"Jsme přesvědčeni, že je možné provozovat sítě samostatně, například ve Velichovkách s tím mají už několikaletou zkušenost, a vodné a stočné tam je výrazně levnější," odvolává se bělohradský starosta Pavel Šubr na informace od svého kolegy ve Velichovkách.

Ani na Jičínsku by ovšem lázeňské město nebylo výjimkou, svou samostatnost si důsledně hájí obec Železnice, jejíž majetek spravuje firma Stavoka. Avšak na rozdíl od Bělohradu, který je jedním ze zakládajících členů akciové společnosti VOS Jičín, Železnice nikdy nebyla jejím akcionářem. Ještě v první polovině devadesátých let zde totiž vodárenská soustava neexistovala, teprve vloni byla na náklady obce a s pomocí státní podpory dokončena výstavba základního vodovodního a kanalizačního řadu včetně vlastní čistírny odpadních vod a vodojemu.

Starostka Železnice Olga Jakubcová uvedla, že na současném stavu obec nehodlá nic měnit. "Spolupráce s firmou Stavoka nám vyhovuje, na základě nájemní smlouvy zajišťuje zásobování pitnou vodou a odkanalizování odpadních vod." Za tyto služby si Stavoka účtuje cenu vodného ve výši 16 korun za kubík a stočné 13,70. V ostatních částech okresu stanovila VOS Jičín pro domácnosti vodné na 18,35 a stočné 13,52 korun, pro podnikatelskou sféru platí sazba 19,67 (vodné) a 18,31 (stočné). "Provoz, údržba a případné opravy jsou povinností provozovatele sítí. Z hlediska oprav si ale žádné katastrofické scénáře nepřipouštíme, zařízení je nové, a k vážnějším haváriím by tedy v nejbližších letech nemělo dojít. Objevila se zatím menší porucha na hydrantu, kde docházelo k průsaku vody, a její odstranění hradila Stavoka," shrnula Jakubcová.

Ve Velichovkách jdou naopak veškeré opravy na vrub rozpočtu obce, která si vodovod provozuje vlastními silami. "Když jsme před pěti lety dokončili výstavbu vodovodního řadu a vodojemu, VaK Náchod neměl o převzetí nové infrastruktury zájem, přestože jsme ji nabízeli, třeba i do pronájmu. Pokud vím, tak jsme snad jediná obec na Náchodsku, která si sítě spravuje výhradně sama, a se současnou situací jsme spokojeni, žádnou firmu nehledáme," sdělil NN starosta Velichovek Josef Karel.

Zatímco vodárenské společnosti musí provádět takzvané odpisy, které se jim promítají do celkových nákladů a tedy i do výsledné ceny, obec tuto povinnost nemá. Pokud si ale sama nevytváří finanční rezervu, vystavuje se riziku, že v případě havárie většího rozsahu, nebude mít dostatek peněz na její odstranění. "Jsme si vědomi toho, že pokud se vyskytne větší porucha, nemůžeme se spoléhat na pomoc VaKu, náklady na opravy tak nese na svých bedrech obec. Zatím jsme ovšem schopni poskytovat službu našim odběratelům levněji než jaroměřská společnost, včetně dosavadních výdajů na obnovu sítí," tvrdí Karel. "Pravdou je, že to pro nás není zisková činnost, ale chápeme ji jako službu občanům, a tomu odpovídá i cena vodného a stočného, která dohromady vychází na pětadvacet korun."

(jn)

Vodohospodářské sítě: rozhodnou asi až právníci

Zatímco lázeňské město je přesvědčeno, že má šanci z akciové společnosti vystoupit včetně nároku na majetek, neboť jeho vklad před šesti lety bělohradské zastupitelstvo neschválilo, vedení VOS Jičín míní, že takový krok možný není. "Z akciové společnosti se přece nedá jen tak vystoupit," dodává k tomu prokurista VOS Jindřich Koutný. Jak řekl, Bělohrad může přestat být akcionářem společnosti, provedl by se takzvaný úmaz jeho akcií. "Ale s majetkem to nemá nic společného. Obec si má možnost zajistit zásobování jiným způsobem, to znamená postavit vlastní vodovod," konstatuje Koutný.

Bělohradská radnice se přesto nevzdává. V dohledné době se právník města seznámí s privatizačním projektem společnosti VOS Jičín, který starosta Pavel Šubr získal na požádání od Fondu národního majetku. "Anenské lázně nám nabídly dva vrty, a naším cílem je, abychom odběratelům vody poskytovali službu levněji, než je tomu dnes," prohlásil starosta s tím, že tržby VOS ve městě jsou výrazně vyšší, než kolik tam vrací ve formě investic.

Podle studie by napojení obou vrtů do stávající sítě přišlo na 3,5 miliónu korun včetně výstavby čerpací stanice a provedení čerpacích zkoušek. "Varianty se liší jen v tom, zda by bylo nutné postavit ještě vlastní úpravnu vody, anebo by postačilo jen zařízení na její chlorování. Úpravna prý ale není podmínkou," poznamenal Šubr.

Ze schůze představenstva Vodohospodářské a obchodní společnosti Jičín, na níž byli přizváni bělohradští radní, vyplynulo, že ostatní akcionáři - především města Jičín, Hořice a Nová Paka - apelují v případě Bělohradu na princip solidarity. Ostatní radnice vidí jako hlavní přednost VOSu jeho odborné zázemí a dostatečný kapitál.

