Nové Noviny č. 32/0011. srpna 2000str. 4

krátce

NEMYČEVES: Mečíky rozkvetou již potřicáté

Tradiční výstava mečíků se připomene již o tomto víkendu, tentokráte jubilejním třicátým ročníkem. V sobotu a v neděli si návštěvníci budou moci prohlédnout řadu nádherných květů, které pocházejí od domácích pěstitelů. Objeví se mezi nimi i nové české odrůdy a další novinky, proběhne soutěž o nejkrásnější bílý květ mečíku a nejlepší expozici. Při příležitosti kulatého jubilea bude výstava rovněž obohacena o řadu doprovodných akcí, jakými budou například ukázky starých řemesel, výcvik sokolníků apod. Výstava je otevřena od 8 do 18 hodin.

(red)

SOBOTKA: Restaurování soch na Spořitelně

V těchto dnech probíhá renovace všech šesti soch umístěných na budově sobotecké Spořitelny, která doposud v těchto prostorách sídlí. Všechny sochy byly zhotoveny sochařem Rudolfem Březou, který žil v rozmezí let 1888-1955. Od tohoto umělce je možno ještě dnes nalézt mimo jiné portrét lékaře MUDr. Mrkvičky přímo na soboteckém hřbitově.

(max)

PODKOST: Hrad Kost navštíví kolem 60 tisíc návštěvníků

Až na devět set návštěvníků zavítá uprostřed sezony denně na hrad Kost. Podle sezonní pracovnice Hany Prokopové z tohoto celkového počtu se jedná zhruba o 20 procent cizinců. "Myslím si, že se zde za celou sezonu opět vystřídá okolo 60 tisíc lidí, tedy přibližně stejné množství jako v loňském roce. Ani počasí se na celkové návštěvnosti nijak výrazně neprojevuje. Slabší zájem o prohlídky zaznamenáváme pouze o víkendech v dubnu a v říjnu, ale v květnu již pravidelně přichází v průměru kolem 300 osob," sdělila na dotaz Nových Novin Prokopová.

Jediným problémem hradu, speciálně uprostřed turistické sezony, jsou problémy s nedostatečnou kapacitou parkovacích míst a mnohé automobily musí parkovat v nevhodném terénu, často hraničícím s poroucháním vozu.

(max)

JIČÍN: Aqua centrum opět otevřeno

Již několik dnů je opět otevřeno jičínské Aqua centrum, které bylo uzavřeno od 1. července do 6. srpna z důvodu nutné odstávky. Návštěvníci budou moci opět využít všech lákadel, jako vířivé vany, parní komory, toboganu, či divoké řeky. Otevřeno je denně od pondělí do soboty od 9 do 21 hodin a v neděli od 9 do 20 hodin.

(max)

HOŘICE: Vystoupení romských souborů

Na přehlídku romských souborů, která se konala o minulém víkendu v sobotu ve Smetanových sadech v Hořicích, se přijelo podívat velké množství návštěvníků ze všech blízkých, ale i vzdálených míst celé České republiky. Do akce se zapojili hudebníci z devíti měst, mezi kterými nechyběli ani vystupující z Jičína, Hradce Králové a blízkého Vrchlabí. Přehlídka začala průvodem od hasičské zbrojnice a celé toto setkání bylo ukončeno taneční zábavou ve známé hořické Koruně.

(max)


