Nové Noviny č. 31/004. srpna 2000str. 4

NA PRACHOV PROUDÍ VÍCE CIZINCŮ Až na tři tisíce platících turistů navštíví v tomto období Prachovské skály, jejichž provoz od 1. ledna tohoto roku zajišťuje rodina Schliků. Celkový počet turistů však bude ještě vyšší, protože vstupné se vybírá pouze u dvou vchodů, přestože přístup je z pěti míst. Podle odhadů přitom přibývá zahraničních hostů, jejich počet se odhaduje mezi 30 až 40 procenty ze všech příchozích návštěvníků. V letošním roce především přibylo Holanďanů, Dánů, ale i Estonců, Lotyšů a Litevců. Naopak je znát relativní pokles turistů z Německa. Největším problémem, o který se bude muset současný správce spolu s obcemi v tomto regionu postarat, je nedostatek parkovacích míst přímo v centru Prachovských skal u Turistické chaty. Jednou z alternativ je, že by se parkovací místa do budoucna vytvořila v pokud možno lehce dosažitelném prostoru, třeba i za použití kyvadlové dopravy z blízkého okolí.

(max)


Plynofikace před dokončením

Soběraz - Dokončení plynofikace obce by mělo proběhnout již v tomto roce v září, nejdéle však v říjnu. Jak prohlásil místostarosta obce Miloš Bukovinský, v obci je plánováno přes 70 plynových přípojek a délka středotlakového rozvodu bude zhruba 2 kilometry. "Celkové náklady na plynofikaci jsme měli ve výši 2,3 milionů korun. S naším rozpočtem, který je 800 tisíc korun ročně, to znamenalo opravdu velké zatížení obecní 'kasy'. I přes to se nám podařilo tuto plynofikaci provést bez úvěru a také jsme na ní získali dotaci od Státního fondu životního prostředí v celkové výši 900 tisíc," uvedl Bukovinský.

Jak se dále vyjádřil místostarosta Bukovinský, obec v nejbližší době bude chtít uskutečnit investice následně vyvolané plynofikací, jako úpravy vesnice a opravu rozkopaných komunikací. "Čekáme i na nový zákon, abychom zjistili, co si budeme moci dovolit. Protože už máme bez problému elektriku, jsme telefonizováni, nyní už i téměř plynofikováni, čeká nás již pouze problém vybudovat kanalizaci," dodal Bukovinský.

(max)


Z turistů obce nebohatnou, spíše naopak

Holín, Jinolice, Libuň - Prachovské skály a blízké Jinolické rybníky, sezonními návštěvníky více vyhledávanějších míst v zemi mnoho není. Ač se to nezdá, obce, na jejichž katastru se nachází jedna z nejatraktivnějších oblastí, z turistického ruchu zrovna nebohatnou.

"Od května do konce prázdnin tady je obrovský pohyb lidí, ale obec z toho žádný přínos nemá, akorát spoustu starostí. Všichni návštěvníci, kteří sem přijedou vlakem, projdou celou obcí. Po každé sezoně pak vždycky počítáme, co všechno bylo v okolí zničeno. Od neukázněných turistů to většinou odnese čekárna, zohýbané značky a letos nám někdo ukradl i čerstvě vysázené stromky," říká hořce starostka Jinolic Radoslava Víchová. "Bohužel kemp u místních rybníků neprovozujeme, takže příjem z turistického ruchu do pokladny obce je téměř nulový. Víc nás totiž stojí odstraňování různých škod. Snad jedině místní prodejna má přes léto vyšší tržby," konstatuje jinolická starostka.

Nedaleká obec Libuň sice příjem z pronajímaného Veřejného tábořiště u Jinolických rybníků má, ale z těchto peněz jí pro vlastní potřebu mnoho nezůstane. "To, co vybereme na nájmu, zase z velké části do rekreačního areálu vracíme zpátky, abychom ho udrželi na potřebné úrovni. Na úkor potřeb a života obce to ale rozhodně není," vysvětluje starostka Jana Burdová. A tak více méně jedinou neklamnou známkou, že se Libuň nachází v blízkosti frekventované rekreační oblasti, jsou po příkopech rozházené všudypřítomné odpadky a množství černých skládek.

