Dnes to nejsou obrazy či grafiky, které zde mají již domovské právo, tentokrát můžeme hovořit o inovaci, protože tu jsou keramické objekty Jany Zamazalové. Vcházíme do Šolcova statku a vstupujeme do výstavní síně: citlivé uspořádaní keramických objektů (obrazů, plastik, koláží) v prostoru tohoto stylového interiéru je nádhernou symbiózou umění a architektury. Nápadité předměty, využívající někdy starých odložených mříží, oken či podstavců nebo kamínek, doplněné masou a barevností keramiky, místy využívající i prosvítajících světelných efektů, závěsná dekorativní keramika - lustry, to vše sem perfektně zapadá a ani v jiné výstavní síni by nemohlo lépe vyniknout. Vázy, mísy i nástěnné keramické obrazy s pastelovým dekorem vzbuzují zaslouženou pozornost návštěvníků vernisáže.

Zahájení tradiční - kytara a flétna s poetickými autorskými písničkami, ale netradiční zakončení výstavy derniérou, která se uskuteční v pondělí 3. července ve 13,30 hodin malou módní přehlídkou autorčiných keramických šperků za účasti známých umělců Věry Galatíkové a Ladislava Freje - jako součást programu 44. Šrámkovy Sobotky. Výstava je přístupná denně, nenechte se ji uniknout, stojí za to.

(fka)

Sokolský duch stále žije

Zrod Sokola na Jičínsku počíná rokem 1862, kdy po vzoru Pražské tělocvičné jednoty založené Dr. Miroslavem Tyršem a J. Fügnerem se podobná myšlenka zrodila i v dalších českých městech, mezi kterými nechyběl Jičín a Nová Paka. Náplní činnosti jednot mělo být především pěstování tělocviku, pořádání výletů, zábavných akcí a různých slavností. Ovšem doba národního obrození vdechla sokolstvu nevyhnutelně nový duch, a zakrátko se stala symbolem pro českou organizaci propagující myšlenku vlastenectví a národního uvědomění.

Na počátku sdružoval jičínský Sokol asi 100 členů, ale jejich počet se postupně rozrůstal a myšlenka Sokola získávala na oblibě i přes různé zásahy ze strany rakousko-uherského mocnářství. V tomto ohledu nastal největší rozmach v 70. a 80. letech 19. století. Například v roce 1870 se posvěcení praporu jednoty v Jičíně zúčastnilo již 30 sokolských jednot se 700 členy za přihlížení 40 tisíců diváků. Započalo se rovněž s výstavbou veřejných budov pro provozování sportů a kulturních akcí financovaných formou veřejných sbírek (stavba jičínské sokolovny byla dokončena v roce 1896). První všesokolský slet se pak konal v roce 1882 v Praze na Střeleckém ostrově za účasti 720 cvičících, mezi kterými nechyběli ani jičínští sokolové.

V roce 1899 dochází k významným změnám v organizační struktuře. Z původní Sokolské župy Krkonošské se vyčleňují menší župy: Jičínská-Čížkova, Ještědská župa a Podkrkonošská-Jiráskova.

Velký rozvoj Sokolů přerušila až první světová válka. V roce 1916 byla poprvé úředně rozpuštěna Česká obec sokolská (ČOS) a její majetek byl monarchií zkonfiskován. Mnoho členů se pak po celou válku aktivně zapojovalo do různých humanitárních akcí a sbírek.

Po válce ale došlo opět k rychlé obnově Sokola a toto období lze označit za nejmasovější z hlediska počtu jeho stoupenců. Jenom v TJ Sokol Jičín dosáhl počet členů 2 tisíce. A rozšiřoval se i rozsah sportovních a kulturních akcí. Pod hlavičkou sokolů byly pořádány různé zájezdy po republice, ale i do dalších zemí, např. do Jugoslávie.

Za druhé světové války se členové i vedoucí ČOS aktivně zapojili do protifašistického odboje. Mnozí z nich za to zaplatili životem, a to hlavně po roce 1941, kdy byli sokolové opět rozpuštěni.

