Nové Noviny č. 36/008. září 2000str. 2

Pro vozíčkáře se dnes již mnohé změnilo

Jičín, Hořice, Libáň - Bezbariérové vstupy do veřejných budov, upravené chodníky a vyhrazená parkoviště v centrech měst a před obchodními domy pro držitele průkazů ZTP nejsou tím jediným, co se v Česku ve vztahu k vozíčkářům a dalším zdravotně postiženým lidem změnilo. Jiná je i atmosféra ve společnosti, která se projevuje především otevřenějším přístupem k handicapovaným spoluobčanům.

"Situace se opravdu zlepšila, cokoliv se dnes staví nebo renovuje, je upraveno tak, aby objekty měly bezbariérové vstupy. Každý projekt musí být konzultován s odborníkem. Změnil se i přístup ve školství, kde je podporována integrace dětí do běžných tříd. Zdravotně postižení lidé už nemusí žít uzavřeni ve svých komunitách, jako tomu bylo ještě před deseti roky," potvrzuje trend z posledních let Vladimíra Mizerová z jičínského Střediska zdravotně postižených. Nicméně dodává, že i přes tyto nové skutečnosti má současný stav k jejich úplné spokojenosti ještě daleko.

S tím souhlasí i vedoucí okresního referátu sociálních věcí Eva Kordová, která vidí nedostatky i v celkové výchově ve společnosti. "Často si nám lidé stěžují například na to, že nemohou zaparkovat v Jičíně u budovy pošty. Doručovatelky už dnes s penězi do domácností nechodí. Pro lidi, kteří mají nějaké zdravotní problémy, je to opravdu nepříjemné, protože na poštu si chodí pro sociální dávky a invalidní důchody. A naopak na některých místech nejsou ze strany většinové veřejnosti vyhrazená parkoviště respektována," poznamenala Kordová. Městský úřad v Jičíně podle vedoucího místního hospodářství Petra Kynčla chystá úpravu parkoviště právě v Šafaříkově ulici, jehož součástí budou nově i dvě, případně tři vyhrazená místa pro držitele průkazů ZTP, tak, aby mohli zastavit přímo před poštou.

V Hořicích se radnice soustředila především na úpravy chodníků. "Tím, že u nás máme Ústav sociální péče pro tělesně postižené, je v Hořicích vozíčkářů a lidí, kteří chodí s berlemi, mnohem víc než v jiných městech. Z těchto důvodů jsme také nechali s ohledem na jejich potřeby upravit například komunikace ve Strozziho ulici, která vede právě k budově Invalidovny," uvedl tajemník úřadu města v Hořicích Jaroslav Vais. Připouští, že problém zůstává v přístupu na radnici, kde stále chybí výtah. "Na výtah je pamatováno, ale bohužel až ve staré části radnice, kterou bychom však chtěli v blízké době začít rekonstruovat," dodal Vais.

Na některých úřadech však vybudování výtahu z technických důvodů není možné, což je mimo jiné případ radnice v Nové Pace, kde pracovnice chodí za lidmi do přízemí. Lepší podmínky mají občané v Libáni, kde jim od letošního jara slouží nové prostory matriky. "Snažili jsme se vyjít vstříc starším občanům, kterým dělá chůze do schodů problémy, proto jsme nechali přesunout podatelnu a evidenci obyvatel z prvního patra do přízemí," řekl při příležitosti jeho otevření libáňský starosta Jan Šesták.

Za nešťastné nedorozumění považuje Mizerová současnou situaci na pěší zóně v Jičíně, kde je automobilům označeným trojúhelníkem bráněno ve vjezdu. Přitom na Husově třídě jsou ordinace lékařů, především pak ortopedie.

(jn)


Ochránci přírody proti filmování ve skalách

Jičín, Prachov - Filmová reklama, která se v půli srpna natáčela v lůně Prachovských skal, měla podle ochránců přírody negativní vliv na zdejší životní prostředí. Rodina Schliků, jako vlastník pozemků, spolu s Okresním úřadem však neshledala výraznější ekologické dopady a ani do budoucna proti takovýmto akcím nic nenamítají, pokud se budou konat v souladu se zpřísněnými pravidly.

Reklamní natáčení probíhalo po dobu jednoho týdne na hlavní stezce, která směřuje od Turistické chaty k slavné Císařské chodbě. Podle ochránců přírody zdejší lokalita ale patří z ochranářského hlediska k nejvíce zranitelným: "Je naprosto nevhodné natáčet na takto choulostivém místě a navíc v době, kdy zde vrcholí turistická sezona. Nevím, proč se nemohla celá akce uskutečnit na jiném méně frekventovaném místě," svěřil se Josef Koťátko z Českého svazu ochránců přírody. Poukázal i na skutečnost, že v této části skal se uskutečnil v polovině 80. let tzv. hydroosev, který měl podpořit přirozený vývoj rostlinných společenstev. "Lidé, kteří se pohybují mimo značené stezky, však tento osev ničí a podporují erozi," zdůraznil Koťátko.

