Potvrdili statut sociálního oddělení
Nová Paka - Vzhledem k tomu, že sociální agenda je svým způsobem specifická a neustále dochází k jejímu rozšiřování, vzniklo v rámci odboru místního hospodářství MěÚ v Nové Pace již dříve samostatné sociální oddělení, které na svém posledním zasedání novopačtí radní statutem potvrdili. Za řízení Věry Kazdové jsou zde zaměstnáni další tři pracovníci, kteří mimo jiné zajišťují péči o starší občany, péči o blízkou osobu a doplácení nezaměstnaným do životního minima. Od 1. dubna, již dle zákona, zajišťuje toto oddělení i sociálně právní ochranu dětí. "I když se již právní ochranou dětí a mládeže zabývala dříve komise pro sociálněprávní ochranu dětí a mládeže při radě MěÚ, od uvedeného termínu je tato agenda zákonem specifikována a i obsah celé této agendy je širší proti našemu dřívějším zákonem neošetřenému působení," sdělila Kazdová. Na otázku, zda nemělo oddělení nějaký problém s letošním závěrem školního roku týkající se případného asociálního či dokonce antisociálního chování dětí, resp. rodičů, nám pověřená vedoucí sociálního oddělení řekla, že vše probíhalo bez problémů, ale že oddělení je schopno, v případě potřeby, vzniklé problémy okamžitě řešit.
(ur)
Těžbu si vynutilo stáří porostů
Holín - Vykácení části lesa na Prachově podél silnice ve směru od Holína vyvolalo mezi lidmi řadu negativních ohlasů. Iniciátorem těžby je obec, která podle holínské starostky Dany Malé respektuje schválený lesní hospodářský plán.
"Nedivím se, že se kácení setkalo s takovým ohlasem, charakter krajiny se v jednom místě skutečně podstatně změnil. Tato část lesa už však dožívala a bylo potřeba místy až sto čtyřicet let staré porosty obměnit. V žádném případě ty důvody nejsou ekonomické," vysvětluje starostka Holína, pod který spadá právě katastr Prachova. "I obec se musí chovat jako správný hospodář. Držíme se těžebního plánu, vykácená lokalita bude samozřejmě opět zalesněna," doplnila Malá.
Několik desítek arů lesa bylo vykáceno už vloni, a to nejen na Prachově, ale i v oblasti Horního Lochova. Letos se v této činnosti opět na několika místech pokračuje. Zisk z prodeje vytěženého dřeva, který Malá blíže nespecifikovala, se z části opět vrací do údržby lesních pozemků a výsadby nových porostů.
(jn)
CHODÍM SI TAK PO SVĚTĚ... Název v sobotu zahájené výstavy fotografií v galerii Raisova památníku v Lázních Bělohradě zcela přesně vystihuje, v čem tkví těžiště volné tvorby Václava Bartušky. Čtyřiadvacetiletý třeboňský fotograf se v Bělohradě vůbec poprvé představuje veřejnosti se svými černobílými snímky. Většina jeho fotografií byla pořízena v přírodě, zejména v okolí Novohradska.
FOTO: jn
Robousy mají letos poslední příležitost, o osudu obce rozhodne zářijové referendum
Robousy - Stanou se Robousy samostatnou obcí s vlastní samosprávou? Na pomyslném rozcestí se za několik týdnů ocitnou obyvatelé Robous, v zářijovém referendu se budou muset rozhodnout, jakou cestou se jejich obec vydá.
V době, kdy se řada velkých městských aglomerací snaží přesvědčit malé obce ke sloučení, připravuje radnice v Jičíně referendum ze zcela opačných důvodů. Přiměla je k tomu petice, v níž 114 z 430 obyvatel Robous žádá, aby se uskutečnilo místní všelidové hlasování, které rozhodne o případném osamostatnění této dosud městské části Jičína.
"Letos máme poslední šanci, z hlediska splnění termínu se referendum uskuteční doslova minutu před dvanáctou, protože do konce září musí mít ministerstvo vnitra jeho výsledky na stole. Chtěli jsme s ním ještě rok dva počkat, ale zaskočil nás nový zákon, ten od příštího roku zakazuje vznik obcí, které by měly méně než tisíc obyvatel," říká Josef Papoušek, jeden z iniciátorů a člen Občanského sdružení Robousy.
Žádost, kterou od signatářů městská rada obdržela, splňuje hlavní podmínku, podepsalo se pod ni přes třicet procent oprávněných voličů Robous a Dvorců. "Místní referendum v těchto částech bylo vypsáno na 2. září," potvrdil místostarosta Jičína Vlastislav Matucha. Aby mohlo být osamostatnění reálné, musí se pro něj kladně vyjádřit více jak polovina tamních občanů.
Na okresní město, které má dnes zhruba 16,5 tisíc obyvatel, nebude mít případné odtržení žádný zásadní vliv. "Z pohledu daňových výnosů se v rozpočtu Jičína nic nezmění. V Robousích nejsou větší podnikatelé a ani úbytek daní z nemovitostí příjmovou stránku města významnějším způsobem nepoznamená," řekl starosta Jičína Jiří Liška. Přesto se bude vedení radnice snažit obyvatele Robous ještě přesvědčit, aby tento krok zvážili.
