"K dnešnímu dni je v evidenci Okresního úřadu v Jičíně zaregistrováno 268 osob, které mají zažádáno o civilní službu. Z nich 105 již civilní službu vykonává a zbytek jsou čekatelé," vypočítává Rita Luštická z referátu sociálních služeb. Při porovnání dat z několika posledních let je patrno, že počet žadatelů se stále zvyšuje. To však zároveň způsobuje problém s jejich umísťováním do zákonem určených organizací.

Podle Jaroslavy Voborníkové, vedoucí oddělení sociálních služeb OkÚ v Jičíně, se oproti minulým letům, kdy se uplatňoval benevolentnější systém, zúžil okruh organizací přijímajících civilkáře. "Náhradní vojenskou službu je podle zákona možné odsloužit výhradně ve státních organizacích nebo v neziskových nestátních organizacích," upřesnila.

Nejvíce civilkářů je v současné době umístěno u organizací zajišťujících obecně prospěšnou činnost, tzn. technické služby, obce a školy. "Z více jak stovky osob ve výkonu civilky jich do této kategorie spadá asi polovina. Například Technické služby města Jičín umožňují splnění civilní služby až dvaceti mladíkům ročně," uvedla Luštická.

Naopak velice malý zájem se projevuje u nabídky od zdravotnických zařízení. "Chápu, že pro některé mladé kluky může služba ve zdravotním zařízení být nepříjemná, na druhou stranu si musí uvědomit, že svým podpisem se zavázali k plnění pomocných prací, a sem patří i služba ve zdravotnictví. Pokud si budoucí civilkáři chtějí vybírat, chci předeslat, že my nemáme povinnost jim v tomto výběru vyhovět," zdůraznila Voborníková. Před vlastním nástupem je nutné absolvovat lékařskou prohlídku, která ověří způsobilost civilkáře k práci v konkrétní organizaci. "Podle platných ustanovení je vstupní prohlídka pro žadatele o civilní službu zdarma, zhodnocení zdravotního stavu lékařem hradí OkÚ ve smyslu výměru Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví." Po neblahých zkušenostech z jiných regionů je uchazeč před nástupem do zdravotnických zařízení vyzýván k absolvování pohovoru s psychologem.

V roli čekatelů na zahájení výkonu civilní služby se nyní nachází 163 osob. "Asi polovinu z nich tvoří studenti, kteří žádají o odklad z důvodu pokračování ve studiu. Zbytek pak čeká na uvolnění dalších míst," vysvětlila Luštická a dodala, že čekací doba může dosáhnout až tří let. Kromě těchto mladíků se na Okresním úřadě evidují rovněž žadatelé o civilní službu náhradou za vojenská cvičení. Těch je tu zaevidováno celkem 21.

V letních měsících se obvykle počet zájemců zvyšuje, i když letos se zatím výraznější nárůst neprojevil. "Přes léto k nám přicházejí hlavně studenti po ukončení střední školy. Největší zvýšení počtu civilkářů ale očekáváme opět v září, kdy se do naší evidence přihlašují především neúspěšní žadatelé o studium na vysoké škole."

(pe)

Geografický informační systém a jeho budoucnost

Přestože o využití GIS se hovoří již delší dobu, mnozí lidé často nevědí, co si mají pod tímto označením představit. Co je to tedy vlastně GIS?

GIS neboli geografický informační systém je stručně řečeno počítačový systém schopný ukládat, udržovat, analyzovat a zobrazovat údaje popisující místa na zemském povrchu. Jinými slovy se jedná o systém, v němž jsou digitální formou uložena data nejrůznější povahy a vztahující se ke konkrétním místům na mapě. V databázi mohou být shromážděny například údaje o infrastruktuře, sítích, administrativním členění, ochranných pásmech, zdrojích vody, kvalitě půd, ale i o poskytovaných službách v oblasti turistického ruchu apod. Uživatel potom může podle svých požadavků vybírat potřebná data o sledovaném území. Nespornou výhodou přitom je, že uživatel získá během chvíle detailní informace o sledovaném území, aniž by je musel shánět na různých úřadech. Samozřejmě, že snahou je mít v databázi co nejaktuálnější data, a proto aktualizace datových souborů probíhá neustále.

