Nové Noviny č. 26/0030. června 2000str. 3

Likvidace odpadu v Jičíně nejdražší

Jičín/Nová Paka/Hořice - Až několik tisíc korun může ušetřit občan okresu Jičín, který požádá o likvidaci odpadu Technické služby v Nové Pace a neobrátí se na Technické služby v Jičíně, které jsou co se likvidace týče jednoznačně nejdražší. Situace, kdy občan potřebuje například odvézt ze svého pozemku zeminu a od Technických služeb si objedná kontejner, dopadne asi takto. Občan Jičína za odvoz jednoho kontejneru (naložený váží zhruba 11 tun) a služby s tím související, jako přistavení kontejneru a za dopravu zaplatí Technickým službám v Jičíně 3500 korun oproti ceníku Technických služeb v Nové Pace, kde ušetří minimálně 2300 korun. Cena za uložení 1 tuny zeminy totiž v Jičíně přijde na 250 korun a v Nové Pace pouze na 42 korun. V Hořicích je cena za uložení zeminy taktéž oproti Jičínu přijatelnější a likvidace 1 tuny přijde na 208 korun. Jak nám sdělil vedoucí likvidace odpadů v Jičíně Jaroslav Šimůnek, důvod takto drahé likvidace zeminy pro občany je především ten, že Jičín vyváží odpad na zajištěnou skládku do Popovic. "V loňském roce nás skládka stála zhruba 19 milionů korun. Nemáme přitom lokalitu, kde bychom mohli zeminu účelně skladovat, a proto je pro nás nepotřebná a musíme ji vyvážet na skládku s dalším odpadem. Pokud občané zlikvidují svou zeminu i prostřednictvím Technických služeb v Nové Pace, my budeme pouze rádi," objasnil důvody této vysoké ceny Šimůnek.

Co se týká odvozu a likvidace stavební suti, Jičín je opět nejdražší a za 1 tunu si účtuje 300 korun. Hořice, které vyvážejí odpad na skládku do Lískovic, si účtují cenu jako za zeminu, tudíž 208 korun a Nová Paka je na tom opět nejlépe se svými 63 korunami. Jak nám sdělil ředitel Technických služeb v Nové Pace Zdeněk Ouzký, cena je tak příznivá, protože Nová Paka nyní nevyužívá vlastní skládku a odpad likviduje soukromá firma EZOP HC.

Pokud chcete zlikvidovat komunální odpad, nebudete překvapeni, protože v Jičíně za jednu tunu zaplatíte 520 korun, v Nové Pace 387 korun a v Hořicích 314 korun.

(max)


Město přesouvá v rozpočtu miliony

Hořice - Aby město nedrželo peníze na investice, které se už v letošním roce nepodaří realizovat, rozhodli se je zastupitelé přesunout na akce, které sice neměly takovou prioritu, ale byly připravovány souběžně právě pro případ, že se některé aktivity budou muset prozatím odložit.

"Změny v už schváleném rozpočtu si vynutily okolnosti, které jsme mnohdy nemohli příliš ovlivnit. Vycházejí i ze skutečné výše nákladů po provedených výběrových řízeních, některé z plánovaných akcí se naopak v dohledné době neuskuteční a zahájení jiných se částečně oddálí, jako například architektonická úprava historického jádra města, kde po nás okresní úřad požaduje zpracování regulačního plánu," vysvětluje vedoucí hořické radnice Jaroslav Vais.

Na pondělním jednání zastupitelů tak došlo k přesunu mezi jednotlivými kapitolami, a to ve výši zhruba osm milionů korun. "Peníze se operativně přesunuly například do chodníků, jejichž oprava by nás dříve či později stejně čekala. Městský úřad se snaží průběžně připravovat k rozjetí více akcí najednou. Když nastanou problémy, můžeme pak volné peníze investičně použít na něco jiného," doplnil Vais.

Mezi akce, které se v letošním roce neuskuteční, patří vodovod na Chlumu. "Nepřišla státní dotace, podle příslibu bychom ji měli dostat až v roce 2002. Obdobná je situace i v případě výstavby nového průtahu městem. Peníze na silniční investice nejsou a nedělám si tedy iluze, že bychom se jich letos dočkali. Výdaje na nové chodníky a osvětlení podél této silnice s kruhovým objezdem patrně nebudou potřeba. Těmito ušetřenými penězi jsme výrazně posílili opravy komunikací v Hořicích," konstatuje starosta Ladislav Vrba.