"Chápeme pragmatické důvody, které je k tomu vedou. Někteří se domnívají, že by s výnosy z daní byly Robousy jako samostatná obec schopny naložit lépe. Mají pocit, že by řadu věcí spravovali lépe, než je tomu dnes, a to mě mrzí. Nejsem přesvědčen o tom, že budou mít možnost uskutečnit investice, o které usilují, protože z necelého dvou a půl miliónového rozpočtu by musely zajistit řadu provozních povinností, opravou místních komunikací počínaje, veřejným osvětlením a odpadovým hospodářství konče," poznamenal Liška.
Město v závěru loňského roku navrhlo, aby si Robouští sami stanovili priority investičních akcí s tím, že v rozpočtu na ně bude každoročně pamatováno jedním miliónem korun. Podle Josefa Papouška však zůstalo vše pouze u slibů. "Realita je zcela jiná, vloni bylo například pro Robousy připraveno 450 tisíc korun na protihlukovou stěnu, která se ovšem nerealizovala, a peníze zůstaly městu. Také letos je v rozpočtu vyčleněno 1,1 miliónu, ovšem půl roku je pryč, a oni nezačali ani s přípravou. Dopadne to stejně jako loni, akce se neuskuteční a Robousy nebudou mít ani korunu," vyjádřil se kriticky Papoušek s dovětkem, že současný stav je vůči této satelitní obci těžkopádný a nespravedlivý.
Radnice je ale jiného názoru a v současnosti připravuje ekonomické podklady, které chce občanům na nejbližší schůzce předložit jako argument, kolik peněz bylo do Robous za posledních deset let nainvestováno včetně provozních výdajů. Nastolená otázka osamostatnění a s ní související majetkové vypořádání se nedotkne lukrativních pozemků v průmyslové zóně, která se nachází na katastru Moravčic.
(jn)
Polární doteky Oldřicha Bubáka
Lázně Bělohrad - Bezesporu zajímavou kulturní akcí byla vernisáž unikátních fotografií z obou zemských pólů Ing. Oldřicha Bubáka, která se konala minulou středu v Anenských lázních. Ing. Oldřich Bubák, původní profesí strojař, ale i výtečný hudebník, fotograf a cestovatel, je rovněž výborným vypravěčem, o čemž se mohli přesvědčit účastníci vernisáže prezentující zajímavé snímky z jeho expedic v roce 1996 a 1999, a poté při večerní besedě. Vernisáž zpestřila hrou na příčnou flétnu místní frekventantka Janáčkovy akademie v Brně Petra Benešová.
Výstava umístěná ve vstupní hale hotelu Anna Marie pod názvem "Z pólu na pól" zachycuje obě expedice dosud jediného Čecha, který pěšky resp. na lyžích dosáhl obou pólů. Kromě fascinujících obrázků polárních krajin je možné skrze fotografie nahlédnout i do života obyvatel a výzkumníků žijících v blízkosti obou pólů. Snímky zachycují rovněž zástupce místní fauny a polární život v celé jeho nádheře a krutosti zároveň.
Výborný zážitek z celé akce podtrhla večerní beseda doplněná promítáním barevných diapozitivů, při které Oldřich Bubák zodpověděl řadu dotazů. Výstava fotografií potrvá až do 1. září.
Míla Pour
Podvodníci
Nová Paka - Osádka vozidla, muž a žena, v pondělí 10. července v 8.45 hodin požádala osmdesátiletou obyvatelku Nové Paky o možnost uložení svých kufrů. Důvěřivá žena souhlasila a nechala se oběma podvodníky odvézt do svého bydliště. Tam ji povedená dvojice ještě požádala o půjčku 6.500 korun na údajné odtažení havarovaného vozidla. Stařenku, která jim požadovaný obnos půjčila, ujistili, že vše do 12 hodin vrátí. Zanechali ji doma dva kufry s nářadím a noži a za ochotu ji věnovali porcelánové hodiny. S půjčenými penězi se samozřejmě nevrátili.
Jedná se již o několikátý případ takto provedeného podvodu na našem okrese. Vždy je poškozen starší občan, kterého si podvodníci vyhlédnou. Policie žádá, aby výskyt obdobných výtečníků, kteří se snaží vetřít do domů ochotných a zpravidla starších občanů, byl okamžitě hlášen na linku Policie 158 nebo nejbližšímu policistovi.
(tm)
Psalo se ...
NÁLEZ KOSTÍ MAMUTÍCH. Dne 17. t. m. v cihelně pana Lemberka ve Slatinách dělníci při odkopávání hlíny diluviální odkryli velký kel mamutí, vedle nehož ležela kost nejspíše ramenní. Oba předměty ležely asi 2 m hluboko pod původním povrchem země a byly silně zvětralé, takže vyjmuty byvše ze země, rozsypaly se na menší úlomky, jež uchovány byly pro jičínské museum. Jest pravděpodobno, že v naznačeném místě ještě jiné, geologicky zajímavé nálezy budou učiněny, pročež jest potřebí, aby dělníci při práci opatrně si vedli.
