"Není naší vinou, že strážci nemohou řádně plnit své povinnosti a kontrolovat pořádek v lesích," řekl Rudolf Janek z okresního úřadu v Jičíně. Podle jeho slov je za tuto situaci odpovědné ministerstvo zemědělství, které se zpožděním zaslalo na Okresní úřady příslušné prováděcí vyhlášky. Prodleva je i ve výrobě identifikačních odznaků, neboť i ty musejí odpovídat nové vyhlášce. "Nové průkazy a odznaky již byly objednány a měli bychom je mít již v brzké době," dodal Janek. Strážci budou muset absolvovat předepsané přezkoušení, které se uskuteční na Okresním úřadě nejspíše v průběhu září. Původní počet asi 50 strážců by měl zůstat na stejné úrovni. Obvykle se totiž stanoví jeden strážce na 500 hektarů lesa. Koncem tohoto měsíce by tak mohla již lesní stráž opět fungovat, navíc nově "vyzbrojená" pravomocí veřejného činitele.

Pro strážce působící v terénu však nedodržení původního harmonogramu navodilo zajímavou situaci. Platnost původních průkazů totiž vypršela již 30. června a lesní strážci tak nyní nemohou plnit úkoly, které přísluší lesní stráži. V praxi to znamená, že do doby, než budou mít u sebe identifikační průkazy a odznaky, nemohou například udělovat pokuty za narušování pořádku a v řadě případů jim nezbyde, než omezit se na slovní domluvu.

(pe)

O stavbě továrny rozhodnou v září

O výstavbě nového podniku, který by mohl zpočátku zaměstnat až 50 pracovníků, doposud není rozhodnuto, protože vedení společnosti zvažuje možnost výstavby ještě v jiné lokalitě nacházející se v blízkosti Brna. Pokud se však rozhodne pro Jičín, bude pro svůj záměr potřebovat od města odkoupit pozemky o rozloze přibližně 2 hektarů. Firma Alltracel Pharma Limited by tak doplnila již dnes úspěšně se rozvíjející průmyslovou zónu, kde během několika posledních let vyrostly takřka na "zelené louce" nové podniky jako ITT, dnes Continental, AEG nebo Preymesser, zaměstnávající již několik set pracovníků.

(max)

FOTO: pe

Cestářům zbývají peníze jen do září

"Naše vlastní zdroje nám vystačí maximálně ještě na jeden měsíc, do té doby bychom měli získat peníze ze Státního fondu dopravy, bohužel tomu zatím nic nenasvědčuje," potvrdil NN koncem minulého týdne náměstek ředitele SÚS Jičín Karel Charousek. I dalším organizacím v ostatních okresech hrozí, že se poprvé dostanou do naprosté platební neschopnosti.

"Do pololetí jsme vyčerpali prakticky sedmdesát procent prostředků z asi šedesátimiliónového rozpočtu na rok 2000 a zbylá část nám dojde v září. Ministerstvo dopravy mezi všechny organizace rozdělilo letos 4,6 miliardy korun, což je zhruba o jeden a půl miliardy méně než v roce předchozím, a to nepočítám inflační vlivy, náročnou zimní údržbu a dramatický růst cen pohonných hmot," vysvětluje Charousek tíživou finanční situaci.

Množství peněz, které od státu dostávají správy a údržby silnic, se už několik let v reálné hodnotě pohybuje na 50 procentech objemu roku 1990. Technický stav silnic se tak rok od roku zhoršuje. Podle Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy je v havarijním stavu zhruba třetina silnic a asi 1700 mostů v zemi. Odborový svaz na prohlubující se nedostatky upozorňuje ministerstvo už čtyři roky, podle jeho představitelů hrozí, že se systém silničního hospodářství zhroutí.

Jediná větší souvislá oprava na Jičínsku se letos uskutečnila v minulých dnech v úseku mezi Chotčí a Lázněmi Bělohrad. Podle Charouska je v plánu podobná akce také na hlavním tahu silnice I/35 z Milovic do Sadové. Z větších zásahů sem patří i nynější rekonstrukce mostu ve Vitiněvsi, ostatní zásadnější opravy budou zřejmě odloženy.

