Podle posledních informací, které jsme obdrželi po uzávěrce listu, se včera v Malé síni hořického muzea konala autogramiáda nové knihy veršů bývalého politického vězně a čestného občana města Hořic Aloise Hlavatého. Sbírku, které dal autor název "Osliáda" a opatřil ji podtitulem "Kladivo a srp chtěl jsi mít, TAK TRP!", vydalo nakladatelství VANN v Hradci Králové a ilustroval ji Jiří Rejmont. Úvod ke sbírce napsala Lenka Kožíšková a s autorem čtenáře seznamuje Michal Kuchta. Nechybí ani vlastní úvod Aloise Hlavatého, "svědecká" veršovaná předmluva bývalého spoluvězně Dr. Jindřicha Čadíka a doslov předsedkyně Kruhu východočeských novinářů Mgr. Hovorkové.

(red)

Špatná letní sezona se podepsala i na nižších tržbách na koupališti v Milovicích. Podle starosty obce Vlastimila Hrušky bylo přesto v milovickém kempu ubytováno zhruba 4900 osob, z toho 950 cizinců. "V loňském roce naše koupaliště navštívilo 25 tisíc lidí. To již v žádném případě nedoženeme. Oproti loňskému roku jsme jenom na vstupném vybrali o 112 tisíc méně, což samozřejmě negativně ovlivní i příjmy naší obce," upřesnil Hruška. V milovickém areálu se ošetřuje na 3 tisíce kubíků vody, a proto v těchto dnech, kdy začíná být chladno a návštěvnost velmi poklesla, přestala obec koupaliště udržovat. "Protože náklady na udržení dobré kvality vody jsou vysoké, již nebudeme nadále naše koupaliště chemicky ošetřovat. Proto přestáváme i vybírat vstupné a koupaliště se opět až do příštího léta stane pouze veřejnou a neudržovanou vodní plochou," dodal starosta.

(max)

Jedna z největších investičních akcí v Nové Pace poslední doby, kanalizační sběrač svádějící splaškové a odpadní vody z Ořechovky a sídliště, je těsně před dokončením. Na stavbu, která si vyžádala náklady ve výši 30 milionů korun, byla použita dotace z Fondu životního prostředí, část hradila Vodohospodářská obchodní společnost a zbytek pokryl úvěr. Minulou středu proběhla v Nové Pace kontrolní schůzka, na které zástupci zainteresovaných stran hodnotili průběh této náročné akce. Všichni zúčastnění včetně zástupců z Fondu životního prostředí vyjádřili spokojenost s kvalitou prováděných prací.

Nově stavěný kanalizační sběrač bude končit v lokalitě za ZPA, kde se připravuje výstavba jedenadvaceti rodinných domků. Jak sdělil vedoucího investičního odboru MěÚ v Nové Pace Zdeněk Kovařík, má být celá stavba sběrače dokončena do 1. listopadu, kolaudace se připravuje na poslední dva měsíce letošního roku.

(ur)

Již tento víkend jsou všichni zájemci o zahrádkaření zváni do Vysokého Veselí, kde se mohou zúčastnit prodejní výstavy ovoce, zeleniny a květin. Kromě pestré nabídky ovocnářů a pěstitelů květin tu budou své umění prezentovat i odborní aranžéři ze zahradnické školy v Kopidlně. Jelikož se jedná o výstavu prodejní, bude možné přímo na místě zakoupit některé z vystavovaných produktů. Samozřejmě nebude chybět ani občerstvení, které obohatí lahodný burčák. Výstava je otevřena v pátek a sobotu od 8 do 17 hodin, v neděli pak do 12 hodin.

(red)

Ústřední hasičská škola v Bílých Poličanech společně s Hasičskou vzájemnou pojišťovnou pořádají v sobotu 23. září v areálu zámku v Bílých Poličanech celodenní setkání podnikatelů a firem zaměřené na předvedení nové a zdokonalené hasičské a záchranářské techniky. Vše bude doplněno nejmodernější současnou hasičskou technikou a naopak některé sbory se pochlubí historickými hasičskými veterány. Jako doprovodná akce výstavy se bude konat již 3. ročník soutěže v požárním útoku a pohár ředitele Ústřední hasičské školy.

Během dne bude k vidění ve velké zámecké jídelně výstava sbírek předmětů hasičstva a požární ochrany sběratele zasloužilého hasiče Josefa Tauchmana z Nové Paky, včetně jeho hlavní sbírky pozvánek na hasičské bály a plesy.

