SVÁTEK BOŽÍHO TĚLA
Dnes Slavnost těla a krve Páně se slavil 11 dnů po Božím hodu svatodušním, v rozmezí od 21. května do 24. června. Svátek Božího těla se odvozuje od vidění sv. Juliány, kterého se jí dostalo roku 1209 v Lutychu. Bůh ji vyzval, aby se snažila o zavedení svátku ke cti Nejsvětější svátosti. Podporu získala u lutyšského arcijáhna Jakuba Pantaleona, který později když se stal papežem a přijal jméno Urban IV., stanovil roku 1264 tento svátek pro celou církev. Přesto se mu nepodařilo prosadit ho všeobecně. Šířil se postupně a v Praze se prvé procesí Božího těla konalo roku 1355. V českých zemích, stejně jako ve většině krajin střední Evropy, nabyla tato oslava zvláštního rázu. Průvod přijal charakter prosebného procesí za příznivé počasí před nastávajícím létem a za ochranu před přírodními katastrofami. Procesí se konalo postupně ke čtyřem oltářům postaveným obvykle v rozích náměstí a u každého se četl začátek jednoho ze čtyř evangelií. Rázu procesí odpovídaly i modlitby, začínající invokacemi např.: "Od hromobití, krupobití a záhuby bouře, od metly zemětřesení, od moru hladu a války - ochraňuj nás, Pane." (Vlastimil Vondruška - Církevní rok a lidové obyčeje)
Fotografie, kterou nám laskavě zapůjčilo Okresní muzeum a galerie v Jičíně, zachycuje procesí Božího těla na jičínském náměstí v roce 1899. Omluvte prosím její horší kvalitu, protože se nejedná o originál, ale pouze o kopii z pozdější doby.
(to)
Vystoupení ZUŠ
Nová Paka - Před téměř zcela zaplněným sálem Městského kulturního střediska se poslední květnovou středu rozloučila novopacká Základní umělecká škola s letošním školním rokem. Na programu byla nejen hudební vystoupení ve hře na příčnou flétnu, klarinet, klavír, housle, violoncello a akordeon, ale příznivcům umění se představili se svým uměním i žáci literárně dramatického oboru a tanečního oboru. Návštěvníci tohoto rozloučení slyšeli mimo jiné i Romanci Ludviga van Beethovena v klavírním podání Denisy Barkové, viděli i dramatický výstup žáků "Jak Trautenberka bolely zuby" a "Jak chtěl Trautenberk sojčí peříčko", ale i různé taneční výstupy, mezi nimi i Country tanec a Saxanu.
(ur)
Martincová ředitelkou ZUŠ
Nová Paka - Minulý pátek vyhodnotila výběrová komise jako nejvýhodnější pro post nové ředitelky Základní umělecké školy v Nové Pace Magdu Martincovou. Jmenované učitelce Základní školy v Hostinném, která externě vyučuje na novopackém gymnáziu, dalo své hlasy všech šest členů konkurzní komise. Než novou ředitelku bude jmenovat starosta Nové Paky Petr Kuřík, musí se k výsledkům výběrového řízení ještě vyjádřit městská rada a ředitel Školského úřadu v Jičíně Mgr. Vaníček. Předpokládaný nástup nové ředitelky do funkce je 1. srpen 2000.
(ur)
Psalo se před lety ...
NEŠTĚSTÍ V pondělí 23. t.m. kolem 7. hodiny večerní jeli dva kočové, zaměstnaní u p. Lemberka ve Slatinách, s povozy písku silnicí z Jičína do Popovic vedoucí. V předu na prvním povozu seděl 19letý kočí ze Sukoradů, který na voze zcela bezstarostně dřímal. Nedaleko mostu ulekli se koně pískání právě přijíždějícího vlaku, trhli prudce vozem a nešťastný kočí spadl pod kola vozu. Koně cítíce překážku zastavili, načež tím upozorněn, přiběhl druhý kočí, jenž couvnuv vozem, vyprostil svého soudruha, kterému kolo hlavu rozmačkalo, takže byl na místě mrtev. Přivolaný městský lékař p. MUDr. Horna z Jičína mohl již jen konstatovat smrt. Mrtvola nebožákova dopravena pak do úmrlčí komory v Jičíně. Ještě druhý den veliká kaluž krve označovala místo, na kterém vlastní lehkovážností zmařen byl mladý život.
(Krakonoš - 29.6.1913)
Tichému místu v lese se říká U pomníků
Ilustrace zachycující pomníky padlých vojáků od akademického malíře Karla Vika z publikace Ladislava Nováka Z Českého ráje (1942).
Při křižovatce silnic Dobšice-Kamenice a Podkost-Všeň, kde se říká U pomníků, dal roku 1933 tehdejší majitel kosteckého panství postavit pyramidu z lažanského pískovce s latinským nápisem, který se nám dochoval v překladu: Flaminio dal Borgo, patricij pisánský a volaterránský, kterému dědičně po hrabatech Netolických připadlo panství Kost a Rakov, po čestném naplnění životního úkolu zde si přál býti pochován. Zemřel L.P. 1904 ve věku 54 let.