Neradostnou skutečnost, že se turistický ruch na zdejší okolí projevuje spíše negativně, připouští i starostka Holína Dana Malá. Jak sama říká, místní obyvatelé z desítek tisíc návštěvníků, kteří Prachovskými skalami každoročně projdou, příliš nadšeni nejsou. I když občas zazní názor, že by se poblíž skal mohlo vybudovat návštěvnické centrum s minigolfem, případně jinými atrakcemi, tento záměr zde nijak nepreferují. "Je na zvážení, co by to přineslo, v současnosti klademe důraz především na infrastrukturu, a snažíme se vytvořit podmínky pro lidi, kteří tady chtějí stavět," upozorňuje na priority holínská starostka. Spolu se svými kolegyněmi vidí jako jeden z hlavních problémů, obrovskou kumulaci vozidel. "Když sezona vrcholí, tak tady není, kde zaparkovat. Jsou tu dvě parkoviště, ale svou kapacitou už nestačí. Na nové nejsou peníze, a zatím ani vhodné místo. Musí se najít kompromisní řešení, protože ve vesnici ho občané nechtějí," podotýká Malá.

Vladimír Tekverk ze správy majetku rodiny Schliků, kteří si od letošního roku provozují Prachovské skály sami, se domnívá, že nejvhodnější prostor pro nové parkoviště se nabízí pod Šikmou věží, kde se nachází dnes už nepoužívaná komunikace. "Od lesa to není zase tak daleko, a navíc z těchto míst býval kdysi hlavní vstup do skal. Parkoviště u Turistické chaty patří Správě silnic, která nám ho pronajímá pouze na jeden rok. S touto perspektivou nelze uvažovat o investicích do jeho technického zabezpečení," doplnil Tekverk. Uvažuje se i o kyvadlové dopravě, například z budoucího záchytného parkoviště u AGS v Jičíně. Tamní starosta Jiří Liška se však obává, zda by byl o tutu službu mezi turisty zájem.

(jn)


Kompenzaci ztrát vzniklých suchem obdrží v okrese třiadvacet zemědělských subjektů

Jičínsko - První peněžitou pomoc, kterou vláda slíbila agrárnímu sektoru v důsledku jarního sucha, obdrží zemědělci na přelomu srpna a září. Šéf rezortu Jan Fencl se za tímto účelem snaží prosadit kompenzace v objemu minimálně pěti miliard korun. Přitom škody způsobené nepříznivým klimatem byly na území celé republiky vyčísleny až na 11 miliard korun.

Jak řekl NN ředitel Územního odboru ministerstva zemědělství v Jičíně Miroslav Svoboda, na okrese se kompenzace ztrát bude vztahovat na 23 z asi 300 subjektů, zabývajících se zemědělskou produkcí včetně drobných pěstitelů. "Minimálně polovinu z třiadvaceti subjektů, které mají podle vyhlášených pravidel nárok na kompenzaci, tvoří společnosti a družstva, hospodařící na ploše až dvou tisíc hektarů," uvedl Svoboda. Poznamenal, že organizace ostatních resortů, například školní statky, které také předložily žádosti o podporu, byly z vyplácení náhrad vyloučeny.

První etapa pomoci, při níž bude rozděleno 200 miliónů korun, je určena na zaoranou úrodu (3 tisíce korun na hektar) a na porosty poškozené z více než sedmdesáti procent (do výše 1500 korun). Na Jičínsku bylo zaoráno zhruba 390 hektarů - některé plodiny dokonce opakovaně, a asi 800 hektarů bylo poškozeno z více jak 70 procent. Mezi místní zemědělce by tedy mělo být do jednoho měsíce rozděleno maximálně 3 miliony korun. Podobný stav je podle Svobody i v sousedních okresech, například Náchod, Trutnov a Hradec. "Na jižní Moravě anebo v jihozápadních Čechách je situace výrazně horší," doplnil.

