Město tak rozšiřuje počet zpoplatněných parkovacích ploch na svém území. S výběrem parkovaného přitom musí počítat nejen návštěvníci Jičína, ale i majitelé vozidel, kteří žijí v této části Husovy třídy. "S vyhrazením konkrétních míst je problém, byl by přepych, aby po většinu dne byla prázdná. Trvale bydlící tam mají právo parkovat za zvýhodněnou sazbu 800 korun ročně, ale nebudou mít místo rezervováno speciálně pro sebe, nikdo jim tedy nezaručí, že bude v danou chvíli volné. Na exponovaných místech jako střed města nevidíme jiné řešení," oznámil jičínský starosta Jiří Liška.

V úseku od křižovatky do ulice Tyršovy po Vrchlického bude během měsíce průjezd novým dopravním značením upraven na jednosměrný, tím se stávající odstavná plocha zvýší na dvaaosmdesát šikmých stání. "Do výběrového řízení přišlo šest nabídek, tak vysoký počet jsme ani nečekali. Domnívali jsme se, že to bude problém, že se o parkoviště nebude chtít nikdo starat a nezbyde nám nic jiného, než tam instalovat parkovací automaty, které by nás ovšem stály velké peníze. Nakonec se ale ukázalo, že o něj byl velký zájem, a nejvyšší nabídku předložili pánové Miřetínský a Hůla," sdělil Liška.

Připustil, že radnice bude nyní sledovat, jaký efekt přinese pro Jičín další placené parkoviště, zda bude využíváno nebo povede k tomu, že lidé zastaví v jiné části dál od centra. "Faktem je, že touto cestou jde většina měst. Pokud je střed města automobily přecpaný, jak tomu v Jičíně běžně bývá, pak si to pohodlí, že stojí nějakých sto nebo dvě stě metrů od centra, musí motorista zaplatit," míní starosta.

Lidé, kteří v Husově ulici bydlí, si mají možnost u nájemců předplatit celoroční kartu. Pro ostatní je stanovena taxa pět korun za každou započatou půlhodinu.

(jn)

Stavba vodovodu

Pro letošní rok bylo na výstavbu vodovodu vyčleněno cca 1,2 milionu korun. Práce však budou pokračovat i v dalších letech. Poté, co bude skončeno pokládání potrubí ve střední části obce, se práce přesunou do okrajových oblastí.

(pe)

Prudká vichřice připravila zemědělce o úrodu

"Obloha se potáhla mraky, zvedl se silný vítr a zanedlouho se spustil prudký déšť s kroupami o průměru až 7 milimetrů. V té chvíli jsme ale ještě nemohli předpokládat, že bouře bude mít tak ničivé následky," uvádí jeden z očitých svědků.

K nejvíce postiženým oblastem patřil katastr obce Újezd pod Troskami, včetně přilehlých obcí semilského okresu. Vzniklé škody bilancuje starosta obce Újezd pod Troskami Jiří Havránek: "Silný vítr nám v obci porazil několik stromů a poškodil veřejné osvětlení. Intenzivní déšť zase způsobil, že zemina spláchnutá z kukuřičného pole zaplavila dva sklepy rodinných domků a zanesla komunikace. Konečně byly poškozeny i střechy některých domů." Napáchané škody pomáhali odstraňovat místní hasiči spolu s dalšími dobrovolníky a kolegy z Hrdoňovic, Mladějova a Jivan. V první fázi se práce soustředily na odsávání vody ze zatopených sklepů, porážení zlámaných lip a čištění silnic.

Starosta obce vyzdvihuje zejména solidaritu místních občanů: "Děkuji a velice se vážím všech, kteří nám podali pomocnou ruku. Právě v této těžké chvíli se ukázala solidarita občanů. Bylo příjemné vidět, jak mladí i starší pracují dlouho do noci na odklízení škod."

Mnohem větší starosti přidělala víkendová přeháňka zemědělcům. Mnohým z nich krupobití zničilo celoroční úrodu. "Z mého pohledu to je téměř likvidační záležitost. Během chvíle byly prakticky zničeny veškeré porosty řepky a poničena byla polovina porostů ječmene a ze čtvrtiny produkce pšenice," uvádí Jiří Havránek, sám soukromě hospodařící zemědělec, který obhospodařuje 50 hektarů. Celkové škody odhaduje na 100 tisíc korun, bohužel podobně jako řada dalších zemědělců nebyl proti této události pojištěn.

