Drahá údržba veřejné zeleně
Jičín, Hořice, Lázně Bělohrad - Na údržbu veřejné zeleně věnuje město Jičín ročně zhruba čtyři a půl milionu korun. Škody, které především v sezoně napáchají vandalové, dosahují v průměru deseti tisíc korun. V tomto srovnání sice nejsou tak velké, přesto přidělávají Technickým službám starosti.
"Problémy máme jak s lidmi, kteří nám kradou například čerstvou květinovou výsadbu, tak i s vandaly, po kterých zůstávají převrácené květináče a vázy, rozmístěné v centru města," říká Jan Satrapa z TS Jičín. "To se děje ponejvíce na jaře a ve dnech volna. Je znát, když se někde pořádá nějaká zábava nebo někdo něco slaví, zpravidla na druhý den pak máme co napravovat," dodal. O zeleň se v Jičíně starají Technické služby, její údržba zahrnující sekání travnatých ploch a prořezávání stromů stojí ročně 4,5 milionu korun. "Město je rozlehlé, spadají pod nás i Popovice a Robousy, udržujeme například Libosad a také hřbitovy," vysvětluje Satrapa.
Nakolik přijde tato činnost TS v Nové Pace, jejich ředitel Zdeněk Ouzký nebyl schopen vyjádřit v konkrétních číslech, přesto ale potvrdil, že údržba veřejné zeleně je jednou ze stěžejních aktivit. "Neevidujeme ji zvlášť, nicméně předpokládám, že to bude dost peněz," poznamenal Ouzký.
V Lázních Bělohradě věnují v poslední době péči o zeleň zvýšenou pozornost, od loňska má město i vlastního zahradníka. "Vzhledem k velikosti Bělohradu je tady zelených ploch opravdu hodně. Přijetí zahradníka bylo pro město určitě přínosem, například pro zámecký park. Projevilo se to pozitivně nejen při běžném sečení, ale také u odbornějších činností, jako jsou prořezávky stromů," vysvětluje místostarosta Jiří Wagenknecht. Na péči o vzhled města a veřejnou zeleň bylo letos v Bělohradě uvolněno přes čtyři miliony korun, radnice schválila i mimořádný devadesátitisícový výdaj na nákup nové samojízdné sekačky.
Nová výsadba, prořezávky a další zahradnické práce přijdou městský rozpočet v Hořicích na téměř 600 tisíc korun. "V této částce jsou zahrnuty Smetanovy sady, kde začínáme s poměrně zásadní rekonstrukcí, ale není v ní naopak započítáno sečení," sdělil vedoucí úřadu města v Hořicích Jaroslav Vais. "O zatravněná prostranství se nám na zakázku starají Technické služby, kterým hradíme korunu a osmdesát haléřů za metr čtvereční posečené plochy," upřesnil Vais. Dodal, že o zásadních věcech rozhoduje komise životního prostředí při městském zastupitelstvu ve spolupráci s městským ekologem.
(jn)
DOKONČILI OPRAVY Ještě před soboteckým posvícením, které se koná 26. srpna, pracovníci firmy Stavby a rekonstrukce silnic Pardubice, dodělávali v minulém týdnu poslední úpravy povrchu náměstí. Na fotografii je zachycen jeden ze zaměstnanců této společnosti, Stanislav Wenemoser.
FOTO: max
Sběr léčivých rostlin se příliš nevyplácí
Košťálov, Jičín - Ta tam je doba, kdy se léčivé rostliny sbíraly ve velkém. Ještě před deseti lety se výkupny nacházely v každém větším městě nebo nebyl problém dovézt léčivky ke zpracování například ze škol. Dnes se na okrese nachází jediná výkupna a z pohledu sběratelů se spíše než o lukrativní výdělek jedná o prostou zálibu s malým ekonomickým výtěžkem.
"Od roku 1989 došlo k velkému úbytku lidí, kteří se zabývají sběrem léčivých rostlin. Dříve patřily k velkým dodavatelům léčivek školy, ovšem dnes je situace jiná a na školách je v současnosti jejich sběr jen velmi omezený," vysvětluje Jana Pečová z firmy Kamilla Košťálov, která se zabývá nákupem a prodejem léčivých rostlin. "Záleží především na učitelích, jaký mají k této věci přístup. Někde to funguje, ale na některých školách se o to vůbec nezajímají. Samozřejmě, že dnes je to již akce výlučně dobrovolná a záleží na každém jednotlivci."
