Na mnohých často nevhodných místech parkující soupravy autodopravců nezřídka znepříjemňují život obyvatelům měst a obcí. Tomu se zatím místní úřady snažily marně zabránit, v některých případech se totiž nepodařilo situaci změnit ani s pomocí dopravního značení. Mimo jiné to dokazuje běžná praxe v Hořicích, jak potvrdil starosta města Ladislav Vrba. "Nákladní vozidla jsou v Hořicích odstavována i v těch ulicích, kam jim je dokonce značkou zakázán i samotný vjezd. Bohužel ani zdejší oddělení policie s tím nic neudělalo," krčí rameny starosta. Vzápětí však doplnil, že úřad připravuje novou obecně závaznou vyhlášku, která už vychází z nových právních předpisů.

"Zcela zásadní průlom představuje úprava, která říká, že nákladní vozidla nad tři a půl tuny nesmí být odstavována na veřejných komunikacích. Obce si mohou vyhláškou vymezit oblasti, ve kterých nelze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít pro parkování vozidel, sloužících pro podnikání. Těm, kdo toto nařízení poruší, hrozí až stotisícová pokuta," vysvětluje Pavel Benda, vedoucí referátu dopravy okresního úřadu. Až dosud totiž obce mohly vymezit pouze místa, kde parkovat lze, ale nikoliv opačně, což vedlo k tomu, že byly nákladní vozy či jízdní soupravy odstavovány prakticky kdekoliv, aniž by jejich majitelům či řidičům hrozil důsledný postih.

"Výhodou je i to, že místní samospráva má zároveň možnost ve vyhláškou vymezených částech obce parkování zpoplatnit. Po této legislativní úpravě volaly samotné obce. Není totiž možné, aby v ulici zastavil nákladní automobil velký jako stodola a vedle nezůstal tři a půl metru volný pruh vozovky," poznamenal Benda.

Kromě Hořic zvažují přijetí příslušné vyhlášky například v Lázních Bělohradě. Novopacká radnice se touto otázkou podle slov starosty Petra Kuříka zatím nezabývala. Naopak v Libáni, kde se s tímto problémem v minulosti potýkali, žádné opatření nechystají. "K přijetí vyhlášky není důvod, protože s dopravci jsme si už vše ujasnili a tuto dohodu zatím respektují," řekl libáňský starosta Jan Šesták. Ani v Jičíně není vyhláška aktuální. "V těchto dnech probíhá jednání o privatizaci areálu ČSAD Na Větrově, kde bychom pro parkování nákladních vozidel chtěli vytvořit dostatečné zázemí. Do té doby budeme na základě stížností obyvatel řešit konkrétní případy podobně jako v Kollárově ulici, kam jsme po dohodě s policií nechali umístit dopravní značky," vysvětluje jičínský místostarosta Vlastislav Matucha.

(jn)

FOTO: pe

Snaha o získání ČSAD

Jičín se rozhodl této privatizace zúčastnit především proto, aby do budoucna mohl ovlivňovat veřejnou autobusovou dopravu v naší lokalitě. "Rádi bychom do těchto prostor nasměrovali i nákladní automobily a autobusy, pro které nemáme zájem vytvářet parkovací místa. Mimo jiné ani nevíme, zda jednou nebude třeba zřídit městskou dopravu," uvedl Bareš. Po najití vhodného partnera chce vedení města udělat s budoucím partnerem záměr na provozování společného podniku a požádat přímo vládu České republiky, aby část ČSAD Hradec Králové, pod který spadá i ČSAD v Pardubicích a ve Svitavách, byla privatizována právě tímto způsobem.

(max)

O církevní stavby mají zájem hlavně obce

Každý rok přispěje Okresní úřad Jičín několika stovkami tisíc korun na záchranu těchto architektonicky hodnotných staveb. Potřeby jsou ale stále vyšší než finanční možnosti, jak připouští Milan Smolík z památkové péče okresního úřadu. "Letos pokračují práce například na kostele v Konecchlumí, opravuje se kostel v Chyjicích, v Nadslavy, Červené Třemešné a v Úlibicích," doplnil Smolík. V tomto roce uvolnil úřad na církevní památky v okrese necelé dva milióny korun. Další desítky tisíc korun směřují do rekonstrukcí dalších kulturních památek, restaurování soch a různých poutních míst, mimo jiné po 30 tisících na kříž v Hřídelci a Kalvárii v Sedlištích.