Krakonoš, 27.7. 1913
JRT s televizní radou
Jičín - Jičínská regionální televize bude s největší pravděpodobností přece jen nadále vysílat blok informací placený městem. Majitel JRT Luděk Vondrouš se dohodl s radnicí na oboustranně přijatelném řešení. Spolupráce, byť zatím na zkušební dobu, zůstane tedy zachována.
Stupňující se výhrady k obsahu a kvalitě vysílání, která se podle radních projevuje v klesající sledovanosti JRT, přiměly radní, aby vypověděli smlouvu, podle níž si město platí reklamní čas za 300 tisíc korun ročně. Svůj postoj přehodnotili poté, co Vondrouš akceptoval návrh radnice, aby byla vytvořena nezávislá rada, se kterou by majitel JRT konzultoval úroveň vysílání. "Bude to nezávislý poradní tým, jeho členy si sám nanominuje pan Vondrouš s tím, že jednoho zástupce v něm bude mít i město. V žádném případě nechceme omezovat svobodu projevu soukromého média. Jde nám o zlepšení kvality a poradní orgán by měl být jakousi zpětnou vazbou," sdělil jičínský místostarosta Vlastislav Matucha.
Složení "televizní rady" bude dodatečně upřesněno až po dovolených v průběhu srpna. Zkušební doba, během níž se město vyjádří, zda má zájem na další spolupráci, vyprší v září. Budoucí kolektiv s hlasem poradním bude hodnotit vysílání JRT jako celek. Dosavadní koncepce vysílání regionální televize, kterou prostřednictvím kabelového přenosu má možnost sledovat v Jičíně zhruba 2200 domácností, byla z pohledu vedení města neuspokojivá. Radní zejména kritizovali nedostatek informací o dění ve městě a absenci zajímavých reportáží.
(jn)
PFT: nové administrativní centrum
Jičín - Firma PFT, která v Jičíně vyrábí plastová okna, bude mít nové administrativní centrum, za tímto účelem zahájila zajišťovací práce v minulosti rozestavěném objektu plánovaných ruských kasáren, jejichž část byla už před několika lety upravena pro potřeby Státního okresního archivu Jičín.
"Veškerá administrativa firmy je soustředěna přímo v areálu závodu, ale tento stav není z mnoha ohledů vyhovující. Letos jsme se proto rozhodli začít s dostavbou objektu, který jsme koupili už před pěti lety," vysvětluje Jan Hejduk, jeden ze společníků firmy. Vedení pro vlastní potřebu využije první patro, přízemí, které bude upraveno jako prodejna, a stejně tak i druhé a třetí podlaží nabídne PFT po dokončení k pronájmu.
Loňské hospodaření společnosti, jednoho z největších českých výrobců plastových oken, skončilo s čistým ziskem 13 milionů korun při tržbách ve výši 206 milionu korun. Na těchto výsledcích se podobně jako v předchozích letech z drtivé většiny podílí export, který pokrývá minimálně sedmdesát procent produkce. Jičínský závod PFT vyrobil v minulém roce 50 tisíc okenních křídel, letos očekává nárůst zhruba o dalších deset tisíc kusů, čímž se opět přiblíží na úroveň prodeje z minulých let.
"Mírně se každý rok zvyšuje poptávka na domácím trhu, meziročně zhruba o dva tisíce oken. Letos nám však výrazně pomohlo především oživení na německém trhu," uvedl Hejduk. Tuzemské stavebnictví sice za první měsíce roku zaznamenalo zhruba jeden a půl procentní nárůst, ale stále zde v této oblasti převyšuje nabídka nad poptávkou. Situace by se podle Hejduka měla změnit až s nastartováním nové bytové výstavby a hlavně s plánovanou rekonstrukcí dožívajících panelových domů. V souvislosti s renovací panelových sídlišť lze logicky očekávat, že zájem o plastová okna rapidně stoupne.
(jn)
Terénní pracovník nebude
Jičínsko - Do konce června měli zástupci městských úřadů na okrese Jičín možnost předat své žádosti o zřízení místa terénního pracovníka zaměřeného na romskou komunitu. Tyto přihlášky měly být zasílány prostřednictvím romského poradce při OkÚ Jičín na Meziresortní komisi pro záležitosti romské komunity.
"V současné době se jedná o zkoušku, protože pro celou republiku bude prozatím vybráno kolem 15 pracovníků. Terénní pracovník by měl být rom, který ve své komunitě budí respekt, zná ji a může jí nějakým způsobem pomoci. Měl by se pohybovat právě v terénu, tam působit a řešit každodenní problémy této komunity," sdělil romský poradce při OkÚ v Jičíně František Čakurda. Z oslovených měst našeho okresu však František Čakurda obdržel pouze jednu, a to zápornou odpověď od městského úřadu v Lázních Bělohradu s vyjádřením, že pro zřízení terénního pracovníka necítí potřebu. Z ostatních měst nedošla reakce žádná, a proto se se zřízením tohoto pracovníka na našem okrese do budoucna spíše nepočítá.
(max)
