Každoroční kritické připomínky starostů k sečení příkopů nemění nic na skutečnosti, že cestáři nejsou schopni z finančních důvodů zjednat nápravu. Svůj postoj dali zástupci samosprávy najevo i na nedávném okresním shromáždění, kde dokonce zazněl návrh, aby se sečení ujali lidé z řad nezaměstnaných a "civilkáři". Mnohem realističtější je ale nabídka ze strany obcí, které jsou cestářům ochotny přispět ze svých rozpočtů. "Situace je už několik let katastrofální, plochy podél silnic zůstávají neupravené, tráva přerůstá, množí se bodláčí a další druhy plevele, které se šíří na okolní pozemky," zní unisono z většiny obcí.

"U nás je to problém také estetický. Bělohrad je lázeňské město, které by mělo být upravené. Stav příkopů u silnic tomu však neodpovídá," reaguje bělohradský starosta Pavel Šubr. Podobně se už před časem vyjádřil i starosta Libošovic Josef Ort, podle kterého neupravené břehy dělají ostudu obci, jež je průsečíkem mnoha turistických cest, kterými ročně projde několik desítek tisíc návštěvníků Českého ráje. "Připadá mi zbytečné, abychom příkopy nechávali vysekávat ručně kosou, nebo si kvůli tomu pořídili techniku, kterou disponuje Správa a údržba silnic. Daleko jednodušší bude, když jim na tuto činnost přispějeme," dodal Šubr.

Sami zástupci jičínské SÚS naznačují, že budou rádi, když letos zajistí alespoň nejnutnější opravy rozbitých vozovek. "Už vloni se sekalo minimálně, i tak jsme prosekali asi čtyři milióny korun. Letošní rozpočet je ještě napjatější, stále se ale hledají i jiné zdroje, jakým by se mohl stát Fond dopravy. Jestli však do něj vůbec nějaké peníze přitečou, tak to bude nejdříve v druhém pololetí," konstatuje náměstek ředitele SÚS Karel Charousek. Podle předběžného odhadu přijde sečení jednoho metru na jednu korunu. Obce by si však zřejmě platily jen pohonné hmoty a opotřebení nožů, tím by se výsledná sazba dostala zhruba na polovinu.

"Nedá se říct, že by šíření plevele z neudržovaných okrajů silnic na okolní pozemky a do polí představovalo vážnou hrozbu, i když v některých místech to může být s ohledem na druh plevele vážný problém. Mnohem horší jsou případy restituovaných pozemků, které jejich vlastníci nechávají ladem," uvedl na dotaz NN Jan Kohout z jičínského oddělení Státní rostlinolékařské správy.

(jn)

FOTO: mar

Prostranství před Grandem dozná změn

FOTO: jn

"V letošním roce neplánujeme žádné větší výdaje na stavební práce. Základní rekonstrukce a přístavba lázeňské budovy Grand je definitivně za námi. Letos se proto soustředíme na úpravu venkovních prostranství před hotelem Grand a přilehlého léčebného a rehabilitačního úseku," sdělil ředitel lázní Radim Kalfus.

Součástí celkových parkových úprav je například i rekonstrukce zdejší kašny s plastikou čůrajícího chlapečka, která se v těchto dnech rozebírá a na několik následujících týdnů bude převezena do Hořic. "Kašna bude mít zcela nové základy a restaurovat ji bude jeden z hořických kameníků," poznamenal Kalfus. Doplnil, že město v této části lázní ve směru ke kotelně vybuduje také nový chodník se zámkovou dlažbou, který bude lemovat pruh zeleně.

Radnice také v sousedním areálu přírodního parku Bažantnice obnovuje jeden z tamních vrtů s pitnou vodou, u kterého nechá umístit kamenné pítko a dřevěný altánek.

(jn)

Boj s dluhy zpomaluje v Železnici obnovu náměstí

To připouští i starostka Olga Jakubcová, podle níž se ale ani v nejbližší době situace o mnoho nezlepší. "Stále nás tíží staré závazky. Vloni se dokončila výstavba čistírny odpadních vod a vodojemu, na letošní rok jsme vyhlásili investiční stop stav. Z devítimiliónového našponovaného rozpočtu je téměř dva a půl miliónu korun vyčleněno na splácení půjček a úvěru," konstatuje Jakubcová.

Na současnou opravu severní části náměstí letos práce v dalších ulicích nenavážou. "Letos určitě ne. Studie na východní a jižní část náměstí je sice k dispozici, ale chybí nám potřebné peníze," dodala starostka. Vyhotovena je dokonce i předběžná studie na celkovou úpravu historického centra Železnice, která má od roku 1990 statut městské památkové zóny a vyznačuje se unikátními empírovými domy z první poloviny devatenáctého století.

"Část zdejšího prostranství je několik dní v roce využívána pro kolotoče a další pouťové atrakce. Zatím není rozhodnuto, jaký povrch bychom zvolili, centrum zatím zůstane tak, jak je. Každopádně úprava samotného středu obce představuje mnohamiliónovou hodnotu. Jedině snad, že by se našel nějaký movitý rodák, který by nám podobně jako třeba nedávno v Turnově pomohl sponzorským darem," říká s nadsázkou Jakubcová.