Plánuje se výstavba bytového domu a řadovek

Stará Paka - Nový dům s 12 bytovými jednotkami, který bude ohraničen ulicí Revoluční ze severozápadu a z jihovýchodu říčkou Rokytka, by se ještě letos měl začít stavět pod kostelem sv. Vavřince ve Staré Pace. Ve středu 9. srpna se konalo další setkání zájemců na obecním úřadě o koupi bytu v tomto bytovém domě, kde firma CZ Stavební holding, a.s. Pardubice nabízela zbylé tři bytové jednotky. U ostatních 9 bytů již tato firma našla konkrétní zájemce dříve. Jak prohlásil starosta Staré Paky Jaroslav Fišera, zájemci o byty založí společně bytové družstvo, které bude spoluinvestorem výstavby. Celý projekt od dokumentace, marketingový výběr až po výběrové řízení na dodavatele stavby, provádí právě pardubická firma CZ Stavební holding a.s. "Naše obec vloží do projektu na základě Smlouvy o sdružení investorů státní investiční dotaci ve výši 320 tisíci korun na jeden byt a zainvestovaný pozemek. Zbývající finanční prostředky vloží členové družstva. Členský podíl přitom lze hradit hotově nebo s pomocí úvěrů stavebních spořitelen. Obec se dále zavázala, že po uplynutí 20 let převede svůj podíl ve formě této státní dotace na členy bytového družstva bezplatně," prohlásil Fišera. Ceny doplatků budoucích družstevníků budou různé a záleží především na velikosti bytu. Ten nejmenší se dá pořídit již od 282 tisíc korun a u nejdražšího bytu bude doplatek činit 699 tisíc. Stavba bytového domu by mohla začít již letos v průběhu října až listopadu a budoucím nájemníkům by mohla být předána již koncem roku příštího.

Po dokončení územního plánu v letošním roce by se mohla ve Staré Pace rozšířit i výstavba řadových domů. "Po potvrzení územního plánu budeme mít připraveny pozemky zhruba pro prvních osm řadovek. Dále budeme od státu žádat o pozemky, které jsou v současné době státní, nacházející se v lokalitě Letná. Na nich jsou dokonce již i vybudovány inženýrské sítě. Věřím tedy, že se celková výstavba ve Staré Pace v dohledné době ještě více pohne kupředu," optimisticky dodal Fišera.

(max)


Soud potvrdil restituční nárok

Březovice - Jako mezi dvěma mlýnskými kameny se mohou cítit radní v Hořicích. Na jedné straně chtějí respektovat nápravu majetkových křivd, spáchaných v předchozích desetiletích, na straně druhé nemohou nevyslyšet argumenty občanů, kterých se náprava vlastnických vztahů dotýká.

Takový je i případ rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, jímž byla letos potvrzena oprávněnost nároku Josefa Vrabce, který začátkem devadesátých let požádal o restituci pozemku v Březovicích. Po téměř osmi letech a několikerých odvoláních je spor uzavřen. Součástí vraceného majetku, o jehož vydání rozhodl Okresní pozemkový úřad Jičín, je ovšem také komunikace, kterou dosud běžně užívají místní obyvatelé. Městská rada v Hořicích se proto snaží s restituentem dohodnout. "Domníváme se, že veřejností užívaná cesta neměla být vydána, protože tím vzniknou v Březovicích komplikace. Nicméně panu Vrabcovi jsme nabídli, že od něj tuto část odkoupíme. Návrh ale zatím odmítl. Pokud se nedohodneme, tak se nám už asi nepodaří nalézt kompromisní řešení," sdělil hořický starosta Ladislav Vrba.

Školní statek Střední zemědělské školy Hořice je tím, kdo pozemek vrací. V odůvodnění květnového rozhodnutí úřadu mimo jiné stojí, že v odvolání Josef Vrabec uvedl zcela novou skutečnost, že pozemek byl zastavěn cestou již dříve, a že ji jeho dědeček zpevňoval pískovcovými kameny. V sedmdesátých letech tedy nevznikla nová stavba, ale šlo pouze o opravu stávající. Původně totiž úřad vycházel z předpokladu, že parcela (zahrada) před přechodem do vlastnictví státu nikdy zpevněna nebyla. Znalecký posudek Martina Nykla, doplněný vyjádřením geologa však konstatuje, že se pod vrstvou štěrku a asfaltu skutečně nachází úlomky pískovce, což bylo pro další vývoj restitučního řízení rozhodující.

Na vydávané nemovitosti bylo uvaleno věcné břemeno s právem chůze a jízdy, ale jen pro vlastníky tří přilehlých domů v Březovicích.