Na Újezdecku podniká také zemědělské družstvo Agros Libuň. "Zpočátku jsem si myslel, že to zabalíme," otevřeně přiznává ředitel Josef Kraus .Škody na zemědělských plodinách jsou totiž pro družstvo hospodařící na 800 hektarech až příliš vysoké. "V postižených oblastech jsme zaznamenali stoprocentní ztrátu porostů řepky, dále pak byla téměř zničena úroda ječmene, pšenice i kukuřice. Celkové ztráty jsme vyčíslili na 3 miliony korun, z toho část uhradí pojišťovna. Některé plodiny jsme však neměli pojištěny a tady zřejmě nedostaneme nic," dodal Kraus.

Situaci v postiženém regionu rovněž monitoruje územní odbor ministerstva zemědělství v Jičíně. "V současné době pouze sbíráme informace o zasažených oblastech. Zjištěné údaje pak předáme na ministerstvo, kde se bude rozhodovat o přiznání kompenzací," vysvětluje ředitel územního odboru Miroslav Svoboda. Zároveň ale dodává, že zemědělcům nemůže zaručit žádné finanční odškodnění.

Po suchu je zničující krupobití v letošním roce již druhou ranou pro místní zemědělce. Vleklé ekonomické potíže zemědělských podniků či soukromě hospodařících rolníků tak budou pokračovat. Výrazné zhoršení hospodářské situace v důsledku přírodních pohrom pak pravděpodobně v některých případech nastolí otázku vůbec další existence podnikání v zemědělství.

(pe)

Povědomí o EU je zatím spíš jen okrajové

Zdá se, jako by se na Jičínsku diskuse o evropské patnáctce smrskla na jediné téma, a tím jsou mikroregiony, které nyní obce zakládají v euforii, respektive pod dojmem brzkého čerpání dotací ze štědrých fondů EU. Asi jen málokdo z obyvatel jičínského okresu má například tušení, co se skrývá pod "bruselskou" zkratkou NUTS 2. Přitom právě pod touto hlavičkou se schází zákonodárci, zástupci komunální sféry, různých profesních či zájmových organizací, kteří hledají priority, jež jsou stěžejní pro jednotlivé regiony. Jedním z účastníků tohoto pracovního kolektivu je Jaroslava Nekvasilová, která v rámci regionu Severovýchod spolu se starostou Libáně Janem Šestákem zastupuje okres Jičín.

Mohla byste veřejnosti přiblížit, co znamená NUTS 2?

NUTS je zkratka z francouzského názvu - Soubor územních statistických jednotek. NUTS představuje Českou republiku a NUTS 2 jsou kraje, které byly ustanoveny vloni z toho důvodu, abychom se velikostí a počtem obyvatel přiblížili podobným jednotkám v zemích Evropské unie, neboť pro styk a komunikaci s EU by některé nové vyšší územně správní celky byly nedostačující. V České republice jich je osm a každý z nich má svůj řídící a monitorovací výbor. Spolu s panem Šestákem jsem členem výboru Severovýchod, který v sobě zahrnuje tři nově vzniklé kraje Liberec, Hradec Králové a Pardubice.

Co je jeho náplní a jaké má cíle?

Cílem je vytvořit regionální operační program, což je materiál, který podrobně mapuje dané území a spolu s dalšími se za celou Českou republiku předkládá do sídla EU v Bruselu. Je to dokument, který ve své první fázi zmapuje a popíše území ze všech možných hledisek: zaměstnanosti, přírodních podmínek, ekonomických možností, infrastruktury, lidských zdrojů a podobně. Poté vytyčí problematické oblasti a nastíní, co by se mělo řešit prioritně. Jinými slovy určí, do čeho a v jakém časovém horizontu budoucí podporu směřovat. Těch fází je ovšem víc.

V okamžiku, kdy půjde o peníze z EU, mohou nastat třenice. Jak se daří sladit stanoviska a požadavky tří krajů, potažmo desítek okresů, které jsou ve výboru zastoupeny?