Poválečná euforie a obnovení sokolských jednot trvalo jen krátce. Po únorovém převratu se sice ještě konal v Praze XI. všesokolský slet za účasti rekordního počtu cvičenců, ale ve výsledku byl jejich osud na dlouho zpečetěn. Nejprve došlo k pozavírání čelných představitelů Sokola a v roce 1952 byl Sokol již potřetí zrušen. Představitelé a členové Sokola byli rozdrobeni do různých nástupnických organizací, především tělovýchovných jednot, kterým připadl rovněž sokolský majetek.

Po roce 1989 byla činnost sokolů znovu obnovena a byl jim ve většině případů také navrácen odejmutý majetek. Přesto čtyřicetiletá pauza znamenala zpřetrhání generačních a kulturních vazeb, změnil se přístup dospělých i mládeže k sokolským aktivitám, rozšířily se možnosti, jakým způsobem trávit volný čas. V jičínské župě tak v současnosti zbylo z původních 53 jednot pouhých 16, ve kterých nyní působí asi 1500 členů. Že sokolský duch není ještě zcela mrtvý, dokládá řada sportovních akcí z poslední doby i účast jičínských na mnoha sokolských sletech. Dalším důkazem o účelnosti sokolských aktivit bude účast jičínských sokolů na XIII. všesokolském sletu konaném v červenci v Praze.

Vladimír Pešek

Autor děkuje za poskytnutí materiálů i zasvěcený komentář Miroslavu Vackovi, starostovi Jičínské-Bergrovy župy.

Setkání po padesáti letech

Debatu, při které si přítomní prohlíželi i kroniku zaznamenávající dřívější setkání, přerušilo jenom hromadné fotografování v pozadí s novopackým klášterem. Nemohli ani chybět vzpomínky na bývalé učitele. A tito starší muži, nazývající se mezi sebou ještě kluky, se předháněli ve výrocích bývalých kantorů. "Kdo chce u mě dostat čtyřku, musí umět počítat", to byl známý výrok přísného, ale spravedlivého učitele Miroslava Chromého, který hodně naučil. "Zapomněl jsi pero? Vše ti půjčím, ale až po vyučování", pronesl někdo z přítomných obvyklý slogan učitelky Boženy Křikavové. Vzpomínalo se i na hodiny českého jazyka s třídní učitelkou Bohumilou Čuhlovou, na přírodopis, chemii a fyziku s učitelem Karlem Hošicem, nebo na svérázného "řídícího učitele" Františka Broula, či hudební výchovu s ředitelem školy Františkem Stuchlíkem. Na přetřes přišly i hodiny tělesné výchovy "s bojovými hrami" a i to, jak štípal na zadní části těla široký řemen od kolovadel, který si občas vypůjčil k upevnění kázně učitel Stanislav Chocholáč. Zajímavé školní zážitky byly i s učitelem kreslení Josefem Hančilem nerozpakujícím se hodit po rušiteli pořádku přes celou kreslírnu svazek klíčů, které mu musel viník okamžitě přinést. Zlobiče si přitáhl pravou rukou k tabuli a během několika sekund nakreslil levačkou jeho věrnou karikaturu. Vyzváním chlapce z prvé lavice slovy "Smaž ho, chlapa," byla celá epizoda ukončena. Všichni vzpomínali na tuto školu, kde se přestupky řešily okamžitě a nikdo si doma na učitele nestěžoval, ono by to ostatně nebylo nic platné. Taková to byla škola a o tom, že připravila bývalé žáky dobře, svědčí jejich uplatnění v životě. Samozřejmě rozhovory se netýkaly jenom školních let, ale i uplynulého života účastníků. Některé zážitky byly velice zajímavé. Jeden z našich dřívějších bývalých výborných ligových hokejových brankařů a hokejový trenér Josef Bruk se podělil s ostatními o své letošní zkušenosti z USA, kde v Buffalu pomáhal po zranění šest neděl rozchytávat brankařskou legendu NHL z našeho národního celku, Dominika Haška.