Jak by měla Železnice v budoucnu vypadat, naznačují už upravené ulice, například Tyršova, Šimonova a Muzejní. V těchto místech je na chodnících položena zámková dlažba, vozovka je vydlážděna žulovými kostkami a jejich celkový ráz dotváří nové osvětlení. S rekonstrukcí ulic začalo už minulé vedení radnice, která se takřka nepřetržitě od počátku devadesátých let potýká s budováním do té doby chybějících inženýrských sítí.

(jn)

Turisty podhradí nelákalo

"Rozpočet jsme schválili s mírnou rezervou, výdaje budou o sedmdesát tisíc nižší než očekávané příjmy ve výši 10,5 miliónu korun. Největší položku představuje rekonstrukce náměstí, která byla v těchto dnech zahájena a potrvá do konce července," uvedla peckovská starosta Hana Štěrbová. Letošní rozpočet si výrazně polepšil díky penězům z prodeje energetických akcií. K obvyklé sumě sedmi miliónů korun tak přitekly do rozpočtu navíc další tři milióny.

"Ekonomická situace v obcích naší velikosti je velice napjatá. Některé věci jako opravu obecních domů stále odkládáme, ale náměstí už bylo v katastrofálním stavu. Pecka je typické výletní městečko, v letní sezóně tudy projedou tisíce turistů. Lidé ale navštěvují především zdejší hrad, dolů do podhradí je to už příliš nelákalo. Proto jsme se rozhodli mimořádného příjmu využít na obnovu náměstí," vysvětluje Štěrbová, která věří, že tato investice spolu s letošní úpravou interiéru hradu bude mít příznivý dopad i na místní živnostníky.

Výraznou proměnou prošla především historická expozice, kterou doplnil mobiliář z doby nejslavnějšího pána na Pecce Kryštofa Haranta. Středověkou památku získala obec do vlastnictví v roce 1992, a v posledních letech je hrad ekonomicky soběstačný. "Na větší investice to není, ale na zajištění provozu a základní údržby si v loňském roce vydělal z vlastních příjmů. Nebýt reinstalace v hodnotě zhruba 200 tisíc korun, tak by se bez podpory obešel i letos," doplnila starostka.

Dalších 250 tisíc letos obec vyčlenila na výstavbu sociálních zařízení na koupališti a půl miliónu na opravu místních komunikací. Zatím bezúspěšně čeká na dotaci jeden milión korun z Programu záchrany architektonického dědictví na opravu hradního mostu, který je v havarijním stavu.

(jn)

Jednání se zúčastní také zástupci živnostníků a obyvatel "Husovky"

"Toto jednání přineslo určité výsledky, s nimiž však nejdříve předstoupíme před pracovní zasedání městského zastupitelstva, které se uskuteční 18. dubna od 15.00 hodin ve velké zasedací místnosti městského úřadu. Této běžně neveřejné schůze se budou moci výjimečně zúčastnit i zástupci podnikatelů a obyvatel z Husovy ulice, aby se tak mohli rovněž k celé záležitosti vyjádřit," uvedl krátce nezveřejnitelné výsledky zasedání městské rady místostarosta Vlastislav Matucha.

"Na tomto dubnovém setkání se snad již všechny strany společně dohodnou. Výsledkem by pak měla být zcela nová Městská vyhláška o provozu na pěší zóně, která bude následně předložena ke schválení příštímu veřejnému zasedání městského zastupitelstva (květen - červen). Přijetím nové vyhlášky budou zároveň zrušeny dvě předchozí, jejichž účinnost se neosvědčila," dodal Vlastislav Matucha.

Městská vyhláška bude provoz na pěší zóně s největší pravděpodobností regulovat časovým harmonogramem. Vzniknou tak zřejmě časově omezená pásma, kdy do ní budou moci dopravní prostředky zásobovačů vjíždět a kdy vůbec ne. Zpracovaný návrh zřejmě vychází i z loňského průzkumu pohybu chodců a dopravních prostředků v této oblasti, který zpracoval jičínský Projektservis ve spolupráci s místními studenty.

Logicky by totiž měla být automobilová doprava na "Husovku" vpuštěna v období, kdy tudy prochází nejmenší počet chodců. Z grafu Projektservisu jednoznačně vyplývá, že to jsou časové úseky od 6.00 do 9.00 hodin (celkem 1 498 chodců) a od 11.00 do 13.00 hodin, kdy tudy projde 1 792 chodců. Pro úplnost uvádíme, že chodecká špička na "Husovce" je od 10.00 do 11.00 hodin (1 355 chodců) a pak od 13.00 do 17.00 hodin (4 876 chodců). Denně pak v průměru Husovou třídou projde od 6.00 do 18.00 hodin přibližně 10 842 chodců.

(mar)