"Všude, kde byly položeny nové chodníky a majitelé přilehlých domů si v minulosti zaplatili i úpravu svých vjezdů, přistoupíme k navrácení peněz," oznámil bělohradský starosta Pavel Šubr. Radnice se k tomuto kroku odhodlala poté, co zastupitelé rozhodli, že napříště bude prostor vjezdů řešen na náklady města současně s rekonstrukcemi chodníkových těles, které i letos pokračují na několika místech Bělohradu.

"Ne každý si totiž v minulosti nechal zámkovou dlažbu položit, u některých nemovitostí zůstaly vjezdy neupraveny nebo je jejich majitelé zarovnali štěrkem či jiným materiálem. Domníváme se, že pro vzhled města bude lepší, když ulice zůstanou jednotně upravené. Zvlášť, když rozdíl ve výdajích, které se nám tím v rozpočtu v rámci oprav nebo budování nových komunikací zvýší, nebude zase až tak velký," vysvětluje Šubr.

Město dosud za tímto účelem vybralo od lidí 112 tisíc korun, vrácení příslušné částky se však bude vztahovat pouze na náklady spojené s úpravou plochy, která tvoří součást chodníku, nikoliv na dodavatelskou práci na vnitřní straně oploceného pozemku. "Pokud si někdo nechá položit dlažbu i za vraty přímo až před dům nebo garáž, bude si to muset hradit z vlastních prostředků," upřesnil starosta.

(jn)

Pozor na ustřihnutý roh

Policistům potom ustřižený roh signalizuje, že některé uvedené údaje v občanském průkazu s ustřiženým rohem již nemusí mít svojí platnost a jeho majitel si již měl požádat o vystavení průkazu nového. Občan se tak vystavuje riziku, že za neplatný občanský průkaz dostane pokutu, protože se jedná o přestupek. V případě, že se tento občan prokáže potvrzením o svatbě a důvěryhodně vysvětlí, proč si zatím nezařídil nový doklad totožnosti, měli by policisté být shovívaví.

(ur)

FOTO: pe

Hořická radnice by chtěla bývalý pivovar proměnit v galerii

Radnice sice netuší, zda se jí zachovalý komplex z konce devatenáctého století podaří získat do majetku města, ale pokud by k tomu došlo, nabízí se unikátní vize na jeho uplatnění. Bývalý pivovar z roku 1895 chce zachovat v nezměněné podobě a z někdejší varny a dalších výrobních hal vytvořit velkolepé výstavní prostory, kam by mohly být nainstalovány například sochy a obrazy ze sbírek Galerie plastik a zároveň sem přestěhovat i depozitář muzea. Podobným způsobem ožívají i jiné opuštěné technické památky a průmyslové stavby v tuzemsku i v zahraniční. Světovou událostí se letos v květnu stalo otevření galerie moderního umění v budově staré londýnské elektrárny na jižním břehu Temže.

"V tuto chvíli pouze zjišťujeme případnou možnost převzetí této architektonicky zajímavé nemovitosti do majetku města. Rozhodující podmínkou bude především její cena," vysvětluje vedoucí hořické radnice Jaroslav Vais. Dodal, že radní v minulých dnech jednali o aktuální situaci se správkyní konkurzní podstaty hořického pivovaru Marii Voříškovou z Pardubic.

"Před několika dny se u soudu uskutečnilo první přezkumné jednání a v současnosti dva soudní znalci připravují tržní odhad. Po jeho dokončení budu o podmínkách prodeje pivovaru jednat se zástupcem věřitelů," sdělila zatím bez bližších podrobností Voříšková. Připustila ovšem, že město není jediným zájemcem, o opuštěný areál se jich už dnes hlásí několik. Dalším důvodem, proč se rada o pivovar zajímá, souvisí podle Vaise se snahou vyřešit vstup na městský pozemek v jeho těsné blízkosti. Momentálně ho totiž blokuje odstavná asfaltová plocha, která je součástí konkurzní podstaty.

Myšlenku na přeměnu této zachovalé stavby v kulturní centrum Hořic potvrdil i radní Josef Kotrbáček. "Možností, jak tyto prostory zhodnotit, se nabízí celá řada, mohly by tu být například expozice se zaměřením na kámen, lapidárium či cokoliv jiného," konstatuje Kotrbáček. Podle ředitele městského muzea Václava Bukače chtěla pivovar před několika lety koupit i Národní galerie pro své historické sbírky, ale jednání ztroskotalo právě na ceně.

