Podle odborníků způsobila jarní vlna veder problémy regionálního charakteru, nikoliv celostátního. Ze zdrojů ministerstva zemědělství vyplývá, že v konečném součtu poklesla produkce u všech obilovin asi o 6 až 7 procent. Na Jičínsku se ovšem zemědělci musí vyrovnat se slabší úrodou. Miroslav Svoboda, ředitel územního odboru ministerstva zemědělství v Jičíně, podle posledních zjištění předpokládá, že celkové výnosy z jimi obhospodařovaných ploch jsou v porovnání s rokem 1999 zhruba o patnáct procent slabší.

Přesto čísla u některých rozhodujících komodit vyznívají s ohledem na klimatické podmínky a v porovnání s okolními oblastmi příznivě. "U ozimého ječmene dosáhly výnosy z hektaru 4,98 tun, u ozimé pšenice 4,9 tun a u řepky tři tuny na hektar," poznamenala k výsledkům letošní sklizně ředitelka Okresní agrární komory Jičín Jaroslava Nekvasilová. Výrazněji postihlo sucho především jařiny. V loňském roce byl na okrese průměrný hektarový výnos u všech obilovin 5,1 tuny.

Pro zemědělce je nyní nejdůležitěší, za jakou cenu úrodu prodají, protože stát prostřednictvím intervenčního fondu nabízí za potravinářskou pšenici zálohu 3300 korun za tunu s příslibem následných doplatků v případě, že obilí zobchoduje výhodněji. Na evropských trzích se přitom cena pohybuje nad hranicí 4000 tisíc korun. "Zvýšená poptávka se dá očekávat například v Polsku, Maďarsku, Slovensku a dalších i západních zemích. Obilí se ale nedaří do zahraničí prodat, chybí totiž potřebné vývozní licence, a na domácím trhu je cena nastavena velmi nízko. Pro třetí i čtvrtý kvartál byly uděleny licence po padesáti tisících tunách. Do konce roku by se tedy mělo vyvézt maximálně sto tisíc tun obilí, a to je zanedbatelné množství," konstatuje Nekvasilová.

V současnosti tak panuje patová situace. Stát nemá prakticky s čím obchodovat, protože farmáři zatím svou produkci drží, sami však dnes výhodněji obilí neprodají, neboť nákupní organizace (ZZN) nabízejí zhruba tolik, co intervenční fond. Pokud ovšem prvovýrobci ještě pár měsíců počkají, mohla by se karta obrátit v jejich prospěch. Nedostatek suroviny, kterou by začali zpracovatelé pociťovat, by cenový barometr jistě aktivovalo směrem nahoru. Těžko by totiž mlýny i při započtení nákladů na dopravu nakoupily potravinářské obilí ze zahraničí levněji. "Když zemědělci vydrží, tak zřejmě mohou počítat s vyššími cenami. Otázkou však je, kdo a jak dlouho si může dovolit čekat," upozorňuje Nekvasilová. Právě tíživá ekonomická situace řady agrárních subjektů bude mít na další vývoj rozhodující vliv. Fond navíc, především v důsledku špatného počasí v období žní, snížil kvalitativní parametry u potravinářské pšenice, tzv. pádové číslo, které ovlivňuje jakost pekárenského zboží. A i to může mít dopad na cenu obilí.

Stále naléhavěji se však hovoří o nutnosti všeobecného zvýšení farmářských cen. Trvalý vzrůst cen vstupů (pohonných hmot, energií, ap.) logicky povede i k zdražení potravin, podle signálů z EU až o 30 procent. Zemědělci požadují, aby za své produkty, co do kvality srovnatelné s Evropskou unií, dostali zaplaceno v relacích jejich zahraničních kolegů. Nechtějí a nemohou vyrábět a následně prodávat pod úrovní samotných výrobních nákladů. Odbytová družstva s prodejem jatečných zvířat si například letos vymohla zvýšení cen prasat až na 39 korun, zatímco loni se pohybovaly i na úrovni 24 korun za kilogram živé váhy.

Zásadní problém českého zemědělství spočívá právě v každoročních prudkých výkyvech farmářských cen. "K výkyvům dochází i v zemích EU, ale ne tak dramatickým," poznamenala ředitelka OAK Jičín. Stát místo toho, aby situaci na domácím trhu stabilizoval, svými zásahy leckdy vyvolá opačný efekt. Faktem zůstává, že podmínky, za jakých farmáři v zemích evropské patnáctky podnikají, jsou ve srovnání s Českem, které nemá tak bohaté finanční zdroje, nerovné. To i při sebelepších výsledcích nedává našim zemědělcům šanci být na otevřených trzích konkurenceschopnými.

