Hodiny na věži řídí elektronika
Firma z Ostravy minulý týden umístila na věž bělohradského kostela Všech svatých nový hodinový stroj včetně dvou rozměrných ciferníků. Stotisícový náklad hradilo město.
FOTO: jn
Lázně Bělohrad - Nejmodernější technologie časomíry ukrývají ve svých veřejnosti běžně nepřístupných útrobách věže mnohých kostelů. Jejich řady minulý týden rozšířil i chrám Všech svatých v Lázních Bělohradě.
Bělohradská radnice se rozhodla po půl století vrátit na kostelní věž téměř dvoumetrové ciferníky s římskými číslicemi, které mohou nejen návštěvníci místního hřbitova spatřit z jižní a severní strany. Ostravská firma Impuls - B zároveň instalovala i nový elektronikou prošpikovaný hodinový stroj, napojený na kostelní zvon.
"S touto specifickou činností máme bohaté zkušenosti, já sám se jí věnuji od sedmdesátých let, kdy jsme nastoupil do podniku Pragotron. A od roku 1990 pod hlavičkou soukromé firmy," říká jeden ze společníků Jiří Bachan.
Podle okolností se sedmičlenným kolektivem spolupracují i horolezci. "Někdy nám nezbývá nic jiného, než se na ně obrátit, protože vytáhnout rozměrné ciferníky do výše i několika desítek metrů a poté je usadit bývá v některých případech komplikované. Na každou akci je zapotřebí až měsíc precizní přípravy," dodává hodinář.
Spolu se svými kolegy zvládne do týdne výměnu hodin a někdy i číselníků u dvou až tří kostelů. Firma také na objednávku instaluje speciální elektromagnetický systém rozhoupávání zvonů, které nahrazuje již dožívající řetězová kola, poháněná motory, které nejsou citlivé k zvonovým stolicím a stavbám samotným. "Je vidět, že se předchozích padesát let této problematice nevěnovala žádná pozornost, nejen střechy a opláštění, ale i technické zázemí kostelů je na špatné úrovni. Většina hodinových strojů pochází ještě z minulého století. Tyto mechanické stroje nedemontujeme, ale zakonzervované je přímo na místě necháváme na památku příštím generacím, aby byla vidět umělecká práce našich předků, kteří je mnohdy vyráběli takzvaně na koleně," obdivuje Bachan zručnost svých předchůdců.
Dnešní stroje jsou řízené elektronikou prostřednictvím radiosignálu, vysílaného z Frankfurtu nad Mohanem. Letní i zimní čas se nastavuje automaticky. Klasická hodinářská práce se tak snoubí s nejmodernější technologií konce dvacátého století. V nejbližším okolí pracovala ostravská firma na církevních objektech v Chotči, Chomuticích, Vysokém Veselí. V jednání je také objednávka na Pecce.
(jn)
Vyhoštěný dluží na ošetření statisíce
Jičín - Okresní nemocnice v Jičíně dosud nedostala zaplaceno za ošetřování Rusa, který sem byl převezen z valdické věznice před dvěma měsíci a který i nadále zůstává jejím pacientem. Náklady za poskytnutou zdravotní péči přitom jdou do stovek tisíců korun. Všechny snahy o jeho převezení zpět do vlasti či o úhradu výdajů však zatím vychází vniveč, a to i přesto, že Rus je oficiálně vyhoštěn.
"Do dnešního dne jsme za ošetření občana Ruské federace neobdrželi vůbec žádné peníze. Celková dlužná částka tak v současné době přesahuje 400 tisíc korun," sdělila ekonomka Eva Roušalová z Okresní nemocnice v Jičíně. V historii jičínské nemocnice jde o naprosto výjimečný případ. "I když se jisté problémy s platbami za nemocniční ošetření vyskytly již dříve, až dosud se dlužnou částku podařilo vždy nějakým způsobem vymoci," dodala Roušalová.
Pacient ruské národnosti původem z Dagestánu byl před dvěma lety odsouzen za trestný čin loupeže k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 3 let, který si odpykával ve valdické věznici. Na jaře letošního roku, zhruba po dvou letech od nastoupení trestu, však došlo k výraznému zhoršení jeho zdravotního stavu a musel se podrobit náročné operaci ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. "Jenom tato operace si vyžádala 300 tisíc korun a tuto částku zaplatila za pacienta věznice," sdělil Karel Kocourek, ředitel vězeňského zařízení ve Valdicích. "Právě vážný zdravotní stav ruského vězně nakonec přiměl soud k rozhodnutí o zrušení trestu odnětí svobody," doplnil.