Tato otázka jistě napadne každého. Zastoupení v řídícím a monitorovacím výboru, který má na třicet členů, je rovnoměrné. Ve výboru jsou zástupci státních orgánů, druhou část tvoří poslanci a senátoři a třetí pilíř představují lidé z komunální sféry a různých zájmových organizací daného území. Každý má právo říct, co se mu nezdá správné a možnost navrhnout jiné řešení. Nakonec ale musí vždy dojít ke konsensu. Na nižším stupni se pak zpracovává program rozvoje jednotlivých krajů.

Jaké jsou tedy priority regionu Severovýchod?

Je jich řada, například dobudování dálnice D 11 z Prahy na Náchod a dál do Polska a výstavba rychlostní komunikace R 35 od Hradce na Liberec směrem do Německa. Patří sem i další věci, jako letiště, vybudování přístavu v Pardubicích a Hradci, a tím i zajištění splavnosti Labe, ochrana životního prostředí. Požadavků a záměrů jsou desítky. Musíme si říct, že i zemědělství má v tomto regionu nezastupitelnou úlohu. A také cestovní ruch, jsou tu území jako Krkonoše, Český ráj, Orlické hory. V požadavcích se objevují i potřeby jednotlivých obcí.

Zaznamenala jste fundovaný zájem o tuto problematiku ze strany institucí, obcí a veřejnosti?

Instituce a úřady o monitorovacím výboru vědí a i dění okolo Evropské unie sledují, tato problematika je však teprve v plenkách. Je ale pravdou, že se za poslední dva roky udělal ohromný kus práce. Musím zároveň přiznat, že se mi nezdá, že by veřejnost byla dobře informována. Tento nedostatek by bylo potřeba zlepšit. Z titulu své funkce se snažím zemědělskou veřejnost informovat. Někdy mi připadá, že mluvím stále dokola, znovu se mi potvrzuje, že je toho zapotřebí. Lidé o tuto problematiku začnou mít zájem v okamžiku, jakmile pochopí, že se jich nějakým způsobem přímo dotýká a že jim může přinést užitek. Uvítám, když se kdokoliv na agrární komoru přijde zeptat na něco ve vztahu k Evropské unii, a pokud to budu vědět, ráda mu odpovím.

V obcích se dnes často hovoří o programech Phare či Sapard a v reakci na to vnikají mikroregiony.

Mikroregiony vznikají tak trochu živelně a je to poměrně složitý proces, založený na svobodné volbě obcí. Prvním v nejbližším v okolí byl Mikroregion Český ráj se sídlem ve Vyskeři, vznikly Podhůří, Podchlumí, Lázeňsko a vznikají další. Intenzivní snaha obcí spojit se v nějaký větší celek začala vlastně až letos ohledně programu Sapard a dalších předvstupních fondů EU. Předvstupní fondy máme možnost využívat ještě před tím, než vstoupíme do unie, a slouží nám k tomu, abychom se naučili zúřadovat podpory EU. O něčem jiném jsou strukturální fondy, kde je několikanásobně více peněz, avšak pouze pro řádné členy Evropské unie.

Umíme vůbec využít tuto finanční pomoc?

Umíme, ale dělá nám to velké problémy. Ukázalo se například, že naše země v minulých letech nedokázala plně vyčerpat prostředky nabízené z programu Phare, poněvadž jsme se ještě nenaučili a nepochopili administrativu, která s tím souvisí a je velice složitá. Ostatně od toho tady také předvstupní fondy jsou. Ať už se jedná o Sapard, zaměřený na zemědělství a venkov, nebo Phare, který byl částečně pozměněn, a třetím je program ISPA, kde se dá ale investovat až od pěti set miliónů korun a výše. Pro nás je důležitý hlavně Sapard, jehož jsem poradcem. V něm je pro Českou republiku nachystáno 800 miliónů korun ročně až do okamžiku, než vstoupíme do unie. Z této sumy jsou dvě třetiny určeny pro zemědělství a jedna třetina pro obce.

Finanční pomoc je vázána na to, že o ni na základě předloženého projektu nezažádá jedna obec, ale právě celý mikroregion. Má to své opodstatněni, neboť projekty bývají nákladné a jsou podmíněny finanční spoluúčastí ze strany obcí, a to minimálně ve výši pětadvaceti procent. Hovoří se však o tom, že by se tento poměr změnil na padesát ku padesáti. U zemědělství je to jiné, protože tam se jedná o projekty ziskové a 37,5% hradí EU, 12,5% stát a zbylou část podnikatel, alespoň tak zní poslední instrukce.

Jiří Němeček

FOTO: pe