malých školách se daří také mnohem lépe navázat kontakt mezi žákem a učitelem. "Nespornou výhodou jednotřídky je fakt, že vzhledem k malému počtu žáků všechny důvěrně znám. Je proto mnohem snazší vyhovět individuálním potřebám každého z nich a zamezit různým lumpárnám. Jsme tady tak trochu jedna velká rodina," říká s úsměvem Novotný.

Podobné problémy s obsazením jednotřídky mají i ve Vidochově na Novopacku. Během několika let se totiž počet zdejších žáků snížil z 24 na současných 13 školáků. "Dětí nám ubývá nejen v základní škole, ale i v místní školce. Hlavním důvodem snižování počtu dětí je však kromě nízké porodnosti a odchodu lidí z venkova rovněž nezájem některých maminek, které raději dávají své dětí do větších škol," svěřila se se svými zkušenostmi Jana Šírová, učitelka ve Vidochově. Současně však dodává: "Mnoho rodičů si naštěstí neumí představit, že by prvňáčci museli dojíždět do školy autobusem."

Podle Šírové jsou připomínky ke kvalitě získávání vědomostí neopodstatněné. "V životě jsem ze škol, kam nastupovali naši žáci, neslyšela stížnost na jejich špatnou připravenost. Výuka je sice náročnější pro učitele, ale je zde zase lepší kontakt s žákem. Navíc děti si tu osvojí větší samostatnost při plnění zadaných úkolů."

Asi nejrapidnější pokles počtu žáků zaznamenala v posledních letech mlázovická škola. Ještě v 80. letech tu fungoval celý první stupeň, kde bylo umístěno kolem 70 žáků. V letošním roce nastoupilo do školních lavic již jen 12 dětí shromážděných v jednotřídce. "Žáci čtvrtých a pátých tříd museli začít dojíždět do Ostroměře. Do budoucna se zdá, že by alespoň u nás mohlo o něco přibýt dětí," neztrácí naději učitelka Jana Bartošová. Z jejího pohledu ohrožuje existenci malotřídek zejména současná "móda" rodičů upřednostňovat větší školu. "Rodiče si často myslí, že malá škola dá dětem méně. To však není pravda. Spíše naopak, děti se ve škole dokáží více soustředit, mají tu větší klid a pohodu. Na rozdíl od jiných škol máme i dobré technické vybavení, děti mohou navštěvovat kroužky. Pokud některé z dětí nestačí, mohu mu všechno znovu a podrobně dovysvětlit," vypočítává výhody Bartošová. O tom, že informovanost rodičů hraje důležitou roli, svědčí i schůzka uskutečněná v loňském roce: "Rodičům jsem se snažila objasnit, že malotřídka je naprosto normální školou, která poskytuje stejně kvalitní vzdělání jako jinde. Všechny děti z vesnice pak přišly k zápisu do naší školy. Pochybnosti některých rodičů však pokračují," svěřila se učitelka z Mlázovic.

Podporu malým školám vyjadřuje i Školský úřad v Jičíně. "Kvalita poskytovaného vzdělání je v malotřídkách na velice dobré úrovni a rozhodně by tento typ škol měl mít zelenou. Je jedině chvályhodné, že některé obce finančně podporují fungování malotřídek," shrnul ředitel ŠÚ Jan Vaníček.

Podle Miloše Novotného z Běchar mají však roky strávené v malotřídce i poněkud hlubší význam než jen prosté nabytí předepsaných znalostí. "Ve škole se děti naučí i něco z vlastivědy, historie a místopisu své vesnice. Vytvoří si tak vztah k rodnému místu, kam se možná v dospělosti rády vrátí."

(pe)

FOTO: pe

Iniciativa nemá dostatečnou odezvu

"Z dotace, kterou letos okresní úřad v rámci integračního programu nabízí, můžeme zakoupit například hudební nástroje. Ty bychom pak prostřednictvím základní umělecké školy mohli romským dětem půjčovat. Po dohodě s místním Romským občanským sdružením, které za námi s nabídkou přišlo, jsme totiž vybrali více jak deset dětí, které by díky svému hudebnímu nadání mohli ZUŠ navštěvovat. Ze sedmi nejtalentovanějších se však dostavily pouze čtyři a od září na pravidelné hodiny vyučování dochází bohužel už jen jedna dívenka," posteskla si hořická místostarostka a ředitelka ZUŠ Zdena Vaškovová. Město přitom podle jejích slov bylo ochotno sociálně slabším rodinám přispět i na školné. Tuto podporu schválila městská rada, a zájem o ni projevila zatím jedna rodina.

Romské občanské sdružení Hořice už dříve podle místostarostky přišlo i s jiným návrhem, zaměřeným právě na děti a mládež, který počítal s vytvořením skautského oddílu složeného výhradně z romských dětí. Takové dělení podle národnostních skupin ovšem skautské stanovy neumožňují, a naopak s "rozptýlením" možných adeptů mezi už fungující oddíly prý nemělo ROS zájem.

(jn)

Snižování přesčasů v nemocnicích

"Pokud jde o snížení počtu přesčasových hodin, myslím si, že pro fakultní nemocnice chystané změny nebudou takovým problémem. Postiženy totiž budou zejména menší nemocnice, které nedisponují takovými počty odborných lékařů," přiblížila vzniklou situaci ředitelka jičínské okresní nemocnice Dana Kracíková. Podle jejích slov budou postižena zejména některá oddělení jako chirurgie, ARO či interna. "V tomto případě zřejmě zvážíme možnost posunutí služeb pohotovosti, zavedení směnného provozu či výpomoc od privátních lékařů. Na vzniklou situaci tak budeme reagovat především reorganizací práce. Rozhodně nechceme jít cestou přijímání nových lékařů." Snižování počtu přesčasových hodin by pak podle ředitelky nemocnice nemuselo znamenat automaticky snížení platu lékaře. "To, co se ušetří na přesčasech, vrátíme lékařům ve formě osobních příplatků," vysvětlila Kracíková.

