Město Lázně Bělohrad na této finanční operaci vydělalo zhruba půl milionu korun, tedy víc než dvojnásobek vkladu. Ne všude ovšem této šance využili. Když Česká spořitelna loni uvolnila emisi akcií pro stávající akcionáře - tedy i obce v ceně sto korun za kus, jen málokterá radnice na Jičínsku věřila tomu, že se jí tato investice vrátí. Naopak Bělohradští by se už dnes mohli těšit z více než stoprocentního zisku, hodnota akcií na burze totiž přesahuje hranici dvou set korun. Zatím je však stále drží v očekávání, že jejich kurz ještě stoupne.

Možnost využít této portfoliové investice se obcím naskytla díky tomu, že na ně stát před lety převedl prioritní akcie spořitelny. Ty jim ovšem samy o sobě kýžený zisk, jaký měly z prodeje cenných papírů energetiky a plynáren, zřejmě nepřinesou. Zvlášť, když o ně rakouská Erste Bank, spravující kontrolní balík akcií ČS, nejeví zájem. A nikomu jinému je zatím prodat nelze, protože nejsou veřejně obchodovatelné.

Také Hořice vlastní bezmála osm tisíc prioritních akcií spořitelny, které podle starosty Ladislava Vrby nemají pro město žádný užitek. "Nedostáváme žádné dividendy, jakmile to bude možné, tak je prodáme," řekl starosta. "Vloni jsme sice mohli přikoupit další akcie spořitelny, s kterými je možné na burze obchodovat, nechtěli jsme však podstoupit riziko, že se jejich cena na trhu propadne pod sto korun. Nejsme makléři, nakonec to také nemuselo vyjít, a město bychom tím připravili o peníze. Podmínkou navíc bylo koupit tolik akcií, kolik jich vlastníme. To by znamenalo výdaj 770 tisíc korun, a ty jsme v té době v napjatém rozpočtu neměli," vysvětluje Vrba.

Radnice, které nevyužily této nabídky, mohly přednostní právo akcionáře odprodat makléřským firmám, které jim za jednu akcii ČS nabízely něco přes deset korun. Zastupitelé v Hořicích stejně jako například v Jičíně zvolili druhou z těchto variant.

"O nákupu akcií se neuvažovalo, neměli jsme dostatek volných peněz. Zablokovali bychom si tím jeden a půl milionu korun a na druhou stranu bychom si pak museli vzít třeba úvěr, protože v té době pokračovaly práce na Aquacentru. Bylo to rozhodnutím daného okamžiku. Pravděpodobnost, že tím rozšíříme jmění města, bylo stejně velké jako riziko, že na tomto obchodu tratíme," poznamenal vedoucí finančního odboru MěÚ Jičín Milan Köstinger.

Starosta Bělohradu Pavel Šubr je ale přesvědčen, že riziko při nákupu cenných papírů České spořitelny bylo zanedbatelné. "Akcie jsme nakupovali po sto korunách za kus, dohromady za více jak 420 tisíc korun. Pokud bychom je dnes prodávali po dvou stovkách, tak jsme vydělali zhruba půl milionu. To je mnohonásobně víc, než kolik nabízejí banky na úrocích," míní Šubr.

Jak dodal, rada města byla zastupitelstvem pověřena akcie okamžitě prodat, pokud by jejich hodnota na trhu klesla na 140 Kč. "Informoval jsem se u odborníků, a podle nich může jít nyní cena akcií dolů, ale po určité době by měla zase stoupat, kurz by mohl dosáhnout i tří set korun za jednu akcii," uvedl bělohradský starosta.

(jn)

Radnice spolupracuje při oživení koleje

V podstatě tak pozitivně reagují na dosavadní aktivity místních studentů a skupiny jejich přátel, usilujících společně o znovuoživení jedinečné historické památky v centru okresního města.