Mramorovou desku s nápisem rozbil nějaký vlastenec roku 1945 - myslil, že je nápis německý. Pyramidu rozebrali roku 1960 dělníci při rekonstrukci přilehlé silnice na štětovací kámen.
Název křižovatky je odvozen od pomníků zbudovaných nad hroby rakouských (převážně českých) a pruských vojáků, kteří tu padli 29. června 1866. Roku 1940 byly ostatky exhumovány a přeneseny o kus dál, aby mohla být křižovatka rozšířena. Našly se při tom zlaté hodinky a několik mincí, které hrobník Karel Zakouřil odevzdal na výboru v Sobotce. Slehla se po nich zem. Kvůli kousku zlata zničil někdo vzácnou památku, která pod zemí vydržela celých 94 roků.
Ve skulině skalky, na níž dnes pomníčky stojí, našli v roce 1967 dva školáci poklad 4823 stříbrných mincí ze 17. a 18. století. Přinesli ho místnímu činovníkovi jako dar soboteckému muzeu. Ten ho promptně, aniž se koho zeptal, odnesl do hradeckého muzea, kde byl sice nález odborně zpracován, ale nazpět se nevrátil.
A utrpěly i hroby. Krásný litinový kříž byl dvakrát po sobě zlámán. Chápu sice, že cit pro výtvarné hodnoty nemusí mít každý. Nepochopím však myšlení člověka, který dokáže dvakrát po sobě zhanobit hrob mladých vojáků, kteří zbytečně ztratili život pro mocenské choutky císařů a králů.
(S)
DĚTSKÝ DEN Na mnoha místech se v minulých dnech uskutečnily nejrůznější pořady, soutěže a přehlídky ke Dni dětí. Ve velkém už tradičně uspořádala velkou akci pro své žáky Základní škola na Husově třídě v Jičíně (vlevo). Stranou nezůstala ani jičínská MtŠ 1. Máj.
FOTO: jn, pe
Obce na Jičínsku v historickém pohledu
Vývoj počtu obcí na okrese Jičín v letech 1961 - 1999
Zdroj: ČSÚ
Jičínsko - Současná sídelní struktura prošla v posledních 50 letech velice zajímavým často i protichůdným vývojem. Poválečný socialistický režim určoval nejen ekonomické priority a politickou orientaci státu, ale výrazným způsobem zasahoval i do vývoje struktury státní správy a samosprávy.
Prvním krokem komunistické vlády na poli územně správního členění bylo v roce 1949 schválení nového systému správní struktury, kterým bylo zrušeno zemské uspořádání. Vznikla nová struktura relativně přirozených celků tvořená 13 kraji a 179 okresy. Nejvýznamnější změnou v novém modelu však byla faktická likvidace samosprávného postavení územních celků, především obcí. Obce nově pod vedením národních výborů tak ztratily svou samostatnost ve financování a rozhodování.
Další reforma následovala pouhých 11 let po předchozích územněsprávních změnách. Jednalo se především o zvětšení územních jednotek na okresní a krajské úrovni, ovšem často za cenu zpřetrhání přirozených vazeb uvnitř regionů. Z pohledu obcí se začala prosazovat strategie direktivního slučování, často realizovaná i násilnou formou. Podle zákona z roku 1960 se sice v otázce slučování obcí mohli "demokraticky" vyjádřit rovněž občané jednotlivých obcí, ovšem ve skutečnosti tato rozhodnutí vycházela od okresních a krajských národních výborů. Ještě v roce 1961 existovalo na území nově vymezeného okresu 177 obcí, v roce 1970 se jejich počet snížil na 121 a v době sčítání v roce 1980 na okrese fungovalo již jen 69 obcí. Největší úbytek v tomto období vykázaly nejmenší obce do 199 obyvatel (ze 77 obcí do 199 obyvatel zbylo v roce 1980 pouhých 5).
Situace se dramaticky obrátila po roce 1989. Nově přijatý zákon z roku 1990 o obecním zřízení znovu obnovil obce jako samosprávnou územní jednotku a vymezil pro ně celou řadu kompetencí (právo nakládání s obecním majetkem, samostatné hospodaření, schvalování územního rozvoje, volba představitelů aj.) včetně možnosti osamostatnění. Této příležitosti využila celá řada obcí, a tak před komunálními volbami v roce 1990 už existovalo 109 obcí, tj. o 40 více než v roce 1980. Přitom se zvýšil hlavně podíl nejmenších obcí do 199 obyvatel a naopak ubylo středně velkých obcí. Příčin vzniku takového počtu obcí bylo hned několik. Hlavním impulsem pro dezintegraci byla především nevhodně uplatňovaná dřívější středisková soustava, v jejímž rámci byly odebírány některé aktivity z nejmenších obcí. Dalším důvodem pro vznik (resp. obnovu) celé řady obcí byl přehnaný optimismus místních představitelů o možnostech uplatnění samostatné komunální politiky a o vyšším podílu státních dotací pro samostatné obce. Změny pravidel ve financování místní správy uskutečněné od roku 1996 a nově schválená novela o obcích z letošního roku však naopak ve svém důsledku znamenají snižování daňových příjmů na hlavu a tím i snižování celkových příjmů do rozpočtu obecního úřadu. Nejvíce postiženy jsou tak malé obce do 5OO obyvatel, které nejsou schopny realizovat velké investice do infrastruktury, často ani za významné podpory státu. Malým obcím schází rovněž dostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří by odborně posoudili problémy v hospodaření obce.