Jaké je tedy využití GIS v praxi a kdo má k němu přístup?

V současné době je využití GIS možné ve všech činnostech státní správy a samosprávy jako důležitého informačního zdroje. Na našem okresním úřadě nyní zkoušíme zavést vnitřní intranetovou síť, ze které bude mít každý pracovník přístup ke GIS. Zájem o využívání GIS registrujeme také ze strany některých obecních úřadů, například při řešení koncepce územního plánu, bytové výstavby, zavádění sítí apod. O účelnosti GIS svědčí i postupný zvýšený zájem mezi podnikateli. Je totiž zřejmé, že pro některé podnikatele by detailní znalost místních podmínek mohla být nespornou výhodou při vlastní realizaci projektu.

Ve větších městech se zavádění GIS do praxe uskutečnilo dříve a také ve větším rozsahu. Jaké byly vlastně počátky rozvoje GIS na OkÚ v Jičíně?

Zpočátku se samozřejmě o využití GIS mnoho nevědělo a rovněž nebyly doceněny možnosti tohoto systému. To se samozřejmě odrazilo i ve zdrženlivém přístupu OkÚ k podpoře rozvoje GIS. Nezanedbatelnou roli zde sehrála i otázka finanční. Vlastní zahájení prací na zavádění a kompletaci GIS se uskutečnilo až teprve nedávno, tj. zhruba před třemi lety. Větší využití celého systému je ale umožněno až od letošního roku.

Dá se už dnes říci, kam bude směřovat další vývoj GIS?

Podle mého názoru je v současné době problém v malé informovanosti o možnostech využití GIS a v malém počtu jeho uživatelů. GIS totiž stále ještě využívá pouze omezený počet osob, většinou ze státní správy a samosprávy. Proto jsme pro zlepšení informovanosti uspořádali například seminář pro starosty obcí. Osobně si myslím, že postupem času by se měly některé služby GIS zpřístupnit široké veřejnosti na internetu, protože budoucnost GIS je právě v rozšíření počtu jeho uživatelů.

(pe)

(max-PI)

Neplaťte víc, než musíte

V případě odcizení majetku najatého formou finančního leasingu, neznámým pachatelem, je na straně nájemce daňovým výdajem poměrná část nájemného časově rozlišeného, a to do doby, kdy poplatník obdrží potvrzení od policie, že pachatel je neznámý. Přeplatek nájemného (v případě kdy první splátka nájemného byla vyšší než splátky další) nelze do daňových výdajů již zahrnout. Dále je na straně nájemce daňovým výdajem náhrada škody, kterou je povinen uhradit nájemce pronajímateli podle řádně uzavřené smlouvy. Jestliže však v leasingové smlouvě není uvedeno, že náhradu škody je povinen nájemce v případě odcizení najaté věci pronajímateli uhradit, není možno na straně nájemce uplatnit do daňových výdajů částky, které byly v souvislosti s odcizením pronajímateli hrazeny. Často musí nájemce doplatit zbývající nájemné, které však nelze zahrnout do daňových výdajů, pokud není sjednáno jako náhrada škody. V uvedeném případě také nelze přeplacené nájemné z první vyšší splátky nájemného posoudit jako škodu způsobenou nájemci neznámým pachatelem, jak se často nájemci domnívají.

Pokud by však např. ve smlouvě mezi nájemcem a pronajímatelem byla zbývající výše nájemného kvalifikována jako škoda na straně pronajímatele, kterou je nájemce povinen uhradit, pak se jedná na straně nájemce o daňový výdaj, tj. náhradu škody, ke které je nájemce povinen podle občanského zákoníku. Pokud tato skutečnost ze smlouvy nevyplývá, nejsou platby pronajímateli daňovým výdajem.

Ing. Jana Kavková, daňový poradce (tel.:0433/523 320)