Podle vyjádření místostarosty Vlastislava Matuchy, který se schůzky v koleji osobně zúčastnil, by to neměl být příliš velký, ale zřejmě ani nikterak nákladný problém. Elektrický proud lze údajně poměrně jednoduše přivést ze stávajícího rozvaděče, umístěného na parkovišti pod Jezuitskou kolejí, do rozvodné skříně na jejím prvním arkádovém nádvoří. Za předpokládanou investiční částku přibližně třiceti tisíc korun by mělo dojít k propojení obou elektrických zařízení a zároveň k dovybavení a technické úpravě elektrické skříně podle současných norem. Z tohoto jediného místa by se pak měly dát napájet víceméně všechny kulturní akce pořádané pro veřejnost zmíněnými aktivisty.

Větší problém by snad neměl být ani s rozvodem vody do tří stávajících sociálních zařízení v přízemí, prvním a druhém patře objektu. Nejprve je však potřeba najít hlavní uzávěr vody, respektive "kohout", kterým při odchodu ruská armáda přívod vody do koleje uzavřela. Proto také v současné době nelze dost dobře odhadnout náklady nutné k "oživení" tří záchodů a stejného počtu umýváren. Rovněž otevřenou otázkou zůstává přívod vody do místnosti vedle hlavního vchodu, ve které by mělo být v rámci pořádání akcí poskytováno omezené občerstvení.

Vzhledem k tomu, že přístup města k alespoň částečnému oživení deset let nevyužívaného komplexu historických budov je opravdu vstřícný, dá se předpokládat, že instalace přívodu obou energií bude provedena ještě před plánovaným maratonem kulturních akcí, který zde má být pod názvem "Kolej v jednom kole" uspořádán ve dnech 9. až 11. června.

(mar)

Problémy s parkováním

V Jičíně do budoucna zvažují pro tyto účely využít část autobusového nádraží a areál technických služeb, v Hořicích se s nadcházející výstavbou průtahu dokonce počítá se vznikem až několika stovek nových stání podél této budoucí komunikace. Den co den, na Jičínsku zvlášť v letní sezóně, kdy frekvence turistické dopravy narůstá, se do center valí záplava automobilů. A při mimořádných akcích, jako jsou sobotní trhy v Jičíně nebo jiné společenské či sportovní události, je dopravní situace na hraně kolapsu.

V Jičíně se chystá změna dopravního značení, která v krátké době pomůže zlepšit parkování blízko centra. "Husova třída v úseku od křižovatky ulic Tyršovy po Vrchlického se stane jednosměrnou a tím vznikne prostor pro sedmadvacet šikmých stání. Parkování bude zřejmě zpoplatněno, buď tam necháme umístit automat, případně předáme parkoviště do pronájmu," naznačil vedoucí úřadu města Peter Bareš.

Kapacita stávajících parkovacích míst bývá běžně zaplněna, přitom plochy, kde se za stání platí, zůstávají mnohdy nevyužity. S tím mají zkušenost zejména v Hořicích, kde je parkoviště na náměstí Jiřího z Poděbrad po většinu týdne poloprázdné. "Většině lidem se nechce platit a svá vozidla odstavují v bočních uličkách, a to i přes zákaz. Pokud se nám s policií nepodaří tento trend změnit, budeme muset udělat něco s cenou na parkovišti před radnicí. Možná, že ho změníme na bezplatné," připustil starosta Ladislav Vrba. Dodal, že v Hořicích se má ještě před prázdninami vytvořit odstavná plocha pro pět desítek automobilů v Karlově ulici nad náměstím.

Také v Sobotce letos vybudují nové parkoviště. "Zastavit poblíž městského úřadu je dnes velký problém. Naproti radnici byl zbourán chátrající dům a na jeho místě se vytvoří plocha, která odlehčí náměstí a zároveň umožní bezpečný příjezd a odjezd od úřadu," sdělila sobotecká tajemnice Jaroslava Vraná. V Sobotce už před časem ustoupili od vybírání poplatku za parkování pod zámkem Humprecht, protože místní tam zastavovali i z důvodu návštěvy sousedního hřbitova, čímž vznikaly nepříjemné dohady. Ani o zpoplatnění parkování v centru města zde neuvažují. "Vyrobili bychom si tím pouze problém, protože motoristé by pak nejspíš začali v mnohem větší míře využívat úzké postranní uličky, které by se ucpávaly," poznamenala Vraná.