"Bělohradu by nikdo neměl upírat právo jít svou vlastní cestou. Chápu, že jsou nespokojeni s výší ceny vody, která se čerpá ze zdrojů na jejich katastru, a přitom se u nich neinvestuje, ovšem v Bělohradě jsou sítě v poměrně dobrém stavu. Společnost musí vynakládat peníze na obnovu a rozvoj tam, kde je situace horší. Jenom kvůli tomu však nelze vznést požadavek na snížení ceny vodného v jedné lokalitě, což by účetně ani nebylo možné," reaguje starosta Hořic Ladislav Vrba. Právě nákladnější opravy a investice do infrastruktury na celém okrese umožňuje podle jeho slov společný postup v rámci společnosti.

Ozývají se také hlasy, že za iniciativou Bělohradu se skrývají "i jiné zájmy". Na minulém zasedání tamního zastupitelstva byl kvůli informovanosti veřejnosti přizván zástupce soukromé vodárenské společnosti, v níž má podíl zahraniční investor. Jedna anglická a dvě francouzské firmy už v České republice ovládly několik velkých vodárenských společností, nyní se očekává tvrdý konkurenční boj o rozhodující balík státem vlastněných akcií Pražských vodovodů a kanalizací, největšího podniku v oboru u nás, jehož privatizace v těchto dnech začíná. A právě doporučení z jiných měst pro ně může hrát důležitou roli.

Starosta Jičína Jiří Liška si ale nemyslí, že by město velikosti Bělohradu bylo v této souvislosti pro cizí investory tak lukrativní. "Nevím ani o tom, že by nějaká firma sondovala možnost vstupu do Vodohospodářské a obchodní společnosti. Za současnou iniciativou Bělohradu vidím jediné, nalézt způsob, jak dodávat vodu odběratelům levněji," poznamenal Liška. To opakovaně potvrdil i Šubr: "Pokud se nám podaří se osamostatnit, na provozovatele sítí bychom vypsali řádné výběrové řízení."

(jn)

O vlastníkovi zatím není rozhodnuto

Projekt výstavby kanalizace v Lužanech probíhá již od počátku 90.let a jeho realizace byla rozdělena do dvou etap. V roce 1993 byla dokončena a zkolaudována horní část kanalizačního potrubí (u rybníka). Druhá etapa pak pokračovala od roku 1995 ve zbytku obce. Celkové výdaje za zprovoznění kanalizace a výstavby čističky odpadních vod ve druhé etapě dosáhly 16,5 milionu korun. Z toho jednu třetinu tvořila státní dotace, druhá třetina byla financována formou bezúročné půjčky a zbytek plynul z obecních prostředků.

Ještě před zahájením vlastního provozu se nyní hodně diskutuje o budoucím vlastníkovi. Tím je v současnosti obec Lužany, která celý projekt zafinancovala. Zastupitelstvo však začíná velmi reálně uvažovat o zbavení se vlastnických práv a převedení kanalizace do majetku Vodohospodářské obchodní společnosti (VOS). Tím by se obec stala jejím akcionářem a veškeré závazky plynoucí ze splácení úvěrů by byly tímto krokem převedeny na VOS, která by zároveň spravovala kanalizační síť. Podle vyjádření starosty obce Zdeňka Mareše se jedná především o ekonomický problém. "Pokud bychom spravovali kanalizační síť sami, ceny za stočné by byly mnohem vyšší, než je obvyklé. Popřípadě bychom museli jeho ceny upravovat dotacemi z místního rozpočtu, což by zase neúměrně vyčerpávalo obecní pokladnu. Z těchto důvodů začínáme zvažovat převedení kanalizace do správy VOS."

(pe)

Sjezd rodáků a přátel obce

V neděli budou mít návštěvníci ještě poslední možnost zhlédnout výstavy ve škole a v požární zbrojnici. K tomu se navíc dopoledne představí čistečtí kutilové. Ti vystaví na hřišti uprostřed vesnice malou zemědělskou techniku domácí produkce. Ve dvě hodiny pak bude program sjezdu ukončen.

Ladislav Jiřička

FOTO: pe

Splatnost půjčky město lázním opět prodloužilo

Půjčka byla poskytnuta už na přelomu února a března, a na květnovém zasedání zastupitelstva byl termín splatnosti směnky z 1. června posunut o dva měsíce. "Je to výhodné pro obě strany, protože úrok z dvou milionů korun byl stanoven na deset procent, zatímco banky nabízejí kolem pěti procent. A i pro lázně by byl problém získat úvěr za tak výhodných podmínek," sdělil starosta Bělohradu Pavel Šubr.

Finanční pomoc ve výši jeden milion korun poskytla radnice zdejšímu léčebnému zařízení už i v předchozím roce. Lázně se pravidelně vždy počátkem roku potýkají s nedostatkem provozního kapitálu, který je způsoben jednak nevyužitou lůžkovou kapacitou v zimních měsících, kdy je zájem pacientů o pobyty výrazně nižší, a také prodlevou při placení úhrad ze strany zdravotních pojišťoven.

(jn)