Okresní úřad v Jičíně, který povoloval výjimku z ochranných podmínek, se však hájí tím, že v průběhu natáčení ani po jeho skončení se neobjevily žádné důkazy o narušování životního prostředí. "Pravdou je, že kvůli stavbě kulis musel po stezce projet nákladní vůz a došlo i k jistému poškození cesty a přejezdu přes potůček. Tyto škody se však filmaři zavázali napravit. Jinak se všichni dotyční pohybovali pouze po zpevněných plochách. Dokonce si jednu sami vytvořili, aby nepoškodili lesní povrch," řekla Vladimíra Smolíková z referátu životního prostředí.

Podobně se k celému případu staví i staronový majitel Prachovských skal šlechtický rod Schliků, který oblast provozuje od letošní sezony. "Následky na životním prostředí v průběhu natáčení nevznikly. Po ukončení a demontáži zařízení by si tak současný návštěvník Skalního města ani nevšiml, že se tady cosi odehrávalo. Pokud jde o rozježděnou komunikaci, pak jsme se s reklamní společností dohodli na úhradě a nápravě škody," řekl ekonom správy panství šlechtického majetku rodiny Schliků Vladimír Tekverk. Podle něho byl už při schvalování projektu hlavní prioritou důraz na nepoškozování životního prostředí. "Termín uprostřed sezony asi nebyl úplně nejšťastnější, přesto si myslím, že se podařilo úspěšně koordinovat průchod turistů přes natáčecí zónu a nikdy tam nedošlo k zácpě," doplnil Tekverk.

Ochránci přírody se také ohrazují proti způsobu, jakým se o plánovaném natáčení dozvěděli. "Rozhodnutí o plánovaném natáčení jsme obdrželi jeden den před příjezdem filmového štábu, neměli jsme tedy ani možnost včas se k celé záležitosti vyjádřit. Ani předtím s námi nikdo nejednal," posteskl si Koťátko. Referát životního prostředí však namítá, že filmaři zažádali o povolení velice narychlo. "Celé natáčení bylo sjednáno krátce před jeho zahájením. Z tohoto důvodu nebylo možné zaslat rozhodnutí dříve," vysvětlila Smolíková.

(pe)


Robousy se neosamostatní

Referenda v Robousích se zúčastnili i manželé Holštejnovi a Helena Hrabová.

FOTO: max

Robousy - V referendu konajícím se o minulém víkendu v Robousích se drtivá většina občanů vyslovila proti osamostatnění této obce od Jičína. Z 353 voličů se referenda zúčastnilo 246 osob. Z platných hlasů, kterých bylo 245, si pouze 72 občanů přálo samostatnost, zbytek, tedy 173 osob, se vyslovil pro další setrvání ve společném svazku s Jičínem.

Podle nového zákona o obcích tak Robousy definitivně zůstanou připojeny u Jičína. Tento rok byla totiž na osamostatnění poslední možnost, protože nový zákon u takto malých obcí nebude referendum na téma samostatnosti povolovat. Robousy tedy i nadále budou mít stejné zastupitelstvo a starostu s Jičínem. "Přesto, že jsme nepočítali, že nám osamostatnění projde, čekali jsme výsledek jiný. Tak velký nepoměr mezi přívrženci a odpůrci osamostatnění jsme opravdu nepředpokládali. Lidé však volili svobodně, měli demokratické právo se v referendu vyjádřit a naše občanské sdružení nemohlo pro zájmy Robous udělat více," říká bezprostředně po zjištění výsledku voleb Josef Papoušek, jeden z členů Občanského sdružení Robousy, které o samostatnost obce usilovalo. Nyní se podle Papouška bude muset Občanské sdružení sejít a vyhodnotit výsledky. "Jsem velmi rád, že jednou pro vždy bylo jasně řečeno, kolik lidí se chtělo od Jičína skutečně oddělit. Z výsledků voleb nejsme zdrceni a i nadále budeme zájmy Robous hájit," smířlivě dodává Papoušek.

Podle místostarosty Vlastislava Matuchy vedení Městského úřadu v Jičíně rozhodnutí obyvatel Robous přivítalo. "Kdyby došlo k oddělení, jistě by nás to velmi mrzelo. Rozhodně jsem přesvědčen, že tento akt by nebyl výhodný především pro samotné občany Robous, a že tedy zvolili správně. Myslím si i to, že ne všechny důvody uváděné iniciátory odtržení byly zcela objektivní," vyjádřil se k výsledkům referenda Matucha.

(max)


Začíná obnova Smetanových sadů

Letos má být zahájena dlouho očekávaná obnova Smetanových sadů v Hořicích. Chystaný zásah se ale nebude týkat systému stávajících cest, které protínají park po celé jeho ploše.

FOTO: jn

Hořice - Kácení přestárlých, přerostlých či jinak nevyhovujících stromů, které posléze nahradí nová doplňující výsadba. Takový zásah čeká stoletý park na úpatí známého vrchu Gothard. Dlouho připravovaná a veřejností často diskutovaná rekonstrukce Smetanových sadů v Hořicích bude zahájena letos na podzim.