Podle Pečové se v posledních letech sběru věnují především starší lidé, pro které je tato činnost tradicí a zálibou. Ovšem nevyvrací, že sběrem se zabývají i děti se svými rodiči. "Převažuje sběr léčivých rostlin natrhaných v přírodě, ale postupně si stále více lidí pěstuje léčivky i na vlastních zahradách a polích. Někteří si dokonce berou semínka léčivek přímo od nás." Na podzim se potom začíná s výkupem kaštanů a po celou zimu se sbírá pomerančová kůra. Sběr léčivek ve volné přírodě je však podle zkušeností košťálovské firmy naprosto ojedinělý například ve srovnání se západní Evropou. "V Německu a ve Švýcarsku něco podobného vůbec neznají. Buď se léčivky pěstují přímo ve velkém nebo se dováží z jiných zemí. Výkup, tak jak ho známe u nás, tam vůbec neexistuje," podotýká Pečová.
Velkým problémem je dnes dosažitelnost jednotlivých výkupen. Například na našem okrese funguje pouze jediná, a to přímo v Jičíně. Dana Růžičková, která má tento výkup na starosti a sběrem se zabývá již dlouhou dobu, uvádí: "Po revoluci se úplně rozpadla síť výkupen léčivých bylin. Lidé z Jičínska a okolí tak nemají jinou možnost, než vozit nasušené léčivky až do Jičína. Setkala jsem se i s případem, kdy za mnou přijeli kvůli odkupu bylin lidé až z Turnova a Hradce Králové."
Na druhé straně přiznává, že finanční motivace sběratelů léčivek je spíše symbolická. "Ceny za výkup sušených rostlin se sice zvýšily, ale nijak výrazně. V žádném případě nekopírují vývoj inflace. Práce, která doprovází vlastní sběr a sušení, pak zcela určitě neodpovídá výkupní ceně. Proto do sběrny dochází spíše stálá klientela lidí, pro které jsou bylinky především zálibou a kteří o sběru již leccos vědí."
Jenom za loňský rok prošlo jičínskou výkupnou kolem 900 kilogramů léčivek, z toho hlavní část tvořil šípek, kaštan, heřmánek, kopřiva list, pomerančová kůra, řebříček a černý bez.
Pro všechny sběratele "amatéry" poskytla Dana Růžičková následující rady: "Srpen je období, kdy se dá stále ještě sbírat velice široká škála rostlin, například heřmánek, černý bez, divizna, borůvkové listí, dobromysl, kontryhel a mnoho dalších rostlin. I sbírání a sušení má ale svá pevná pravidla. Nedoporučuje se například sbírat léčivky za deště či v blízkosti silnic."
A na závěr ještě malé tajemství od "babky kořenářky" - pokud sbíráte květ, pak vězte, že nejlepší dobou pro sběr léčivky je magický úplněk, kdy květenství nasává blahodárnou sílu. Ale to už je opravdu z jiného soudku.
(pe)
Vykupují pozemky pro spojku
Jičín - Pozemkový fond dostane od hradeckého biskupství ujištění, že církev, jako vlastník dotčeného území na periferii Jičína, nebude mít námitek k vybudování nové komunikace, která má především v době uzavření jižního obchvatu města odlehčit ostatním komunikacím v centru.
"Od církve jsme dostali vstřícný příslib, že pokud pozemky restitučně získá, nebude se bránit vybudování náhradní komunikace, a tudíž by je přenechala v její prospěch," uvedl jičínský místostarosta Miloslav Šebík. Radnice se proto může obrátit přímo na Pozemkový fond, a současně začít s výkupem i ostatních pozemků od dalších vlastníků.
Polovinu více jak desetimilionových nákladů na výstavbu spojky, která vznikne v souvislosti s chystanou rekonstrukcí dvou mostů jižního obchvatu města, zaplatí stát. Ředitelství silnic a dálnic zatím předpokládá, že ke generální opravě obou mostů přistoupí v roce 2002. Do té doby by měla být spojka dokončena.