Na třicet nových stání vznikne příští rok i v Nové Pace nad areálem základní školy v Komenského ulici jako součást probíhající výstavby sportovního stánku. S výjimkou nárazových akcí podle starosty Petra Kuříka není problém s parkováním nijak dramatický.

Veřejná parkoviště s "hodinami" mají na okrese jen Jičín a Nová Paka. Například v okresním městě je ukázněnost řidičů při dohledu obsluhy na Valdštejnově náměstí zhruba čtyřicetiprocentní. V případě, že zůstane centrum bez dozoru, za stání zaplatí jen pětina řidičů. I v Hořicích se uvažovalo o instalaci parkovacích hodin, ale nikdy k tomu nedošlo. "Automaty bychom mohly do centra umístit, ale nemělo by to žádný efekt, protože ve městě chybí městská policie, která by neukázněné řidiče pokutovala," míní hořický starosta.

(jn)

Dar partnerskému městu

Téměř tři stovky Jičíňáků tak osobně přispělo k úspěšné prezentaci našeho krásného města v rámci "jičínského týdne", který se stal nedílnou součástí oslav 700. výročí založení partnerského města. Slavnostního zahájení se v sobotu 13. května zúčastnil velvyslanec České republiky v Holandsku, starosta města Wijk bij Duurstede a jičínský starosta MVDr. Jiří Liška. Ten v rámci svého krátkého vystoupení předal dar občanů města Jičína, kterým je přibližně šestnáctikilogramový zvon v hodnotě sedmnácti tisíc korun.

Zvon byl odlit známou zvonařskou dílnou Tomášková - Dytrich z Brodku u Přerova. Obě jeho strany zdobí plastické názvy a znaky partnerských měst Jičína a Wijk bij Duurstede. Funkční zvon byl před jeho slavnostním předáním zakryt červenomodrobílou trikolorou, která je až na nepatrný rozdíl odstínu červené barvy stejným symbolem jak České republiky, tak Holandska.

(mar)

Čtvrtý Květinový den

V Jičíně, Kopidlně, Lomnici nad Popelkou, Železnici, Semilech a v Jilemnici si mohli lidé za dobrovolnou finanční částku koupit květ měsíčku lékařského s oranžovou stužkou jako symbol boje proti zákeřné rakovině. Spolu se žlutým kvítkem pak obdrželi i leták s tuctem rad pro zdravou výživu, která je důležitou složkou boje proti rakovině, přičemž u některých druhů může dokonce snížit riziko jejího výskytu. Kdo přispěl do zaplombované kasičky svým finančním darem, pomohl tak při budování Centra preventivní a následné onkologické léčby v Praze.

Ve výše uvedených městech a obcích regionu se pohybovalo přibližně padesát dobrovolníků s 25 kasičkami, kteří disponovali přibližně čtyřmi tisíci květy. V okresním městě to pak bylo šest dvojic s šesti kasičkami, kterým se podařilo za různě vysoké finanční částky rozdat celkem 1 600 žlutých květů. Celkem se v tomto regionu vybralo 93.945,60 Kč (Jičín - 39.153,80 Kč, Železnice - 2.478 Kč, Lomnice n/P - 19.813 Kč, Semily - 20.690,50 Kč, Jilemnice - 10.600,30 Kč, Vrbice - 1.210 Kč).

Tak jako vždy při podobných akcích v Jičíně byla jednou z dominantních organizátorek Mgr. Věra Pourová. Ta potvrdila, že většině lidí přešel "Květinový den" do povědomí tak, že jim nebylo nutné smysl akce více přibližovat. Našli se však i tací (dokonce starší generace), kteří humanitární dobrovolnou akci považují za obtěžování veřejnosti. Těch bylo ale minimálně, a tak se výše většiny finančních darů pohybovala v rozmezí od dvaceti do sta korun. Celkem bylo v šesti obcích a městech našeho regionu vybráno více než 93 tisíc korun.

Na celém území České republiky bylo rozdáno 600 tisíc květů a dobrovolné finanční dary byly sebrány do 4 2000 pokladniček. Loňský "Květinový den" vynesl přes šest milionů korun. Zákeřnou onkologickou chorobou u nás onemocní více než padesát tisíc lidí ročně a téměř třicet tisíc pacientů umírá.

(mar)