S náborem brigádnických sil určitě počítají v Lužanské zemědělské a.s., a to i přes určité problémy s následky suchého počasí. "Dubnové sucho sice poškodilo růst obilovin, ovšem ovocné stromy přečkaly toto období bez následků a lze očekávat dobrou úrodu. I pro letošní rok tedy rádi přijmeme brigádníky na výpomoc při sklizni třešní,višní a jablek," uvedl vedoucí rostlinné výroby ing. Köstinger. Zároveň ale dodává, že ze strany brigádníků se často setkává s nezájmem o tento typ prací, a to i přes narůstající nezaměstnanost na okrese. "V minulém roce jsme například zaměstnali na výpomoc asi 20 brigádníků ze Slovenska a předpokládáme, že přijedou i letos," připomíná situaci z loňského roku. Přitom v Lužanech jsou pro sezonu schopni nabídnout až 100 brigádnických míst. Na podzim při sklizni jablek se pak bude moci uplatnit dalších 20 až 30 lidí.

Podobnou zkušenost mají také v Agrodružstvu Staré Místo. "Každoročně se nám velice těžko shání pomocné síly na trhání rybízu. Pokud je už získáme, jsme s nimi většinou velmi spokojeni," vysvětluje ředitel družstva Oldřich Haken. Jenom v letošní sezoně jsou v Agrodružstvu ochotni přijmout kolem 20 brigádníků, a to již na počátku června. Možnost najít příležitostnou brigádu nabídne i průmyslový sektor. Například jičínský Ronal počítá s brigádní výpomocí 5 pracovníků, kteří budou provádět opravy kol. "Pracovní místa pro brigádníky inzerujeme letos vůbec poprvé, proto s nimi zatím nemáme žádné zkušenosti a své poznatky vyhodnotíme později," sdělila NN paní Švubová z personálního oddělení.

Naopak Krkonošská sýrárna a mlékárna Jičín nebude letos shánět žádné brigádníky. "V loňském roce jsme na výpomoc přijali asi 20 studentů, kteří se nám velmi osvědčili, proto s nimi chceme spolupracovat i letos", zdůvodňuje ředitel podniku František Dorotík. Podle jeho vyjádření je důvodem takového rozhodnutí i skutečnost, že mlékárna nebude v létě vypisovat celozávodní dovolenou. Brigádníci tak pouze nahradí zaměstnance, kteří se ocitnou například v pracovní neschopnosti či odjedou na dovolenou.

(pe)

FOTO: jn

Malá sídla se peněz nedočkají, stát jim naopak finance ubere

Bohaté obce budou novým daňovým rozdílením o své příjmy zkráceny a chudé si finančně polepší, tvrdí navrhovatelé novely zákona, kterou schválila koncem května poslanecká sněmovna. Jednu věc však opomněli dodat, vesnice si výrazně pohorší, zlobí se většina starostů malých sídel. Podle odborníků by si mělo výrazně pohoršit asi šest set obcí do sta obyvatel. "Je to ekonomický tlak, jak malá sídla opět vehnat do slučování s většími celky, což se mi nezdá správné," upozorňuje starosta Hořic Ladislav Vrba.

"V rozpočtu bychom měli mít skoro třikrát méně, než dnes. Už několik let se uskrovňujeme, kde to je jen trochu možné. O investicích si můžeme nechat jen zdát. Rozdělovat peníze podle počtu obyvatel, to přece nemá logiku, s tím nemůžeme vystačit," kroutí nespokojeně hlavou starosta Chyjic Vladislav Chmela. "Daňové příjmy jsou pro nás stěžejní. Jistých čtyřiadvacet tisíc korun ročně z nemovitostí a dva tisíce na poplatcích ze psů nás nemůže zachránit."

Nový systém se nelíbí ani běcharskému starostovi Rostislavu Vodákovi. "S novými pravidly jsem se ještě plně neseznámil, ale mám obavu, že nejmenší obce budou na huntě. Je možné, že si polepšíme u daně právnických osob, když my ale dostaneme víc, ubere se naopak městům, které zajišťují řadu služeb a pracovní příležitosti pro celý region," poznamenává Vodák. Jak sám říká, nebýt peněz za akcie rozvodných společností, neměly by ani Běchary na investiční činnost. "Jenom chodníky, kulturní dům, škola a les nás stojí spoustu výdajů. Abychom se mohli do něčeho pustit, museli bychom mít rozpočet dvakrát takový," dodal starosta.