Ani tyto argumenty však nejsou důvodem pro opětovnou násilnou integraci, tak jak byla v Čechách prováděna v 70. letech. Proto o dalším slučování či rozdělování nechť rozhodnou výhradně občané jednotlivých obcí.
(pe)
OS Epona nesouhlasí
Není pravdou, že se účastníci jednání o tzv. rekonstrukci parku dne 22. května jednomyslně shodli na schválení studie p. Šonského. Proti bylo alespoň občanské sdružení Epona Jičín.
V současnosti dochází na mnoha místech naší republiky k tzv. rekonstrukcím parků, které ve většině případů znamenají likvidaci vzrostlé zeleně a její nahrazení obyčejnými letničkami či nanejvýš 40 cm vysokým zimostrázem. Projekty jsou si většinou podobné. Takové parky pak přestávají být parkem, stávají se za letního parna výhní, kam nikdo nechodí, a jsou krom jiného finančně velmi náročné na údržbu.
Bohužel podle jediné studie má toto být i osudem jičínského zámeckého parku. Likvidace všech lip a drobných stromků v horním parteru a likvidace dvou třetin lip v dolní části, to vše bez náhrady, pouze s vysázením trávníku a nízkých zimostrázů. Z původní zeleně v návrhu zůstává z přibližně 140 stromů pouhých 36, z nichž některé stihly během dvou let, kdy existuje tato studie, onemocnět, takže budou muset být rovněž skáceny a vysázen bude pouze 1 (slovy: jeden) strom. Studie zcela popírá plány architekta Musila, které počítaly s vytvořením alejových průhledů mezi stromy.
Takovouto likvidaci zeleně bez náhrady pokládáme za surovou a v dnešní době i absurdní. Dnes je třeba více než kdy jindy chránit každý jednotlivý strom jako cennou součást našeho života a prostředí, a pokud je likvidace nevyhnutelná, pak by měl být náhradou vysázen přiměřený počet nových stromů.
Ing. Šonský byl požádán o zpracování studie bez veřejné soutěže, v období, kdy zeleň měla na starosti ing. Hejdová. Nevíme o tom, že by kdy proběhla veřejná diskuse. Jičíňané by si však měli uvědomit, že do parku nebude chodit p. Šonský, nýbrž oni, jejich děti a vnuci, a náležitě se vyjádřit. Názor považující likvidaci stromů za nástroj ke zničení údajné kriminality v parku nepovažujeme za příliš reprezentativní.
Uvědomíme-li si, jaké ekologické škody Jičínu bezprostředně hrozí (vykácení parku, celkové vytěžení Obory u Libosadu, skácení topolové aleje u Komerční banky a kácení kolem Zimního stadiónu, v okolí pak rozsáhlá těžba lesů u Hlásné Lhoty a na Prachově), zdá se celková situace poněkud hrozivou.
Toto jsou důvody, proč OS Epona Jičín s tímto záměrem nesouhlasí. Městský úřad však spěchá, přestože finanční rozsah investic ani následné údržby ještě není znám. Dokud stromy stojí, je stále naděje - snad i v Jičíně.
Lenka Macháčková, za OS Epona
O životním prostředí
Minulý měsíc v pořadu Host do domu, na Praze 2, hovořila Dr. Mikulová z Ministerstva životního prostředí o ekologii. Mimo jiné také o odpadech, jejich třídění, zpětném využití, atd. Připravuje se prý zákon, dle kterého se výrobci umělohmotných obalů musí postarat o recyklaci. Obchodníci budou mít možnost odmítat polyetylenové lahve a jiné neekologické obaly. Redaktorka Dufková se ptala Dr. Mikulové, co s igelitovými sáčky, do kterých vám prodavačky dávají každou maličkost. Uvědomělý zákazník je prostě odmítne. Škoda, že většina jičínských občanů na té či druhé straně tak daleko neuvažují. Proč zde není téměř k sehnání minerální voda ve skle? Třídění odpadů také vázne, třebaže Technické služby se několikrát snažily v letáčcích vysvětlit, jak na to. Doufejme, že brzy dojde ke zlepšení i u nás a je potěšitelné, že naše mládež se zdá uvědomělejší. Ví, že záleží hlavně na ni, bude-li mít Matička Země lepší budoucnost.
Jana Dvořáková, Jičín