(jn)

Chovatelé z Jičínska jsou v kraji nejlepší

FOTO: jn

Družstva a podniky, které se specializují na efektivní produkci mléka, soutěžili se svým špičkových skotem ve čtyřech kategoriích (Miss, nejlepší vemeno, starší krávy a prvotelky). Hned ve třech z nich se na prvním místě umístila dojnice ze stáje společnosti Agro Slatiny. Mezi prvotelkami si nejvyšší ocenění odvezla kráva reprezentující Zemědělskou společnost Radim.

Na úvod přehlídky se ve Třtěnicích představila také třetí nejlepší dojnice v republice z Agro Chomutice, která na čtvrté laktaci (za 305 dnů) nadojila 14 109 kilogramů mléka a za celou laktaci (450 dnů) dokonce 17 338 kilogramů. "Průměrná denní užitkovost u této dojnice vychází na 46,2 kilogramů mléka. To jsou výkony srovnatelné s předními chovatelskými zeměmi. Potěšující je, že nejde o výkony ojedinělé, špička chovů s vysokou užitkovostí se totiž neustále rozšiřuje. Letošního ročníku se zúčastnilo jedenáct chovatelů, tedy více než polovina z okresu Jičín, který patří k nejlepším ve východočeském regionu," zdůraznil Blahoslav Tichý z Chovservisu Hradec Králové, který přehlídku spolu se společností Agro Chomutice a Svazem chovatelů černostrakatého skotu organizuje.

Mimo jiné uvedl, že výborných výsledků dosahují zemědělci především díky kvalitní výživě. K celkovému zlepšení přispěly také investice do modernizace stájí a dalších technologií.

(jn)

Dům dětí se přestěhuje

Přechod do nových prostor ředitelka DDM Jaroslava Toušová vítá, především z důvodu stále většího zájmu dětí o volnočasové aktivity, které jejich středisko nabízí. "Letos jsme otevřeli téměř čtyři desítky zájmových kroužků, a některé byly naplněny hned první den. Celkem jsme přijali přes tři sta dětí. Poptávka je však mnohem větší, z kapacitních důvodů jsme ovšem nemohli všem žádostem vyhovět. Právě v novém objektu bychom měli mít lepší zázemí, i když počet členů kroužků se asi o mnoho nezvýší, protože jejich vedoucích bude mít stále stejně," vysvětluje Toušová.

Jak sama říká, v Žižkově ulici bude mít dům dětí více místa, kterého se dnes ve stávajícím objektu, jenž se nachází nedaleko od hořické Koruny, citelně nedostává. "V nové budově se pokusíme rozšířit především zázemí pro rodiče, aby si měli kam sednout a v klidu tak počkat na své děti a mezi tím třeba i sami vyvíjet nějakou spontánní činnost," doplnila ředitelka.

Zatímco počátkem devadesátých let, kdy se obnovovala činnost Skautu, nebyl zájem rodičů o služby DDM tak výrazný, dnes je situace už zcela jiná. "Skaut byl tehdy něco nového. Každý se mohl rozhodnout, kam své dítě přihlásí. Své služby začala nabízet i řada agentur, zaměřených na prázdninovou činnost, a je pravda, že v té době jsme u nás zaznamenali pokles. Postupně se ale situace stabilizovala a zájem se rozložil. Se Skautem si dnes nijak nepřekážíme, naopak si vzájemně vycházíme vstříc," hodnotí Toušová vývoj v uplynulé dekádě.

Hořický starosta Ladislav Vrba potvrdil, že v letošním rozpočtu města je na rekonstrukci objektu v Žižkově ulici vyčleněn jeden milion korun. Stavební práce by podle jeho slov mohly být zahájeny v období zimních měsíců.

(jn)

Mlékárna chce, aby se dařilo dodavatelům

Minimální garantovaná výkupní cena mléka nastavila zdánlivý smír mezi prvovýrobci a zpracovateli. To ovšem neznamená, že by mohli být farmáři se současnými sedmi korunami a padesáti haléři, které za litr prodaného mléka utrží, spokojeni. "Nezbývá nám nic jiného, než s touto cenou vyjít. Ale je to opravdu akorát tak na přežití. Na potřebnou obnovu strojů a dalšího vybavení to nestačí," říká například soukromý zemědělec Karel Stříbrný, který do jičínské mlékárny dodává zhruba pětačtyřicet tisíc litrů mléka měsíčně.

Na jeho farmu v Radimi minulý týden zavítal resortní ministr Jan Fencl. Během Fenclova půldenního pobytu na Jičínsku se hovořilo i o zavedení kvót. Stříbrný k tomuto regulativnímu způsobu výroby nezaujímá zatím jednoznačné stanovisko. Podle něj se teprve ukáže, co systém kvót českému zemědělství přinese. Domácí agrární sektor je zatím rozdělen: kvotace má jak zastánce, tak odpůrce.