Kupříkladu desetitisícové Hořice by podle tamní radnice měly mít daňové výnosy i po přepočtu stále stejné. "Centralistický systém rozdělování peněz je ale proti smyslu současného vývoje. Dávám za pravdu hlasům, že kde se daně vyrobí, tam by také měly sloužit," míní hořický starosta Ladislav Vrba. Jeho jičínský kolega Jiří Liška podobně jako starostové dalších velkých měst upozorňuje, že nový daňový režim bude pro bohaté obce demotivující. "Pokud jim peníze stát vezme, napříště si rozmyslí, zda budou investovat například do komunikací v průmyslové zóně, a nebo do chodníků ve svém centru," nastínil Liška možný dopad.

Staropacký starosta Jaroslav Fišera upozorňuje na další aspekt. Většina obcí totiž své investiční záměry plánuje dopředu, a nyní panuje nejistota, kolik peněz jim skutečně přijde. "Pokud se v jednom roce provede výběrové řízení, zahájí se stavba a v následujícím roce najednou není plnění rozpočtu takové, jak se očekávalo, nastane nepříjemný problém. "Právě to se nám stalo před dvěma lety, o 800 tisíc korun nám poklesly příjmy daní od živnostníků. Obec si kvůli tomu musela vzít překlenovací úvěr, abychom už rozjetou akci mohli vůbec zaplatit," posteskl si Fišera. Dodal, že transparentní by byl takový systém, v němž daňové příjmy zůstanou tam, kde je provozovna umístěna, nikoliv jako dnes podle její adresy.

(jn)

FOTO: jn

Prázdný dům má oživit restaurace

Jičínský starosta Jiří Liška potvrdil, že městská rada doporučí zastupitelstvu prodat objekt čp. 21 v Havlíčkově ulici na nejbližším veřejném zasedání, které se koná v pondělí 12. června.

"Jeden ze zájemců oznámil, že zde hodlá vytvořit restauraci s možností ubytování, což jsme přivítali. Pro nás je ale hlavní, že se o objekt někdo přihlásil a bude se o něj starat, protože jeho neutěšený stav byl díky své blízkosti historickému jádru ostudou pro Jičín. Bohužel nebylo v silách města, aby do něho samo investovalo," řekl Liška. O jaké zájemce se konkrétně jedná a kolik za nemovitost nabízejí, však zatím neuvedl. Dodal jen, že se rýsuje možnost uzavření smlouvy s podnikatelem ze Slavhostic.

Radnice letos opakovaně vyhlašovala nabídkové řízení s tím, že za poměrně zachovalý objekt požadovala nejméně tři milióny korun a předem stotisícovou kauci. Budoucí vlastník přitom musí splnit podmínku, že stavební práce zahájí nejpozději do jednoho roku od uzavření smlouvy a kolaudace se uskuteční do tří let od vydání stavebního povolení. "V domě je šest bytů, které jsou prázdné," doplnil místostarosta Miloslav Šebík.

(jn)

Posvítí si na bytové podvodníky

Podle vyjádření ředitele MěBP Jičín ing. Pavla Bílka se v podstatě jedná o vyřešení stále se množící protiprávní "podnikatelské činnosti", na kterou v mnoha případech upozorňují sousedé podvodně pronajatých městských bytů. Za poslední dny bylo takto nahlášeno šest bytů, jejichž nájemci se obohacovali na úkor města Jičína.

Do začátku školních prázdnin tak má být pracovníky MěBP Jičín v doprovodu městských policistů navštíveno všech téměř osmnáct set městských bytů, jejichž stávající obyvatelé se budou prokazovat řádně uzavřenou smlouvou o nájmu bytu. V případě, že tak neučiní, bude konkrétní případ došetřen a při zjištění porušení povinností nájemce tím, že byt přenechal do podnájmu bez přivolení pronajímatele, bude mu na základě § 711 odst. 1 písmeno d) občanského zákoníku bez náhrady nájem bytu vypovězen.

V poslední době asi nejkurióznější případ "černého" pronajímání městského bytu předvedl jistý místní občan, který nejenže svůj byt nelegálně pronajal, ale ke všemu si ještě na referát sociálních věcí Okresního úřadu v Jičíně podal žádost o přiznání příspěvku na bydlení. Paradoxem pak bylo, že tento podvodník sociální pracovnici OkÚ Jičín jako důvod uvedl, že nemá kde bydlet, protože má v bytě podnájemníka.

Legálně lze městský byt nadále pronajmout pouze z vážných důvodů nejdéle na dobu 12 měsíců, a to pouze se souhlasem radnice, za podmínky předložení podnájemní smlouvy přiložené k písemné žádosti o povolení pronájmu městského bytu.

Vážným důvodem k podání žádosti je například: Dlouhodobý pobyt mimo trvalé bydliště za účelem studia (zahraničního), dlouhodobá pracovní aktivita mimo území České republiky nebo dlouhodobý pobyt v ústavech (zdravotnických, nápravných a pod.). Všechny předložené žádosti posuzuje bytová komise Městského úřadu Jičín, která je postupuje ke konečnému vyjádření městské radě.

(mar)