Máchovské variace grafik, ilustrací a kreseb v Suchardově domě
Jaromír Zemina (vpravo) a ředitel muzea v Nové Pace Miloslav Bařina zahájili minulý pátek výstavu Máchovské variace ze sbírek Památníku národního písemnictví v Praze.
FOTO: jn
Nová Paka - V novopackém Suchardově domě byla v poslední den školního roku otevřena vernisáží výstava Máchovské variace. V úvodu tohoto pozdního odpoledne, na které se dostavily známé tváře novopackých vernisáží, přivítal ředitel muzea Miloslav Bařina nejen protagonistu úvodního slova PhDr. Jaromíra Zeminu, ale i Hanu Klinkovou a Milenu Mejstříkovou z Památníku národního písemnictví, z jehož sbírek byla výstava vytvořena. Dvě čerstvé absolventky HAMU, místní muzikantky, Monika Kytlerová a Petra Chmelařová, zahrály na klavír a flétnu druhou větou flétnového koncertu Viléma Blodka a tak skvěle vyplnily páteční ouverturu vernisáže.
Při předávání slova PhDr. Zeminovi připomněl Miloslav Bařina, že novopacké muzeum patří mezi prvé, které připomíná 190. výročí narození Karla Hynka Máchy. Dr. Zemina, který novopackou výstavu připravil, hned v úvodu své promluvy vyzdvihl Miloslava Bařinu jako máchovského badatele a dále pokračoval: "Když jsem uvažoval, o čem bych zde mluvil nejraději, nenapadlo mě nic vhodnějšího, než spojení Karla Hynka Máchy se zdejším krajem," pokračoval Jaromír Zemina.
Karel Hynek Mácha, velmi tělesně zdatný chodec, ve svých toulkách po české zemi a nejen po ní zavítal v roce 1833 i na Kumburk, což návštěvníkům zříceniny, která patří neodmyslitelně k panoramatu Nové Paky, připomínala i pamětní deska z roku 1941. "Myšlenka, že hledím na Český ráj, na Podkrkonoší a na Krkonoše z místa, kde stál Mácha, mě vzrušovala, protože mě vzrušoval celý tajuplný svět básníka Máje," řekl mimo jiné Dr. Zemina.
Grafika, ilustrace a kresby ze sbírek Památníku národního písemnictví v Praze vystavované v novopackém Suchardově domě představují různý pohled výtvarníků jak na vlastní podobu romantického básníka minulého století Karla Hynka Máchy, tak i na jeho nejznámější dílo, Máj.
Výstava obsahuje i několik vydání Máje s ilustracemi různých malířů. Je zde vystavováno vydání s ilustrací Mikuláše Alše z roku 1824, ale i vydání s ilustrací Karla Svolinského z roku 1925. K vidění jsou i další kresby a ilustrace tohoto Máchova díla. Návštěvník může porovnávat i různé podoby básníka, jak je vytvářeli naši výtvarní umělci v různých obdobích. Je mezi nimi i ilustrace Máchovy podoby z roku 1860 od Františka Šíra, kontrastující s podobou zachycenou v roce 1924 Janem Zrzavým.
Výstava bude otevřena přes celé prázdniny až do 17. září, denně mimo pondělí a jistě stojí za zhlédnutí, protože návštěvníkům rozšíří obzor pohledu na tohoto básníka minulého století.
(ur)
VÝROČÍ: Petr Dejmek
Pokračovatelem autorů venkovské prózy z konce 19. století, i když méně známým než například K.V. Rais nebo Antal Stašek, je rodák ze Svojka u Nové Paky Petr Dejmek, který se narodil 14. července 1870 a jehož 130. výročí narození si v příštích dnech připomeneme.
Petr Dejmek patřil mezi všestranné autory, neboť jeho tvorba byla rozmanitá. Psal vlastenecké historické prózy, krátké jednoaktové hry s moralizujícím nebo náboženským námětem, ale třeba i satirické povídky s ironizujícím náhledem na svět.
Narodil se v rodině drobného zemědělce a po studiích na nižší reálce v Jičíně nastoupil svoje první učitelské místo ve Strakách u Nymburka. Po složení zkoušek na měšťanskou školu přešel roku 1904 do Prahy, kde se v roce 1922 stal ředitelem na škole U studánky v Praze - Letné. Ve své funkci byl činný jako autor školních učebnic a lidově výchovných vzdělávacích spisů. V roce 1929 odešel do důchodu.
Zbytek života prožil v Praze, ale do rodného kraje se vracel, a to i ve své tvorbě. Jeho jediný román Metelice jej zavádí do Podkrkonoší, kde se začíná rozvíjet průmysl, železniční doprava a tím i nový životní styl. V Metelici popisuje život selské rodiny hledající útěchu ve spiritismu.