Kompenzaci v rámci první etapy pomoci považuje ředitelka Okresní agrární komory Jičín Jaroslava Nekvasilová jen za symbolickou a rozhodně podle ní nikterak nekoresponduje se skutečnou situací na okrese z hlediska očekávaných ztrát. "Mnozí ani neměli možnost včas zaorat, a přesto bude jejich propad značný. Ztráty nad 70 procent obvyklé úrody znamenají prakticky totéž, co zaorávka," konstatuje Nekvasilová. Kvůli horším podmínkám se podstatně sníží výnosy. Jestliže na jaře šlo z nedostatku srážek především o kvantitu, uplynulé týdny se naopak v důsledku nadměrného vlhka promítly do kvality úrody. Výše náhrad podle Nekvasilové rozhodně nevypovídá o rozsahu škod.

"O to je horší, že stát nabízí prvovýrobcům za potravinářskou pšenici pouze 3300 korun za tunu a navíc snížil kvótu pro vývozní licence z tří set tisíc na padesát tisíc tun obilí," podotýká ředitelka OAK. Nespokojenost s úrovní farmářských cen vzhledem k očekávanému propadu tržeb přetrvává i u dalších komodit. Mimo jiné i proto, že se předpokládá až třetinový nárůst cen krmného obilí, přistoupili producenti vepřového, zapojení do odbytového družstva Agropork, k navýšení ceny masa z 32 na 38 korun za kilogram živé váhy prasete, a ani tato cena nemusí být konečná. U mléka je zatím garantována minimální výkupní cena 7,50 Kč za litr, ale i v tomto případě sílí tlak na její přehodnocení. "Vláda se alespoň chystá podpořit export mléka," uvedla Nekvasilová.

Nejpozději do poloviny prosince by měli zemědělci od státu obdržet druhou a také vyšší platbu. "V této druhé etapě se počítá s vyplácením náhrad v celkovém objemu pět miliard korun, které mají být uhrazeny vydáním státních dluhopisů," uvedl Svoboda. Jakou formou budou tyto peníze distribuovány, aby byly poskytnuty plošně a přitom dostatečně selektivně, zatím není rozhodnuto.

(jn)


Pro Miletín je plyn podmínkou rozvoje

Miletín - Jen stěží může obec podle miletínské starostky Lenky Kožíškové uvažovat o svém dalším rozvoji bez přivedení plynu, o tom se místní už přesvědčili. Plynofikace pro zdejší region znamená perspektivu zejména z hlediska vytváření nových pracovních příležitostí.

Opět o krůček se přiblížil Miletín k zavedení této distribuční sítě VČP po úterním jednání starostů okolních obcí. Ještě letos by měl být znám zhotovitel projektu na plynofikaci, do níž je zahrnuto dalších devět obcí ve směru od Dvora Králové. Dokumentaci zpracuje jedna z pěti firem přihlášených do veřejné soutěže.

"Pokud se podaří vše potřebné zajistit, včetně financování, kde počítáme i se státní dotací, mohly by být zemní práce už příští rok zahájeny," naznačila Kožíšková. Připouští, že zavedení plynu do této oblasti mělo přijít již mnohem dřív, jeho absence totiž z Miletínska před dvěma lety odvedla už jednu perspektivní firmu. "Kdyby tehdy plynárny dokázaly naší žádosti vyhovět, společnost Alucon by zde zůstala a nestavěla novou továrnu v Bělohradě, protože jinak tu měla lepší podmínky," míní starostka. Oddalováním tohoto záměru navíc přišla Východočeská plynárenská o významného odběratele. Německá firma Leuze miltex, která v bývalé hale Tiby před časem otevřela přádelnu vlny, přebudovala kotelnu z tuhých paliv na mazut. "Vzhledem k této investici nelze v dohledné době počítat s tím, že by objekt plynofikovala," dodává Kožíšková.