Rus byl poté převezen do Okresní nemocnice v Jičíně, kde o něho "bezplatně" pečují již přes dva měsíce. Podle posledních zpráv je umístěn na ošetřovatelském lůžku a jeho zdravotní stav se postupně zlepšuje. Je tedy již schopen absolvovat transport, ovšem v případě převozu musí mít zajištěn zdravotnický doprovod. I to je jedna z příčin, která oddaluje konečné vyřešení tohoto sporu. "Doplatili jsme na skutečnost, že na našem okrese je umístěno nápravné zařízení. Pacienta jsme samozřejmě museli přijmout, výdaje za poskytnutou zdravotní péči zatím hradíme z vlastního rozpočtu," komentuje vzniklou situaci ředitelka Okresní nemocnice Dana Kracíková. Přestože nemocnice se v tomto postavení ocitla bez vlastního přičinění, musí nyní sama hledat možné cesty, jak vymoci z ruské strany dlužnou částku či zajistit pacientův převoz zpět do Ruska.
Jičínská nemocnice zatím vytrvale vyvíjí nátlak na ruskou ambasádu, situace je však stále stejná. O pacienta totiž nikdo nejeví zájem. "Ruský konzul se neustále vymlouvá na nedostatek financí, rovněž pacientovi příbuzní se k celé záležitosti staví liknavě," líčí průběh jednání Roušalová.
Při řešení tohoto problému by nemocnici měla napomáhat skutečnost, že Rus je oficiálně vyhoštěn. Poté, co byl soudním rozhodnutím zproštěn výkonu trestu, totiž automaticky nastoupil zástupný trest správního vyhoštění. V praxi však není nikdo schopen toto vyhoštění provést. Podle Ladislava Bryknera, ředitele cizinecké policie v Jičíně, by nemocnice měla vést jednání s ruským zastupitelským úřadem. "Rádi bychom nemocnici pomohli, ale nás se tato záležitost vůbec netýká. My jednoduše nemáme prostředky na to, abychom zajistili převoz dotyčné osoby na hranice. Je pravda, že tento cizinec dostal od soudu vyhoštění, ovšem celá záležitost by se měla řešit především s ruskou ambasádou."
Stejný názor zastává i samotné ministerstvo zdravotnictví. "Nevidím důvod, proč by ministerstvo mělo do celé záležitosti vstupovat. Jednotlivá zdravotnická zařízení mají vlastní hospodaření a celou záležitost si musí vyřešit samy," sdělila Petra Markovičová z ekonomického odboru MZ. Podle ní se takových případů vyskytne ročně několik a nemocnice by se v těchto záležitostech měly obrátit na zastupitelský úřad příslušné země, tedy v případě jičínské nemocnice na ruskou ambasádu. "Právě ruský konzulát je instituce, která se stará o občany ruské národnosti na našem území. Tyto spory by se tedy měly řešit s ním. Ministerstvo může pomoci rozhýbat celý proces pouze tím, že na ambasádu zašle vysvětlující dopis s žádostí o rychlé vyřešení vzniklé situace," doplnila Markovičová.
(pe)
REKONSTRUKCE MOSTU Od minulého týdne probíhá v obci Žeretice na Jičínsku kompletní rekonstrukce mostu, který se celkově nacházel v havarijním stavu. Investorem stavby jsou Silnice Hradec Králové a konkrétní stavební práce, které by měly stát 1,1 milionů korun, provádí firma Silnice Nový Bydžov. Termín dokončení je stanoven do dvou měsíců, ale podle vyjádření ředitele Silnic Nový Bydžov Zvoníčka by tato doba mohla být ještě zkrácena. "Jsme velice rádi, že konečně došlo i na opravu našeho mostu, protože již byl nejvyšší čas. Jako obec se na financování stavby nepodílíme, spíše jsme zařizovali pouze některé organizační záležitosti," prohlásil starosta obce Zdeněk Křídlo. Na snímku je zachycen Marián Pool ze Silnic Nový Bydžov, který se na stavebních pracích přímo podílí.
FOTO: max
Zásobování obyvatel bylo ohroženo
Dětenice - Katastrofální stav více než sto let starého vodovodu v Osenicích, ohroženého navíc těžbou cihlářské suroviny v dobývacím prostoru tamní cihelny, si vynutil mimořádný miliónový výdaj z obecního rozpočtu.
Nejpozději v září bude zahájena rekonstrukce potrubí, které je dnes pro obyvatele Osenic jediným možným zdrojem pitné vody. "Protože podstatná část vodovodu prochází dobývacím prostorem, budeme ho muset zároveň přeložit mimo hranice Báňským úřadem v Trutnově vyhrazeného území těžby," sdělil starosta Dětenic Radomír Vališka.
Jak řekl, obec sice náklady s tím spojené uplatňuje u správce konkurzní podstaty firmy CIOS Holding, ale stavební práce už nemůže dále odkládat. "Dá se očekávat, že pohledávka nám bude přiznána, ale skutečného finančního vyrovnání se zřejmě nedočkáme. Navíc s rekonstrukcí vodovodu musíme vzhledem k riziku případné havárie začít co nejrychleji," vysvětluje Vališka.