K nejznámějším Dejmkovým dílům patří jeho povídky, silně ovlivněné francouzskou literaturou, např. Moderní Penelopa nebo Princezna a její šofér. Petr Dejmek zemřel v Praze 20. února 1945.
Václav Franc
KRÁTKÝ FILM DĚTEM Slavnostní vernisáží byla minulý čtvrtek v jičínské galerii zahájena výstava filmových postaviček, které byly zapůjčeny z depozitářů Krátkého filmu. Malí i velcí návštěvníci tak budou moci na vlastní oči spatřit slavné i méně známé postavičky českého animovaného filmu. Mimo jiné se představí dobrý voják Švejk, Broučci či popletové ze seriálu A je to. Výstava potrvá do 3. září.
FOTO: pe
Zajímavé knihy U Pašků
Miler Krtek a raketa. Oblíbený krteček podnikne skutečně dobrodružnou výpravu.. Albatros Kč 150,-
Čechura – Šalamoun Příhody maxipsa Fíka. Bylo jedno štěňátko a z něho vyrostl maxipes. Albatros Kč 165,-
Štíplová Příhody malého Kořínka. Olympia Kč 189,-
Nováková Zatoulané štěňátko. Nové pohádky se spoustou obrázků pro děti od tří let. Blok Kč 90,-
NABÍZÍME:
MC - Hattrick, CD - Era - Divano
Nabídku nových knih pro vás připravuje Knihkupectví U Pašků, Valdštejnovo nám. 61, Jičín (tel.:0433/222 67).
Banjo Jamboree po osmadvacáté
Kopidlno - Ve dnech 14. a 15. července se v areálu Autoklubu Kopidlno uskuteční již 28. ročník festivalu tradiční bluegrassové muziky Banjo Jamboree. V nabitém programu se představí více než dvacítka domácích kapel, které doplní bluegrassové skupiny z Holandska, Rakouska a USA. Nedílnou součástí festivalu bude vyhlášení našich nejlepších bluegrassových muzikantů a zpěváků za rok 1999 Bluegrassovou asociací ČR včetně přijetí nových dvou členů do "Síně slávy Banjo Jamboree". Pro všechny účastníky festivalu chystají organizátoři nonstop občerstvení od pátku do neděle.
(red)
Talentovaný autor
Hořice - Vítězem literární soutěže, kterou vyhlásila Městská knihovna v Hořicích, se stal Jakub Fiala z osmé třídy základní školy na Habru. Knihovna obdržela v minulých dnech pětadvacet literárních prací, jejichž autoři tvořili na téma "Kde končí svět". Soutěž byla určena pro žáky osmých a devátých tříd základních škol a studenty gymnázia. Jakub Fiala postoupil do celostátního finále.
(jn)
Z LUŽAN DO PRACHOVSKÝCH SKAL 12. července 1910 uspořádal učitelský sbor školy výlet do Prachovských skal na třech žebřinových povozech. Účastenství bylo značné: přes 100 dítek, 3 učitelé a mnoho osob dospělých, jež lákal půvab skal. Pan farář Jan Groh dal dvě krabice šumivých bonbónů, m.š.r. 10 korun na výlohy. Povozy zdarma vypravili pánové J.Vích z č. 17, starosta J.Fišera, majitel dvorce a místní školní dozorce a pan V. Sedmidubský, nájemce dvora. Výletní skupinu fotografoval zdarma pan U.Cikl z Olomouce, který zvětšený jeden snímek na své útraty dal zarámovati a věnoval jej škole. Budiž všem těmto jmenovaným vzdán povinný dík!
Za zapůjčení unikátního archivního snímku, který doprovází text ze školní kroniky, děkujeme vedení školy v Lužanech a zvláště její ředitelce Jaroslavě Grohové.
(red)
Parlamentní a senátní volby v roce 1935
Před více než 65 lety se v neděli 19. května 1935 současně konaly v Československé republice parlamentní a senátní volby. Podívejme se, jak se v těchto volbách rozhodovali naši předkové a komu dali své hlasy. Pro srovnání použijme výsledků parlamentních voleb politického okresu jičínského. Pro úplnost je třeba dodat, že senátních voleb se ve stejném regionu zúčastnilo o 10% voličů méně, což však v poměrných výsledcích jednotlivých stran neznamenalo velký rozdíl. Nejvíce hlasů v celé republice získala Henleinova sudetoněmecká strana s téměř jeden a čtvrt milionem odevzdaných hlasů, druzí skončili republikáni (1,176.515). Přes jeden milion se dostali sociální demokraté. Národní socialisté získali 756.000, komunisté 850.000 a lidovci 616.000 hlasů. Ostatní strany širokého politického spektra již dnešnímu čtenáři mnoho neříkají.