O jeden milion korun proti původnímu rozpočtu byla povýšena také částka pro městskou nemocnici, dalších sto tisíc uvolnili zastupitelé na sochařské sympozium, na fotbalovou tribunu 150 tisíc a 70 tisíc korun na opravu objektu TJ Start. "Programově se nic nemění, s plánovanými akcemi se nadále počítá, pouze se postupuje v souladu s aktuálními potřebami města," shrnul Zdeněk Lhota, člen městského zastupitelstva.

(jn)


Sporná hranice mezi obcemi

Miletín, Rohoznice - Radnice v Miletíně a Rohoznici se rozhodly jednou pro vždy vyřešit letitý problém. Obě sousedící obce totiž doplácejí na už dříve vyznačené hranice svých katastrů. Část místních obyvatel sice žije v Miletíně, ale hlášena je v jiné obci.

Na tuto anomálii, která navíc není v tuzemsku ojedinělá, doplácí samospráva například při přerozdělování daní či žádosti o dotace. Tamní úřady dokonce minulý týden uspořádaly mezi obyvateli, žijícími na sporném území, referendum, v němž se měli vyjádřit, do které z obcí by chtěli patřit. "Nazvali jsme to sice referendum, ale to ze zákona v těchto případech nemůže současný stav změnit, bude to pouze takový poradní hlas," říká starostka Miletína Lenka Kožíšková. Tento týden se měla obě zastupitelstva sejít a vzájemnou disproporci v pozemcích prodiskutovat. Výsledek jednání byl však znám až po uzávěrce tohoto vydání.

"Záleží pouze na zastupitelích obou obcí, pokud se nedohodnou, nelze žádnou změnu provést," zdůraznil Miloš Valášek z Okresního úřadu Jičín. Nesrovnalost přetrvává podle Kožíškové od roku 1989, kdy geodézie změnila katastrální hranice v neprospěch Miletína, který tehdy přišel o 18 hektarů. "V mnoha případech to bylo nelogické. Některé miletínské stavby, které vznikly už před sto a více lety, se ocitly v sousedním katastru. Například obě naše studny a vodojem jsou v Rohoznici, také obě nedávno postavené bytovky a dalších asi dvacet domů," vypočítává starostka. Řada čísel popisných je tak v evidencích hlášena dvakrát.

Jestliže se situace nezmění, při nadcházejícím sčítání lidí a nemovitostí by měl Miletín zhruba o sto obyvatel méně. "V zimním období udržujeme komunikace, které nám vlastně nepatří. Také na daních bychom dostávali méně peněz," konstatuje Kožíšková. Obce sice už jednaly o případné směně pozemků, ale zatím se nedohodly. Zčásti i proto, že pozemky, které Miletín nabízí náhradou, Rohoznice odmítala.

(jn)


NA SVATOJÁNSKÉ NOCI NECHYBĚLY VÍLY Ani nepřízeň počasí nedokázala pokazit pěkný dojem z výjimečné kulturní akce, kterou organizátoři uspořádali u příležitosti slavností Svatojánské noci. Bohatý program byl zahájen již v pátek na nádvoří jezuitské koleje, kde děti spolu s dospělými postupně vytvořili z navezeného písku plastickou mapu Jičínska. Noční program obohatila i hudební část odehrávající se v kostele sv. Jakuba a sv. Ignáce. Vrcholem Svatojánských slavností se pak stal noční průvod lipovou alejí za svitu svíček a loučí. V sobotu se v Lodžii uskutečnila další z dovednostních akcí, kde přítomní měli možnost vyjádřit své umělecké sklony při tvorbě půdorysných map za pomoci barvených písků. Celý víkend doprovázela ještě série přednášek na téma město-krajina, které zorganizovalo pořádající občanské sdružení Mamapapa ve spolupráci s dalšími institucemi.

FOTO: jn


Poslední sochařské sympozium začíná

Hořice - Čestmír Mudruňka, Pavel Míka, Václav Fiala, Čestmír Suška, Jiří Marek a Gábor Miklya. To jsou jména šesti výtvarníků, kteří se s největší pravděpodobností zúčastní šestnáctého a zároveň posledního sochařského sympozia v Hořicích.