"Marně jsme doufali, že fond dopravy, do kterého má být převedeno 1,5 miliardy korun, začne fungovat v červenci. Pokud nebude k dispozici ani v září, tak nemáme peníze nejen na běžnou údržbu, ale na nic," obává se Charousek, který tak kritickou situaci ještě nepamatuje.

(jn)

FOTO: jn

Odbahní místní rybník

Pro příští rok v Lužanech neplánují žádnou větší akci, protože obec musí stále splácet ročně 500 tisíc korun jako splátku bezúročné půjčky, kterou má z důvodu výstavby kanalizace. "Kanalizace stála kolem 16,5 milionů korun, a proto se nemůžeme pustit do žádných větších investičních akcí. Při našem 3 milionovém ročním rozpočtu můžeme na investice a údržbu vyčlenit kolem 800 tisíc ročně, a jestliže splátka za kanalizaci je půl milionu korun, opravdu nám mnoho financí nezbyde. Proto se příští rok spíše zaměříme například na celkový vzhled obce a ještě na některé úpravy kanalizace a opravy obrubníků ve středu obce," prohlásil Mareš.

Obec v tomto roce také požádala o zařazení místního kostela mezi kulturní památky a chtěla by v příštím roce začít s některými nutnými opravami. "Potřebujeme, aby kostel byl zařazen mezi kulturní památky, nejen z důvodu, že si to jistě zaslouží, ale i proto, abychom na jeho opravy mohli požádat o různé dotace. V tomto roce chceme ještě zjistit jeho celkový stav, posuzovat ho bude i statik, který nám zhotoví posudek. Chtěli bychom na něm v příštím roce provést odvodnění a takové úpravy, aby se především nehoršil jeho celkový stav staticky. Jsme si vědomi, že náklady s tím spojené budou také obrovské, jenom nutná oprava fasády se bude pohybovat v řádu několika milionů," dodal Mareš.

(max)

Vodovod dokončí do října

Další velké investice vynaloží Stará Paka v tomto roce na stavbu nového sociálního zařízení ve škole o celkové hodnotě 1,6 milionů korun a na rekonstrukci střechy mateřské školy v hodnotě 230 tisíc. "Obě akce budou hotovy také ještě letos, sociální zařízení by mělo být dokončeno do konce prázdnin před samotným zahájením nového školního roku. Dále nás čeká dostavba hřiště, aby naše základka měla vlastní sportoviště," pokračuje Fišera. V příštím roce by vedení obce chtělo mimo jiné plynofikovat Roškopov a do budoucna zavést vodovod na Brdo. "Projekt ohledně plynofikace Roškopova bude zpracován na podzim a v příštím roce by této plynofikaci nemělo nic bránit. Vodovod na Brdo bude stát mnoho milionů, které bohužel v současné době nemáme, a přestože je projekt již hotov, bude se muset s touto velkou akcí i přes nedostatek vody na Brdě speciálně během léta ještě nějaký čas počkat," dodal Fišera.

(max)

Termín referenda se blíží

Podle tajemníka městského úřadu Petera Bareše město Jičín se i nadále chová a bude chovat tak, jako kdyby referendum ani neprobíhalo. "Robousy jsou stále částí Jičína, a proto nevidíme důvod, abychom je nějakým způsobem v současné době diskriminovali. Rozhodně nečekáme na výsledek referenda. Pokračuje například i nadále stavební řízení zahájené z důvodu plánované výstavby protihlukové bariery v hodnotě zhruba 1,2 milionů, a pokud bude vydáno včas, jsme připraveni zahájit i konkrétní stavební práce," dodal Bareš.

V případě osamostatnění přejdou veškeré nemovitosti, nacházející se v katastru Robous, do vlastnictví nově vzniklé obce, ale Robousy se budou muset naopak o celý chod obce začít starat. Obec by poté čekaly i volby, v kterých by si zvolila vlastní vedení v čele se starostou. Zároveň by si pravděpodobně vytvořila i svůj vlastní obecní úřad.

(max)