Jak v rozhovoru pro NN připustil František Dorotík, případný vzestup cen mléka na tuzemském trhu má v rukou stát. "Může ji ovlivnit především dotační politikou vývozu. Pokud bude subvencování exportu pokráceno a vývoz se neuskuteční, vzniknou u nás přebytky a cena bude samozřejmě tlačena směrem dolů," konstatuje ředitel jičínské mlékárny. Podotkl, že je důležité, aby byl udržen rovnovážný vztah mezi nabídkou a poptávkou. V poslední době se přitom zvyšují především zásoby másla, kterého je výraznější nadbytek.

Podle Stříbrného hovořil Fencl o tom, že by se cena mléka měla každý rok navyšovat o deset až patnáct procent. V konečné fázi by se mohla pohybovat na úrovni 10 až 11 korun za litr. Dorotík však upozorňuje, že cena by neměla překročit limit dovozů z EU. V takovém případě by se ještě více zostřila situace na trhu, což by vedlo jen k dalšímu ohrožení konkurenceschopnosti domácích producentů.

"Víme o tom, že řada podniků investovala velké částky do modernizace chovu, dosahují vysoké užitkovosti a pochopitelně čekají, že se jim vynaložené peníze vrátí. Některé z nich jsou už připraveny na okamžitý vstup do Evropské unie, také naše společnost se na vstup připravuje, a je rozhodně v našem zájmu, abychom tam vstoupili s dodavateli společně. Máme zájem na tom, aby se jim dařilo, protože vztah dodavatele s zpracovatele je spojitou nádobou," zdůraznil Dorotík. V případě Krkonošských sýráren Jičín to platí dvojnásob, neboť zemědělci z regionu v ní mají majetkové podíly.

(jn)

Do konce roku zůstane pivovar zřejmě v konkurzu, hledá se ale už i kupec

"Další schůzka zástupců největších věřitelů se správcem konkurzní podstaty Milanem Jelínkem se uskuteční v prosinci. Až na tomto setkání koncem roku by se mělo rozhodnout, jakým směrem se bude vývoj v pivovaru dál ubírat," shrnul závěr z pátečního jednání sládek Daniel Váša. Už v červenci však správce oznámil, že se bude pro pivovar hledat kupec či nájemce. "Pokud by šlo vše hladce, mohl by být zájemce o pivovar nalezen do konce letošního roku," uvedl tehdy Jelínek pro ČTK.

Věřitelský výbor má tři členy a dva náhradníky. Ve funkci jeho předsedy je podle Váši zastoupen Finanční úřad Nová Paka, jehož pohledávka vůči pivovaru činí podle našich informací 5,2 milionu korun, uznána však byla zatím jen část. Největším věřitelem se 14,4 miliony korun je Československá obchodní banka, na níž tato dlužná částka za úvěr přešla od IPB. Třetím členem výboru je firma Svoboda - Fraňková, stávající dodavatel chmele. "Náhradníky jsou zástupci České pojišťovny a přerovské firmy Alplast, výrobce uzávěrů plastových lahví," doplnil Váša. Dohromady dluží novopacký pivovar téměř sedmi desítkám věřitelů přes 36 milionů korun.

Správce informoval přítomné i o soudních sporech, které pivovar do vyhlášení konkurzu vedl, především pak s Fondem národního majetku. Jak Váša poznamenal, byl to především právě tento spor, který dostal podnik pod vodu.

Členům výboru předložil Jelínek také dosavadní hospodářské výsledky. Přitom od března do července dosahoval úpadce zisk ve výši asi 600 tisíc korun měsíčně. Na podrobnější údaje o hospodaření je ovšem uvaleno moratorium, a to z toho důvodu, aby nebyl jakkoliv zvýhodněn případný budoucí investor, sdělil sládek. Omezil se tak pouze na konstatování, že letošní objem odbytu kopíruje loňskou skutečnost, přičemž za rok 1999 vystavil městský pivovar 65 500 hektolitrů piva. Výbor také schválil odprodej majetku, který nesouvisí s provozem.

(jn)

Připravují se na zimní sezonu

Ještě před několika málo lety byla jedním z nejpoužívanějších posypových materiálů škvára, která se dovážela z papíren v Hostinném, protože musela mít hygienický atest. "Sůl se nyní používá nejvíce, menší část tvoří písek. Ten nám však často ucpává kanály, které se potom velice těžko čistí. Od škváry jsme ustoupili především proto, že nejvíce znečišťovala celé město a jarní úklid byl opravdu náročný," dodal Dvořák.

(max)