Jak sama říká, rozvod plynu je pro obec podmínkou, bez níž není možné zvýšit atraktivitu místa z pohledu potencionálních investorů, které Miletín potřebuje ke vzniku nových pracovních příležitostí. Kromě Miletína a sousední Rohoznice se na budování infrastruktury bude podílet několik obcí z Trutnovska, mimo jiné Bílé Poličany, Lanžov a Doubravice. Přivedení plynu vysokotlakem od Dvora Králové je s ohledem na charakter okolní krajiny nejschůdnější variantou. Trasa jižně od Hořic by představovala vést potrubí přes město a zalesněný hřeben Chlumu, a ve směru od Lázní Bělohradu by jeho kapacita byla nedostačující.

(jn)


(Dez)informace o městském informačním centru

V článku pana Krále, otištěném v Nových novinách 21.7.2000, jsem si přečetl několik informací, ke kterým se musím jako provozovatel MIC vyjádřit.

O vypsání výběrového řízení na provozovatele MIC rozhoduje městská rada. Pouhým nahlédnutím do zápisu z jednání městské rady, který je veřejně přístupný, lze zjistit, že rada vzala na vědomí nabídku pana Krále na provozování MIC. O ničem dalším rozhodnutí nepadlo. Tuto skutečnost mně osobně potvrdila i vedoucí odboru kultury paní Eva Zatloukalová. Považuji tedy za velmi neseriózní a jako občan tohoto města za značně nebezpečné takovéto předjímání rozhodnutí řádně zvoleného orgánu v čele města.

Výběrové řízení na provozování MIC proběhlo v červnu 1994 a na základě předloženého projektu jsem byl vyzván k jeho realizaci. Od té doby jsme vlastními silami dokázali nejen naplnit představy našeho úvodního projektu, ale dál rozšiřovat služby ke spokojenosti návštěvníků města i jeho občanů. Dnes, kdy jsme se z rozhodnutí městské rady přestěhovali do nejatraktivnějších a krásně upravených prostor ve městě, lákáme nejen turisty, ale i ty, kteří by rádi přišli "k hotovému".

Dále je ve výše uvedeném článku uvedena nefunkčnost MIC, na kterou "bylo při různých schůzkách členů sekce cestovního ruchu při hospodářské komoře v Jičíně poukazováno". Pokud jsme byli pozváni na jednání hospodářské komory, nikdy jsme se s podobným názorem nesetkali. Škoda, že pan Král jako vedoucí výše zmíněné sekce se ani nepokusil o řešení případných nejasností či problémů týkajících se MIC, tedy právě oblasti turistického ruchu, alespoň zprostředkováním kontaktu s námi. Informace uvedené v jeho článku pak působí spíše jako snaha o podporu vlastních zájmů.

MIC je služba občanům a návštěvníkům města. Informace jsou poskytovány zdarma, proto je dotace ze strany Městského úřadu nutná i logická. Je samozřejmé, že by bylo možné pokrýt celé náklady na provoz MIC z dalších činností, ale toto by bylo na úkor kvality poskytovaných služeb.

O práci a kvalitě poskytovaných služeb MIC se může každý přesvědčit sám. Pro nás je rozhodující spokojenost našich zákazníků, stále rostoucí počet klientů a uznání vyjadřovaná ústně i písemně u nás i v zahraničí.

Ing. Jiří Lingr, provozovatel MIC Jičín


Konec Bůrovny

Slavná sobotecká restaurace s více jak stoletou tradicí bude končit. Z budovy vznikne výrobna textilu. V Sobotce je sice několik budov určených k podnikání, jsou v dobrém stavu a prázdné (Slavíkova továrna pod Humprechtem, brusírna skla a d.), podnikatelskému a značně nejistému záměru bude věnována poslední dobře fungující restaurace ve městě, bude ztraceno i několik dobrých hostinských pokojů. A tak mizí ze Sobotky poslední možnosti k rozvíjení turistického ruchu. Mladí lidé, kteří udělali v krátké době z Bůrovny kvetoucí podnik, ztrácejí chuť do další práce.

Karel Samšiňák, Sobotka


Vám poděkování a lásku...