Bukač vidí v případném oživení tohoto komplexu obrovskou příležitost v možnosti jeho propojení s ostatními unikátními místy v Hořicích včetně příměstského lomu U sv. Josefa. "Prostory pivovaru by mohly začít žít i současným uměním," poznamenal Bukač. Doplnil, že na právě takovéto projekty na využití průmyslové architektury je možné získat peníze z rozvojových fondů Evropské unie. Otázkou však zůstává, zda bude město ochotno akceptovat výši ceny za tuto nemovitost.

(jn)

FOTO: jn

Kachní farma nebude

Záměr realizovat kachní farmu obci oznámil 22. června Jindřich Pavlásek, majitel bývalého kravína, a obecní zastupitelstvo již 29. června podnikatelský záměr neodsouhlasilo a připojilo se k negativnímu stanovisku občanů. Kachní farmu přitom mělo provozovat Agrodružstvo Staré Místo, které chtělo v bývalém kravíně provádět tzv. teplý odchov kachen do 21 dnů stáří. "Přestože si myslím, že provoz kachní farmy je už úplně něco jiného než výkrm prasat a odchov telat, na který byli zvyklí občané Ostružna v minulosti, rozhodli jsme se pod tíhou petice kachní farmu v Ostružně nerealizovat a vyjít vstříc názorům občanů," uvedl pro NN ředitel Agrodružstva Oldřich Haken. Agrodružstvo přitom zoufale hledá další náhradní prostory pro tento chov kachen, protože musí splnit smlouvu s Jihočeskou drůbeží Vodňany - jatky Mirovice, podle které má Agrodružstvo povinnost na jatky dodávat týdně až 18 tisíc kachen. "Dnes děláme 15 tisíc kachen týdně, což ještě nepokrývá potřebu 18 tisíc kusů. Navíc musíme v září opustit bývalý velkokapacitní kravín v Drahorazi, kde jsme každých 14 dní vyskladnili na 12 tisíc kusů. Velice aktivně proto hledáme kravín, kam bychom mohli část výroby přesunout a zároveň zvýšit produkci. Problémem však je, že z hlediska pásma hygienické ochrany se kravín musí nacházet na okraji vesnice, pokud možno alespoň půl kilometru od ní," dodal Haken.

Pokud se Agrodružstvu nepodaří vhodné prostory najít, bude to v letošním roce znamenat snížení tržeb podniku zhruba o 15 milionů korun za čtvrtletí a v dalším roce až o 60 milionů. Zároveň by s největší pravděpodobností muselo dojít k zeštíhlení podniku, propuštění části ošetřovatelů a rapidně by se zvýšily již tak dost složité ekonomické problémy družstva.

(max)

Přivezli návrhy centra

"Pro jejich objektivní posouzení budeme iniciovat vznik na městu nezávislé skupiny, složené například z architekta, sociologa, odborníků v problematice dopravy a památkářů. Předností těchto lidí, kteří nemusí být nutně přímo z Jičína, by mělo být, že předkládané návrhy budou hodnotit s nadhledem. K záměru se samozřejmě vyjádří i zastupitelé a chceme, aby se k němu vyslovila také široká veřejnost," prohlásil jičínský starosta Jiří Liška.

V okamžiku, jakmile budou k dispozici už konkrétní studie, město je podle jeho slov nechá vytisknout v občasníku nebo ve speciální informační tiskovině, kde bude přiložen i anketní lístek. Konzultační tým zastoupený odborníky by měl spolupracovat s vedoucím městského odboru a územního plánování a městskou architektkou na koncepci využití inkriminované lokality. Podmínky, které stanoví, budou pro nizozemskou firmu CTP, případně jakéhokoliv jiného investora, závazné.

S obavou k výstavbě dalšího supermarketu ve městě vzhlíží především místní obchodníci, kteří mohou v cenách jen stěží konkurovat nadnárodním řetězcům, a ve svém důsledku by pro některé mohla mít likvidační dopad. Starosta tuto obavu nesdílí. "Nemyslím si, že by nové centrum vážně ohrozilo drobné živnostníky. Velká prodejna s nabídkou potravinářského zboží zaplní zhruba polovinu plochy centra. Půjde o klasický pultový prodej a už i z tohoto důvodu by ceny neměly být nižší než v ostatních supermarketech v Jičíně. V druhé části vznikne asi pět dalších samostatných obchodů, které si budou mít možnost pronajmout třeba i místní podnikatelé," přiblížil Liška strategii holandské firmy.

(jn)