"Obnova parku se bude provádět v několika etapách, které jsou rozloženy do dvou let. V těchto dnech ještě mapujeme situaci na základě studie docenta Jaroslava Horkého z Prahy, aby byl zásah pokud možno co nejcitlivější. Práce za běžného návštěvního režimu parku bude provádět jičínská firma Viscaria," sdělil ekolog města Aleš Kodydek. V první etapě v době vegetačního klidu se vykácí nemocné stromy a ostatní zeleň, která neodpovídá přijatému záměru budoucí podoby Smetanových sadů.

"Mělo by dojít především k celkovému prosvětlení a omlazení parku a také zajištění jeho bezpečnosti. Je sice hezké, když někde rostou třeba dvě stě či tři sta let staré stromy, ale k tomu jsou potřeba i vhodné podmínky. Vzhledem k hustotě zdejší zeleně nelze nechat růst všechny porosty bez toho, aniž by se průběžně redukovaly. Je zde například nebezpečí zvýšeného výskytu dřevokazných hub nebo lámání větví, které pak ohrožují návštěvníky. V minulosti došlo i k několika vývratům. Sady si proto zaslouží, aby jim byla konečně věnována větší péče," míní ekolog.

Vytěžení se má podle jeho slov provádět formou uvážlivé probírky, jejímž smyslem není změna stávajícího charakteru parku, který je unikátní především sochařskou výzdobou, tvořenou význačnými autory působících na Hořicku počátkem století. Ti do kamene vytesali jedenáct soch, k nimž patří mimo jiné i známá plastika Krakonoš od Ladislava Šalouna, vyplňujících prostor Smetanových sadů.

Nová výsadba by měla probíhat prakticky souběžně. Počítá se i s obnovou a vytvořením nových travnatých ploch. "Současný systém cest se měnit nebude, protože pěšiny vznikaly desítky let a lidé jsou na ně už zvyklí," doplnil Kodydek. Park, jak poznamenal, je veřejností hojně navštěvován. "Hořičáky je vnímán jako oáza klidu, a vyhledáván je i pro své mikroklima." Obnova bude završena osazením nových laviček a dalšího mobiliáře, přičemž náklady na první etapu se odhadují na 250 tisíc korun.

(jn)


Investice Ronalu: 1,8 miliardy

Jičín - Nadnárodní společnost Ronal chystá během několika měsíců postavit hned dva nové závody. Firma, která v současnosti vyrábí hliníková kola pro automobily, zaměstnává v Jičíně na 540 osob. Spolu s dalším chystaným podnikem v Jičíně, tentokrát zaměřeným na výrobu sprchových koutů, kde se vytvoří 70 pracovních míst, se Ronal rozhodl investovat i v Hradci Králové, kde by se měla výroba zahájit na jaře roku 2002. Zde bude zaměstnáno kolem 500 lidí a zaměstnanost v Ronalu tak celkově přesáhne 1100 osob. Oba nové závody budou přitom organizačně začleněny pod současný podnik v Jičíně.

Jak prohlásil ředitel společnosti Ronal Jiří Hnízdo, jedná se o celkovou investici v hodnotě 50 milionů Euro, tedy přibližně 1,8 miliardy korun. "Výstavba v Hradci Králové by měla začít již v průběhu ledna příštího roku. Podnik v Hradci bude již i o něco dokonalejší po technologické stránce. V současnosti zpracováváme prostřednictvím firmy Empla Hradec Králové nutnou studii vlivu na životní prostředí EIA, a jednáme s agenturou Czechinvest o možnosti získání některé ze státních podpor," uvedl Hnízdo.

Na stavbu jičínského závodu vyrábějícího sprchové kouty se vedení společnosti již podařilo získat i stavební povolení. Oproti plánům zde dojde k rozšíření původního záměru zvětšením výrobních a obchodních ploch. "Z České republiky jsme již zahájili i prodej a bude zde vybudována i skladovací plocha pro středoevropský trh. Celý závod by měl být dokončen do konce příštího roku," popsal ředitel další záměry společnosti. Již dnes Ronal zaměstnává 15 osob při výrobě sprchových koutů. Prozatím se však tato výroba realizuje v pronajatých prostorách. "Hlavní nábor pracovníků předpokládáme v druhém pololetí příštího roku, ještě před úplným dokončením stavby. Výrobu sprchových koutů budeme zavádět postupně, a proto začneme s náborem o něco dříve," upřesnil Hnízdo.

Do konce října chce podle ředitele Jiřího Hnízdy společnost Ronal také vyřešit otázku nadměrného hluku v blízkosti jičínského závodu. "O celé záležitosti víme a během těchto dnů bychom měli mít zpracovanou studii, která by měla nalézt řešení, jak tento problém vyřešit. Hluk nás trápí především v noci, ale veřejnosti můžu slíbit, že do konce října by již vše mělo být v naprostém pořádku," doplnil Hnízdo.

(max)


Nové Noviny