O přízeň voličů se v politickém okrese Jičín ucházelo celkem 13 politických stran. Nejlepšího výsledku dosáhli republikáni (38,5% hlasů), na druhém místě skončili národní socialisté s téměř 13% hlasů, sociální demokraté získali o jedno procento méně, lidovci 8,5% a komunisté 5,5%. Zaměřme se podrobněji na výsledky republikánů a komunistů, kteří se o jedenáct let později stali vítěznou stranou ve volbách do Ústavodárného národního shromáždění v roce 1946. Republikánská strana nebyla Košickým vládním programem po válce povolena.
Největší rozdíl mezi rozhodováním voličů byl ve městech a na vesnicích. Obyvatelé vesnic, kteří představovali dvě třetiny voličů, odevzdali pro agrárníky (tento název je pro republikány mnohem výstižnější a oficiální název strany Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu se nevžil ani v období první republiky) 52% hlasů a pro komunisty necelá 4%. Ve městech byl rozdíl mezi těmito dvěma stranami téměř zanedbatelný. Agrárníci získali 12% a komunisté 9% hlasů. Výjimkou byly pouze Rožďalovice, které dnes spadají pod okres Nymburk, kde agrárníci dosáhli 33% a komunisté necelé 1% hlasů. Podobný výsledek, čím více jedni tím méně druzí, dosáhly obě strany i v některých vesnicích. Ve městech dosáhly dobrých výsledků i některé jiné strany: Jičín - národní socialisté (téměř 22%), živnostníci (necelých 17%), Sobotka - sociální demokracie (22,5%), živnostníci (necelých 22%). Živnostenská strana dosáhla dobrého volebního výsledku ve všech městech. Národní socialisté dosáhli největšího úspěchu v Libáni, kde jim odevzdalo hlasy 28% voličů.
Zajímavé je porovnání výsledků voleb ve skupinách sousedících obcí. Dá se říci, že co vesnice, to jiné rozhodování. Jako by neexistovaly blízké sousedské vztahy a vzájemný hospodářský styk. Podívejme se nejdříve na čtyři vesnice na Slatinsku. V samotných Slatinách získali agrárníci téměř 62% a komunisté necelá 2% hlasů. Naopak tomu bylo v Milíčevsi a Vitiněvsi, kde pro komunisty bylo více než 15% obyvatel. V Nemyčevsi však už komunisté získali jen necelá 3%. V těchto třech obcích získali agrárníci o 7-15% hlasů méně než ve Slatinách. Do druhého souboru vesnic na Běcharsku patří i Bradáčovy Židovice, kde agrárníci dostali téměř 94% hlasů a komunisté pouze 1 hlas. V Běcharech obdrželi agrárníci 66% a ani komunisté nevyšli naprázdno se ziskem 6,5% hlasů. Přestože Slavhostice jsou vzdáleny od Židovic zhruba 4 km a dal by se zde předpokládat vliv ministra Bradáče, získali republikáni pouze 47% hlasů a komunisté zde dosáhli svého největšího úspěchu v rámci celého politického okresu Jičín (27,5%). Na Sobotecku je zajímavé srovnání v Libošovicích a okolních obcích. Agrárníci tam všude získali nad 50%. Největší zisk měli ve Vesci (téměř 94%), ale úspěšní byli i v Nepřivěci (66,4%) a Malechovicích (64,4%) a zvláště v Dobšicích a Rytířově Lhotě (přes 80%). Nejméně je podpořili voliči v Libošovicích (50,7%) a naopak dali své hlasy národním socialistům (30%). Komunisté byli v této části okresu neúspěšní. Ve čtyřech z výše uvedených obcí nedostali ani jeden hlas.
Poslední zastavení učiňme v obcích směrem z Jičína na Hradec Králové (Robousy, Úlibice, Konecchlumí, Lužany). Samozřejmě, že všude zvítězili agrárníci, ale v Robousích jen výsledkem 42,2%. V těchto obcích se výrazně projevil duch sociální demokracie. Její výsledky se pohybovaly od 18,5% (Konecchlumí) do 29% (Robousy). V Robousích byli navíc poměrně úspěšní komunisté (4,1%). V ostatních obcích se však výsledky komunistů pohybovaly kolem 1%.
Rozložení politických sil v politickém okrese Jičín bylo vzhledem k jeho zemědělskému charakteru poměrně jednoznačné. Alespoň tak to dokazují výsledky voleb z roku 1935. O jedenáct let později bylo ale vše jinak a z mnoha agrárních obcí se staly vesnice s velkou převahou komunistů.
(hol)