Podle jednoho pracovníka ve zdravotnictví, který si nepřál být jmenován, současná koncepce snižování přesčasů bude nutit vedení nemocnic k hledání cest, jak celý problém obejít. "Nemocnice se budou především snažit o to, celou záležitost taktně obejít. Ministerstvo zdravotnictví by spíše než stávající snahou o "zefektivnění" zdravotnictví mělo usilovat o změnu českého systému, který je celkově špatný."

Od Nového roku by podle návrhu vládního nařízení rovněž mělo dojít k navýšení platů ve zdravotnictví. Zdravotníci by se tak mohli dočkat šestnáctiprocentního nárůstu tarifní, tj. pevné části platu, což je vůbec největší chystané navýšení mezi státními zaměstnanci. "Podle mého názoru je nepochybně správné navýšit platy zejména lékařů, ovšem toto opatření bude možné pouze pokud se adekvátně zvýší platby od zdravotních pojišťoven. Dosud však žádná jednání s pojišťovnami neproběhla, a tak by bylo dosud předčasné vyvozovat nějaké závěry. V současné době nám ale na takovéto zvyšování platů rozhodně chybí zdroje," dodala Kracíková.

(pe)

S dovážením stravy se domov důchodů musí i nadále smířit

Současný stav vývařovny v budově DD je podle hygieniků neuskopojivý, a proto ji nechali už dříve uzavřít. Obědy se z těchto důvodů už několik měsíců dovážejí z novopacké Léčebny dlouhodobě nemocných, což se do příštího roku nezmění.

"To, že se v rozpočtu města nenašly potřebné peníze, mě velmi mrzí, protože obyvatelům domova jsem přislíbila, že se tento problém do zimy vyřeší. Zatím totiž dochází na jídlo do sousedního penzionu. Přitom projektová dokumentace je vyhotovena, také dodavatelská firma je vybrána, na zahájení stavebních prací však schází 800 tisíc korun," konstatuje Helena Havlíková, která za těchto podmínek odmítla podepsat smlouvu s dodavatelem, jenž je ochoten práce s příslibem pozdější úhrady zahájit.

Snahu radnice o získání nakonec nepřiznané státní dotace Havlíková sice ocenila, zároveň jí však vyčítá, že celou akci odložila. "Alespoň, že se podařilo provést takové úpravy, aby kuchyň mohla prozatím sloužit jako výdejna stravy, neumím si představit, že by i v zimních měsících chodili obyvatelé domova důchodců na jídlo do penzionu, nebezpečí úrazu by bylo za špatného počasí až příliš vysoké," poznamenala ředitelka ústavu sociálních služeb. "Tím, že se toto riziko odstraní, se ovšem neřeší problém samotný," dodala.

Domov důchodců po dobu, kdy se strava dováží z místní nemocnice, totiž přichází o jedny z mála svých příjmů. "Před tím jsme vlastní obědy prodávali i jiným strávníkům z řad veřejnosti, a o tento příjem jsme nyní kráceni. Dovozem se nám naopak výdaje na stravu prodražují. Na Mikuláše, na Vánoce a nebo při oslavách jubilea jsme chtěli lidem alespoň nějakou maličkostí přilepšit, a na to nám už teď nezbývá. Nikdo nám také nedorovnal ztrátu, která vznikla oddálením termínu otevření nového Domova důchodců v Jičíně, když jsme na jaře museli udržovat v chodu dnes už zrušený DD Na Husově kopci," vypočítává Havlíková.

Ta nyní musí z rozhodnutí radních vypsat výběrové řízení na firmu, která bude zajišťovat dovoz obědů z nemocnice, na jejich přepravu zakoupilo město tzv. menumobil.

(jn)

Okres: dotace na integraci Romů

"Cílem programu sociointegračního soužití je podpora projektů se zaměřením na kulturně vzdělávací a výchovné aktivity. Patří sem i podpora školských, církevních a jiných zařízení (např. klubů, azylových domů), uměleckých aktivit, ochrany tradic, kultury a postavení romské národnostní menšiny, publikační činnost a právní a sociální poradenství," informoval NN o nabídce Michal Císař z okresního referátu sociálních věcí.

Aby jejich předkladatelé uspěli ve výběrovém řízení, musí splnit několik podmínek. Projekt zpracovaný na předepsaném formuláři musí obsahovat konkrétní a kontrolovatelný záměr v některém z výše uvedených zaměření. Musí obsahovat také rozpočet s položkovým členěním a jeho uskutečnění, respektive čerpání dotace, je vázané na rok 2000. Jeden žadatel může předložit nejvýše tři projekty, jejichž problematika je přesně ohraničena a mají působit na jasně vymezeném území, které nepřekročí rámec okresu.

"Dotace je poskytována na základě smlouvy a nelze ji použít na nákup hmotného investičního majetku s dobou upotřebitelnosti delší než jeden rok, například mobilních telefonů, faxů, kopírek nebo osobních počítačů. V případě, že o účelovou dotaci žádá občanské sdružení, může na jeho žádost přednosta okresního úřadu povolit stoprocentní čerpání požadovaných výdajů," doplnil Císař. K přihláškám, které mají uzávěrku do konce října, poskytne případným zájemcům romský poradce a další pracovníci sociálního referátu okresního úřadu podrobnější informace.

Stát v letošním roce na program sociointegračního soužití vyčlenil celkem osm milionů korun, z této sumy připadlo na okres Jičín 40 tisíc korun, které bude podle došlých žádostí z pověření přednosty rozdělovat komise.

(jn)