(ur)

Slovo a paměť je tématem Šrámkovy Sobotky

Pravidelné dopolední přednášky v sále spořitelny začínají vždy od 9 hodin. Prvním přednášejícím bude doc. Vlastimil Válek z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Brno, který v pondělí vystoupí s referátem k vývoji memoárové literatury ve 20. století. Následující den bude hovořit profesor Univerzity Karlovy Robert Kvaček na téma Memoáry a politika - Trojí paměti Eduarda Beneše. Dr. Michal Bauer z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se ve čtvrtek zaměří na Paměť a dokument - memoárová literatura o přelomu 40. a 50. let dvacátého století. Na jeho slova naváže v pátek dr. Alice Jedličková z Univerzity Karlovy v příspěvku Tvůrčí paměť.

Odborné přednášky však tvoří jen část festivalu, který už zítra od 19.30 v předvečer slavnostního zahájení odstartuje Městské divadlo Mladá Boleslav představením Stará historie od Julia Zeyera. Oficiálně začíná Šrámkova Sobotka v nedělí vyhlášením výsledků tradiční literární soutěže. Účast přislíbil i ministr kultury Pavel Dostál a mezi pozvanými je mimo jiné i spisovatel Ludvík Vaculík. V neděli odpoledne je na programu také pořad Citadela v chrámu sv. Maří Magdaleny v podání Michala Částka, který jeho prostřednictvím připomeneme jednoho z největších francouzských spisovatelů Saint Exupéryho. Úvodní den festivalu zakončí divadelní soubor Vojan z Libice nad Cidlinou představením Dva muži v šachu.

I v následujících dnech prvního červencového týdne je jako každoročně připravena řada poetických, divadelních a hudebních pořadů. K zhlédnutí je i několik výstav: v Šolcově statku kresby J. V. Scheybala, v sále zdravotnického střediska obrazy malíře Zdeňka Kerdy, v městské knihovně dílo Josefa Kábrta, v areálu bývalého Diasu se představí výtvarník Hubert Hesoun a na zámku Humprecht dvojice Tansy Spinks a Štěpán Grygar.

Do Sobotky se sjede několik desítek studentů a pedagogů vysokoškolských fakult a také knihovnice. Festival ukončí v sobotu 8. července dvě divadelní přestavení. Divadlo Bořivoj Praha uvede hru Rytíř a poté pohádku Jiřího Žáčka Bezhlavý rytíř.

(jn)

Historie jičínské tělovýchovy před dokončením

Najdeme v něm prakticky vše od prvopočátků sahajících do první poloviny 19. století, kdy se moderními začínaly stávat vycházky do okolí (pravěk dnešní turistiky), přes legalizaci tělocviku na školách. Rakouská vláda směřovala proti jakémukoliv shromažďování, a proto "pěstovat tělocvik", který se v té době podobal dnešní gymnastice, muselo být schváleno místodržitelstvím. Jičínské gymnázium toto schválení dostalo 6. května 1852 a prvním učitelem tělocviku se stal G.A. Lindner. Zrod organizované tělovýchovy se datuje dnem 5. listopadu 1862 a u jeho kolébky stáli J.Heidl, V.Klouček, Fr.Steinfender a A. Štrauch. Později se prvním starostou Sokola stal JUDr. Karel Klouda. Na konci 19. století byl v Jičíně založen Klub českých turistů (prof.Fr. Lepař), vzniká Sportovní klub, který se věnuje především kopané, ženské házené, zimním sportům a tenisu. Materiál zachycuje i vývoj společnosti a změny na počátku 20. století, rozvoj sportu po 1.světové válce i útlum v době protektorátu. Vzpomíná na léta sjednocení po roce 1945 i na dobu, kdy tělovýchova v padesátých letech hledala "novou tvář". Historie sportu v Jičíně je zachycena prakticky až po dnešek, kdy je v okresním městě registrováno celkem 35 sportovních subjektů (oddílů a klubů) sdružujících ve svých řadách více jak 3500 členů ve 30 odvětvích. Podklady pro publikaci zachycují úspěchy jednotlivých oddílů a klubů, představují významné osobnosti ať již z řady sportovců či funkcionářů. V konečné fázi by měla vzniknout jakási encyklopedie, ve které by každý našel něco zajímavého.