Dodal, že poslední oprava spádového vodovodu, který je napájen z lesních pramenů na vrchu Viničky nad Osenicemi, byla provedena v šedesátých letech. "Litinové potrubí je velmi staré, pochází z roku 1890, kdy ho nechal zbudovat tehdejší velkostatek. Na několika místech už vystupuje na povrch a časté poruchy ohrožují dodávku pitné vody pro zhruba dvě stě padesát obyvatel. Nebezpečí je o to větší, že těžké vozy při těžbě cihlářské hlíny najížděly do míst, kde je nějakých třicet centimetrů pod úrovní terénu potrubí položeno. Odtěžený svah byl sice po našem upozornění upraven, ale kdykoliv může dojít k jeho sesuvu. Kdyby se firma CIOS holding nedostala do konkurzu, byla povinna zajistit přeložku vodovodu na vlastni náklady," poznamenal dětenický starosta.
Záchrana tamního řadu, na který je kromě domácností napojeno také zdravotní středisko, mateřská škola a zemědělské družstvo a od roku 1996 má statut veřejného vodovodu, přijde nejméně na dva milióny korun.
(jn)
V Lískovicích se obávají o alej
Lískovice - Rozmáhající se drobný škůdce, napadající především kaštany, znepokojuje veřejnost v Lískovicích, kde se nachází po známém lipovém stromořadí mezi Jičínem a Valdicemi pravděpodobně druhá na okrese největší alej, čítající na sto čtyřicet kaštanů.
Před dvěma lety zde místní obecní úřad vyhlásil boj klíněnce jírovcové, jejíž larvy vyžírají pletiva listů, které pak odumírají a zabraňují tak fotosyntéze, což vede k celkovému oslabení stromů. "Bylo by hrozné, kdyby stromy začaly hynout a nebo kdyby se měly vykácet. Pro Lískovice by to byla velká ztráta, protože alej je bezesporu chloubou obce. Podnikáme kroky k její záchraně," říká s obavou starosta Václav Hladík.
Obec podle jeho slov při ošetření napadených stromů spolupracuje s Lenkou Šoltysovou z Českého svazu ochránců přírody - Křižánky. Ani sami odborníci však netuší, zda napadené stromy dlouhodobému náporu škůdců odolají. Zatím se ukazuje, že žádný ze způsobů ochrany není dostatečně účinný. "Klíněnka se k nám dostala zhruba před čtyřmi lety pravděpodobně z jihu Evropy, z Albánie. Je to celorepublikový problém, netýká se pouze Lískovic," zdůraznila Šoltysová. Dodala, že populace tohoto drobného motýlka je dnes na vrcholu. Jeho larvy, kterých neubývá ani navzdory chemickým postřikům, si jako svého hostitele už vybírají i jiné druhy stromů, objevují se například na listech javorů. "Dnes se už běžně hovoří o klíněnce platanové a jabloňové," potvrzuje Šoltysová.
U stromů se zkracuje jejich vegetační období, přestávají jim růst větve a mají i méně plodů. V případě lískovické aleje, jejíž stáří podle Hladíka přesahuje sto let, budou díky ČSOP Křižánky provedeny bezpečnostní a zdravotní řezy. "Stromy je možné ošetřit i chemicky, ale tento způsob má i svá negativa, především se musí zvolit vhodný druh přípravku," poznamenala Šoltysová. Klíněnka se poměrně rychle rozmnožuje, do roka se vystřídají tři, někdy až čtyři generace, jak uvedla Květa Jiránková, vedoucí okresní rostlinolékařské správy v Jičíně.
Upozornila, že lidé, kteří se rozhodnou pro chemické ošetření, by tento krok měli dát předem na vědomí. Žádný z přípravků totiž není oficiálně registrován, jeho aplikace by se měla provádět se souhlasem.
(jn)
Město se přihlásilo do soutěže
Jičín - S cílem povzbudit místní úřady k dalšímu úsilí o soulad s předpisy Evropské unie na ochranu životního prostředí a vyzdvihnout důležitost politiky v této oblasti na úrovni místní správy zahájila Evropská komise, Generální ředitelství pro životní prostředí v roce 1999 program Město na cestě k souladu s požadavky EU spojený s udělováním ocenění. Letošní soutěž je již druhá v pořadí a jejím tématem je životní prostředí a zdraví. Do této soutěže se v tomto roce zapojilo i město Jičín. Podle Šárky Sedlákové z Městského úřadu v Jičíně, z odboru životního prostředí, byla přihláška za město Jičín odeslána koncem července. "Již v srpnu by mělo probíhat její hodnocení. Mysleli jsme si, že by byla škoda se do ní nepřihlásit a víceméně jsme to chtěli zkusit," prohlásila Sedláková.
Dotazník, který museli zástupci města vyplnit, především zkoumal kvalitu ovzduší ve městě, ukládání nebezpečného odpadu, kvalitu a postup při zpracování pitné vody, zpracování odpadních vod, ale i zajišťování a třídění odpadů. Předložené přihlášky bude vyhodnocovat mezinárodní výbor, který budou tvořit zástupci několika vítězných měst v soutěži Město na cestě k souladu s požadavky EU pro rok 1999 a zástupci mezinárodních organizací, které úzce spolupracují s místní správou.
(max)