"Obslužná komunikace spojí jižní okraj Nového Města se silnicí na Popovice. Její trasa byla vytýčena v prostoru od posledního panelového domu sídliště Na Jihu směrem k Ronalu," poznamenal Šebík, s tím, že spojka zde zůstane i po opětovném zprůjezdnění obchvatu. "Vzhledem k situaci jsme usoudili, nemá smysl budovat provizorní, tedy dočasnou komunikaci z panelů, které by se po určité době rozebraly, když zde může sloužit trvale. Proto jsme přistoupili k této, i když částečně nákladnější, variantě," sdělil jičínský starosta Jiří Liška.
Podle Šebíka je dalším důvodem také očekávané oživení této okrajové lokality, která je průmyslovou zónou. Na dotaz NN potvrdil, že na plánovaném propojení Lidického náměstí s popovickou silnicí se v této souvislosti nic nemění.
(jn)
Tradiční Hrubá pouť na obzoru
Nová Paka - Dle harmonogramu dokončená rekonstrukce Masarykova náměstí umožní třetí srpnový víkend bez problémů uspořádat tradiční novopackou Hrubou pouť. Kromě stánků trhovců v prostoru náměstí a podle jejich počtu i v přilehlých ulicích, pořádá Městské kulturní středisko Staročeské trhy v prostranství své budovy, to znamená v ulici F. Procházky, vedle a za budovou packého kulturního stánku. Tato "pouť v pouti" bude zahájena v neděli 20. srpna v 9 hodin. V kulturním programu se představí v 9 hodin Staročeským procesí umělecké a šermířské sdružení Bohém z Liberce svými ukázkami dobové exekuce, hudby, zpěvu a tance. Návštěvníci budou moci nahlédnout do středověku v kovářské dílně a prohlédnout si repliky kanónu a děl. Samozřejmě nebudou chybět ani souboje udatných šermířů. V tomto prostoru budou také doboví trhovci nabízet různé dřevěné misky, slánky, cukřenky, keramiku, skleněné vyfukovací figurky, ruční výšivky, kožené výrobky a mnoho dalších ručně zpracovaných výrobků. Pro děti zde budou moci rodiče zakoupit dřevěné hračky jejich dědů a pradědů, pánové potěšit slečny hedvábnými šátky či sušenými květinami a různými květináči. Bude však k dispozici i pečené sele, které se bude zapíjet pravou medovinou, ale i moravským vínem. V neděli ve 14 hodin v Jirových sadech, předvedou sokolníci ukázky výcviku a létání svých dravců spojený s odbornou přednáškou o sokolnictví.
Packá pouť bude již tradičně zakončena v neděli v 17 hodin v chrámu Nanebevzetí Panny Marie koncertem "Corno G Organo", při kterém návštěvníci tohoto libozvučného chrámového prostoru, uslyší Františka Langweila ve hře na lesní roh a Michala Hanzala na varhany. Oba protagonisté zahrají skladby starších autorů, mezi jinými skladby Georga Mufata a W.A.Mozarta.
Packá pouť bude mít tak širokou škálu atrakcí a zajímavostí, že zde jistě každý návštěvník najde něco, co ho potěší, čím se pobaví a odreaguje od běžných denních povinností. Přijďte se tedy 19. a 20. srpna do Nové Paky také pobavit.
(ur)
ČEŠI JSOU HRAČIČKY Alespoň to tvrdí Karel Zima, vedoucí sdružení Rebel Club Praha a majitel tohoto takřka uměleckého skvostu na podvozku řadového vozu BMW trojkové řady. Po hlavičkou Rebel Club se schází nadšenci, kteří si podomácku vlastnoručně upravují své automobily. O tom, že lze z běžného sériového vozu vytvořit jen stěží přehlédnutelný originál, svědčí i tento snímek. Fotografie vznikla na koupališti v Libáni, kam se v sobotu sjeli z celé republiky příznivci rychlých kol a karosářských úprav. "Scházíme pravidelně několikrát do roka, jsou mezi námi doktoři, zedníci, právnici, mladí, staří... Na penězích, věku ani vzdělání nezáleží, tvoříme partu. Nepsanou podmínkou je, že si každý musí auto postavit sám," říká Zima. Podle něj se pak mezi řadovými motoristy největší pozornosti těší vozy domácí automobilky Škoda. "Škodovek u nás jezdí přece jen nejvíc, a když někteří vidí, že někdy stačí jen pár drobných zásahů do karoserie a podvozku, a má doma úplně jiné auto, člověka to potěší a občas neodolá."
FOTO: jn
