Železnice je malebné lázeňské městečko. Připomíná se již roku 1320. Název vznikl podle prehistorického železářství. Románský kostel sv. Jana Křtitele byl přestavěn barokně v letech 1727-31 a zasvěcen sv. Jiljí. Dnešní městské jádro vzniklo po požáru r. 1826 jako jedinečný empírový urbanistický celek, který byl vyhlášen městskou památkovou zónou. Na náměstí stojí sloup P. Marie z roku 1794. Městské muzeum (vlastivědné sbírky, válka 1866 a Kavánovy obrazy) je v empírovém měšťanském domě z roku 1827 se zařízením bývalého kupeckého krámu a v sousední roubené chalupě u kostela. V lázních je dnes dětská léčebna. Železnice je rodištěm spisovatele Stanislava Rudolfa.

Naše trasa vede ze železnického náměstí po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje nejprve po silnici, později kolem ranče, který vznikl z bývalého dětského tábora, do lesa. Stále po červené značce překonáte strmý Kyjský hřbet a sestoupíte do obce Kyje. Kolem malebných stavení vystoupáte k železniční zastávce a potom musíte překonat stoupání na vrchol Tábora. Melafyrový vrch Tábor (678 m) se původně nazýval Chlum. Dnešní pojmenování vzniklo podle táborů lidu v době husitské. Barokní kostel Proměnění Páně z roku 1704 byl původně gotickou kaplí. Turistická chata s rozhlednou je uzavřena. Na severním svahu je zajímavá křížová cesta. Cihlové kapličky křížové cesty jsou vyzdobeny litinovými reliéfy, které odlily železárny v Blansku. Z Tábora budete sestupovat po silničce označené červenou značku do osady Chlum a dále na hlavní silnici do Ploužnice. Po silnici přejdete železniční přejezd a na křižovatce odbočíte vlevo spolu s červenou značkou na vedlejší silnici. Ze silničky jsou krásné výhledy na Krkonoše i okolí Jičína. Projdete Žďárem u Kumburku a po silničce stále po červené dojdete k výletní restauraci Klepanda. Od restaurace vede vlevo silnice do Syřenova, která je rodištěm Františka Cyrila Kampelíka, propagátora svépomocných záložen (kampeliček). Milovníci romantických hradních zřícenin si mohou přidat návštěvu nedalekého Kumburku (červená a žlutá). Zříceniny středověkého hradu Kumburk se nacházejí na vysoké čedičové homoli. Pocházel ze začátku 14. století, kdy patřil Vartenberkům. V 16. století sloužil jako vězení. Ve válcové věži byla podle pověsti vězněna Eliška Smiřická. Ze zřícenin hranolové věže je krásný rozhled. Naše trasa pokračuje od Klepandy po modré značce nejprve po silnici a potom lesem k zříceninám hradu Bradlec. Hrad Bradlec pochází ze 14. století. Vybudoval ho rod Markvarticů na čedičovém suku ( 557 m ). Když byl za Václava IV. sídlem odbojného Vaňka z Jenštejna, dobyla hrad královská vojska. Zpustl v 16. století. Dnes jsou na zalesněném vrchu zbytky zdiva brány, paláce a půlkruhové věže. Zdivo je částečně z opracovaných pískovcových kvádrů a částečně z čediče. Od hradu sejdete opět po modré značce do osady Újezdec, kde jsou zachovány roubené chalupy. Dále budete stále sestupovat po modré střídavě po silnici a lesní cestou. Za lesem projdete po silnici kolem drůbežárny, minete silniční křižovatky s odbočkami na Lháň a Soběraz a dorazíte na křižovatku s hlavní silnicí u Těšína, kde narazíte na červenou značku. Cestou uvidíte před sebou valdický klášter, který je od poloviny minulého století věznicí. Vpravo od kláštera se tyčí výrazný čedičový vrch Zebín. Naše trasa vede z křižovatky vpravo po červené značce, projdete Těšínem k odbočce na vrch Železný. Na Železném vrchu stával v raném středověku dřevěný hrad. I když je kopec narušen lomem, lze na něm vidět zbytky valů a plošinu, kde stával hrad. Po návratu na červenou značku dojdete zpět do Železnice (16,5 km).