(jt)

Novým předsedou představenstva Vodohospodářské a obchodní společnosti Jičín je Martin Puš, radní města Jičín, který v této funkci vystřídal svého dosavadního předchůdce, místostarostu Vysokého Veselí Pavla Kymličku. Změnil se i post místopředsedy, tím je nyní hořický starosta Ladislav Vrba. Personální obměnu vyvolala nedávná mimořádná valná hromada VOS Jičín. Jejím výsledkem je mimo jiné i skutečnost, že v představenstvu už není jediný zaměstnanec vodárenské společnosti. Nové předsednictvo si bude v blízké době volit i sedmičlenná dozorčí rada VOS.

(jn)

(jn)

Policie hledá svědky srážky dvou cyklistů, ke které došlo 12. července v 15.05 hodin na stezce pro cyklisty v Jičíně u AGS v místě křížení se silnicí na Popovice. Při srážce utrpěla cyklistka těžké zranění. Policie žádá případné svědky této nehody, aby své informace podali na tísňové lince 158 nebo na tel. 0433/531 575.

(tm)

Na pozvání hasičského sboru v Amstettu v Německu odjel 30. srpna z Nové Paky autobus s účastníky poznávacího zájezdu, v němž značné procento tvořili starostové. Starosta hasičského sboru Nová Paka Josef Petr, místostarosta sboru Jaroslav Křeček, starosta sboru Nová Paka II. Jiří Havlíček, starosta sboru Štikov Pavel Brádle, místostarosta sboru Vrchovina Pavel Hörst, zástupce starosty sboru Valdov Jiří Brůna, okrskový starosta hasičů z Radkyně Václav Záveský, starosta Nové Paky Petr Kuřík s místostarostou Miroslavem Pitrou, starostka Pecky Hana Štěrbová, velitel sboru v Nové Pace Milan Pospíšil, velitel HZS v Nové Pace kpt. Josef Mašek a ředitel okresního HZS z Jičína plk.ing.Jan Lejsek.

Během krátké návštěvy účastníci zájezdu navštívili mimo jiné i město Ulm se známou katedrálou, klášter františkánů v Deggingenu a vápencové území v Laichingenu. Hlavním dnem návštěvy však byla sobota, kdy si účastníci prohlédli hasičskou centrálu v padesátitisícovém Göppingenu a v Amstettu jim místní hasiči předvedli ukázkové cvičení zásahu při dopravní nehodě. Při něm Novopačtí obdivovali hlavně moderní nářadí, které jejich němečtí kolegové používají. Večer se všichni zúčastnili Slavnosti místní hasičské dechové kapely spojené se Slavnostmi piva. Při nich má starosta čest narazit ručně první sud, který je pro všechny zdarma. Čestného úkolu se při letošních slavnostech úspěšně zhostili Petr Kuřík a Hana Štěrbová.

Josef Tauchman

O euroregiony, které těží z podpory EU příhraničním oblastem, obce zájem nemají

V severních Čechách se díky tomu proinvestovala zhruba jedna miliarda korun, vznikají tam nové čističky, cyklostezky nebo byl například vytvořen moderní navigační systém pro turisty. I když z programů EU určených euroregionům, mohou podle současných pravidel čerpat finance zatím jen obce, které se nacházejí bezprostředně v příhraničním okrese, členství v euroregionu Glacensis se nezříkají ani města, která leží v okrese vzdálenějším, například Hradec Králové a Třebechovice pod Orebem.

"Spolu s ostatními šedesáti obcemi považují členství za dobrou investici do vlastní budoucnosti. Navíc není nikde řečeno, že se stávající pravidla nemohou časem změnit tak, aby se svými projekty mohly uspět i obce blíž do vnitrozemí. Řekl bych, že dnes je dokonce příhodná doba na vstup do našeho sdružení, protože podmínky Phare doznaly zásadních změn, především je mnohem větší šance získat peníze na investiční akce, které pak mohou přinést pozitiva i obcím dál od hranic," říká Helmut Dohnálek, sekretář euroregionu Glacensis, který má na české straně sídlo v Rychnově nad Kněžnou a zahrnuje území podél česko-polské hranice od Trutnovska až po Jeseníky. "Starostové a zastupitelé obcí si uvědomili, že to nebylo hned od počátku o prebendách, ale o práci, která se jim teď po několika letech začíná zúročovat a přináší ovoce v podobě realizovaných projektů, na které by jinak neměli dostatek vlastních prostředků," poznamenal Dohnálek.

Obce na Jičínsku dosud zájem o členství neprojevily. "V rámci nového Královéhradeckého kraje zůstává náš okres jako jediný, který není zapojen do euroregionu Glacensis," potvrzuje Čestmír Jung z referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu Jičín. Nic se nezměnilo ani poté, co přednosta OkÚ Jičín Jiří Vitvar v roce 1998 zprostředkoval schůzku starostů měst se zástupci tohoto euroregionu.