Centrum nezávislého života v Českém ráji a v Podkrkonoší, které je zároveň centrem onkologických pacientů v Českém ráji a v Podkrkonoší, děkuje všem, kteří přispěli na boj proti rakovině.

Naše společnost prokázala, že osud onkologických pacientů jí není lhostejný. Na Květinový den se v letošním roce v naší republice vybralo 14 miliónů 200 tisíc korun. Na této akci se naše organizace podílí částkou 93 945 korun. Peníze byly uloženy na konto Ligy proti rakovině Praha.

Liga proti rakovině sleduje tři hlavní cíle: nádorovou prevenci, pomoc onkologickým pacientům a podporu onkologického výzkumu. Nádorová prevence spočívá ve výchově zdravých lidí, to znamená omezení rizikových faktorů - kouření a nesprávná životospráva. Při akci Květinového dne byly rozdávány letáčky s obsahem Tucet rad pro zdravou výživu, která je důležitou složkou boje proti rakovině. V rámci pomoci onkologickým pacientům liga nabízí možnost pohovoru s odbornými lékaři o možnosti podpůrné léčby - psychoterapie, léčebný tělocvik. Sedm odborných lékařů od 9 do 16 hodin v pracovní dny je připraveno odpovědět na vaše dotazy (telefonní nádorová linka 02/90050101).

Od letošního roku se zapojíme do Evropského týdne proti rakovině, který se uskuteční od 9. do 15. října. Tématem z hlediska onkologického výzkumu je zdravá výživa, proto budeme pokračovat v osvětě šíření správné výživy.

Mgr. Věra Pourová, CNŽ


O pronájmu není rozhodnuto

Jičín - Oddíl jezdců na prkénku (skateboardistů) požádal městskou radu o pronájem části parkoviště na sídlišti Nové Město jih. Nedávno se přitom uvažovalo o zřízení U-rampy v bývalé kotelně na 4. základní škole, která měla sloužit právě i prkénkářům. Přestože školská komise projekt U-rampy doporučila ke schválení, celá akce nebyla nakonec realizována z důvodu nesouhlasu nájemce sousedního domu Richarda Koníře, který se obával nadměrného hluku.

Bývalá školní kotelna, která takto opět nenašla využití, zůstane tedy i nadále prázdná. "V minulosti se dokonce uvažovalo v tomto nevyužitém objektu o zřízení dvou bytových jednotek. Nakonec z tohoto nápadu sešlo, protože celkové náklady na úpravu bývalé kotelny na byty by byly velice vysoké. Pokud vím, s největší pravděpodobností by mohly tyto nevyužité prostory sloužit jako nějaké klubové středisko pro potřeby školy. Každopádně bude dobré, pokud se pro ně najde nějaké vhodné využití," sdělil pro NN ředitel městského bytového podniku v Jičíně Pavel Bílek.

Pokud se jedná o poslední žádost prkénkářů o pronájem parkovacích míst na Novém Městě, městská rada se ještě definitivně nedohodla na tom, jak o této žádosti rozhodnout, a pověřila vedoucího odboru místního hospodářství prověřením situace. Místostarosta města Miroslav Šebík přitom připustil, že rozhodnutí nebude rozhodně jednoduché. "Zažíváme velké dilema, protože na jedné straně se na Novém Městě snažíme stále počet parkovacích míst rozšiřovat, a na druhé straně bychom je omezovali. Je však pravdou, že parkoviště, o kterém se jedná, často zeje prázdnotou, protože se nachází až na konci sídliště. Pokud nějakým způsobem žádost prkénkářů podpoříme, rozhodně bychom jim nevyčlenili parkoviště celé, ale pouze jeho část. Vše je tedy zatím ve stádiu úvah a rozhodně nejsme definitivně rozhodnuti," dodal Šebík.

Případné náklady spojené s vybudováním překážkových drah by však podle dalšího vyjádření představitelů města měli nést samotní žadatelé, kteří by byli povinni i dbát na pořádek v této lokalitě.

(max)


Nové Noviny