Na publikaci spolupracovali jak kronikáři jednotlivých oddílů či sportovních klubů, tak i pamětníci sportovního dění. Všem jim patří dík za ochotu a velký kus odvedené práce vynaložené na zmapování sportovního života v Jičíně. Aby bylo možné toto století skutečně uzavřít, bylo by dobré doplnit historii i o poslední období - tedy sezonu 1999/2000, a to pokud možno co nejdříve. Konečná podoba jednotlivých příspěvků bude se všemi autory ještě konzultována, a to tak, aby na konci dvacátého století mohla kniha spatřit světlo světa.

(kk)

Sjezd se Čisteckým vydařil

Sobotní dopoledne využila většina návštěvníků k prohlídkám výstav v budově školy a obecního úřadu. Ve škole se mohli příchozí seznámit s díly lidových čisteckých umělců - řezbářů, malířů a tvůrců skleněných výrobků. Výstavka na obecním úřadě přiblížila život obce a bylo zde možné nahlédnout do kronik obecních, spolkových a rodinných. Obec žila oslavami prakticky celá. Rybáři připravili pro děti i dospělé soutěže na Pivovarském rybníku, kde navíc voněly speciality z Rybářské bašty. Na hřišti předvedli mladí hasiči ukázku požárního útoku. Pravda, v tu dobu se nad Čistou přehnala dešťová přeháňka, ale voda přece k hasičům patří. Ve tři hodiny odpoledne vyšlehly z připravovaného požářiště plameny a rozezněla se siréna. Místní sbor dobrovolných hasičů ve spolupráci s kolegy z nedaleké Nedaříže připravil pro diváky součinnostní námětové cvičení, jež bylo jistě divácky velmi atraktivní. Potom již lidé chvátali k Pivovarskému rybníku, kde byl pro dobrovolníky připraven dobrodružný přejezd vodní hladiny na trakaři po úzké lávce. Odpolední procházka vesnicí se dala přerušit na myslivecké chatě Bumbálka, kde myslivci připravili zvěřinové hody a večer country zábavu.

Přes dvě stovky rodáků se potom sešly navečer v sokolovně, kde nejprve proběhl estrádní program "Dostaveníčko s populárními melodiemi" v podání uměleckého souboru ing. Kosiny z Hradce Králové. V devět hodin potom začalo slavnostní setkání Rodáci rodákům. S projevem vystoupil starosta obce František Vancl, byly přečteny pozdravné dopisy a pak na jevišti sokolovny vystoupilo několik rodáků. Patrně největší odezvu v sále mělo vystoupení nejstaršího čisteckého rodáka, osmaosmdesátiletého Františka Plecháče, který zazpíval tři národní písničky. Program doplnili písněmi i rodáci - manželé Martina a Gabriela Stránských, členové Divadla F.X.Šaldy v Liberci, divadelní ochotník Karel Komárek a bratři Miroslav a Josef Khunové. Setkání mělo velice krásnou atmosféru a protáhlo se očekávaně přes půlnoc.

Akce pokračovala v neděli již zmíněnými výstavami, které navíc zpestřila ukázka zemědělské mechanizace místních kutilů a malozemědělců. Ti nejodvážnější se potom v poledne vydali na exhibiční jízdu vesnicí. Sjezd ukončilo ve 14 hodin vystoupení skupiny mágů "Šamany Brno" v sokolovně.

Organizátoři by rádi touto cestou poděkovali všem, kteří se na přípravách a realizaci sjezdu podíleli a věří, že se za několik let rodáci opět, tentokrát již po šesté, v Čisté sejdou.

Ladislav Jiřička