"Když v té době v rámci hradeckého kraje začala vznikat regionální rozvojová agentura na bázi hospodářské komory, ministerstva pro místní rozvoj a euroregionu Glacensis, Jičín zůstal na mapě jako bílé místo. Domnívám se, že to byla dokonce ojedinělá situace v rámci celé republiky. Pokud se chceme naučit čerpat peníze z fondů Evropské unie, je potřeba někde začít. Nabídl jsem proto městům na okrese jako jednu z možností jít cestou euroregionu Glacensis. I když by to pro ně zřejmě nemělo hned od počátku efekt v podobě konkrétních finančních prostředků, samotné členství by obcím alespoň pomohlo zorientovat se, například by se naučily připravovat projekty podle pravidel EU," vysvětluje Vitvar.

Radnice v Jičíně se ovšem odvolává na své členství ve Sdružení Český ráj, které jako turistický region sahá až na Semilsko a Jablonecko. "Tím, že je Jičín členem Sdružení Český ráj, svým způsobem patří i do euroregionu Nisa, a nepřímo se tak může podílet na jeho aktivitách. Sdružení Český ráj například letos připravuje vydání katalogu, na který Evropská unie z programu příhraniční spolupráce CBC Phare přispěla prostřednictvím euroregionu Nisa 350 tisíc korun," uvedla Eva Zatloukalová, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu Městského úřadu Jičín.

Blíž k "Nise", která sdružuje na 150 obcí od Děčínska po Semilsko, má i Nová Paka, kde myšlenku vstupu do euroregionu prosazují někteří radní. Nová Paka se minulý týden stala členem Sdružení Krkonoše, které chce rovněž usilovat o peníze z podpůrných fondů EU. Hořice podle tamní místostarostky Zdeny Vaškovové také začínají uvažovat o případném členství, svou budoucnost ale naopak spojují s euroregionem Galacensis. V tuto chvíli se ovšem Hořice podobně jako Jičín i Nová Paka spokojují s tím, že jsou členy turistického Sdružení Podzvičinsko, kde je jedním z jeho partnerů i Dvůr Králové, který je zapojen právě do Glacensis. "Na posledním jednání jsme se dohodli, že bychom mohli požádat o grant na vybudování cyklostezky," dodala Vaškovová.

V povědomí většiny starostů a zastupitelů na Jičínsku však převládá názor, že okresy, které neleží přímo u hranic, do euroregionu nepatří. Takové stanovisko zastává i ministerstvo pro místní rozvoj. "Nebylo by dobré, kdyby se euroregiony rozšiřovaly nekoordinovaně, protože pak by přestaly být schopny plnit svou funkci," tvrdí jedna z jeho pracovnic Jitka Cenková. Zástupci samotných euroregionů s tím ovšem nesouhlasí. Jaroslav Zámečník, jednatel "české strany" euroregionu Nisa, který je na druhé straně od hranic tvořen příhraničními oblastmi Německa a Polska, předpokládá, že se situace po zániku okresních zřízení změní. "Domnívám se, že se vznikem nových územních celků se cílová oblast pro poskytování dotací na příhraniční spolupráci rozšíří na budoucí kraje, tím se naskýtá šance i pro města a obce jako je Jičín," míní Zámečník.

Ostatně na polské straně, jak podotýká Čestmír Jung z OkÚ Jičín, je za příhraniční oblast považováno celé vojvodství, které zasahuje hluboko do vnitrozemí. "Nemůžeme se spoléhat na to, že za nás bude naše zájmy prosazovat někdo jiný, obce musí být samy aktivní. To ovšem předpokládá, že se změní myšlení lidí. Je potřeba, aby se na sebe přestali dívat jen jako na obyvatele jednoho konkrétního města, ale obecně začali vnímat, že jsme součástí většího celku. Jen tak můžeme uspět po vstupu do Evropské unie," soudí Jung.

(jn)

Máme zájem o pomoc, kterou nám unie nabízí?

"Bruselská byrokracie připomíná zámek o tisíci komnatách, je zbytečně složitá," říkají jedni. "Obce, ale i podnikatelé jsou líní vyvíjet nějaké aktivity, věnovat této problematice alespoň minimum ze svého drahocenného času. Čekají, až co jim spadne do klína," přidávají druzí. A další jen s krčením ramen konstatují: "Chybí nám i ty nejzákladnější informace."

Pravdu mají asi všichni. Jedno je však jisté, v mnoha jiných regionech České republiky se nečeká se založenýma rukama a pomoc, která nemá jen charakter štědrých dotací na akce investičního charakteru, využívají. Vždyť naše země do dnešní doby získala podpory z EU v objemu 12 miliard korun, z toho šest miliard šlo na projekty přeshraniční spolupráce v rámci euroregionů, a druhá polovina na aktivity ve "vnitrozemí". Okres Jičín ve srovnání s těmito údaji vyšel naprázdno. Už samotný fakt, že nikdo vlastně ani neví, zda vůbec, a pokud ano, tak kolik peněz přišlo z unie do okresu, jen ilustruje tristní stav, který na Jičínsku panuje.