Iniciativu za záchranu v tomto kraji převládajících barokních kostelů vyvíjejí v poslední době především obce, které, jak jejich starostové zdůrazňují, nechtějí přijít o zpravidla jedinou významnou dominantu na svém katastru. "Kostel je dominantní stavba, která zásadním způsobem ovlivňuje ráz obce, ale i okolní krajiny. A rozhodně je v našem zájmu, abychom tuto památku zachovali pro další generace," potvrzuje Václav Hladík, starosta Lískovic, kde chtějí letos začít s generální opravou střechy.

"Na letošek se nám od Památkového ústavu v Pardubicích podařilo získat 110 tisíc korun ze střešního fondu. Do zimy bychom chtěli provést alespoň provizorní zajištění šindelové střechy. Na okresním úřadě máme předjednánu také žádost o dotaci a s nemalými výdaji počítáme i z našeho rozpočtu," upřesnil Hladík.

Zpracovává se i stavebně historický průzkum, podobně jako v případě kostela v Chodovicích, který je v takovém stavu, že hrozí zřícením. Staticky je například narušen i kostel v Bukvici. "Vloni jsme si nechali vyhotovit studii. Nutnost zásahu z ní jednoznačně vyplývá, bohužel od okresu, památkového ústavu ani od církve jsme zatím nic nedostali. Stavba není evidována jako kulturní památka, takže na dotaci od ministerstva nemáme nárok. Z vlastních prostředků jsme alespoň opravili oplocení kolem objektu za deset tisíc korun," líčí situaci starosta Bukvice Josef Hlavatý.

Představitelům obcí se také nelíbí, že církev o svatostánky, které nejsou navštěvovány, nemá zájem. Podle nich dává diecéze peníze pouze do těch kostelů, kde je hodně věřících. S tím ovšem pracovníci hradeckého biskupství nesouhlasí. "Tak to opravdu není, snažíme se starat o všechny nemovitosti ve správě diecéze. Stoupající zájem obcí nás těší a jsme si plně vědomi, že jejich finanční možnosti jsou velmi omezené. Možná, že někteří nabyli dojmu, že je více oprav v místech s větším počtem věřících, ale to souvisí s tím, že se jejich prostřednictvím podaří nashromáždit větší objem peněz díky sbírkám, které farnosti sami pořádají," vysvětluje Petr Hylmar z hradeckého biskupství.

Tamní diecéze se snaží získávat prostředky také z jiných zdrojů, třeba i z různých zahraničních fondů v okolních zemích. "Okresní úřad Jičín pravidelně přispívá, podobně jako další instituce. Za posledních deset let došlo k zásadní změně, ve srovnání s osmdesátými léty se stav objektů nedá srovnávat," říká Hylmar z biskupství v Hradci Králové.

(jn)

Nové hospodářské osnovy

"Jedná se o zjednodušený lesní plán, který vymezuje podmínky, za jakých může probíhat hospodaření v lesních porostech do 50 hektarů s přihlédnutím ke konkrétním požadavkům každého majitele. Vypracování LHO je bezplatné a vlastník lesů si je může vyzvednout u Okresního úřadu," uvedl Rudolf Janek, který má na starosti lesní hospodářství v okrese. Podle nařízení OkÚ mají vlastníci lesů na územích menších než 50 hektarů právo písemně oznámit své hospodářské záměry a požadavky na zpracování osnov. Ty však musí být podány na Okresní úřad nejpozději do 30. září. Nové lesní hospodářské osnovy se následně zpracovávají na dobu 10 let, počínaje rokem 2002.

"Vlastník s výměrou lesa nad 50 hektarů je ze zákona povinen zadat vypracování tzv. lesního hospodářského plánu u subjektu s platnou licencí Ministerstva zemědělství a náklady s tím spojené si hradí sám," dodal pro úplnost Janek.

Majitel, který se rozhodne hospodařit bez schváleného plánu nebo bez převzaté osnovy, může vytěžit se souhlasem odborného lesního hospodáře nejvýše 3 kubíky dřeva na 1 hektaru lesa za rok. Pokud by těžba měla překročit tuto úroveň, musí vlastník předem vyrozumět orgán státní správy lesů (tedy Okresní úřad) a doložit vyjádření odborného lesního hospodáře.

(pe)

Bačalky, Čálovice, Dobšice, Hřmenín, Hubojedy, Kdanice, Lavice, Libošovice, Lično u Milkovic, Malechovice, Markvartice, Mladějov, Nepřívěc, Osek, Plhov, Podkost, Roveň, Rytířova Lhota, Staňkova Lhota, Stéblovice, Sobotka, Spyšová, Skuřina, Vesec, Záhuby, Zelenecká Lhota.

Zkoušky výkonnosti klisen

(pe)