(jn)


SEMTÍNSKÁ LÍPA POD STŘÍŠKOU I když z kdysi mohutné Semtínské lípy zbylo pouhé torzo, budí stále ještě přízemní část kmene patřičný respekt. Určitě ji už nespatříme až z dalekých Krkonoš, tak jak tomu bývalo před onou osudovou květnovou vichřicí, přesto lípa v sobě stále uchovává cosi ze své majestátnosti. Pro ty, kteří lípu po úderu blesku dosud nespatřili, přinášíme její aktuální podobu se stříškou, kterou na ochranu před nepříznivými povětrnostním vlivy vystavěla Správa CHKO Český ráj.

FOTO: max


Archeologický ústav a firma se ve výkladu zákona rozcházejí

Jičín, Praha - Vodohospodářská a obchodní společnost (VOS) Jičín ústy jejího ředitele Jindřicha Koutného trvá na tom, že postup jičínského muzea a okresního úřadu, týkající se archeologických výzkumů, které hradí stavebníci, je nezákonný. Obě strany přitom nevylučují, že se dosavadní polemika přesune před soud. Jeho výrok by pak zřejmě představoval klíčový precedens vzhledem k obdobným sporům v České republice.

Dílčí úspěch zaznamenala VOS Jičín před pár měsíci, když ministerstvo kultury zrušilo rozhodnutí okresního úřadu, který vodárenské společnosti uložil povinnost uzavřít písemnou dohodu s muzeem na provedení archeologického výzkumu při stavbě kanalizačního sběrače. S tím, jak odbor památkové péče ministerstva kultury v této věci rozhodl, ovšem Okresní úřad Jičín nesouhlasí. Na stranu OkÚ se přitom postavil i Archeologický ústav Akademie věd České republiky v Praze, na který se náš list obrátil s dotazem o výklad příslušného zákona, jenž je pro zúčastněné závazný.

A právě při jeho podrobnějším výkladu se zástupce ředitele Archeologického ústavu Martin Tomášek a ředitel vodárenské společnosti Jindřich Koutný diametrálně rozcházejí. I to vysvětluje neústupnost firmy VOS Jičín, která už třetím rokem odmítá přistoupit na požadavek Okresního muzea a galerie Jičín. V následujícím konfrontačním rozhovoru JUDr. Jindřich Koutný, který, jak sám říká není odborníkem v oboru, ale vychází z praxe a změní zákona, a Mgr. Martin Tomášek obhajují svá stanoviska.

Co si má běžný člověk představit pod pojmem archeologický nález?

Jindřich Koutný: Paragraf 23 odst. (1) zák. č. 20/1987 jej popisuje takto: "archeologickým nálezem je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí". Z toho plyne, že pozůstatky vývoje a života ostatních živočichů, nenesou-li stopy zásahu člověka, sem nepatří. Časová dimenze je též důležitá, jde o dobu od vzniku člověka do počátku novověku, tedy orientačně do roku 1500. Od objevení Ameriky pro Evropu jde o novověk. Stopy života člověka z doby mladší, tedy počínaje 16. stoletím a jejich výzkum věcí, nejsou archeologie. Konkrétně v Jičíně vše, co se týká Valdštejna, není záležitostí archeologie.

Martin Tomášek: Archeologický nález není časově ohraničen rokem 1500. Výše obecné vymezení vyplývající ze zákona je správné, avšak nemůže být stanovena dolní a ani horní hranice. Archeologie postmedieválního období, tedy novověku, je pomocnou vědou historickou tam, kde chybí písemné prameny. Likvidace archeologických terénů tohoto období mnohdy stejně jako v pravěku či středověku likviduje jediný možný zdroj informací o minulých pokoleních. To se může týkat i Valdštejna a jeho doby, ale například také československých opevnění z roku 1938.

Jak je vymezen vztah vlastníka pozemku a archeologů?

J. K.: Hodlá-li oprávněný subjekt zahájit archeologický výzkum, nemůže tak učinit bez výslovného souhlasu vlastníka pozemku. Tento souhlas vlastníka (správce, uživatele) musí být zřejmý z předem uzavřené dohody. Vlastník by měl vždy trvat na písemné formě dohody. Obsahem dohody by mělo být vždy i ujednání o náhradě škody, pokud vlastníku vznikne výzkumem, způsob stanovení výše a termínu náhrady škody, jakož i uvedení pozemku v původní stav. Nesouhlasí-li vlastník pozemku s výzkumem, může se k výzkumu oprávněný subjekt domáhat, aby příslušný okresní úřad rozhodl o povinnosti strpět tento výzkum, stejně tak i o podmínkách jeho provedení. To má charakter správního rozhodnutí, proto se lze proti němu odvolat. Do doby, než takové rozhodnutí nabude právní moci, nesmí být výzkum proti vůli vlastníka zahájen. I zde má vlastník nárok na náhradu škody.

