Dům pod půlměsícem se stane více přístupným veřejnosti
Na vzdušné ose Domu pod půlměsícem od Claudia Parmiggianiho leží barokní zámek Humprecht, jehož centrální půdorys je parafrází cařihradské Galatské věže a projektoval jej taktéž Ital Carlo Luragho.
FOTO: max
Sobotka - Ještě před soboteckým posvícením, které se koná 26. srpna, by měla být provedena částečná rekonstrukce parku za městským úřadem v Sobotce. Do té doby by zde již měly být zcela funkční i cestičky, objednán je také mobiliář pro dětský koutek. Na podzim přibude i dosadba některých dřevin, další lavičky a odpadkové koše. "Z dřívějšího sadu nyní vznikne volnější park. Při posvícení by se zde mohly objevit třeba některé krámky s ukázkou uměleckých řemesel," říká tajemnice městského úřadu Jaroslava Vraná.
Více přístupná veřejnosti se proměnou parku stane i stavba Claudia Parmiggianiho "La casa sotto la luna" - Dům pod půlměsícem, která se také v tomto bývalém sadu nachází. Stavba byla v Sobotce zhotovena v roce 1991 a znamenala završení jednoho z tvůrčích projektů tohoto italského umělce. Jde o stavbu čtyř architektonických konstrukcí, které jsou situovány v hypoteticky chápaných hlavních bodech země: severu, jihu, západu a východu a jsou umístěny pouze na čtyřech místech ve světě. První byla postavena v Itálii v Collebeatu nedaleko Brescie, její tvar připomíná klíč, a tak byla latinsky pojmenována "Clavis". O něco později vznikl v roce 1983 v Egyptě na ostrově řeky Nilu "La grande piedra" - Velký kámen. Třetí stavba byla zrealizována svobodnými zednáři ve Francii v parku zámku Saint-Géry nedaleko Albi. Parmiggiani ji nazval "La Torre" - Věž a veřejnosti ji představil v roce 1989. A ta poslední, čtvrtá, vznikla přímo v Sobotce, s kruhovou dispozicí a na její vzdušné ose leží barokní zámek Humprecht. Vnější podoba jednotlivých konstrukcí se sice navzájem liší, ale společným jmenovatelem je užitá technologie neomítaných cihel a absence jakéhokoliv zastřešení.
(max)
Pustily se do záchrany soch
Hořice - Restaurátoři nemají letos v Hořicích o zakázky nouze, město se pustilo do postupné záchrany desítek pomníků a kamenných plastik, kterých je v tomto pískovci zaslíbeném regionu rozmístěno na čtyři sta, včetně unikátní sbírky moderního sochařského umění na Gothardě.
"Zběžný průzkum nám potvrdil, že opravy některých soch už nemůžeme dále odkládat, proto jsme jim letos v rozpočtu věnovali větší pozornost. Věřím, že v tomto trendu se bude pokračovat i v následujících letech," říká hořická místostarostka Zdena Vaškovová. "Nemůžeme si dovolit neobyčejně bohaté kulturní dědictví zanedbávat, už i z toho důvodu, že Hořice bývají nazývány městem kamenné krásy nebo českými Athénami, a to zcela právem," dodala Vaškovová.
Na údržbu a obnovu památek uvolnila zdejší radnice letos několik set tisíc korun. Například dvě stě tisíc na Masarykovu věž samostatnosti, kde mají být v září zahájeny záchranné sanační práce z důvodu vzlínající vlhkosti uvnitř objektu. "Na Věž samostatnosti jsme získali také 250tisícovou dotaci od ministerstva obrany, které nám kromě toho poskytlo ještě dalších 50 tisíc korun také na opravu pomníku obětem první světové války na Chlumu," oznámil starosta Ladislav Vrba. Před Masarykovou věží byla letos odhalena postava třetího vojáka na sousoší Legie za hranicemi, jehož podstavec se nyní dodělává. Město se na realizaci plastiky legionáře podílelo přibližně čtvrt miliónem korun.
V současnosti restauruje Milan Dufek také sochy sv. Gothard a sv. Václav před unikátním novorenezančním portálem, který je vstupní branou do areálu nového hřbitova na Gothardě. "Do těchto míst bychom chtěli v nejbližší době přemístit plastiku Boskovické madony, která stojí v zahradě plicního střediska, a jejím restaurováním byl pověřen Petr Bauer," sdělila Vaškovová. Jak dále uvedla, renovace se týká také soch Dětství Kristovo na Rašínově stezce a Kristus v Getsemantské zahradě před kostelem Narození panny Marie v centru města.
"Věnujeme pozornost památkám i v satelitních obcích, vedle obnovy pomníku na Chlumu se restaurují plastiky Útěk z Egypta ve Svatogodhardské Lhotě a sv. Izidor v Libonicích. V případě sochy sv. Izidora usilujeme o to, aby byla zařazena do státního seznamu kulturních památek, z tohoto důvodu musí zakázku v Libonicích provést restaurátor s licencí," poznamenala hořická místostarostka.
Možná už příští rok bude na náměstí Jiřího z Poděbrad po půl století vrácen Mariánský sloup, jehož rozebrané části leží v areálu sochařské a kamenické školy.
(jn)
Foerster a Jizeran účinkovaly s Krčkem
Lomnice nad Popelkou - Dne 8. srpna vystoupil v kostele sv. Mikuláše v Lomnici nad Popelkou jičínský sbor Foerster se semilským Jizeranem a známým souborem Muzica Bohemica, který řídil jeho zakladatel, hudební skladatel Jaroslav Krček. Diváci vyslechli v podání těchto těles písňový cyklus třinácti duchovních písní Loutna česká od Václava Adama Michny z Otradovic. Jaroslav Krček tímto významným uměleckým činem veřejnosti připomněl 400. výročí narození tohoto slavného českého barokního skladatele. Sbory Foerster a Jizeran se podílely na interpretaci sedmi skladeb. Nejznámější z celého cyklu je nesporně píseň Andělské přátelství (Nebeští kavalérové). Muzica Bohemica koncert obohatila ještě o lidové písně pěti staletí.
Loutnu českou přijali diváci vřele a odměnili všechny interprety dlouhotrvajícím potleskem. Oba sbory podaly dobrý a soustředěný výkon, což náležitě ocenili také instrumentalisté souboru Muzica Bohemica. Spoluprací s profesionály a účastí na dnes již prestižním festivalu Lomnické kulturní léto vyvrcholila úspěšná umělecká sezona obou pěveckých sborů, které intenzívně pracovaly i o prázdninách. Význam tohoto dramaturgického počinu podtrhuje také skutečnost, že na festivalu vystupují téměř výhradně profesionálové. V adventu letošního roku by Loutna česká měla zaznít také v Jičíně a v Semilech.
Jaroslav Vávra