Pořadatelé se ovšem potýkají s nedostatkem finančních prostředků na zajištění posledního ročníku, který chtějí pojmout jako důstojné rozloučení s čtvrt století trvající tradicí pravidelných setkání sochařů v příměstském lomu U sv. Josefa. "Z grantů jsme letos nedostali ani korunu. Město proto přispěje větší částkou, než jaká byla původně navržena. Z rozpočtu uvolníme na závěrečný 16. ročník sympozia dvě stě tisíc korun," uvedla hořická místostarostka Zdena Vaškovová. Tvůrčí materiál, pískovec, pro šestici autorů, jejichž budoucí díla ozdobí unikátní galerii moderního sochařského umění pod širým nebem na gothardském vrchu, věnuje firma Kámen Ostroměř.

Oficiální zahájení sympozia se uskuteční 8. července v městském muzeu, a bude spojené s tradiční výstavou prací grémiem vybraných sochařů. "V průběhu sympozia jsou plánovány pravidelné koncerty přímo v areálu lomu. Každých čtrnáct dní vždy v sobotu zde budou koncertovat rockové, folkové či country skupiny," oznámila Vaškovová. Pořadatelé se s autory rozloučí 19. srpna u společného táboráku.

(jn)


Společnost AGS proniká do Číny

Jičín - Po Bosně a Litvě usiluje o třetí podnik v zahraničí strojírenská společnost AGS Jičín. Po dvou letech snažení je blízko založení společné firmy na výrobu vložených válců v Číně, kterou do budoucna považuje za perspektivní trh. Všeobecně se očekává, že asijský partner na nabídku kývne.

"Smlouva o smlouvě budoucí byla už v Číně podepsána, v současnosti se projednávají detailní podmínky našeho vstupu. Předpokládám, že tento týden bude kontrakt uzavřen," informoval NN místopředseda představenstva AGS Josef Linhart v době pobytu čínské delegace v Jičíně. V Litvě, kam v minulosti jičínská společnost vyvážela řepné a další stroje, založila obchodní organizaci a v Bosně by se měla v blízké době rozjet výroba malé zemědělské mechanizace.

"V Číně to bude první společný podnik v oblasti slévárenské výroby a měl by vázat na produkci vložených válců. Podnik, s nímž bychom chtěli zahájit spolupráci, dodává vložené válce pro traktory. Jejich výrobky jsou na nižší technické úrovni, než jaké se produkují v AGS. Představa je taková, že naši technologii a know-how přeneseme do Číny a budeme usilovat o to, abychom se dostali na tamní trh jako dodavatel pro automobilový průmysl," upřesnil Linhart. Tím by se měl objem výroby při stávajícím počtu 1500 pracovníků zdvojnásobit. Během pěti let by mělo společný závod opouštět na tři miliony vložených válců ročně.

Strategie AGS sleduje i další cíl, část z objemu produkce v Asii chce dovážet zpět do Evropy na náhradní spotřebu. "Cenově je výroba v Číně podstatně levnější," konstatuje Linhart. Vzápětí dodal, že AGS v Jičíně obnoví technologii a nastoupí cestu nových vložených válců pro výrobní spotřebu. Zároveň zde bude ještě v dalších letech dobíhat výroba vložených válců pro traktory Zetor a nákladní vozy Liaz a Avia. Ty se pak pravděpodobně budou vyrábět v Číně. Investice do nových obráběcích linek a dalších zařízení v divizi sléváren v Jičíně plánuje vedení firmy ještě v tomto roce. "Celková investice bude představovat asi šedesát miliónů korun, rozložíme ji však do dvou let. Letos bychom na ni měli vynaložit zhruba polovinu z této částky," řekl místopředseda představenstva.

V AGS k nové aktivitě na Dálném východě přistupují obezřetně. "Je to krok do neznáma, zatím nevíme, zda naše záměry v systému čínských zákonů budou realizovatelné. Řada našich firem do Číny vstupovala s představou rychlého efektu, a jejich očekávání se nenaplnilo. My tam nechceme vstoupit finančně, ale technologií a know-how. Oni sice očekávají, že zahraniční investor přinese balík peněz, ale takové riziko zatím odmítáme podstoupit," doplnil Linhart.

(jn)


Nové Noviny