Apatie, celková nechuť seznamovat se s podmínkami, kterými se řídí dotační politika Evropské unie, a vzájemné obviňování samosprávy a státní správy z nečinnosti nás může do budoucna mrzet. Kritika však míří i na adresu národního centra, které pomoc z unie zprostředkovává. Z úst pracovníků některých radnic mu je vyčítáno, že projekty jsou posuzovány bez znalosti místa, odkud přicházejí, nebo že se s penězi kolikrát plýtvá na nesmyslné aktivity, které nemají kýžený efekt. Popřípadě se financuje činnost organizací, kterým nejde o nic jiného než o vlastní prezentaci. To ovšem nemění nic na tom, že iniciativa zdejších radnic je na bodu mrazu. A tuto neblahou vizitku nevylepšuje ani nedotažená snaha získat například prostředky z mezinárodního projektu Raffael na obnovu Valdštejnské lodžie u Jičína.

Sečteno a podtrženo, dokud si potencionální příjemci dotačních titulů z programu Phare neuvědomí, že pro jejich získání musí nejprve obětovat čas a vlastní kapitál, tak jako třeba při zřizování průmyslových zón, zůstanou i nadále mimo. A to se začíná stále hlasitěji diskutovat o dalším z předvstupních fondů EU pod zkratkou Sapard na podporu zemědělství a venkova. Bohužel i ti více informovaní připouštějí, že se Sapardu začíná přezdívat Yetti. Prý proto, že o něm mluví všichni, ministerstvy počínaje a obcemi konče, ale nikdo ho zatím "neviděl".

(jn)

Výuka jazyků se zkvalitňuje

"Osobně si myslím, že jazyková výuka je nutnou součástí vzdělání na základních školách. Proto je i snahou naší školy, aby byla výuka zajištěna v co nejlepší kvalitě," říká Jarmila Šorejsová z II. základní školy v Jičíně. Podle jejího vyjádření se od počátku 90. let podařilo zlepšit kvalitu učebnic i odborné vzdělání učitelů. "Výuka probíhá formou hry, a to již od čtvrté třídy, ovšem máme tady i kroužky zaměřené na jazyky. Děti mají od sedmé třídy dvě hodiny volitelných předmětů, kde se mohou začít učit druhý jazyk. Zatím ale o tuto možnost nebyl dostatečný zájem, a tak jsme druhý jazyk neotevřeli. Nadanější děti totiž odchází na gymnázium," dodává Šorejsová. Zlepšilo se i zázemí pro školáky, kteří nyní mají možnost docházet do učebny, kde jsou nainstalována sluchátka pro zvukovou výuku.

Podobně se o kvalitní náplň jazykových hodin snaží i na základní škole v Železnici. "Děti si u nás mohou vybrat pro studium cizího jazyka němčinu nebo angličtinu, mimoto ale fungují na škole i jazykové kroužky, kde se žáci mohou naučit základy francouzštiny a španělštiny," sdělila ředitelka ZŠ Bohumila Gebauerová. Podle ní je železnická škola oproti jičínským školám v určité nevýhodě. "Učitelé jazyků dávají spíše přednost vyučování v Jičíně, aby nemuseli dojíždět. Přesto se nám daří zajistit pro žáky kvalitní učitele a naše škola pro ně rovněž zakoupila moderní jazykové učebnice," připojila Gebauerová.

S projektem rozšířené jazykové výuky v letošním roce přišla I. základní škola. Žákům nabízí výuku angličtiny již od třetí třídy, ale po vyučování se školáci mohou zdokonalovat i v dalším cizím jazyku. Od šestého ročníku si automaticky přiberou druhý jazyk. "Samozřejmě tato profilace nás zavazuje k tomu, abychom měli kvalitní učitele s aprobací. Problémem je, že učitelé jazyků často odchází tam, kde dostanou více," shrnul současnou situaci ředitel I. základní školy Josef Kužel.

(pe)

FOTO: jn

Zajímavé knihy U Pašků

Petiška Pohádkový dědeček. Nejpopulárnější moderní pohádková knížka ilustrovaná panem Milerem. Start Kč 125,-

Klimtová O statečném skřítku Drnovci. Malí skřítci vylézají ze země jen jednou v roce, a to brzo ráno 1. května. Když se na ně zavolá, zůstanou na zemi. Kč 159,-

NABÍZÍME:

CD - Jan Kalousek - Hvězdy se mění * MC - Princezna ze mlejna

Nabídku nových knih pro vás připravuje Knihkupectví U Pašků, Valdštejnovo nám. 61, Jičín (tel.:0433/222 67).