M. T.: Mezi oprávněnou organizací a vlastníkem (správcem, uživatelem) musí být uzavřena dohoda o provedení archeologického výzkumu - důraz kladu na archeologický výzkum. Tedy také na výzkum, který není vyvolán stavební činností, ale je vyvolán záměrem archeologa ověřit či zkoumat nějakou lokalitu. V minulosti to byla slovanská hradiště či například keltské oppidum Závist nad Zbraslaví. Právě k tomuto typu výzkumu se vztahuje znění paragrafu 24. Právě - a pouze v tomto případě má vlastník právo žádat náhradu škod a je logické, že ex lexo žádný výzkum nehradí, protože probíhá z iniciativy archeologů. Záchranný archeologický výzkum se řídí ustanovením paragrafu 22 odst. 2. Ten rozlišuje mezi stavebníky na základě toho, zda zemní práce, a tedy i ničení archeologické situace, probíhá za účelem podnikání či nikoliv. Stavebník rodinného domku tedy nemusí mít strach z archeologů, jen by měl počítat s možností eventuálního zdržení a svou aktivitu hlásit oprávněné organizaci nebo ARÚ AV ČR. Je zcela mylné vykládat zákon tak, že investor má vždy nárok na náhradu škody. Má ji tehdy, pokud sám není tím, kdo výzkum vyvolal. Vzhledem k tomu, že po roce 1989 výzkumy základního výzkumu - tedy takové, kde by mohli vlastníci žádat o náhradu škody - neprobíhají, je tato interpretace sice chybná, ale relativně obvyklá. Výzkum v žádném případě nemůže být proveden před podpisem dohody. Oprávněná organizace i vlastník by tím porušili znění zákona.

V čem spočívají povinnosti stavebníka vůči archeologickému výzkumu?

J. K.: Probíhá-li na pozemku, kde podle stavebního povolení mají být zahájeny stavební práce, právě archeologický výzkum, je to skutečnost výjimečná a zřejmě by byla stavebníku známa. Zde by mohlo dojít k situaci, že obvyklý průběh tohoto výzkumu by musel být změněn a učiněna mimořádná opatření, zákonem označená za záchranný archeologický výzkum. Tato mimořádná opatření by mohla přinést také zvýšené náklady na straně výzkumu, proto není vyloučen podíl stavebníka na jejich úhradě. Neprobíhá-li v době bezprostředně před vydáním stavebního povolení na pozemku určeném k zastavění archeologický výzkum - tedy soustavná badatelská činnost - ani se na tomto pozemku nenacházejí konkrétní věci nebo dokonce pozůstatky staveb či jiných archeologických nálezů, má stavebník právo bez dalšího zahájit potřebné zemní práce. Povinnost zvlášť jejich zahájení předem oznamovat není stanovena, tedy ji nelze ani ukládat, aniž by takovým rozhodnutím stavební úřad porušil zákon. Dojde-li při zemních pracích k odhalení archeologického nálezu, je stavebník povinen zabránit jeho poškození, přerušit práce a nález ohlásit buď obecnímu či stavebnímu úřadu, nebo přímo oprávněné organizaci k archeologickým výzkumům. Od ohlášení pak po dobu 5 dnů vyčkávat na případnou reakci. Po této lhůtě může ve stavebních pracích pokračovat. Dojde-li po ohlášení k reakci, která může znamenat i vyvolání zásahu stavebního úřadu, může případnou škodu vzniklou touto situací stavebník uplatnit k náhradě u okresního úřadu.

M. T.: Probíhají-li stavební práce na nějakém pozemku a vlastník staví za účelem podnikání - platí výzkum vždy. Nejde o změnu na záchranný archeologický výzkum, tím je již od počátku. Bez snahy o zisk by zde totiž archeologický terén zůstal zachován a nemusel být vůbec kopán, což je z hlediska archeologie optimální. Počet památek je konečně zoufalý! Proto má takový investor platit výzkum, protože ničí. Přirozeně, že archeologie nesmí a nechce zastavit život, a tedy stavby ostatních stavebníků, kteří nepodnikají a které jsou také zkoumány, hradí z příspěvků instituce anebo z příspěvku fondu záchranných archeologických výzkumů ministerstvo kultury. Stavebník a ani stavební úřad nejsou oprávněni k tomu, aby vykládali, které území je, či není územím s archeologickými nálezy. Nejsou totiž schopni rozpoznat archeologické památky a není to ani jejich úkolem. Výkonný orgán státní památkové péče si má vyžádat odborné stanovisko ARÚ nebo oprávněné organizace, a to zpracovat do svého rozhodnutí. Toto stanovisko vychází z teze, že území s archeologickými nálezy je celé území republiky s výjimkou míst vytěžených. Proč? Evidujeme-li archeologickou lokalitu, je a priori zhusta již poškozena či zničena stavební či jinou činností. Území, které je dosud "prázdné", není prázdné proto, že by zde archeologické památky nebyly, ale proto, že dosud nejsou evidovány, například se zde nikdy nestavělo. Vždy platí ustanovení paragrafů 22 a 23, tedy oznamovací povinnost a nutnost zajistit záchranný archeologický výzkum na stavbách vyvolaných stavebníky. Je nutno dodat, že "normální" stavebník není a nemůže být schopen rozpoznat například staropaleolitickou industrii, tedy nejstarší osídlení našeho prostoru vůbec, stejně tak nerozpozná dochované středověké pole a jejich členění dosud někde viditelné v terénu. Za archeologickou památku by nepovažoval ani glazovaný střep, který může pocházet třeba z Byzance 10. století či Německa století 13. - jako takový je sám o sobě minimálně tak důležitý jako mince.

Jiří Němeček


Ministerstvo přerušilo slibný vývoj

Archeologická památková péče v České republice je v současné době zajišťována na několika úrovních. Jedinou zákonem jmenovanou organizací, která je oprávněna k archeologickým výzkumům, jsou Archeologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a v Brně.

Ministerstvo kultury na základě stanoviska ARÚ vydávají licence a uzavírají dohody o podmínkách vykonávání archeologických výzkumů ostatním oprávněným organizacím. ARÚ je přitom do jisté míry garantem jejich odborných kvalit a ministerstvo by mělo zajistit účinnost jejich zapojení do archeologické památkové péče v regionu, a to na úrovni výkonného orgánu státní památkové péče, tedy referátů regionálního rozvoje, případně kultury jednotlivých okresních úřadů. Z uvedeného je zřejmé, že tento systém byl vytvořen dosti centralisticky. Po roce 1989 byl nastartován rozvoj modelu, který je obvyklý u ostatní památkové péče a na Západě - tedy ARÚ AV ČR jako oborová knihovna a archiv, podstatný pro využití získaných dat - krajské ústavy archeologické památkové péče, okresní a městská muzea. Tento slibný vývoj byl v současné době přerušen ze strany ministerstva kultury.

Obecně je také nutno uvést, že archeologické nálezy jsou podle zákona státním majetkem, v konečné instanci tedy ministerstva kultury. Česká republika také ratifikací takzvané Maltské konvence v minulém roce deklarovala spolu s dalšími evropskými státy skutečnost, že stát se nemůže zbavovat odpovědnosti za archeologické dědictví a má jej chránit v jeho přirozeném prostředí a kontextu. Evropská unie také rozlišuje striktně archeologickou a ostatní památkovou péči, která je z podstaty naprosto odlišná. Architektonickou památku lze totiž do jisté míry obnovit, archeologickou nikoli, lze pouze dokumentovat a interpretovat její zánik. Právě to je úkolem záchranných archeologických výzkumů.

Mgr. Martin Tomášek, zástupce ředitele ARÚ AV ČR Praha


Nové Noviny